PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Tomáš Fabián: Jako součást "něčeho" nikdy nemůžeš být sám sebou






O Tomovi toho v posledních letech nebylo moc slyšet, a když už, tak jen čiré spekulace a pomluvy. Děkuji moc Tomovi za poskytnutý rozhovor, kde se můžete dočíst, jak se věci mají.



Mnoho lidí v této republice si tě spojuje s kapelou Buldok, ve které jsi zpíval. Svou první desku jste nahráli v roce 1992. V jakém jsi vyrůstal prostředí? Co tě vedlo k tomu, že ses začal potulovat se skinheady a k založení kapely?
Pocházím z dělnické, ateistické a silně protikomunisticky orientované rodiny. První kapelu jsem měl na škole - hráli jsme metal, tehdy pod vlivem raných Sodom, Kreator, Destruction atd. Poté následovala pravá garážová-punk kapela a nějaké HC spolky, které imitovaly Napalm Death, Carcass atd.
Tady všude jsem hrál na kytaru a někdy zpíval. Jo, v té první jsem hrál na bicí a u toho zpíval. Jako skinhead jsem se začal cítit zhruba v roce 1989, kdy se z nás - několika přátel z dob hate-punx stali skins, neboť punk, který pro nás byl vizuálním protestem proti komoušskému režimu, pro nás ztratil význam a skinheads měli symbolizovat v nově vzniklém státě cosi jako elitu národa. No a k založení kapely už byl jen krůček, neboť krátce předtím už jsme všichni měli nějaké spolky, které byly skins silně načichlé. V roce 1992 jsme za jediný den naživo nahráli demo "Patriot" - však to taky bylo znát.
Byl jsem vždy misantrop a k těmto všem věcem mě dovedla hlavně nenávist k lidem, ne k nějaké určité skupině, ale všeobecně, čirá nenávist k hloupým, pokryteckým lidem - komunistům, maloměšťákům, buranům... systému jako takovému, křesťanství, modlářství.
Taky jsem byl vždycky pěknej pózér. Musel jsem se pořád někde předvádět a měl rád zájem lidí, proto jsem měl tendenci lízt na pódium... to už je asi daný typem člověka.
Upsal jsem už jako dítě svou duši Rock'n'Rollu a rebelii tzn. Ďáblu, který ostatně vládne Světu, a vždycky jsem se tak cítil - jako outsider, kterej má svůj svět ale i hrdost, proto jsem vždycky hledal extrémní cesty k vyjádření a projevu a my, co jsme vyrůstali za komoušů, jsme byli kurva rebelové s mega příčinou.
V tomhle jsem se nezměnil a nezměním, i když masky jsem měnil, to je pravda. Nenarodil jsem se jako otrok... na druhou stranu, kdybych pocházel z bohaté rodiny, přemýšlel bych jinak, přirozeně.



V průběhu 90. let jste nahráli několik desek a s každou další deskou jste rostli na významu. Pro mnoho lidí je Buldok dodnes nepřekonaná kapela. Uvědomoval sis, jaký máš vliv na mladé, že jsi pro mnohé byl vzorem?
Uvědomuju si to možná až teď, když vidím, že pro mnoho lidí znamená tolik i po letech, i když je fakt, že i tehdy mě překvapovalo, že ten záběr byl dost široký. No, já vždycky poslouchal kvalitní hudbu v neomezeném množství, takže pokud jsem naši tvorbu srovnával s tou oficiální, měl jsem z toho někdy spíš pocit, že hrajeme pěknou sračku. Tvůrčí proces pro mě byl vždy vášeň a neuvěřitelně mě naplňoval, ale z výsledku jsem měl vždycky smíšené pocity, ale moc jsem to nikdy potom neposlouchal, takže, vlastně ani nevím.
Hlavně je podstatný, co bylo jak napsáno a jak si to někdo vysvětloval, protože text je určitý útvar, který nelze brát doslova. To by byla celá metalová apod. scéna plná masových vrahů a psychopatů. Když o něčem zpíváš, neznamená to nutně, že to schvaluješ. Jen tak pro upřesnění.



Jak moc aktivní jsi byl? Věnoval ses pouze kapele a koncertům anebo ses aktivně zapojoval i do demonstrací nebo distribuce a prodeje materiálů?
Absolutně ne. Je třeba zdůraznit jednu zásadní věc - my se cítili coby "hardcore" skins, kult se všemi atributy - odkazem The Bussines, The 4-Skins, Madness... a vlastně i třeba starými Slade, na nichž jsem mimo jiné vyrůstal. My byli mladí, diskriminovaní dělníci de facto bez budoucnosti, kteří ale ctili určité zásady dejme tomu přátelství a loajality, nový systém nabídl jen další zklamání a tohle byl náš plivanec vstříc společnosti. Nějaké "orlíkáře" a lidi, co chodili na nějaké protiromské demonstrace, jsme považovali za blbce. Takoví mezi nás nepatřili a to nikdy se skinheads nemělo nic společného.
My měli svou hrdost, hudbu, módu, kapelu, ideály... svůj kult, který z hlediska tehdejšího pohledu byl něčím novým, svěžím. Těžko to teď, po víc jak 20 letech, hodnotit, ale tohle nalezneš v metalu, HC, punku, rapu a všichni si myslí, že právě oni jsou "ti praví", prostě forma "smečky".
To byla situace v letech 1989-1992, alespoň pro mne. V roce 1993 už jsem skinhead nebyl a kapela Buldok nereprezentovala nic z těchto věcí, jelikož vše podstatné se ukázalo jako póza, nic víc než jen další systémová fashion. Skins pro mě byli už jen pankáči bez vlasů, nehledě na to, že Oi! jsem nikdy neholdoval a nový směr RAC - Rock Against Communism vystihoval daleko lépe formu a styl té doby. I hudebně byl přijatelnější, ale valná většina těch kapel hrála hrozně mizerně. To je fakt, vždycky jsem poslouchal hlavně oficiální scénu. Jak jsem už zmínil, přišlo mi to hlavně silně uniformní, stejně jako kterýkoliv směr předtím.



Počátek 90. let byl dost divoký. Všechno se mohlo, postupně se ale začínaly stahovat mračna. V polovině 90. let probíhal soudní proces s kapelou Braník. Neměl jsi nikdy strach, že bys se svými aktivitami taky mohl skončit před soudem?
Tato doba byla především plná emocí, naděje a neuvěřitelné euforie. Nikdo, kdo nezažil roky komunismu, to nemůže pochopit. Ale také velmi brzké procitnutí a zklamání. Mluvíme ale hlavně o době, kdy zde Orlík prodával statisíce nosičů, skins byli prostě fashion, byli běžně v médiích, v pořadech typu Áčko atd. a dokonce i třeba Jiří Korn pěl o "skinhead girl". Dnes nepředstavitelné, že se Orlík hrál na diskotékách a dlouho vítězil v televizní "Hit-šarádě". Nemluvě o textech Orlíku a především pak Bráníku, jehož desky byly v distribuční síti vydané taktéž společností Monitor. Jejich texty, podle nás, dost přiblblé tak akorát pro idioty, kteří chodili na ty demonstrace apod. měly vyloženě vybízivý charakter, který nabádal k trestné činnosti. Nic takového my neměli, ani v době "Patriota". Jak říkám, to byl zcela odlišný level. Dnes je taková obdobná fashion hozená mládeži rap - a stejně tak dva nesmiřitelné tábory... jako všude, ostatně. Nehledě na to, že my byli v té době ochotni za svými názory stát i před soudem či jinde. Klasický mechanismus jako v každé podobné "partě".


Poslední nahrávka, na které ses podílel, byla deska „Return Of The Past“ od Wolfheart, která byla vydána v USA v roce 2002. Tato deska byla i nahrávaná v USA? Proč jste se rozhodli udělat tu desku za mořem? Zdejší prostředí už tomu nepřálo anebo jsi to viděl jako příležitost se více prosadit na mezinárodní scéně?
Buldok se na mezinárodní scéně prosadil už v době "Oheň a led" v roce 1994 a vešel celkem ve známost, takže to určitě ne. Jednoduše, v roce 2000 mi tehdy Erich Gliebe, který šéfoval Resistance, nabídl astronomickou částku za "nový" Buldok, ale já už Buldok dělat nechtěl a ani jsem neměl skladby. Tak jsem mu nabídl Wolfheart, což byl projekt kytaristy, který tvořil pro Buldok a Thodthverdthur pod nickem T.Rex a Erich souhlasil. Ostatně, jako Wolfheart jsme hodlali pokračovat i koncertně. Jinak, deska byla nahraná normálně v Česku, nahrávat v USA by bylo určitě fajn, ale tohle je značně přehnaná představa.


Během několika let jste se začali prosazovat i na mezinárodní scéně. Je známo, že některé texty vám napsal George Burdi, který tehdy byl za mořem poměrně známou ikonou. George se se svými aktivitami dostal za mříže, tam přehodnotil svůj život a úplně se odloučil od hnutí. Jaké jsi měl tehdy pocity, když ses dozvěděl, že už není jeden z vás? Považoval jsi ho za zrádce, anebo jsi spíše sám začal pochybovat o svém působení ve scéně?
Rozhodně jsem ho nepovažoval za zrádce, nic takového, spíš jsem ho chápal. George byl, aspoň tak jsem ho poznal z jeho přístupu, několika telefonátů a dopisů a hlavně práce, která za ním zůstala, absolutně vyjímečná persona, charismatický, upřímný, srdečný, nesmírně obětavý - přirozený vůdcovský typ, který si respekt nemusel vynucovat.
Měl obrovské znalosti a dokázal fundovaně psát stejně tak o politice, historii, hudbě nebo filozofii. Hlavně se snažil ukázat celou scénu ve zcela novém světle, ne jako tlupu arogantních rasistů, ale prostě jen lidi s názorem, třebas odlišným od masy, ale přesto ve "svobodné" společnosti s právem na život a možností k jeho sdělení. Zajímal se o "hermetismus".
Nebyl skinhead. Skiny toleroval, stejně jako já, ale otevíral možnosti pro všechny styly, zejména black metal, ale i progresivní směry včetně třebas vážné hudby. Systém totiž velmi rád shrnul dosavadní záležitosti pod koberec se jmenovatelem "skins = rasismus = nacizmus = blablabla...".
Ale to teď nebylo tak jednoznačné. Resistance nabyla na velkém významu i finančně, plánovalo se natáčení filmů a další projekty. Burdi byl nakloněn diskuzi s každým, bez předsudků, nechtěl nic špatného a pokud by ho vyslechla spousta lidí, kteří neměli dosud tu možnost, určitě by mu v něčem dali za pravdu, ale také zažil mnohá zklamání, bohužel hlavně v lidech, kteří ho měli podržet a v konfrontaci s dalším poznáním světa, mnoho postojů změnil. Ostatně, když měl problémy, nikdo ho nějak výrazně nepodpořil. To se hodně podepsalo na mém smýšlení.



Dnes jsi v podobné situaci i ty. Po vydání desky Wolfheartu o tobě přestalo být slyšet. Stáhl ses ze scény, mnoho radikálů tak přišlo o svůj vzor. Co tě vedlo k tomu, že ses stáhl do ústraní?
Stáhl jsem se dřív. Wolfheart měla být oficiální kapela, ale k tomu došlo jen velmi krátce až o několik let později. No, asi jsem důkazem toho, že člověk má být sám sebou a nevzhlížet k nikomu, coby vzoru nebo dokonce "ikoně". To je vše falešný dojem. Člověk musí najít určitou formu pokory... hlavně k sobě samotnýmu.
Za prvé byl Buldok už jen "one man project" a to jsem nikdy nechtěl. Uspořádat regulérní koncert nebylo už možné, vzhledem k určitému stigma a hlavně strachu ze strany pořadatelů. Ale to chápu, na druhou stranu...
Další důvody vysvětluji v další odpovědi. Navíc byly jiné projekty. Po několika letech přišly zcela nepochopitelně soudy, které se táhly několik let, což celou věc definitivně pohřbilo.



Tím, že ses stáhl do ústraní, na tebe mnozí zhrzení „kamarádi“ začali kydat špínu, začalo o tobě kolovat mnoho fám a nikdo pořádně neví, kde je pravda. Co jsi dělal posledních zhruba 10 let poté, co ses stáhl ze scény? Je například něco pravdy na tom, že jsi propadl drogám a byl několikrát v léčebně ze závislosti na drogách?
Ale... tak, proč zhrzených? Jak se říká, nikdy se nezavděčíš všem. Spíš se mi zdálo, že čím víc rostla obliba Buldoku venku, tady rostla skrytá nenávist, která vyplula jak olej na hladinu v době, kdy začal "Vávra a spol" vymýšlet podrazy na Buldok, osočovat mě z různých nesmyslů atd.
Ale já už byl několik let stejně nalomenej z mnoha důvodů - jednak si kapela, kterou jsem už dlouho táhl sám, stále nesla "nálepku" skins bandu, což mne v té době už vyloženě sralo a když na tebe stále někdo řve "kšandy, boty... tetování", "skinhééééd", "zpívejte česky" atd. asi bylo něco špatně.
Já byl vždy stoupencem individualismu a úrovně jednotlivce nad stádem. Uběhla řada let, vše se změnilo a každej z dřívějších osobností i kapel scénu opustil se stejným názorem. Chtěl jsem, aby Buldok fungoval sám za sebe, třeba jako XIII. Století. Vždyť většina pravých fans nebyli vůbec skinheadi, ale na koncerty nepřišli, protože se báli. Byli jsme ve stejné situaci jako kdysi třebas Plastic People, což bylo v "demokracii" opravdu na poblití. Celá ta "věc" okolo byla neuvěřitelně nafouklá a zdémonizovaná.
Vávra, ať už byly jeho pohnutky jakékoliv, využil velmi obratně této situace na své "křížové výpravě" proti Buldoku. Tato situace neměla řešení, protože za prvé jsme mohli pokračovat a na koncertech by docházelo ke střetům fans Buldoku a Vávrových nohsledů, kterých bylo, bohužel, stejně jako stoupenců stejně idiotských C18 víc než dost a to by dalo podnět vždy přítomné policii k zásahům, následné negativní medializaci. To už ti pak vezme zbytek chuti něco dělat. A druhá možnost, která nastala, Buldok ukončí činnost a já budu označen za zrádce, člověka, který profitoval na lidech a hnutí, blablablabla... Všechny aspekty jsem si samozřejmě uvědomoval a když jsem si položil na misku vah tyto kameny-argumenty, neměl jsem, kromě lásky k hudbě a úctě k real fans, nic a hlavně jsem neměl energii a chuť dokazovat něco lidem, kteří nás poslali k ledu jen proto, že mě nějakej samozvanej šupák označil za to či ono bez jakýchkoliv argumentů. V době, kdy nebyl Facebook, internet jsem vůbec nepoužíval, jsem měl za to, že to je názor všech, akorát nevím, jakou alternativu nabídl lidem za kapely, které opustily scénu.
Zkraje devadesátek jsem hodně cvičil a tak, měl dost práce, plánovali jsme dělat rockovou operu, měli projekt Wertigo, což byl solidní hardcore, chtěli rozjet Wolfheart atd., ale všechno bylo už hodně vlažný a lidi od všeho utekli, takže to splasklo a mě už nebavilo furt to lepit. Poznal jsem hodně lidí z okolí techno parties, klubové scény, hodně takových golden kids, ale i bývalých lidí ze scény, kteří tam zakotvili, hodně velmi různých lidí, kteří se prostě chodili bavit a k tomu dnes i tehdy patřily drogy, zcela automaticky, ale i v tomhle existují dva striktně oddělené světy - uživatelů a obětí. A to už je na tobě, jestli tomu propadneš nebo ne.
Já nikdy závislý nebyl, nikdy jsem neaplikoval nic nitrožilně a už vůbec jsem v důsledku užívání drog nebyl v léčebně. To jsou výmysly a nevím, proč to někdo šíří. Kdybych tam byl, klidně bych to přiznal. No a co?
Kdo ostatně nepoznal, jak funguje tenhle "jinej svět", vůbec neví, o čem to je, a já jsem rád za další zkušenost, která mě posílila. Možná ohnula, ale nezlomila. Ale taky nesoudím nikoho, kdo tomu propadl atd., protože tvrdý drogy jsou silnější než kdokoliv z nás.
Člověk v tomhle panoptiku pozná taky hodně gaunerů, kteří tě okradou nebo sejmou, ani nemrkneš, tady je vidět pravá, krutá a bezohledná tvář světa, který se točí kolem peněz, kurev a fetu. Tak to je. Žádnej národ nebo jiný idealismy, na to každej sere. V reálném světě jsou jen dravci-predátoři a ovce-otroci a lokajové. A stádo žvanilů, kteří sedí celej život na prdeli a jen rozumujou, jak by se to mělo správně dělat a jak oni by to dělali. Takových jsem poznal a takoví tě pak soudí, ať uděláš cokoliv.
Poté jsem žil mnoho let s přítelkyní zcela běžný, nezajímavý život, ale naučil jsem se vše, co jsem vždycky chtěl ohledně nahrávání doma atd., také grafiku... v dětství jsem hodně maloval a teď mě baví nové trendy 3D apod. Nenudím se, to ne.



Jak hodnotíš své působení v devadesátých letech? Nelituješ ničeho, anebo bys nejraději celá devadesátá léta vymazal ze svého života?
Tak to je asi zbytečný dotaz. Spousta lidí určitě lituje mnoha věcí, ale takhle tomu osud chtěl, to nezměním, je to moje minulost.
Působení v kterémkoliv období hodnotím pouze ve vztahu k tomu období. Chtěl jsem vždy dělat hudbu, to byl můj sen, kterému jsem obětoval všechno. Že jsem to spojil s texty, v nichž jsem vyjadřoval jen své názory v dané době? V mnoha zásadních věcech jsem se mýlil, fajn, každej ti řekne, že člověk má právo na omyly a kdo z nás je nedělal, ale v tomhle máš doživotní stigma.
Nikdy by mne nenapadlo, že to může být v tehdejší době na závadu, nebo že za to dokonce budu stát před soudem. Ale jedna věc je, jak si dané texty vyložili lidé, protože vím, že ten výklad byl mnohdy zcela mylný a druhá věc je, co z toho udělala mediální masírka, potažmo systém jako takový.
Holt, nezapadal jsem do "šablony". Ale teď už je to pro mě dávno - prostě minulý život - doslova a do písmene! Ostatně, nějaká sebelítost, k čemu by to bylo? Ještě bych chtěl zdůraznit, že teď vyznívá možná trapně moje kritika některých aspektů, ale já nemám nic proti nikomu, ať si každej nosí a věří tomu, co má on sám rád. Pokud je někdo šťastnej jako skin, pankáč nebo cokoliv je mi to úplně u prdele. Hodnotím člověka jako takovýho. Snažím se nesoudit nikoho, koho neznám, hodně jsem se v tomhle spálil a poučil...



Jaký máš dnes postoj ke "scéně"? Sleduješ i dnes dění okolo, jejich politické ambice apod.?
Postoj nemám vůbec žádný a pro mnoho lidí zůstanu navždy jen "zrádce a feťák" jako doposud, ostatně, kdo tomu mohl věřit, bude věřit stále a mně je to srdečně jedno.
Mě osobně "politika" zajímala někdy na základce, kdy jsem hltal Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu. Termín "politická kapela" jsem nikdy nepochopil, ostatně Rock'n'Roll a politika to nejde dohromady.
Jinak, postoj skinheads mi vždy přišel tak trochu shizofrenní, neboť reprezentují to, k čemu je systém stvořil - dokonalý hromosvod "všeho zla", ale faktem zůstává, že v reálném NS nebo jiném "systému", který by připomínal "stanné právo" by všechny tyto anomálie byly zlikvidovány v zárodku.
A hlavní důvod, proč jsem se tak nechtěl prezentovat, byl ten, že společnost je totálně pokrytecká a aby mě někdo hodnotil jen podle hadrů a nedal mi žádnou šanci už z principu, tak takový prostor já nebudu nikomu dávat.
Vím, že jsem svým způsobem odepsanej, ale nebudu nikomu dávat možnost první rány. Ať soudí mou hudbu atd. ne mou image.
Celá historie, dějiny apod. je podvod, upravovaný tak, jak je třeba. Nehledě na to, že cokoliv s přídomkem "socialismus" smrdí od hlavy. Lidé nikdy nevytvoří svobodnou, mírotvornou, láskyplnou společnost, vždy spolu budou bojovat a rvát se jako psi.
Vždycky, naprosto vždycky se bojovalo kvůli území, zlatu-penězům, moci, ženám... ne pro nějaký posraný ideály a kecy. A lidi se vždycky dělili pouze na chudý a bohatý. Celé dějiny jsou jak řeka plná krve, násilí, brutality a krutosti. Kdo má moc a peníze - má "pravdu", to je zákon.
Chudí nenávidí bohatý odjakživa a ti jima opovrhují. A pokud by se to obrátilo, fungovalo by to na stejným principu, vždy pro někoho dobrý a pro někoho ne. Dřív by mě asi upálili na hranici, takže taky asi nic moc.



Letos jsi po letech dal o sobě vědět. Počátkem roku jsi vytvořil na bandzone profil k projektu Slownoiz se třemi písněmi. Mám pocit, že se prostřednictvím těchto písní snažíš vypořádat se svým odchodem ze scény. Vyjadřují tyto písně tvé pocity, jaké jsi měl v době, když ses stáhl do ústraní?
No, já už tam něco dával. Asi tři projekty v průběhu minulých let, ale naštěstí si toho nikdo nevšiml. Hmmm, to je mylný pocit, já se s tímhle nikdy nevypořádával, protože jsem se nikdy jako součást nějaké "scény" necítil, tak to škatulkovali pouze lidi, kteří se potřebují ztotožnit s kapelou atd.
Ostatně, tak tomu je i na oficiální scéně. Pro příklad uvedu notoricky známé pochybení ohledně např. Type O Negative nebo Motörhead, ale to jsou fatální omyly. Obě kapely jsem vždy měl rád, ale ne kvůli mé představě o nich, nehledě na to, že Peter O Steele i Lemmy byli vždy feťáci a nijak se tím netajili, stejně jako třeba Quorthon (Bathory), který se předávkoval a přesto vytvořil skvostné opusy z pokladnice "viking-pagan metalu" a mohl bych pokračovat. Realita je vždy krutá pro toho, kdo si staví bariéry z předsudků, které ale stále podlézá a obchází a automaticky je větší pokrytec než ti, které tak rád a nenávistně kritizuje.
Nějaká "hnutí", "scény", "stáda", "převleky" - tak je tomu všude, ale proč zase degradovat zpět ke stádním mechanismům. Jak kdysi zpíval Billy Milano: "Pankáči, skini a metalisti spojte se a nakopejte systému prdel!" To se mi tehdy líbilo.



Rovněž jsi avizoval, že se můžeme těšit na plnohodnotné album Slownoizu. Vnímám to dobře, že se prostřednictvím Slownoizu budeš snažit motivovat radikálně smýšlející lidi, aby toho nechali a začali žít normální život? Popřípadě mladší, aby nezabředli do stejných sraček, že tudy cesta nevede?
Tak těšit se můžeme, ale to i včetně mě. Slownoiz je normální oficiální projekt, který do budoucna chci dělat co možná nejprofesionálněji. Mám domluvený lidi, ale třeba bude všechno jinak, uvidíme...
Jinak, moje texty mluví za mě nebo popisují moje zkušenosti. Co víc, někdy jsem nasranej na lidi, jejich kecy, ale v zásadě nechci nikoho soudit a poučovat, já nechci být ten, co někoho soudí a kritizuje, všichni jsme se sem narodili z nějaké příčiny a každej má právo alespoň vyjádřit svůj postoj k životu, pokud neškodí druhejm. OK jinak, v zásadě máš pravdu, ale co je to "radikální" smýšlení? To je v podstatě všechno, co tě vyčleňuje ze stáda ovcí. A pokud si někdo myslí, že jako stoupenec něčeho takového změní svět, tak je prostě debil.
K pochopení každé věci je třeba dosáhnout určitého levelu, jako to je absolutně ve všem, a hlavní je, aby byl člověk především sám sebou, jak řekl Crowley: "Do As Thou Wilth"... ne dělej si co chceš, ale dělej to, co tě činí šťastným, to je pravý význam.
Systém tě tlačí do role robota-konzumenta čím dál víc a nejhorší trest je, když nemůžeš dělat to, co miluješ a živit se tím, ale furt nějakou zbytečnou práci "za nic". Pak se chceš životem třeba jen prochlastat nebo profetovat. Taky jsem to tak kdysi měl, takže to znám.
Vůbec není pravda, že když se snažíš atd. blablabla, to říká každej úspěšnej, ale vždycky mu musel na výsluní "někdo" pomoct. Zázraky neexistujou, v této realitě ne...
Každej jsme tu sám za sebe, každej si musí pomoct sám nebo maximálně v rámci rodiny. Ale o to víc si cením lidí, kteří se dokážou zas a zas drápat z tý jámy. Makají tvrdě na sobě i třeba bez vidiny úspěchu, protože ten má spousta lidí "na druhý straně" zadarmo.



V roce 2005 jsi do světa vypustil čtyřpísňové demo své nové „civilní“ skupiny Outsider. Měl jsi s touto kapelou nějaké ambice, anebo jsi chtěl pouze dát jasně najevo, že už od tebe WP scéna nemůže nic očekávat?
Navážu teď na to předchozí - Outsider měl být a je taková moje "zpovědnice". Mám rád zcela imaginární texty, ale vždy mě oslovovaly i texty o prostým životě, prostě to, co žijeme v podstatě všichni a už mi i někteří psali, že některé texty Outsider jako by byli o nich.
No, to je pro mě největší satisfakce. Outsider je hodně osobní a nestydím se za emoce, chci být ještě otevřenější, sdílnější, možná blíž lidem a jejich problémům. Osobně bych byl velmi rád, kdyby alespoň někteří pochopili, že jdou po špatné cestě, protože každá nenávist vyvolává pouze negativní emoce, takže čím míň bude nešťastnejch lidí, tím může dojít alespoň k malýmu zlepšení a vím to podle sebe, protože jako "skin" jsem si léčil svoje komplexy a chápu, že pro někoho je "hnutí a parta" všechno, co v tom zkurveným životě má, ale pro mě to byla taky velice těžká věc, učinit rozhodnutí podle své mysli a srdce, i když jsem si dodnes mohl hrát na hrdinu a legendu. Věděl jsem, co mě čeká - pomluvy, nenávist... a bude to tak vždycky pro pár magorů, ale já se cítím naprosto čistej, vůči sobě. Předtím jsem byl slaboch, pokrytec, kterej si na něco hrál, i když jsem to neuznával, dělal prostě to, co chtěl dav, čímž jsme vlastně byli všichni stejní jako ti, které jsme tak kritizovali. Jsem rád, že se můžu takhle upřímně vyjádřit a žádná scéna ode mě nemůže očekávat vůbec nic. Něco stále tvořím a pokud se to někomu líbí, musí k tomu přistupovat bez předsudků, protože jinak si sám sobě něco nalhává. Jako součást "něčeho" nikdy nemůžeš být sám sebou.
Outsider měl normálně fungovat, ale starej matroš byl Chyldův, kterej všechny moje aktivity vždycky dokonale zabil, nebýt mě, tak by nebylo ani to demo. Chystali jsme i jiný věci, ale z nějakýho důvodu se naše cesty rozešly. Po letech jsem mu nabídl ruku k smíru - odmítl...



Kromě Slownoizu jsi v posledních dnech oprášil výše zmíněný Outsider a navíc založil nový black-metalový projekt Favst. Mohl bys prozradit, co vše pro své fanoušky a odpůrce chystáš do budoucna? Můžeme se těšit na další nové písně?
Známej mi před asi dvěma-třema lety povídá: "Mrkni na YouTube na Buldok a Outsider", a já říkám: "No, do prdele...". V Outsider jsem dost věřil a mrzelo mě, že nehrál. Měl jsem ideu takových českých, když to přeženu Bohse Onkelz, oni mě provázeli od počátku až doteď, ať jsem poslouchal různý vlivy a styly, vždycky jsem pro ně měl místo, ale tam byl každej člen svým způsobem osobnost a když jsme měli zhruba takovou sestavu, neklaplo to z jiných příčin a nebudu zase něco lepit, jen aby to jako bylo.
Na Bandzone jsem to dal, protože mě naprosto šokovalo číslo přes 450 000 shlédnutí na YouTube u skladby "Láska je kurva", takže jsem si říkal, že umožním volné stažení starých tracků, protože se rozdalo jen asi padesát demo CD tehdy a jelikož se stále jaksi nic neděje, dělám si doma průběžně dema, kterých mám asi padesát, takže to tam budu sázet v různé kvalitě a pak se uvidí, nebudu nic hrotit. Pro Favst mám taky asi čtyři věci. No, mě to hlavně baví a je mi v podstatě jedno, kolik tam je fans atd., ale jsem celkem překvapen řadou pozitivních ohlasů.



Neplánuješ některý ze svých projektů přetavit v regulérní kapelu a začít aktivně koncertovat a vystupovat na veřejnosti? Anebo se obáváš, že kdyby ses někde ukázal, tak bys mohl očekávat nějaké konflikty od svých odpůrců?
Konflikty neočekávám vůbec žádný a nevím, proč bych taky měl. Za těch skoro patnáct let nikdo nepřišel a nevím, že bych se někde schovával. Nehledě na to, že pokud budu někde vystupovat, bude to vždy oficiální koncert, takže pokud tam někdo bude chtít mermomocí vysírat, vyřeší se to velice jednoduše.
A pokud má někdo pořád problém, že jsem kdysi něco říkal nebo nosil, což už v tom třiadevadesátým jsem sklízel kritiku, že mám vlasy, nejsem skin blablabla, Buldok je komerční, toho bylo už tehdy a někomu to holt vydrží na celej život... co já s tím?
Jinak, nikdy jsem nechtěl mít v podstatě "one man" projekty, ale super kluci a hlavně muzikanti, s nimiž se vždy perfektně dělalo, jsou dnes už hudebně třebas jinde a mají jiné starosti, co přináší život. Navíc mám velký nároky na spoluhráče atd. Jedno s druhým. Slownoiz jsme zkoušeli už naživo, ale nějak to nesedělo.
Zase za každou cenu to rozhodně ne. Určitě je částečně chyba i ve mně, ale já potřebuju stoprocentní přístup a nasazení.



Chtěl bys na závěr něco vzkázat těm, kterým dodnes ležíš v žaludku, a kydají na tebe špínu?
Ať jim tam ležím pěkně dlouho a ať kydají - čím víc tím líp. Pokud mě někdo pomlouvá, je to jen proto, že závidí a sám asi ví nejlíp, proč to dělá.
Chmmm, já nikdy spory nevyvolával, ale srát na hlavu si taky nenechám.
Díky za Tvůj zájem, jsem rád, že jsem mohl řadu věcí osvětlit. Pokud to někdo dočetl až sem, díky za pozornost a případnou podporu. A třebas někdy naviděnou "on stage"! Poslouchejte hudbu... NE POLITIKY a NEVOLTE KOMUNISTY ANI JEJICH CHAPADLA!!!
Tom aka bro.W

Zobrazeno: 16933x

Czechtim


» Tomáš Fabián: Jako součást "něčeho" nikdy nemůžeš být sám sebou (9.10.2013)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

9.10.2013 (14:39)

Hezky jsem si početl, díky Se spoustou jeho názorů souhlasím.


Rozhovor | Tomáš Fabián: Jako součást "něčeho" nikdy nemůžeš být sám sebou | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2018. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist