Rýmařovský kraj, ze kterého pocházejí moji předkové, chovám dodnes v srdci. Stejně tak trpím slabostí pro jednočlenné projekty s undergroundovým přístupem, produkující černý kov v jeho melancholické, zádumčivé, depresivní podobě. Nedávno náhodně objevuji zdejší THORNS INSIDE, za kterým stojí mladý, doposud neznámý, ale velmi nadějný muzikant Kryštof Janoušek. Právě on nám věnoval trochu ze svého času a odpověděl na následující otázky.

Tímto posílám srdečné pozdravy do chmurného, podzimního a určitě inspirativního Rýmařova. V první řadě bych se rád dotázal na Tvůj první kontakt s muzikou a dosavadní, hudební průpravu. Vzhledem k věku mi Tvé instrumentální dovednosti připadají poměrně vyzrálé.
Taktéž zdravím, podzimní atmosféra je v našem kraji opravdu krásná, mám ji velmi rád. Díky za pochvalu, s muzikou jsem v kontaktu již od útlého dětství, jelikož pocházím z hudebně založené rodiny, která v tomto ohledu nabízela skvělé zázemí. Odmalička jsem navštěvoval rýmařovskou ZUŠ, absolvoval zde hru na flétnu a bicí, také získal základy kytary. Hudbu taktéž studuji v současnosti na vysoké škole, takže se dá říci, že jsem s ní spojen celý život.


Atmosféra Rýmařova a jeho okolí představuje relativně živnou půdu pro tvorbu depresivního, černého kovu. Žel, tato hudba se zde vždy nesetkávala s přívětivou odezvou. Co pamatuju, tak mládež v tamních sklepech hojně drhnula spíše death, grind, crust… Na lokálním Bugrfestu účinkovala za celé ty roky snad jedna jediná blacková horda. Setrvává tato situace, nebo se tady blýská onomu podzemnímu žánru na lepší časy?
S tímto musím bohužel souhlasit, místní akce většinou nabízejí black metal v naprosté menšině. Na Bugrfestu, který mimochodem považuji za nejlepší metalovou akci v blízkém okolí, je v současnosti tento žánr zastoupen každý rok alespoň jednou kapelou. Jak jsi však uvedl, death metal a jemu podobné žánry zde nekompromisně vedou.


Co vede mladého, perspektivního umělce k tomu založit nihilistický hudební projekt a vydat se cestou přítmí melancholie, sklíčenosti, smutku…?
Osobně mi přijde snazší a přirozenější prosadit do hudby právě takovéto pocity, do nichž se dle mého názoru umělec lépe vžije a posluchači pak přinese mnohem silnější atmosféru a prožitek. Black metal je v tomto ohledu ideálním žánrem, úplně stejně to však vnímám například i u popových skladeb nebo ve vážné hudbě. “Negativní” emoce dodávají skladbě duši a jistou přitažlivost pro autora i posluchače, obzvláště když okolní svět nabízí tolik podnětů, jak s nimi pracovat.


Zkus čtenářům podrobněji popsat Tvůj projekt. Kde bereš hlavní inspiraci ke tvořivosti?
Hlavní inspiraci beru ze svého nitra, zní to jako klišé, ale je to tak. Thorns Inside, jak sám název napovídá, zobrazuje jakési “trny”, které na člověka útočí zevnitř, ať už se jedná o úvahy o životě či světě kolem nás nebo o vlastní osobní prožitky. Jako jeden z vedlejších zdrojů musím uvést i literaturu, jejíž sdělení je mnohdy nadčasové – skladba „Among the Stars“ tak například odkazuje k dílu H. P. Lovecrafta, který patří k mým nejoblíbenějším autorům vůbec.


Oceňuji Tvé vystupování pod občanským jménem. Neuvažoval jsi užívat nějaký umělecký pseudonym?
Ne, neuvažoval. U hudby, ve které pracuji se svými vlastními pocity a postoji, mi přijde logičtější vystupovat sám za sebe, bez maskování se pseudonymem nebo například corpse paintem, takový, jaký člověk v reálu je.


Existuje alespoň nepřímá spojitost mezi rýmařovským THORNS INSIDE a olomouckým TRISTem? Vidím zde nemálo společných rysů. Do jaké míry na Tebe působila Tristova osobnost a jeho hudba?
Musím se přiznat, že jsem s Tristem a jeho tvorbou nebyl dosud příliš obeznámen, tudíž zde nemohu žádnou spojitost hledat a podobnost je nejspíše dílem náhody. Až při vyplňování těchto otázek jsem si zmíněného interpreta vyhledal a jeho hudba se mi opravdu zalíbila.


Ve Tvé muzice nacházím také patrné vlivy Burzum, Thorns, raných Blut aus Nord, Brocken Moon, ale také žánrového prazákladu, např. Beherit. Jací interpreti Tě nejvíce ovlivnili/ovlivňují?
Vliv zakladatelů žánru nemůžu v žádném případě popřít, vedle uvedených bych vyzdvihl především Bathory a Emperor. Zdrojů hudební inspirace je samozřejmě mnoho. Nemohu nezmínit své srdcové Primordial, kteří svého času značně ovlivnili mé hudební směřování, z dalších současnějších interpretů na mě velmi atmosféricky působí například švédský projekt Grift nebo belgičtí Wiegedood, lyricky i hudebně pak naprosto oceňuji tvorbu polské skupiny Mgla. Inspirace však přichází i z žánrů mimo metal nebo třeba z klasické hudby.


Prozatím je k dispozici tvoje čtyřskladbové demo, uveřejněné na bandzone. Plánuješ své nahrávky někdy vydat na regulérním nosiči, dejme tomu, že demo na kazetě, nebo jako split CD? Existují již nějaké nové, doposud nezveřejněné nahrávky?
Demo za období 2018/2019, tudíž přibližně první rok existence projektu bude pětiskladbové, na nahrávání poslední písně v současnosti pracuji a doufám, že bude dokončena co nejdříve. Celý komplet chci prozatím prezentovat na Bandzone a YouTube, jako fanoušek fyzických nosičů bych však do budoucna velmi rád viděl svou tvorbu například na CD.


Jakým způsobem zaznamenáváš své skladby? Jakou užíváš techniku k jejich nahrávání?
Veškerou muziku nahrávám a zpracovávám sám, prakticky se v tomto ohledu učím za pochodu, skladby stále obsahují spoustu technických nedostatků. Všechny hlavní nástroje zaznamenávám přes zvukovou kartu naživo (u bicích využívám digitální soupravu) a následně s nimi pracuji v programu Cubase Le 8, který patří v tomto směru k nejdostupnějším.


Se kterými černými smečkami / projekty udržuješ přátelské vazby?
Zatím jich není mnoho, jmenoval bych dva projekty, se kterými jsem aktivně komunikoval a oba dva velmi doporučuji k poslechu. Jedná se o Requiem of Nemesis, směřující stylově k black metal/ambientu a Frust, který pochází z Rakouska a zastupuje atmosféričtější formu žánru.


Jaký je Tvůj názor na: a) současnou, tuzemskou BM scénu; b) NSBM?
a) Myslím, že česká scéna je v současné době velmi rozmanitá a nabízí značné množství interpretů různých odnoží žánru a to jak v undergroundu tak mimo něj. Za jednu z mladších kapel, které mají skvěle našlápnuto považuji třeba Mallephyr, jejichž black/death metal mě velmi baví z nahrávek i naživo. Skupin se značným potenciálem však u nás máme mnohem víc.
b) Nejsem přílišným příznivcem otevřené politiky v muzice a radikální pravicové názory, stejně jako jiné formy extremismu opravdu nevyznávám. S NSBM scénou se tedy nijak neztotožňuji a vyhledávám spíše jiné formy black metalového projevu.


Tvé nejbližší plány s THORNS INSIDE?
Jak jsem již řekl výše, nejbližším plánem je dokončení připravované skladby, která doplní současnou čtveřici demonahrávek. Průběžně si pak zaznamenávám další textové a hudební nápady, se kterými pak budu pracovat v budoucnu. Výhledově bych se nebránil jednou realizovat skladby Thorns Inside naživo, ale zde se opravdu zatím jedná pouze o vzdálenější úvahy.


Slovo na závěr…
Především chci velmi poděkovat za nabídku tohoto rozhovoru, u takto začínajícího a nepříliš propagovaného projektu, jako je Thorns Inside, mě to opravdu překvapilo. Velmi si vážím takové podpory undergroundu a méně známých interpretů. Přeji vám, abyste v tomto přístupu dále vytrvali a také hodně zdaru do budoucna.