PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

SAMAVAYO: Přes kosmický knockout až k sirénám




Stoner rocková parta SAMAVAYO pochází z Berlína. Když jsem se seznámil s touhle partou, byli to čtyři kluci, kteří mě překvapili albem „Cosmic Knockout“. Jakmile jsem slyšel jejich následující album z roku 2016 „Dakota“, naprosto si mě získali.
Letos v listopadu vydali své nejnovější album „Vatan“ a já se rozhodl je požádat o krátký rozhovor.



Vydali jste novou desku „Vatan“ a sám jsem překvapený, jak jste skvěle dokázali navázat na album předchozí - „Dakota“, které se mi opravdu líbilo a stále líbí. Jak vůbec vznikl nápad pojmenovat jí „Vatan“? Můžete vysvětlit čtenářům, co to vůbec "Vatan" znamená?
Především moc děkujeme, že se ti naše hudba libí, což je fakt super.
No, "Vatan" znamená domov nebo také domovina. V perském, ale také i v tureckém jazyce. Album jsme pojmenovali právě po této skladbě. Jedná se o píseň v perském jazyce, která je o vybudování vašeho domova poté, co byl zničen. Budování ve jménu míru a tolerance, svobody projevu atd. Ale za tyto věci musíte bojovat... je tak snadné, když nám společnost tohle dovolí a pak nám to klidně zase vezmou.



Ještě před oficiálním vydáním nového alba jste začátkem listopadu vyrazili na turné se skupinou Greenleaf. Proč jste si vybrali právě Greenleaf?
Za prvé Greenleaf je skvělá kapela a nějaké koncerty jsme spolu v posledních letech udělali. Takže jsme už věděli, že jsou to skvělí a zajímaví lidé a skvělí hudebníci. Za druhé to bylo perfektní načasování, že byli na turné a my jsme chtěli propagovat naše album. Vždycky je dobré vyrazit na turné s větší kapelou, abychom hráli před více lidmi a udělali turné profesionálnějším způsobem.


Kde jste se jako kluci seznámili a jak vůbec vznikla myšlenka založit Samavayo?
S Behrangem jsem chodil do stejné třídy. Zrovna jsem začal s kapelou, hrál jsem na kytaru a zpíval. Přihlásil jsem do školního sboru, abych se naučil lépe zpívat. Tam jsem se znovu setkal s Behrangem a skamarádili jsme se. Hrál na akustickou kytaru a tak jsem ho několikrát pozval na jam do zkušebny. Můj bratr Stephan a Behrang se také znali ze školy, z basketbalu. Marco Wirth tehdy hrál v mé skupině. Ale kvůli nějakým osobním problémům uvnitř kapely jsme se rozhodli vyměnit basáka a bubeníka. To byl okamžik, kdy Behrang a Stephan vstoupili na loď a já jsem vyměnil kytaru za basu. Po dvou letech se náš styl hudby hodně změnil, více k takovému těžkému zvuku 70-tých let, tak jsme se rozhodli změnit název naší kapely. Marco přišel do zkušebny s nápadem pojmenovat skupinu "Samavayo". Ten název našel v knize svých rodičů o Indii a sluneční mytologii. Byl to rituál, který uctívá slunce, jmenoval se samavayo, což znamená spojit se, jednotu a sanskrt, starý indický jazyk. Takže jsme hned našli název, který se dokonale hodí pro rockovou kapelu. Spojme se. Jednota. To je to, co vždycky děláme na každé zkoušce a chceme dělat i na každém koncertě.


Od roku 2013 jste jen trio, protože Marco odešel. Proč?
Marco musel opustit kapelu kvůli rodinným záležitostem. Od roku 2013 se počet našich koncertů zvýšil a každý rok jsme hráli stále více a více. Nemohl stíhat obojí, rodinu, i kapelu. Když Marco opustil Samavayo, nejprve jsme se pokusili najít nového kytaristu, ale nebylo to tak snadné. Už jsme měli zamluvené nějaké koncerty a jeden skvělý festival, který jsme nechtěli zrušit, ale stále jsme neměli nového kytaristu. Takže jsme se rozhodli to odehrát jako trio a fungovalo to dobře. Byla to úplně nová energie ve třech. Líbilo se nám to, takže jsme to tak nechali.


Jste ovlivněni mnoha kapelami, přesto se vás zeptám, které skupiny se staly vaším vzorem a které i nadále sledujete?
Všichni posloucháme spoustu hudby, různé kapely, různé styly. Ale samozřejmě, že jsou dobré kapely, které nás vždycky ovlivňovaly. Např. ze 70. let hard-rockové kapely (Jimi Hendrix, Black Sabbath, Ramones, AC/DC, The Doors, Cream...), později hodně alternativních kapel v 90. letech (Nirvana, Alice in Chains, Pearl Jam, Soundgarden...) z heavy metalových kapel (Metallica), ale také progresivní kapely (Yes, Fish, Genesis, Tool...) a později hodně kapel z rané Desert Fuzz scény (Kyuss, Fu Manchu, Monster Magnet, Queens of the Stoneage...) a také spousta skandinávských kapel (Motorpsycho, Hellacopters, Turbonegro...)


Rád bych se vrátil opět k vašemu novému počinu. Můžete nějak popsat, jak probíhalo natáčení tohoto alba? Byl v tom nějaký rozdíl, než u desky předchozí? Popřípadě popište, jak probíhalo natáčení alb „Dakota“ a „Vatan.“
No, co se týče alba „Dakota“ měli jsme více času na to, abychom skladby napsali a nacvičili je. Pro album „Vatan“ jsme měli pouze jeden rok, abychom skladby napsali a vyzkoušeli je živě na jednom malém turné. Znovu jsme nahráli album s Richardem Behrensem v Big Snuff Studio. Je to skvělý chlápek, který má mnoho znalostí o zvucích ze 70. let a míchání. Je naživo zvukařem skupiny Kadavar. Dalším rozdílem bylo, že jsme experimentovali více s kytarovými zvuky na „Vatan“ než na „Dakotě“. Takže každá skladba má svůj, tak trochu extra zvuk.


Vaše poslední dvě alba mají v sobě zajímavou směs pojmů. Arezooye Bahar, Dakota, intergalaktický lov, vykrucování, nenávist, sirény. Zkuste přiblížit čtenářům, o čem vaše texty jsou?
Všechny texty se drží velmi kritického názoru na naši společnost a na to, jak společně žijeme. Veškerá nenávist a strach kolem nás, stres a jak špatně zacházíme s vlastním druhem a naším životním prostředím. Jak špatná je válka, jak špatně jsme ovlivňováni a manipulováni. Behrang udělal skvělou práci napsáním těchto textů. Myslím, že na albu „Vatan“ dokonce dosáhl ještě vyšší úrovně.


Jak vůbec vznikal obal alba? Vymysleli jste ho sami a pak ho zadali kreslíři, nebo kreslíř dostal nějaké fragmenty od vás a poradil si sám? Mimochodem, je to skvělá práce.
Pro obal alba jsme se rozhodli znovu pracovat s přítelem Darkem Jordão z Brazílie. On také vytvořil obal „Dakota“. Tentokrát jsme chtěli mít víc malých detailů na obalu a také více barev. Cílem bylo nalézt směs života a smrti, přítomnosti, budoucnosti a minulosti. Darko udělal skvělou práci. Milujeme umělecká díla!


Album vyšlo na vinylu i na CD. Je to z důvodu, že je to v poslední době velký trend, nebo jste se sami rozhodli pro obě verze mediálního nosiče?
Rozhodli jsme se to vytisknout na obou mediálních verzích, protože lidé sbírají jak vinyl a tak i CD a něco jako streaming a downloads... to je svět, ve kterém žijeme.


Živíte se hudbou nebo i jinou profesí? Někdo je hudební inženýr, někdo učitel a někdo podnikatel, jak to máte vy?
Ne, všichni máme denní zaměstnání, abychom zaplatili nájem a postarali se o naše rodiny. Rozhodli jsme se však vybrat takovou práci, která nám umožňuje dostatek prostoru a času, abychom byli dostatečně flexibilní, abychom mohli vyrazit na turné a komponovat a nahrávat a dělat vše, co hudebníci dělají. Není to vždy snadné to tak uspořádat, ale stojí za to.


Všiml jsem si, že jako jediný jsi ve skupině tetovaný, ty, Andreasi. Můžeš prozradit, co tvé tetování představuje?
Mám dvě tetování. Jedno na levém předloktí. To bylo moje první tetování. Ve skutečnosti jsem chtěl mít jen malé, ale můj tatér to namaloval fakt velké, ale nakonec jsem rozhodl to udělat. Je to severský symbol, který znamená "změnu". Chtěl jsem tetování, aby mi připomnělo, že všechno se stále mění. Je to kombinace s některými symbolickými prvky pro slunce, starověké ryby a oko. Záleží na tom, ze které strany se podíváš.
Moje druhé tetování je na mé pravé paži a ramenu. Je to o člověku v labyrintu, hledajícím svou cestu. Je to starý domorodý americký symbol. Tento symbol znamená pro mě hodně, je to velmi osobní. Symbol je také zdoben mnoha dalšími symboly, jako jsou starověcí hadi a zvířata, budoucí létající vozy atd.



Na scéně jste už 18 let, jak byste na závěr tohoto rozhovoru zhodnotili svou dosavadní činnost na rockové scéně. Co se vám povedlo? Co se vám nepovedlo? A co byste ještě chtěli udělat?
Heavy rocková scéna má velmi moc aktivních členů, kteří dělají věci sami. Například já jsem organizoval spoustu koncertů a menších festivalů na podporu skupin z jiných zemí a měst. Tyto skupiny pak organizují show pro nás ve svých zemích a městech. Takže jsme našli kapely, se kterými rádi hrajeme a které jsou stejně aktivní jako my. Společně sdílíme to úsilí. Win Win Situation plus a spousta další zábavy např. Našli jsme spoustu nových přátel. To je nejlepší způsob, jak to udělat podle mého názoru, protože jsme měli i chvíle, kdy jsme šli více směrem k mainstreamu se sólovým turné a velkou propagací. To nebyla naše cesta, méně zábavy, a bylo to dražší. Utratili jsme hodně peněz. Takže jsme vyhodili našeho manažera a skončili s labelem, který jsme využívali v letech 2008-2010 a rozhodli se, že to všechno vezmeme zpět do vlastních rukou.


Děkuji za rozhovor a doufám, že vás fanoušci uvidí někdy v České republice.
Určitě budeme v Praze - Underdog dne 12/05/2019, jako předkapela Stoned Jesus. Hráli jsme nedávno v Brně a byla to spousta zábavy hrát před českými lidmi, určitě se vrátíme zpět.

Zobrazeno: 322x

Dakota


» SAMAVAYO: Přes kosmický knockout až k sirénám (21.12.2018)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | SAMAVAYO: Přes kosmický knockout až k sirénám | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist