PŘIHLÁŠENÍ

OCELOT: Chceme fungovat na sto procent!




Když mi někdy v roce 1991 dorazila poštou z tehdejšího fanklubu znojemských metalistů OCELOT kazeta s demem "The Orgasmus", těžko jsem si dovedl představit, že bude rok 2017 a kapela bude stále hrát. Jediným zakládajícím členem v kapele je už jen zpěvák a baskytarista Jindra Novotný, nicméně Ocelot stále "jede" a v současné době připravuje svou další studiovou desku.



Zdravím Jindro, když pracujete na té novince, mohl bys o chystaném albu říci nějaké bližší informace? Jestli je už znám název, v jakém jste stádiu natáčení a na co se můžou fanoušci těšit?
Ahoj, album je už natočené, v současné době probíhá míchačka a odhadujeme, že snad do konce března by mělo být hotovo. Bude se jmenovat "Pekelnej stroj" podle jednoho našeho válu, který už máme otestovaný na koncertech. Fanoušci si přijdou na své a dostanou celkem deset porcí divokého rokenrolu. Zvukově jsme se snažili o co nejsyrovější a hodně hrubý zvuk, protože nemáme rádi takové ty učesané, ulízané nahrávky, kde je všechno jako z fabriky a po třetí písničce se posluchač začíná nudit. Natáčeli jsme jako vždy bez metronomu, takže nahrávky pěkně pulzují a je v nich život. Metronom je sice pěkná věc, ale jsme toho názoru, že do rokenrolu nepatří. Naším cílem je, aby posluchač dostal hned při úvodním válu pořádný kopanec do hlavy a vydržel poslouchat až do konce alba. Posluchač musí být stále v napětí a těšit se, co bude dál. A k tomu samozřejmě přispívají úderné refrény, podpořené pořádnými sbory. A ještě názvy válů na albu: "Pekelnej stroj", "Poslední cesta", "Poprvé", "Masakr motorovou pilou", "Válení", "Něco tam je", "Legie prokletých", "Fláknu tě", "Going to Hell", "Alkoholic Blues". Vše je samozřejmě v češtině.


Když se ohlédnu zpět do celé vaší diskografie, tak s angličtinou jste se nikdy moc nesblížili. Osobně mám radši češtinu u tuzemských kapel a asi to vidíš nějak podobně.
Jo, tak to určitě vidíme stejně. Bereme to tak, že jsme v České republice a tudíž máme mít české texty, kterým je samozřejmě líp rozumět než těm anglickým. Navíc ještě tvrdím, že když chceš psát anglické texty, musíš prostě myslet anglicky. Tady jsme v Česku a pochybuju, že by kdokoliv jiný zvenčí rozuměl švejkovskému humoru líp jak Češi a poslouchal „švejkoviny“ anglicky. Anglické texty používají kapely, které si myslí, že se dostanou do širšího, neboli světového povědomí, ale málokteré se to podaří.


V souvislosti s předchozí otázkou mě napadá, hráli jste s Ocelotem někdy v minulosti v zahraničí a s jakým úspěchem?
Hráli. Operovali jsme v Košicích na Slovensku na jednom větším festivalu s celkem zajímavým úspěchem. Po našem koncertě se za stage utvořila fronta a Slováci žádali autogramy. Také jsme se vydali dvakrát do Rakouska a měli jsme cukání vyhovět pozvánce do Běloruska, ale pak jsme si to rozmysleli. Dokonce jsme měli i pozvánku hrát v Orlandu na Floridě, ale nakonec jsme se nedomluvili – samozřejmě kvůli penězům. Nemáme problém hrát kdekoliv, ale nejradši hrajeme pro české posluchače.


Poslouchám Ocelot od jeho začátků, tak bych ti rád položil jednu otázku z historie. Koncem osmdesátek jste stavěli svůj program na tématech okolo Husitství. V té době s podobnými tématy pracovalo více kapel, namátkou tehdejší Argema, Tarantula, Iras nebo Řetěz. Už na vašem prvním demu se ale objevily skladby s poněkud odlišnými tématy jako třeba "Orgasmus" nebo "Osvětim". To zřejmě vyústilo v odchod vašeho tehdejšího zpěváka, který mimo jiné zvěstuje slovo boží na internetu dodnes. Proč jsi se rozhodl opustit výše zmíněná historická témata a věnovat texty všednějším záležitostem, které jsou rockové muzice zřejmě bližší?
To je jako mor, co se za námi táhne, ten náš tehdejší zpěvák. On s náma byl sedm let, byl to výborný zpěvák i textař, ale ve finále to pak jaksi neurejdoval s alkoholem i s ženami, takže přestoupil na jakousi víru a tím pádem samozřejmě v Ocelotu skončil. Historická témata písniček byla taková tehdejší móda, takže jsme udělali asi deset písniček s husitskou tématikou, protože Husiti byli správní barbaři, všem to natřeli a s nikým se nesrali. Jednostranná tématika se však dá používat opravdu pár let a pak to prostě a jednoduše vyšumí. Myslím, že v dnešní době bychom to mohli nazvat tím hnusným slovem „projekt“, odjet jednu šňůru a hodit to k ledu. Lidi zajímá spíš pestřejší složení repertoáru a nedokážu si představit, že bychom teď vylezli s nějakou historií. Jednak hrajeme úplně jiný styl než tenkrát a jednak si nemyslím, že by někdo dokázal na koncertě poslouchat dvě hodiny cokoliv monotématického. Takové kapely samozřejmě znám i dnes, ale opravdu moc koncertů nemají.


Ocelot funguje ve čtyřčlenné sestavě, fungovali jste už ovšem i ve trojici s jednou kytarou. Tvoří se ti lépe věci pro dvě kytary, kdy se můžete například navzájem podporovat v sólech nebo spíše údernější skladby pro jednu kytaru?
Já jsem hrál tak nějak střídavě s jednou kytarou, pak dvěma, pak zase s jednou a teď máme v kapele dva kytaristy a určitě je to lepší. Muzika je plnější, má to větší koule, kytary mají zajímavější aranže a zvuk je mnohem pestřejší a barevnější. Pokud něco přinesu, tak si to hoši zpracují pro dvě kytary a asi si už nedokážu představit, že bychom hráli jen na jednu kytaru. S těmi kytarami mám asi trochu jiný názor, než některé jiné kapely, protože chci kytary hrané jednoduše, ale zuřivě. Nějaké pidlikání, kvokání, šudlání a několikaminutové sólové onanie jsou v naší kapele pasé, i když naši kytaristi by zvládli nepochybně všechno. I kytary se musí podřídit celku a stylu celé kapely.


V rozhovoru pro Rockmag jsi označil vaši desku "Časy zlý" z roku 2011, jako propadák. Celkem negativní postoj k dílu, které jsi sám se svými spoluhráči stvořil. Proč tomu tak je?
Celkově to tak na mě prostě působí. Bylo to natáčené v amatérských podmínkách v amatérském studiu, čemuž odpovídá i tupý, zvadlý a studený zvuk. Ne že by tam byly špatné věci, některé jsou možná i hitovky, ale pokud nahráváš a seš nasraný, v kapele panuje napětí, tak se to logicky promítne i do nálady na nahrávce. Z té nahrávky není cítit žádná radost, energie. Je to dělané doslova na koleně a jsou tam použité různé digitální sračky a zvuky, které celkovému dojmu ještě víc škodí. Náš bývalý kytarista, který to celé nahrával ve svém „studiu“, nebyl schopen ani pořádně sejmout basu, i když jsem měl tenkrát k dispozici dva super aparáty. A tak dál. Prostě "Časy zlý".


Táhneš to s Ocelotem bezmála tři desítky let. Asi nejsem sám, koho by zajímalo, jak se ti daří skloubit kapelu s prací a rodinným životem? Nehledě na to, že Ocelot nikdy nehrál onu ligu, abys přivážel z každého turné velké prachy. Dotace z vlastní kapsy jistě byly nemalé. Máš nějaký recept jak to všechno zvládnout?
To je zajímavá otázka, to je snad první rozhovor, ve kterém na toto odpovídám. Ani vlastně nesleduju, jak dlouho jsme na světě! Je to možná taky proto, že mám odpor k různým výročím a už jenom třeba slavit svoje narozeniny by mě mohl někdo přinutit možná tak s devítkou na spánku. Já tedy nic neslavím a i k výročí kapely se nijak nepřipravujeme. Jsem zvyklý od svých šestnácti let jezdit po koncertech a hrát. Když o víkendu nehraju, tak většinou zkoušíme nebo dělám na nových věcech, takže se všechno stále motá kolem kapely a tomu se přizpůsobuje i rodinný život. Vím, že některé kapely mají přes léto problém hrát, protože členové musí na dovolenou. To u nás takhle zase nefunguje, přednost mají samozřejmě koncerty, a pokud někdo někam jede, tak to není do tramtárie, ale tak, aby se mohl popřípadě rychle vrátit a hrát. Takzvaná dovolená mi nic fakt neříká a nebaví mě nečinně se povalovat kdekoliv a nic nedělat. To mě baví možná první den. Pak se začnu nudit. Takže si v létě s rodinou jedeme prostě kam chceme, vrátíme se kdy chceme a děláme co chceme, ale tak, aby to nenarušilo koncerty. Jestli se ptáš na peníze, tak ty se do kapely samozřejmě musí vrazit, snažíme se shánět různé sponzory, protože natočení alba, klipy, auta na přepravu, reklama – to všechno něco stojí. V tomto však máme velké štěstí, protože máme bohaté kamarády rockery, kteří nám fandí a není pro ně problém občas něco zafinancovat. Ani si nepřejí se zviditelňovat třeba na albu, takže naše nové album bude bez reklamních bannerů.


Loni jste hráli na Masters Of Rock. Jak se vám hrálo a jaká byla odezva fanoušků?
Jednoznačně skvělé! Na MoR totiž všechno, co se týká zázemí kapel, funguje naprosto úžasně. Přístup ke kapelám a celková atmosféra jsou fantastické a tento fesťák je právem jedničkou u nás. Náš set probíhal na Rock Face Stage a hráli jsme, pokud vím, chvíli souběžně s Testamentem, který byl na hlavní stage. Měli jsme plný plac a myslím, že to byl náš nejlepší loňský koncert. Masters of Rock je muzikantský orgasmus. Když hraješ skoro hodinu a mohutně tě podporují mraky lidí, tak ze sebe vydáš maximum. Jsem rád, že si nás na Master vybrali a přál bych všem našim muzikantům, aby si tam zahráli, protože ta podpora ze strany návštěvníků je neskutečná. Mimochodem – také letos jsme na Masters of Rock pozváni a vystoupíme ve čtvrtek 13. července 2017 opět na Rock Face Stage od 18.35 do 19.20 hodin.


Pokud nepočítám tvé úplné muzikantské začátky, hrál jsi někdy po dobu fungování Ocelotu i v jiných kapelách a projektech, třeba jako host atd.?
Po dobu fungování Ocelotu jsem nikde nehrál a hrát nebudu. Jiné kapely mě nezajímají a nezajímaly a zásadně jsem proti tomu, aby někdo seděl prdelí na dvou nebo více židlích. Hraješ v kapele, tak se jí věnuj a neser se do jiné kapely. Vím, že u nás je to pořád ještě móda hrát ve více kapelách, protože vychcaní muzikanti zkouší, která kapela se třeba víc ujme a nebo to dělají pro prachy. Je u nás málo hudebníků, kteří zvládnou na sto procent fungovat ve více kapelách. A já chci fungovat na sto procent, ne jen na padesát. Jednou jsem nazpíval jakousi věc pro kapelu naprosto odlišného stylu – Lukrecia Borgia a taky asi budu krákat v jedné písničce na studiovém projektu našeho producenta, ale to jsou opravdu jen chvilkové, nepatrné, studiové záležitosti, které na fungování kapely nemají žádný vliv.


Čtenáři často chtějí po kapelách vyprávění nějakých veselých zážitků z cest, z natáčení desek a podobných záležitostí. K tomu slouží kronika z hraní, kterou poctivě aktualizuješ na vašem webu. Zeptal bych se tedy, vzpomeneš si v paměti na nějaký nejšílenější koncert, který Ocelot za dobu své existence odehrál?
Všechny naše koncerty jsou svým způsobem šílené. Každý koncert jedeme na plno, ať je to v malém klubíku nebo na velké akci. K tomu patří samozřejmě i nekonečné cestování. Zažil jsem koncerty, kdy naši fanoušci mlátili hlavou o stage až si přivodili krvavý úraz, veselo bylo i při skákání do davu, neboť dav se na poslední chvíli zcela zlomyslně rozestoupil a skokan si rozbil tlamu. Oblíbenou zábavou našich fanoušků bývalo také uvěznění nejopilejšího spáče pod hromadou židlí přímo na place. Opilce pak museli vysvobodit druhý den odpoledne uklízečky.


Díky za čas, který si věnoval odpovědím. Na rozloučenou celkem důležitá otázka. Příští rok ta třicítka Ocelotu. Jak to oslavíte? Bude třeba nějaký speciální koncert?
Zase ta třicítka, o které ani nevím. Fakt jsme nad tím nějak nepřemýšleli. Ale určitě potěším naše fanoušky tím, že v nejbližší době vychází moje kniha, která se jmenuje „Ocelot: Až na krev“. Napsal jsem ji na podzim, ale určitě nikoliv kvůli nějakému výročí. V knize je vše o mně, o kapele a o kapelách, ve kterých jsem kdysi hrával. Je to psané rockerským jazykem a kniha potěší nepochybně každého rockera – i toho, kdo vyznává třeba jiný druh hudby, než produkujeme my. Je tam spousta srandy, nikdy nezveřejněné fotky a hromada reportáží z koncertů. O tom, kdy kniha vyjde, se dovíte na našich webovkách www.ocelotband.eu nebo na našich facebookových stránkách. Slavit asi fakticky nebudeme, protože my totiž slavíme neustále. Každý náš koncert je pro nás vlastně oslavou, protože se těšíme na fanoušky a jenom loňský rok jsme těch oslav měli skoro 40, což je slušná porce absolvovaných koncertů. Speciální koncert k výročí tedy nebude, protože tu třicítku oslavíme neustálým ježděním a koncertováním. Zdravíme naše fanoušky a choďte na Ocelot, ať si spolu pořádně zařádíme.

Zobrazeno: 2004x

Magua


» OCELOT: Chceme fungovat na sto procent! (21.2.2017)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | OCELOT: Chceme fungovat na sto procent! | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2017. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist