Rozhovor přečten 1347x (od 4.5.2017)

SYMPHONITY: Snažíme se přinášet alba, která se vyrovnají světové produkci



Power metalisté SYMPHONITY jsou na hudební scéně poměrně zajímavým tělesem. Sestava složená ze špičkových hudebníků. Alba, sklízející v hudebních periodikách po celém světě vysoká hodnocení. Na druhou stranu je docela strohá koncertní aktivita skupiny, což je rozhodně škoda. Určitě se ale nějaké novinky ohledně kapely dozvíme v rozhovoru s kytaristou Liborem Křivákem.



Libore, pojďme nejprve trošku do historie. Možná by čtenáře zajímalo, jak se díváš s odstupem času na debut "Goddess Of Revenge" z roku 2003, nahraný ještě pod názvem Nemesis?
Dnes už samozřejmě trošku s úsměvem, protože za těch už téměř 14 let od jeho vydání jsme se přeci jen posunuli o kousek dál, ale pravdou je, že i přes nepříliš kvalitní zvuk nám album otevřelo dveře k zahraničním vydavatelům. V době vzniku alba by nás ani ve snu nenapadlo, že jej vydáme nejen v Evropě, ale i v Japonsku. Albu určitě pomohlo angažování Vildy Majtnera za mikrofonem, jelikož sehnat u nás kvalitního zpěváka byl vždy nadlidský úkol. Navíc jsou na desce některé kvalitní skladby, které obstály se ctí zkoušku časem. Takovou malou zajímavostí pro fajnšmekry budiž, že na albu hostoval asi ve třech skladbách nezvykle na basu Marek "Ashok" Šmerda, dnes kytarista anglických Cradle of Filth. Takže pokud by si ho chtěli fanoušci pořídit do sbírky, mohou tak učinit na našem e-shopu, kde je po dlouhé době album opět k dispozici.


Proč vlastně došlo k ukončení tvé spolupráce s druhým zakládajícím členem skupiny Tomášem Sucháčkem a následného přejmenování kapely na Symphonity?
Tomáš měl tenkrát nějaké podnikatelské aktivity a rozhodl se hraní na bicí pověsit víceméně na hřebík. Navíc se vzápětí odstěhoval na druhý konec republiky a nějakou dobu jsme o něm v podstatě neslyšeli. V současné době už se ale opět stýkáme a chodíme spolu na pivo jako dříve. A pokud vím, tak začal opět i hrát na bicí, takže ho třeba ještě v nějaké metalové úderce uvidíme. Co se týče změny názvu, tak k tomu jsme byli nepřímo donuceni okolnostmi. Jednak v té době fungovaly další dvě kapely stejného jména a navíc se toto přeci jen profláklé jméno nezamlouvalo vydavatelství Limb Music, pod které jsme tenkrát právě přecházeli. Proto jsme se rozhodli předejít nějakým nesmyslným tahanicím a desku "Voice from the Silence" vydat pod novým jménem Symphonity.


Jak došlo k vaší spolupráci se zpěvákem Olafem Hayerem jsi už v nějakém z rozhovorů říkal. Prozraď ale, měli jste v plánu oslovit mimo něj i jiné, známé zahraniční vokalisty?
Ano, tenkrát jsme oslovili celkem tři zahraniční pěvce, z toho dva Němce a jednoho Švéda. Ale jelikož Olaf zareagoval na jeho poměry poměrně pružně, bylo v podstatě rozhodnuto. Abych se přiznal, tak jsem byl vždy Olafův fanoušek a jeho barvu hlasu považuji za unikátní. O to víc mne mrzí Olafovy současné problémy s hlasivkami, ale s tím nikdo z nás nic nezmůže. Každopádně jsem rád, že je "Král Persie" po dlouhé době deska, na které jej mohou fanoušci opět slyšet zpívat. Bohužel je i docela dobře možné, že bude na dlouhou dobu také zase poslední.


Deska "King Of Persia" je zatím posledním titulem vaší diskografie. Pověz k ní prosím pár slov pro ty, co jí ještě neslyšeli.
Těžko se mi album nezaujatě hodnotí, jelikož jsem ve věci příliš angažován po všech stránkách. Ale myslím, že pokud se někomu líbila předchozí deska "Voice from the Silence", neměl by být rozhodně zklamaný. Album nahrála téměř identická sestava, až na zesnulého basáka Tomáše Čelechovského, kterého nahradil Ronnie König ze slovenských Signum Regis a k mikrofonu se po bok Olafa jako druhý zpěvák postavil Herbie Langhans (Avantasia, Sinbreed). Řekl bych, že album je oproti předchůdci hudebně rozmanitější, a že se nám podařilo věci posunout zase o nějaký ten stupínek výš, ať už jde o zvuk alba, produkci a v neposlední řadě i obal, který nám tentokrát nenakreslil nikdo jiný než Andreas Marschall (Blind Guardian, Hammerfall, Kreator atd.).


Tvoří skladby na desce nějaký ucelený koncept a kdo se na ní skladatelsky nejvíce podílel?
Hudba je téměř výhradně z mého pera, až na jedno spoluautorství klávesáka Ivoše Hofmanna. O texty se podělila stejná autorská trojice jako na minulém albu "Voice From The Silence", jmenovitě tedy Tommy König, Olaf Hayer a Petr Vysloužil. Jakkoliv se může, soudě podle obalu a názvu zdát, nejedná se o album koncepční. "King of Persia" je pouze úvodní a zároveň nejdelší skladba na desce, která pojednává o posledních dnech perského krále Kambýsése II, jenž se do historie zapsal jako dobyvatel Egypta. Ostatní skladby mají každá svůj vlastní příběh, který není nijak s úvodním devítiminutovým opusem spjat. Také hudebně nejde o čistě symfonické metalové album, ale najdeme zde samozřejmě klasické power/speedové kvapíky, balady a zavítáme i do vod AOR s nádechem let osmdesátých.


Jak bylo těžké dostat do sestavy i dalšího vynikajícího zpěváka Herbie Langhanse?
Herbie je Olafův dlouholetý přítel a už hostoval na našem minulém albu "Voice from the Silence" nejen doprovodnými vokály, ale blýskl se také skvělým duetem s Olafem v cover verzi hitu německé zpěvačky Neny "Anyplace, Anywhere, Anytime". Návíc s námi absolvoval také některé koncerty, jako například Zimní Masters of Rock v roce 2010 a další. V době nahrávání alba "King of Persia" jsme se taktéž díky přetrvávajícím Olafovým problémům s hlasem vrátili k myšlence udělat desku se dvěma rovnocennými zpěváky, se kterou jsme si pohrávali už před pár lety. Myslím, že s výsledkem můžeme být velmi spokojeni.


CD "King Of Persia" je možno pořídit ve vašem eshopu za 460 kč. Vzhledem k tomu, jak to s prodejností cédeček dneska vypadá, považuješ to za přijatelnou cenu?
Beru to tak, že pokud chci danou kapelu podpořit, koupím si CD či tričko přímo na jejím e-shopu. Sice třeba za vyšší cenu, ale vím, že peníze jdou přímo kapele bez dalších distributorů. U nás se poměrně často setkávám s výtkou proč naše CD neprodáváme jako ostatní kapely na české scéně za 150,- či 200,-Kč. Ale tito lidé si neuvědomují, že nákupní cena CD je v našem případě vyšší než tato suma, což je samozřejmě daň za zahraniční vydavatele, ale hlavně náklady na takové album jsou řádově někde jinde než u kapely, která, když to přeženu, desku natočí a smíchá doma v obýváku, obal splácá ve Photoshopu a vydá si ji sama. My se snažíme přinést alba, která se ve všech aspektech vyrovnají evropské a potažmo i světové power metalové produkci, a to se odráží i v ceně.


Symphonity, to je mimo jiné sestava prvotřídních muzikantů. Nebylo ti ale někdy líto, že prakticky není možné zrealizovat jako u jiných kapel třeba klasické týdenní zkoušky, kdy tvoříte všichni společně, někoho napadne nějaký motiv, druhý k němu něco přidá a vzniká určitá chemie a třeba základ nových skladeb?
To je samozřejmě trošku problém, ale abych se přiznal, my jsme nikdy moc netvořili nové skladby jamováním na zkouškách. Většinou jsem přinesl již rozpracované skladby nebo alespoň jejich části. Ale máš samozřejmě pravdu, že společné zkoušky mohou kapele jen prospět, ať již Tebou zmiňovanou chemií, tak pro svůj sociální rozměr, jak já říkám - utužováním kolektivu na pivu. Bohužel díky velké vzdálenosti jsme těch společných zkoušek příliš neměli, a když už, tak to bylo spojeno s poměrně náročným cestováním. Takže jsme společné zkoušky celé kapely vždy omezovali jen na nejnutnější případy. Ale alespoň ten kolektiv jsme občas utužili celkem slušně... [úsměv]


Olafův negativní postoj k death metalu je celkem znám. Dovedl bys ty sám fungovat třeba v sestavě nějakého progresivního death metalu, nebo tenhle styl taky nějak blíže nevyhledáváš?
Obávám se, že můj postoj nebude od toho Olafova až tak daleko. Pravdou je, že mám slabost pro melodickou nejen metalovou hudbu a zpěváky, kteří opravdu umí zpívat, takže mi většina kapel, kde se místo zpěvu blije do mikrofonu, přijde jako docela slušný bolehlav. U mě je takovým hraničním příkladem řevu, který ještě bez následků snesu, Alexi Laiho z Children of Bodom. Pokud ale odhlédneme pouze od zpěvu, tak samozřejmě stejně jako v jiných žánrech jsou zde kapely dobré a špatné. Ale nepředpokládám, že bych se někdy angažoval v kapele či projektu podobného ražení.


Závěrem mě napadá, že jsme vlastně ještě nezmínili, jak to tedy do budoucna vypadá s koncerty Symphonity. Jsou již známy nějaké termíny?
S koncerty to vypadá zatím bohužel špatně. I přes moji veškerou snahu jsme nedokázali na podporu nového alba odehrát žádné koncerty a byli jsme nuceni odříci i některé velké festivaly. Situace nevyhnutelně směřuje k personálním rošádám v sestavě, abychom byli schopni vrátit se na pódia.


Magua


» SYMPHONITY: Snažíme se přinášet alba, která se vyrovnají světové produkci (4.5.2017)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | SYMPHONITY: Snažíme se přinášet alba, která se vyrovnají světové produkci | Hard Music Base - webzin/databáze h&h hudby | www.hardmusicbase.cz
HARD MUSIC BASE

Webzin / Databáze hard & heavy hudby.

KONTAKT

Email: hardmusicbase@email.cz
Reklama: ima.advertisement@gmail.com

NAHRÁVKY K RECENZI

Pepa Jůza
Morašice 32
569 51 Morašice
Czech Republic
juzapepa@seznam.cz

facebook twitter galerie Přehled návštěvnosti RSS


© 2008-2017. Všechna práva vyhrazena.
nahoru
nahoru
TOPlist