Mrazivá vánice rozsévá po kraji rýmařovském příjemně bolestná svědectví melancholie. Duše rozbodaná rezavými trny dále povstává k osvícení, vymaněna z pasti vzpomínek, do pokojně vydatného ticha. O aktuálním počínání THORNS INSIDE nám poví autor.

Ahoj Kryštofe, od našeho předešlého rozhovoru uplynul nějaký čas. Potkala Tě za tu dobu podstatná událost, jejíž průběh by měli znát příznivci?
Také zdravím. Děkuji za optání, avšak kromě uvržení do lockdownu, který již dlouho ovlivňuje nás všechny a přenesl velkou část mých běžných činností do online prostředí, se v mém životě nestalo nic tak významného a zajímavého, co by stálo za to na tomto místě blíže zmiňovat.


Jak underground nakonec přijal Tvé první demo? Poskytl Ti ještě někdo mimo nás prostor k prezentaci nebo dokonce možnost ke spolupráci?
Myslím, že první nahrávka byla přijata vcelku dobře. Setkal jsem se s kladným i odměřenějším hodnocením, ale vesměs jsem zaznamenal spíše pozitivní reakce. Kromě vás mi svůj prostor věnovaly také tuzemské weby FOBIAZINE a SICMAGGOT.


Před rokem proběhlo, v rámci Česnek festu, Tvé první živé vystoupení v rýmařovské Třináctce a v létě jsi upozornil na připravovaný materiál prvním singlem...
Zmíněné vystopemí, prozatím jediné v rámci THORNS INSIDE, jsem odehrál sám s podkladem v podobě backing tracků. Zjistil jsem, že na koncertní prezentaci tímto způsobem musím ještě zapracovat, nicméně bych se jí nechtěl do budoucna úplně vzdát.
Co se týče singlu „The Great Beautiful Silence“, v době jeho vydání jsem ještě v hlavě neměl rozmyšlené celé EP, píseň se mi však poté do jeho konceptu hodila, tak jsem ji lehce zvukově upravil a na výslednou nahrávku taktéž zařadil.


Koncem letošního února zřelo temnotu země Tvé nové ípko „Enlightenment and Beyond“. Jeho první výrazný atribut vábící možného posluchače, představuje nadmíru zdařilá ilustrace front coveru. Obraz vznikl na Tvůj námět? Kdo jej tak výtečně stvořil? Co jest jeho klíčovou myšlenkou?
Autorem obrazu je můj kamarád a velmi talentovaný výtvarník Vojta Sofka. Dílo pochází z jeho hlavy a původně ani nebylo vytvořeno přímo k mé nahrávce, ale již dříve. Když jsme však společně přemýšleli o zpracování artworku a procházeli některé z jeho prací, tento motiv mě okamžitě zaujal a shodli jsme se na tom, že svou melancholickou atmosférou krásně zapadá do celkové nálady hudby i textů.


Ještě chvíli zůstanu u výtvarné stránky. Plánuješ k danému přiložit i zadní stranu? Ztvárnění loga THORNS INSIDE obstaral nějaký konkrétní font?
Zadní stranu, popřípadě booklet bych zpracoval v případě fyzického vydání nahrávky, nad čímž taktéž uvažuji. V tuto chvíli však nechci nic na 100% slibovat, takže uvidíme. Představa držet svou hudbu reálně v ruce se mi však vůbec nepříčí. Za logem THORNS INSIDE stojí jeden z volně dostupných, „goticky“ laděných fontů, který jsem na začátku použil pro svá první dema, nicméně se mi zalíbil a již jsem jej nezměnil.


Nové nahrávky pocházejí ze studia nebo opět vznikaly v domácích podmínkách?
Opět jsem pracoval pouze v domácích podmínkách. Jedinou změnou oproti předchozí nahrávce je absence živého bubnování, které jsem, podle mého názoru ve prospěch výsledného zvuku (na kvalitní nahrání reálné bicí soupravy zkrátka nemám potřebné prostředky), nahradil bicím automatem.


Materiál provází příznačně mimořádný sound. Pomocí jaké techniky dosahuješ takových neobyčejných výsledků?
Musím upřímně říct, že jsem většinou opravdu překvapen, když slyším chválu na zvukovou stránku svých skladeb, vzhledem k tomu, že se postup a možnosti nahrávání učím takříkajíc za pochodu. Hudbu stále mixuji v programu Cubase Le 8 a využívám naprosto základní vybavení, takže jsem rád, pokud se mi daří vytvořit zvuk, který nezní úplně špatně.


Záznam obsahuje čtyři skladby. Poprosím Tě o rozsáhlejší charakteristiku každé z nich.
Myslím, že každou ze skladeb si může posluchač interpretovat po svém, nějaké základní myšlenky však nastínit můžu.
Otvírák „Thorns Inside“ pojednává o chvílích utrpení, se kterým se ve větší či menší míře setkává v životě každý, a i přes negativní prožitky se mohou tyto momenty v některých ohledech (umění je toho krásným příkladem) stát něčím přínosným.
„One Step to Shine“ se zaměřuje na cestu za něčím, co je však obklopeno značnou mírou neznáma a nejistoty, tudíž není jasné, kam tato cesta vlastně vede.
Po krátké mezihře („Trapped Within Memories“) pak přichází poslední píseň o prázdnotě a tichu, které dokáže být stejně tak děsivé jako fascinující – „The Great Beautiful Silence“.


Sděl nám své dojmy z Tvé práce.
Před jakýmkoliv vydáním své hudby jsem většinou dost nejistý a mám často tendenci do poslední chvíle, mnohdy již zbytečně, hledat na připravených nahrávkách nejrůznější chyby. Když už ale novou muziku vypustím a pouze sleduji, jak se jí dále daří, mám z hotového díla radost, obzvláště, když se setká s pozitivní odezvou od posluchačů.


Udělal bys něco jinak? Dalo by se něco zlepšit?
Vždy se dá něco zlepšít. Do budoucna bych chtěl určitě dosáhnout kvalitnějšího zvuku, průběžně také pracuji například na posílení své techniky screamu a zlepšení mého hlasového projevu.


Proč nikdy nevyužíváš ke sdělení pocitů mateřský jazyk?
Osobně se mi texty většinou píšou lépe v angličtině. Neříkám, že někdy svou krásnou (ale pro psaní mnohdy náročnou) mateřštinu nevyužiji, nicméně jsem doposud nevyplodil český text, se kterým bych byl jazykově spokojen.


Krátce pro premiéře tady sklidilo „Enlightenment and Beyond“ výborné hodnocení...
Za každou zpětnou vazbu jsem vždy rád. Pochvalná hodnocení (jaké nahrávka obdržela třeba právě u vás na HMB) mě nejen těší, ale většinou i obrovsky překvapí, takže velmi děkuji!


Což takhle udělat splitko třeba s Requiem of Nemesis či Frust?
V komunikaci s některými dalšími interprety již na téma nějaké možné spolupráce došlo, zatím však není na obzoru nic konkrétního. Jsem však otevřený a pokud by se něco podobného naskytlo, pravděpodobně bych nebyl proti.


Dopřeješ duši tvůrčího odpočinku nebo už v hlavě střádáš plány na další cestu THORNS INSIDE?
Vzhledem k tomu, že letos dokončuji VŠ, tak mě nyní čeká především spousta stránek diplomové práce a příprava na státnice. Mám v hlavě pár nápadů a chtěl bych postupně dávat dohromady nějaký nový materiál pro THORNS INSIDE, kdy k tomu ale dojde, to v současnosti nedokážu říci.


Bratře, ode mne prozatím vše a poslední slova patří Tobě...
Samozřejmě opět děkuji za prostor, který Hard Music Base prezentaci mé nové nahrávky věnuje. Přeji vám i čtenářům, ať se vám jen daří, obzvláště v této nelehké době, a pevně doufám, že co nejdříve budeme moci za muzikou zase vyrazit i naživo.