Rozhovor přečten 784x (od 6.1.2017)

KAPRIOLA: Někdy je třeba muziku úplně vytěsnit



Vznik skupiny KAPRIOLA se datuje rokem 2002. K mé škodě jsem si na tuhle ženskou partu nikdy neudělal moc času a dlouho jsem se s ní na nahrávkách i koncertech úspěšně míjel. Loňské CD "Na konci přijde začátek" mi potvrdilo, že to byla velká škoda. Nahrávka je velice příjemným překvapením a pokud se tahle banda se svou tvorbou nedostane do "první ligy", pak už nevím kdo. Propracované a nápadité kytarové party, chytlavé melodie v refrénech, vše s přehledem odehráno, plus kus poctivého řemesla po stránce textové. Jedna z nahrávek, kde těžko hledat chyby. Pojďme se společně podívat na následující rozhovor, ve kterém na otázky odpovídá zakádající členka a kytaristka skupiny Dona Michelle.



V Kapriole proběhla od dob vzniku kapely řada personálních změn. Jediná, kdo figuruje v sestavě po celou dobu existence, jsi pouze ty. Vím, jak je těžké sehnat spolehlivé a kvalitní spoluhráče. Hledáš-li do kapely ženy, musí být tohle bádání ještě daleko těžší. Jak jste se v dnešní aktuální sestavě vůbec daly dohromady?
Ano je to tak, hledání vhodných lidí a obzvláště žen byl a je běh na dlouhou trať. My jsme se hledaly velmi dlouho a s trochou nadsázky si troufám tvrdit, že dohromdy nás svedl osud a že jsme se prostě dřív nebo později najít musely. Ono to víceméně bylo tak, že holky si našly mě, ne já je... Samozřejmě v průběhu existence kapely jsme jako ženská kapela byly často konfrontovány právě tím, že jsme ženy a to mnohdy přineslo více komplikací než výhod.


Vaše CD "Na konci přijde začátek" je ráj pro naše uši nejen po stránce hudební, ale i textové. Jde zaslechnout například slova o přiblížení jakéhosi démona, ale není mi jasné, považuješ ho za přítele nebo je naopak něčím, s čím třeba delší čas bojuješ?
Se svým démonem žiju v symbióze [úsměv]. Je to přítel, se kterým je občas nutné bojovat a vydobýt si nějakou pozici. Někdo má múzu, já mám démona. Já mu zaprodávám svoji duši a on mi občas otevře nějaké inspirace [úsměv].


V souvislosti s předchozí otázkou mě napadá, že CD postrádá uvnitř texty, ale když si uvědomím, kolik lidí si CD dneska kupuje, není to možná až tolik důležitá investice...
U českých textů nepokládám úplně za nutné, aby v bookletu byly, měly by být srozumitelné z poslechu. Každopádně chceme udělat ještě jedno video formou lyric videa, kde bude alespoň jeden text čitelně zapsán.


Jak se vám hrálo na akcích pod názvem Babskej rockfest, mimo jiné taky po boku legendární Loretty?
Loretta je super kapela a hrálo se nám s nima výborně. Holky jsou v pohodě, bylo super sblížit se s kapelou, kterou jsme znaly z mladistvých a dětských let. A myšlenka Babského rockfestu, kdy se sejdou na jednom pódiu všechny české ženské kapely, byla nakažlivá a nedalo se jí odolat. Takže škoda za všechny, co tam nebyli...


Neuvažovala jsi někdy rozšířit sestavu Kaprioly o hráčku na druhou kytaru, která by na koncertech podpořila hutnost vašich skladeb?
Uvažuju o tom velmi často, bylo by to vhodné alespoň na některé koncerty, i když takhle se aspoň hezky naskládáme do jednoho auta a ušetříme za benzín [úsměv], ale problém je trochu s tím, že hráčky na kytaru se špatně hledají. My to řešíme tak, že druhou kytaru mám nasamplovanou, tzn. ve finále zvuk až tak ošizen není. Je to momentálně nejschůdnější řešení pro všechny.


Instrumentální vyzrálost z celé desky doslova sálá. Docela by mě zajímalo, kolik času denně věnuješ hře na kytaru?
Někdy se k ní nedostanu vůbec, ale snažím se denně hrát alespoň chvíli buď na kytaru nebo na housle. Hodiny a hodiny cvičení mám oddřené z dob konzervatoře. Teď hraju trošku decentněji, ale formu si musím udržovat pořád. A ráda se učím nové věci. Paradoxně žánrově se ráda rozptyluju u cvičení, takže často zabředávám do úplně jiných stylů, než je ten, který hraju s Kapriolou.


Kdo nemá s hraním v kapele žádnou zkušenost si těžko dovede představit tu složitou cestu od nápadu k realizaci každé písničky, pak ještě složitější věc dostat se s tvorbou na velké festivaly a do rádií, pokud ovšem nemá soubor za sebou zkušeného, solventního manažera. Jak "dobíjíte baterky", abyste na celý ten kolotoč nepostrádaly sil?
Je to těžké a vyčerpávající, ale máme pár dobrých známých, kteří nám pomáhají a stojí za námi. A protože už nějaký ten pátek existujem, je to v jistých ohledech přece jen trochu jednodušší. Samotný tvůrčí proces je výživný a nejde to bez pádů na hubu. Osobně jsem se naučila udržovat trochu odstup od svých věcí a pomáhá mi i pohled někoho jiného. V tom smyslu, že někdo přijde a řekne udělej to tady trochu jinak. Co se týče dobíjení baterek, někdy je třeba muziku úplně vytěsnit a dělat něco jiného, třeba hrabat se v hlíně, mýt okna atd. Každá máme svůj dobíjecí proces. Mi třeba pomáhá někde vycestovat. Nebo jóga.


Tvá druhá kapela Dona Said Yes ukončila činnost v roce 2012. Zajímavostí je, že byla také většinou složená ze samých dívek. Je to nějaký tvůj záměr pracovat ve tvých projektech raději se ženami než s muži?
U DSY to záměr nebyl, Kapriolu jsem od začátku chtěla mít jako čistě ženskou kapelu. Navíc v té době, kdy byla DSY aktivní, tak holky hrály se mnou i v Kapriole, sáhla jsem prostě po muzikantkách, které jsem měla po ruce a ty jsem doplnila ještě o další členy. Mimochodem, pořád si tak trochu něco málo tvořím bokem a i když DSY živě hrát asi už nebude, hodlám pod tímhle názvem vypustit do světa zase nějaké svoje studiové záležitosti a pokusy.


Jak to vypadá s tvým avízovaným "houslovým" albem? Půjde o čistě instrumentální záležitost, tedy houslí s rockovým podkladem?
Houslové album už mám z větší části nahrané, ale určitě to nebude v takovém duchu, jak předesíláš. Občas hraju sama na akcích na elektrické housle a používám k tomu looper a nahrávání do smyček. To album (nebo spíše demo) bude odpovídat tomuto konceptu. Nahrávám to sice na klasické housle, ale dodržuju svůj „smyčkový“ systém, tzn. opakující se podkladová harmonie a nad tím improvizace. Je to celé takový pokus, nevím ani, jestli to zvukově bude takhle dobré, nebo jestli to nebude postrádat náboj toho živého hraní. No, je to ve fázi výrobního procesu a uvidím, co s tím půjde dělat.


Díky za rozhovor. Na jaké věci ohledně Kaprioly se tedy můžeme těšit v roce 2017?
V letošním roce nás čeká např. hostování kapele Limetal na jejich pražském koncertě v Lucerna music baru, čeká nás spousta zajímavých akcí, další klip a spousta jiných zajímavých a příjemných záležitostí, těšíme se na ně.


Magua


» KAPRIOLA: Někdy je třeba muziku úplně vytěsnit (6.1.2017)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | KAPRIOLA: Někdy je třeba muziku úplně vytěsnit | Hard Music Base - webzin/databáze h&h hudby | www.hardmusicbase.cz
HARD MUSIC BASE

Webzin / Databáze hard & heavy hudby.

KONTAKT

Email: hardmusicbase@email.cz
Reklama: ima.advertisement@gmail.com

NAHRÁVKY K RECENZI

Pepa Jůza
Morašice 32
569 51 Morašice
Czech Republic
juzapepa@seznam.cz

facebook twitter galerie Přehled návštěvnosti RSS


© 2008-2017. Všechna práva vyhrazena.
nahoru
nahoru
TOPlist