PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

MASTER´S HAMMER: Návrat legendy




Každému fanouškovi metalu je určitě známá legendární kapela Master’s Hammer.
Pro někoho je to kult, pro jiné zase banda neumětelů, kteří zpívají něco o
satanovi a drhnou si jednoduché riffy. Kdo by však čekal, že po dlouhých
14 letech ohlásí nové album?! Proteklo mnoho piva a spálilo se ještě víc
trávy a na světě je „Mantras“. Mnohem víc však prozradí leader a zpěvák Franta Štorm.

Začnu zcela jednoduše. Jaké to je, být po takové dlouhé době zase na scéně s Master’s Hammer?
Na scéně doslova ne, spíš ve studiu a u piva. V pocitech převládá změna. Několik let jsem učil na VŠUP, pohyboval se mezi různými umělci, pracoval se studenty, řídil schůze katedry, vyplňoval formuláře, hádal se s idiotem kvestorem, až mě to přestalo bavit. Návrat do blackmetalových kořenů byl osvěžující a velmi srdečný. Vůbec jsem netušil, že mě to na starý kolena ještě dokáže bavit.


Když jsme u toho návratu. Jak dlouho jste si pohrávali s tím, že oživíte kapelu a dokonce natočíte nové album? Co bylo tím hlavním impulzem?
Na jaře Vlasta říkal "kdy uděláme nějakej blekmetál" a já mu odpověděl (taky ožratý): "teď". Tak jsme začali skicovat nějaký základy, a koncem září 09 jsem měl dobrou úrodu bylinek, tak jsem napsal během několika dní většinu textů (kromě Bodhi, to je text z února 2008, když jsem se toulal po Biháru v Indii). Hulili jsme jako čerti a v půlce října byl materiál na světě.


Nakonec jste se rozhodli pro natočení alba. Jak vznikal materiál? Byly nějaké riffy staršího data, nebo jste začali jak se říká od začátku?
Nebyl žádnej starej materiál. 16. října 2009 jsme předstoupili před zbytek kapely (bez Valenty, ten je prej mimo ČR), a pustili jim demo. Každej dostal CD a texty a za domácí úkol nacvičit svoje party, což se povedlo.


Jaké to vůbec bylo, po takové době skládat a natáčet s Master’s Hammer? Sešli jste se jako stará dobrá parta kamarádů. Jaké si prožíval pocity, zasáhla tě vlna nostalgie?
Nostalgie je pro mladý, já jsem starej praktik. Nechávám se unést inspirací, to jo, ale emoce nezažívám. Nejsem ženská.


Novou desku „Mantras“ jste vydali vlastním nákladem. Proč nepadla volba na nějaký label? Myslím, že by se nabídky jenom hrnuly...
Chceme mít absolutně všechno pod kontrolou. Udělali jsme si takovej miniaturní průzkum, položili jsme si otázku: ve kterým údobí jsme byli 100% spokojený s naším vkladem a výsledným efektem? Na škole jsem si to pojmenoval návrat energie vložené do studentů, to je dost podobný. Takže nejvíc potěšení plynulo z demáčů - syrový, bezprostřední, pak na nás nastoupil Kočandrle v Monitoru, Dodo ve studiu Citron a štáb na Kavčích horách (klip Géniové) - všechno profíci, perfektní služby. Jenomže už to nebyl ten náš chlív. Pak jsme zjistili že třeba Hervé z Osmose si myslel, že si může s našima nahrávkama dělat co ho napadne a to se nám nelíbilo. Po létech, když jsem teď nedávno upravoval stránku s demáčema mě, starýmu blbovi došlo, že i ty chyby a nedokonalej zvuk jsou prvky identity týhle podivný kapely. Návrat k tomu prvotnímu soundu by mě moc bavil, v době kdy všechny druholigový kapely maj špičkovej zvuk o kterým se nám ani nezdálo, ale jejich zvuk je stejnej jako zvuk jakýkoli jiný kapely v branži, nikam nevybočuje. A my hrozně rádi vybočujem. Při dnešním stavu technologie si můžeme dovolit už svoje studio, svojí produkci a e-shop. Nikoho nepotřebujeme a nikdo nám do ničeho nekecá.


Vaše album se honosí zajímavým obalem. Autorem těchto obrazů ja Martin Vrana, kterému jste také věnovali skladbu „Vrana“. Je to trochu neobvyklé zvolit zrovna tuto formu obalu. Ikdyž nějaké kapely mají také podobný art work desek. Kdo přišel s tímto nápadem, spojit Vaší hudbu s obrazy Vrany?
Já vím, podobnej motiv je na deskách občas vidět, ale v Martinově produkci je to obraz výjimečnej, on ho taky někde viděl, maloval to podle předlohy z internetu, ale to provedení má v sobě hroznou energii. Já to plátno mám ve světnici, je to 100/100 cm, a úplně to změnilo atmosféru v místnosti. Hned vedle je jeho skupinový portrét MH, jeho další obrazy je možné vidět na www.typomonolog.cz. Vrana je regulerním členem MH, jsme asi první blackmetalovaá kapela co má malíře v týmu, ale samozřejmě to není poprvé - podívej se na Cabaret Voltaire s grafikem Neville Brodym, nebo na Jasnou páku s Karlem Halounem coby nehrajícím členem.


Když se dostaneme ke složce textové. Můžeš trochu poodhalit a odkrýt Vaše texty. Jaké věci hrály velkou roli ve psaní textů? Co tě nějvíce zaujalo, že si to musel přenést na papír?
Texty jsou jasný, jednoduchý a čitelný a nebudu je vykládat ani překládat. Každej si je může přečíst na www.mastershammer.com. Snad jen malou poznámku na okraj - kdysi nám podsouvali, že máme filozofický texty, tak jsem to chtěl vyvrátit věcma jako "papež plave v klystýru, šlauch už míří na díru..." atd.


Jako název desky padla volba na slovo „Mantras“. Proč zrovna na tento název? Vyjadřuje nějak obsah tohoto alba?
To je plurál slova Mantra - což je v mnoha východních náboženstvích "slovo pravdy". Jsou to pravdivé písničky, šlágry, častušky, hymny, odrhovačky, cokoli. Příběhy, který se mi opravdu přihodily. O Ganéšovi i o Ganze.

Ještě bych se rád zeptal, jestli novinku spojuje nějaký koncept, nebo se jedná o jednotlivé příběhy?
Jsou to jednotlivé příběhy, ale všechny se odehrávají na venkově, v Jižních Čechách a v Indii.


S novým albem jsou spojená také velká očekávání z řad fanoušků, které budou u někoho naplněna a u někoho nikoliv. Přemýšleli jste nad tím, nebo jste se prostě rozhodli natočit album, které se bude hlavně líbí vám a reakce fanoušků jsou druhořadé?
Správná otázka. V první řadě jsme chtěli potěšit sami sebe. V říjnu jsem svolal kapelu a řekl jsem jim, že buďto uděláme něco, co se nám všem bude líbit, nebo si dáme pár piv a půjdeme zase svojí cestou. Že to mimoděk vyhovuje vkusu fanoušků je milé, ale vedlejší.


Na internet jste vypustily samply jednotlivých skladeb. Podle poslechu je slyšet, že se do jisté míry vracíte ke kořenům. Ikdyž zde můžeme narazit na prvky, které v hudbě Master’s Hammer nebylo možno slyšet. Byl to úmysl hned od začátku? Nechtěli jste se pouštět do nějakých extra experimentů? Šlo vám hlavně o poctivý black metal?
Nešlo nám vůbec o nic. Jak už jsem zdůraznil, nepadla žádná objednávka zvenčí, žádná firma nám nic neradila, jen jsme se nudili a tak jsem uspořádal dlouhej mejdan ve studiu u rybníka a vobčas někdo zmáčknul tlačítko nahrávání. Takhle to fakt bylo. Zeptej se koho chceš. Ani hudebně nás nikdo nemůže podezírat z promyšlenosti. Je o nás známo, že neumíme noty, teda s výjimkou Vlasty, kterej ovšem má tolik Kinderstube, že to při práci nijak nedává najevo.


Texty jsou v češtině. Nepřemýšlel si zpívat v angličtině? Přeci jen, když chce kapela jít za hranice, tak je to jakási povinnost. Tím nechci samozřejmě říct, že se nějak ženete za hranice.
Lidi si zvyknou na všechno. Já poslouchám indickou popmusic v hindi a paňdžabi a dovedu si představit, o čem se tam zpívá, a lidi co poslouchaj nás už si to taky asi dovedou představit, až na výjimky totálních exotickejch cvoků, který si při satanským obřadu pustí třeba mojí písničku o zácpě a průjmu, což mě taky baví. Anglicky se sice domluvim, ale na stará kolena nebudu měnit zobák jenom proto, abych se "někam dostal", to nemám zapotřebí.


Na desce se také objevil remake legendární skladby „Jáma pekel“. Skladba prošla částečnou úpravou. Proč padla volba zrovna na tuto skladbu?
Dal jsem v duetu roli žabám, mým milým sousedkám, když se začátkem léta tak měly k světu. Jáma pekel je u MH to, co Ace of Spades u Motörhead. Ten remake si vyžádal Vlasta, je to jeho oblíbená.


Návrat se však koná pouze studiově. Máte v plánu také nějak desku koncertně podpořit, natočit nějaký klip? Nebo nahráním desky vše končí a zase zmizíte ze scény?
Ano máme plány, zatím však aeroplány na zimu do teplých krajin. Ozveme se na jaře. Koncerty: NE.


Vaše album „Ritual“ se stalo jakousi biblí českého black metalu. Cover Vaší skladby přehráli také dnes populární polští Behemoth. V čem myslíš ty osobně, že spočívá její kouzlo?
Jednoduchost a syrovost, která čiší z celýho dema Finished - Milan Fibiger na basu tehdy spoluvytvářel takovej ten přímočarej temnej tlak, zatímco já jsem po jeho odchodu ulítával do operet. Čistej underground je ale na desce Ritual už trochu setřenej studiovým perfekcionismem. V těch mizernej poměrech byla neskutečná síla, dnes si mladý kapely neuměj představit jaký těžkosti jsme my, a jiný tehdejší kapely, museli překonávat, a to je všechno z těch kazet slyšet. Hudba která bolí - to je moje definice undergroundu, kterou si asi nechám patentovat.


Mnoho členů kapely se různě realizuje v jiných kapelách. Ty například v Airbrusher. Co můžeme nového očekávat od této kapely?
Před třemi lety jsem postavil studio a potřebovalo vyzkoušet - vznikl Airbrusher. V podstatě jsem pracoval jen s tím co jsem měl k dispozici, synťáky, mikrofon a kytary. Šlo o to, naučit se pracovat s mixem, ekvalizéry, kompresory a masteringem, v tom mi dost pomoh Vlasta, ostřílený studiový matador. Všechny skladby z Airbrushera jdou jistě udělat i blackmetalově, ale tehdy to byl jinej druh úchylky. Airbrusher je opojení vulgaritou, až se zase opojím, bude pokračování, teď mám všeho po krk. Koupil jsem si Les Paula od Gibsona, to je moje nová hračka...


Já ti děkuji za rozhovor a doufám, že se Master’s Hammer ještě přihlásí o slovo.
Jo, asi jo.

Zobrazeno: 4352x

Kuba


» MASTER´S HAMMER: MH je už jenom firma (8.11.2016)
» MASTER´S HAMMER: Návrat legendy (13.12.2009)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | MASTER´S HAMMER: Návrat legendy | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2018. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist