PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Vilda (VLAJKA / ÚTOK): Většina z nás vzešla z metalového prostředí a dodnes mám metalové srdce




Historie pražské, kultovní, skin´n´rollové formace VLAJKA se váže již k počátkům divokých, devadesátých let. Na konci uvedené dekády znal alespoň nepatrné útržky z její tvorby snad opravdu každý. Pro širší veřejnost zůstala méně známou sesterská kapela ÚTOK (později Attack). K tomu, abych byl schopen pokládat relevantní otázky jsem musel zapátrat ve všelijakých memoárech a oslovit pamětníky. Primárně o dobách minulých jsme hovořili s někdejším frontmanem obou těles - Vildou.



Zdravím, jmenuji se Vilda a odpovím na otázky, které jste si pro mě přichystali, i když je to skoro po 25 letech…


Po té sametové taškařici zavládla v tehdejším Československu poměrně chaotická atmosféra. Kde se v ní najednou vzali kluci, kteří se rozhodli vydat cestou bojů, nejasných zítřků a dokonce založit kapelu?
Vyrůstal jsem v 80. letech a chodil do základní školy na Jižním městě. Tam jsme se také poznali jako vyznavači metalu. Byli jsme vlasáči v džískách s nášivkami metalových kapel a v tehdejším, socialistickém Československu na nás už tehdy pohlíželi dost divně. Bylo nám asi 13 až 14 let. Chodili jsme na koncerty Vitacit, Arakain, Debustrol, dost často pod dohledem VB, tedy policie. Ne kvůli našemu věku, ale byli jsme odlišní než většina kluků té doby… Založit kapelu, to byl můj sen vždy. Klukům se to povedlo v metalové formě. Já zatím nebyl osloven. Čas plynul... Začátkem 90. let jsem uslyšel Orlík, jehož texty mě zaujaly, přestože hlasy metalových bandů byly o moc lepší. V průběhu střední školy jsem si z trucu oholil hlavu, protože mi z učiliště nakázali ostříhání. Potom už bylo jasný, kam směřuji. O něco později mě následoval Josef a už jsme byli dva, které zajímala hudba a chtěli svoji kapelu. Název byl ÚTOK, já se ujal hlasu a Josef byl bicman od narození. Přizvali jsme Petra na kytaru a zkoušeli něco tvořit, ovlivněni v té době Orlíkem, ale také spoustou zahraničních kapel, jejichž nahrávky se sem dostaly po sametové revoluci. Byla to kapela bez koncertů se zkouškami po bytech. V té době jsme se seznámili s Jakubem, který měl svou kapelu s názvem VLAJKA. Po čase přešel do VLAJKY i Josef. Spolu s Petrem a dalšími členy jsme zůstali v Útoku. Po nějakých neshodách ve VLAJCE mě oslovili na post jejich frontmana a já přijal. Útok byla vždy má kapela, kde zůstal Petr, který po čase také přešel do VLAJKY. VLAJKA tedy působila 2 roky ve složení: Já, Josef, Petr a Jakub. Znamenalo to pro nás dobrodružství a výlety od Čech až po Německo.


V začátcích vaší diskografie nemám úplně jasno. Ty jsi nastoupil do VLAJKY jako záskok za odcházejícího zpěváka Filku. Tvou domovskou hroudou byl tehdy Útok. Proč Filka z VLAJKY na čas odešel?
Ano, byl jsem osloven jako záskok, v kapele zůstal 2 roky a absolvoval mraky koncertů všude možně. Co já vím, tak Filous odešel po nahrávání Skins´song vol. II kvůli neshodám ohledně docházky na zkoušky. Mě zase zaskočil Kuba D. v Útoku, ale jeho nahrávky jsme stále tvořili my.


Poprvé jsem obě party zaregistroval na kompilaci Skins´song vol. II. Tam skladby VLAJKY zpíval Filka a skladby Útoku ty? Kompilace se natáčela v hostivařském studiu, které využívali třeba Helena Vondráčková, Visací zámek, nebo dnes Cult Of Fire. Kdo přišel s nápadem navázat na “bzeneckou jedničku”? Proč padla volba na studio v Hostivaři? Jakým způsobem probíhala spolupráce s vedením studia a ostatníma, zde účinkujícíma interpretama?
Ano, přesně jak říkáš, tak to bylo. Volba studia byla jasná. Chodili jsme tam nahrávat už jako metaloví nadšenci a získali důvěru k jeho kvalitám. Studio tehdy ještě zastávalo nestranný, profesionální postoj. Pohlíželo na nás jako na zákazníky a prozatím nebyl důvod měnit to, co jsme už znali, dokud po nás systém nezačal šlapat. Myšlenka navázání na Skins´song vol. I padla od starších skinheads, kteří se podíleli i na zrodu té kompilace. Jinak o tom moc nevím a ani mě to nezajímalo.


Další počiny VLAJKY, které jsi nazpíval, byly “Slovanská hráz”, “Skin´n´Roll” a “Made in Prague”. Zkus nám ty desky, jednu od druhé, stručně popsat. Nahrávání, hudba, texty, fotky, ilustrace obalu… Kterou tu desku máš nejraději a v čem se jedna od druhé liší? Poslechneš si tu hudbu s chutí i dneska?
„Slovanská hráz“ byla odrazem dřívější tvorby, kterou já jen nazpíval. „Skin´n´Roll“ byl takový rozjezd po cestě, kterou jsme chtěli jít a „Made in Prague“ náš hudební vrchol, kde jsme dělali hudbu, jakou jsme tenkrát chtěli. Něco jsem složil já, něco už složeno bylo od předchozích frontmanů. Můj rukopis najdete v písních „Přidej se“, „Sen“, „Zítra“ a dalších… Do minulosti už se moc nevracím. Byli jsme mladí, dvacetiletí kluci, zapálení dělat něco, co je baví. To byla hudba, kontakt s publikem a říkat to, co jsme tenkrát chtěli, přestože nám to přinášelo víc škody než užitku. Možná jsme se dostali nějak do širšího podvědomí. Už se asi nezbavím toho, že se najde někdo, kdo mě bude s tím vším spojovat, ale je mi to jedno. Nedá se to vrátit a ani toho nelituji.


Na každém vašem zářezu najdeme také velmi příjemné písničky pro odhlechčení, za které by se nemusel stydět ani takový Kabát („Starý časy”, „Kocovina”, „Setkání”). Jak ty songy hodnotíš? Nezvažovali jste třeba možnost jít s nimi někam do rozhlasu, nebo na „oficiální” scénu?
Tyhle písně do toho patří. Pojednávají o situacích, které prožil každý. Vzpomínky, nebo kocovina… Ale nebyl důvod dávat to do rozhlasu. Už jsme byli někde zaškatulkovaní a z toho není uniku. „Kocovina“ - text o vopici, a už je haloo, protože interpret je VLAJKA.


Za nevětší majstrštych VLAJKY považuji píseň “Valhalla” s doprovodnými, smyčcovými nástroji a klavírem. Koho jste k tomuto účelu získali? Bylo náročné ty doprovodné hudebníky zlanařit ke spolupráci?
Mnohým to může připadat zvláštní, ale nikoho jsme lanařit nemuseli. Pokecali jsme si s hudebníky našich předních kapel. Přišli, nahráli nám party a zase spokojeně odešli. Jen nechtěli být jmenováni, což tak zůstane. Holt, slovo se drží.


Jako posluchač vnímám rozdíl mezi VLAJKOU a Útokem takto: VLAJKA byla spíše rock´n´rollové povahy a Útok povahy heavy metalové…
Bylo to tak. S VLAJKOU jsme se chtěli co nejvíce přiblížit anglické vlně skin´n´rollu a v Útoku jsme dávali přednost naším metalovějším vzorům – Motörhead, Judas Priest, Iron Maiden, Accept atd. Chtěli jsme obě kapely od sebe odlišit, aby nebudily stejný dojem. I můj hlasový projev byl v Útoku trochu jiný než ve VLAJCE.


Mimochodem, v obou kapelách se občas objevili umělci s dlouhými vlasy a metalovými tričky. Dost metaláků taky chodívalo na vaše koncerty. Táhli jste s metalákama za jeden provaz?
Ano, v té době to bylo normální. Pochopitelně jsme měli mezi metalákama starý známý. I my s Josefem a Petrem jsme vzešli z metalového prostředí a DODNES MÁM METALOVÉ SRDCE… Prostě vlasáči přišli za hudbou.





Ve vaší tvorbě nalezneme mnoho vlivů. Jaké kapely, vyjma těch klasických OI!/R.A.C., jste poslouchali? Píseň na CD Útoku „Braň svoji zem” je předělávka „Breaking the Law” od Judas Priest…
Mimo Skrewdriver a 4 Skins jsme zkrátka byli ovlivněni metalem, alespoň já, Josef a Petr, což je jasný už z tohohle coveru. Taky nás ovlivnili Rolling Stones. No, bylo toho dost, co jsme měli rádi a dodnes máme.


Další věc, která z CD „Poslední boj” určitě stojí za pozornost je duet „Svítání”, kde tvůj chlapský chraplák příjemně kontrastuje s fistuloidním, ženským vokálem. Co nám řekněš bližšího o té zpěvačce a celé písni?
„Svítání” jsem napsal jako hold pocitu z přicházejícího dne, ze zrození něčeho nového. Chtěl jsem do tvorby Útoku zařadit i nezávislé věci, které se jeví jako zázrak. Přišlo mi to fajn, tak jsme to udělali. A ta zpěvačka? V té době 17ti letá, dnes už o něco starší moje manželka.


Přiznám se, že o dalším směřování pod názvem Attack nemám už moc potuchy. Vyjma alba „Kill Your Fear” nevím, která bije. Takže, prosím o přiblížení alba „No Remorse”. Vím jen, že se tam objevila prastará píseň VLAJKY - „Stín Smrti”, v česko-anglické verzi a tu anglickou část nazpíval Ken z legendárních Brutal Attack.
„Kill Your Fear“ jsme spolu s Petrem natočili v roce 1998, když jsem byl po neshodách vyhozen z VLAJKY. Do předmluvy k písni „Zrozen v ohni“ nám tenkrát propůjčil svůj hlas herec Ivan Gubel (1952-1999). Protože nás hudba stále bavila, tak jsme po desetileté odmlce vydali desku „No Remorse“, která obsahuje uvedený duet s Kenem. V té době jsem už byl dvojnásobný otec a dával si velký pozor na texty. Ani to mi však nepomohlo a opět jsem skončil na lavici obžalovaných.


Další deska Attacku s názvem „Má vlast” vyšla v roce 2013 pod křídly známého, německého vydavateslství PC Records. Poslední výstřel je potom „Acoustic Memories”. Deska poskládaná ze starých fláků VLAJKY a Útoku, ovšem zahráných v akustické podobě. Tady se povedla závěrečná, nová píseň „Rozplynulé sny”. Jinak bych výsledek hodnotil jako spíše horší. Jak jste byli s výsledkem spokojeni vy?
Obě tyhle desky byly nahrávány už v roce 2009, ještě před zahájením policejní akce „Power“. Myslím, že už jsem se neměl vracet někam, kam jsem ani nechtěl. Tyhle později vydané věci považuji za nedodělané a s jejich výsledkem spokojen nejsem! V roce 2013 jsem si už dělal svůj metalový projekt, minulost dávno pustil z hlavy, ale stínu VLAJKY a Útoku se už asi nezbavím.


Vnímáš nějak současnou, českou R.A.C. scénu? Pokud ano, tak jak? Osobně jí nesleduji, ale jestli se ke mně občas něco donese, pozoruji zde ohromný odklon od rock´n´rollu směrem k popu a většina těch výplodů je pro mě naprosto nestravitelných.
Tuhle sočasnou scénu nesluduji a nic mě nezaujalo, proto stále holduji metalu a sportu.


Závěrem se ještě vrátím k VLAJCE. Před deseti lety vyšla dvoudisková bestofka “Two Years With Vlajka”. Lze jí ještě někde sehnat?
Nevím, jestli se dá ještě někde sehnat. Možná, ale já ji nemám.


Mnohokrát ti děkuji za rozhovor a přenechávám poslední slova…
Také díky za rozhovor. Vilda

Zobrazeno: 1169x

Podzemní Hluk


» Vilda (VLAJKA / ÚTOK): Většina z nás vzešla z metalového prostředí a dodnes mám metalové srdce (7.1.2020)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | Vilda (VLAJKA / ÚTOK): Většina z nás vzešla z metalového prostředí a dodnes mám metalové srdce | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2020. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist