Rozhovor přečten 577x (od 25.11.2016)

DISHARMONICI: Punk je prostředek, jak se vyblbnout



Plzeňská scéna a její okolí bylo vždy hnízdem zajímavých kapel. Z punkové scény vzpomeňme nepřekonatelnou Znouzectnost, potrhlé chasníky Požár mlýna, pár let nehrající Kudy kam, vtipně letitou Bradavici, dobře známé E!E nebo třeba dodnes aktivní In Public Ill, či naopak dávno zaniklou družinu Taktika kyselejch hroznů. Jedna z kapel, kterou nemůžeme při mapování tohoto kraje minout, je bezesporu zajímavá sešlost, říkající si DISHARMONICI. Vznik tohoto souboru se datuje rokem 1987 a za dobu své existence natočil pětici alb, z nichž poslední s názvem "Vyšší disharmonická" vyšlo v roce 2010. Ke stolu a zapeklitým otázkám usedám s kytaristou a zpěvákem kapely, který si nechává říkat Banjo.



Nebývá to často, ale když se občas v Plzni objevím, přepadá mě taková zvláštní, nevšední atmosféra. Možná je to kouzlem dávných nahrávek Znouze, Požáru, Navzájem a dalších dnes mnohdy i zapomenutých kapel. Jak to vidí člověk jako ty, který v Plzni žije?
Plzeň vždycky měla zajímavé kapely. Ty pro mě nejpodstatnější jsou kromě těch tří jmenovaných ještě stále občas hrající novovlnní veteráni Petr Mach.
A pak mám takové svoje osobní favority, kteří ale taky většinou skončili – jako třeba Siláž nebo Tunel.
Kapel je tu obecně hodně, jde to do stovek. Celé to snad ani obsáhnout nejde, leda by se tím člověk zabýval takříkajíc na plný úvazek. A i kdyby obsáhl, nezhodnotí. Protože by to zase byl jenom soukromý pohled se specifickými oblíbenci a neoblíbenci.
Čeho si cením, že Plzeň má opravdu široké spektrum žánrů, není to jeden styl a dost, jako hodně jiných měst. Celé se to ale dost vyvíjí, dost kapel si člověk oblíbí a ony najednou neexistují. A z těch nových jich hodně neznám – a třeba můžou být ještě lepší.
A z těch, které jsi jmenoval, už vlastně pokračuje jen Znouze… Tu docela sleduji, protože to je pro mě legenda.



Disharmonici jsou kapelou, ve které o složité instrumentální kompozice nejde. Naopak, tím vynikají příběhy a poetičnost vašich textů. Když jste jako kapela někdy ve druhé půli osmdesátek vznikali, byla to už tehdy vaše představa tvořit nějak takhle, nebo jste se ke stylu, co hrajete, dostali až jakýmsi postupným vývojem a jiné už to stěží kdy bude?
Obě teze jsou vlastně pravdivé – svým způsobem.
My jsme vlastně vždycky psali písničky podobně. Je fakt, že s jednou španělkou a dvěma, ne zrovna ladícími, hlasy to navenek znělo trochu jinak, ale styl jsme museli přizpůsobit dvěma věcem – naturelu a schopnostem. Naturel je jasný, prostě jednoduchý bigbít s občasnými výlety někam okolo. Schopnosti jsou hodně limitované mojí „dřevorubeckou“ technikou hry na kytaru a doctorovou poněkud sníženou intonační citlivostí.
Takže jsem začal psát něco, čemu jsem říkal „nerozbitná hudba“ – tedy taková, aby její podstatu neohrozila ani trapná skutečnost, že neumíme pořádně hrát ani zpívat. Jinak to vlastně ani nešlo, pokud jsme chtěli hrát.
Až časem jsme se od okolí dozvěděli, že hrajeme aspoň po hudební stránce punk. Posledních cca 20 let už fungujeme jako skoro normální kapela, takže ač by tomu neznalec našich začátků nevěřil, formálně se zlepšujeme. Především Spok, který u nás vystřídal všechny pozice od kytaristy přes bubeníka, se u basy „našel“. Spojuje to jeho melodický cit se slušnou rytmickou přesností. A u bicích máme teď velmi zkušeného Vedoucího – ten hrával v legendární kapele Ložisko (taky skvělá kapela, jen nějakou tu desítku let již nehrající). Ti dva tomu dávají tu muzikantskou kvalitu, takže se dostáváme po téhle stránce snad trochu nahoru. Ale zase tvůrčí činností zpomalujeme. První rok jsme napsali asi 20 písniček, na to teď potřebujeme tak celou dekádu…



Z klubů, kde se vám asi hraje nejlíp si troufám jmenovat "Hifáč" a "Lampu", ale určitě máte i svá jiná oblíbená místa, kam se na koncerty rádi vracíte…
Je fakt, že v těch dvou jmenovaných klubech jsme toho odehráli asi nejvíc.
V poslední době jsem si dost oblíbil klub Jam, kde mají krásně decentní zvuk, při kterém je rozumět textům. Hezké prostředí bylo třeba taky v Černicích u Koblížka, jenomže tam těžko dokopeme lidi přijít.
S překvapivě dobrou odezvou se člověk občas setká v menších městech – svého času jsme měli slušný ohlas v Písku a ve Strakonicích, pak hodně dobré bývaly Litoměřice. A z poslední doby byly opravdu hodně povedené koncerty v Březnici (sklep bývalé barokní jezuitské koleje) a v Mariánských Lázních (klub Morrison).
Rádi se vracíme kamkoliv, kde nás lidi chtějí slyšet. On je to po těch letech skoro zázrak, že na nás ještě pár fanoušků chodí.



Prozraď, prosím, pro všechny cd maniaky, jestli všech pět počinů vaši diskografie je u vás stále k dispozici na originálních nosičích a lze si je objednat?
Lisovaná CD jsou z posledních tří CD – tedy "Mlčení kachňátek", "Never ending sorry" a "Vyšší disharmonická". "Monarchy" a "No comment!" lze objednat rovněž, ale tady jde o pálená CD. Tyto tituly jsme lisovat nedávali, v době jejich vzniku (před rokem 2000) byla obvyklejším médiem magnetofonová kazeta.
Buď se dá objednat přes naše webovky, nebo e-mailem, a úplně nejlepší je dostat se na náš koncert. Doctor s sebou vozí kufřík s nahrávkami a posluchač si může dopředu udělat trochu obrázek, o co jde. I když samozřejmě nahrávka a živé hraní jsou dvě dost rozdílné věci.



Pocházím z druhého konce republiky než vy, tak mě napadá otázka, jestli už jste s kapelou hráli někdy na Moravě? Žádný takový koncert se mi v paměti nevybavuje.
Nehráli. Nejdál jsme se dostali do východních Čech – Antifest ve Svojšicích 2002 a Poděčely 2012.
Ale pokud by nás někdo chtěl pozvat, nebráníme se…



Nebudu se ptát na omšelou otázku, co pro tebe znamená punk, spíš bych se zeptal, čím tě punk nejvíc oslovuje a čím je ti blízký třeba na rozdíl od metalu a jiných hudebních stylů?
Punk je styl, který se mi líbí přímočarostí a energií, kterou je nabitý jak akumulátor. Jenomže to je spousta jiných stylů taky, že jo?
Mně připadá, že forma a obsah jsou u punku většinou v rovnováze – zní to divoce a jednoduše, a většinou to divoké a jednoduché je.
Ale že v kapele hraju a píšu punk, to ještě neznamená, že by se mi jiné styly nelíbily. Spíš to vidím tak, že punk pro mě není cíl, ale prostředek, jak se vyblbnout nebo vyjádřit (u mě je to od každého trochu). A pokud se někdo umí líp vyjádřit jiným stylem, tak to tlačí jinudy. A občas se mi to i líp poslouchá než jiné party, které jedou třeba zrovna ten punk. To je hodně různé, a přitom je to přirozená záležitost.



Ve vaší sestavě fungoval i bubeník legendární Znouze Caine. Proč kapelu nakonec opustil? Bylo to z důvodu vytížení v jeho domovských ZNC?
Caine s námi hrál v letech 1995-1997. Jemu vděčíme za to, že jsme kapela. On nás rytmicky srovnal natolik, že se k nám dá bubnovat.
Jeho vytížení bylo skutečně dost velké, hrál asi v pěti kapelách. Ale Znouze za náš rozpad nemůže. Za to může Cainova svatba. Manželka ho přece jenom občas chtěla mít doma (což chápeme), ale z toho plynulo omezení hudební činnosti na pouhé dva soubory. A my jsme bohužel byli mezi těmi, které už nestíhal.



Jak to vypadá s další deskou Disharmoniků, jsou nějaké nové songy? Pracujete nějak na ní?
Pracujeme na nových písničkách. Novými myslím ty, které jsme dosud nenahráli. Pár jich už máme, tuším osm. Ovšem jestli to bude na album, to se ještě uvidí. Taky bychom se museli domluvit s Pavlem Bromem, který nám dosud dělal všechny studiové nahrávky.
Trochu zvažujeme, jestli vůbec nová CD lisovat, protože zájem už moc není a lidé se shánějí spíš po mp3. Je to viditelný trend. Když se podíváme třeba na nová autorádia, většina už ani nemá optickou mechaniku – vše jede přes smartphony nebo flashky…



Vaše tvorba stojí za pozornost hlavně díky textové stránce. Vnímáš v ní jakýsi pomyslný přesah do jiných světů, který si nedokážeme jen tak vysvětlit, nebo vše prostě bereš jako písničky a tím to začíná i končí?
Písnička je sice „jenom“ písnička – tedy text nějak naroubovaný na melodii a posloupnost akordů. Pokud se zadaří, je tam i něco navíc. Snažíme se, aby to tam bylo. Ale co to přesně je, to bych nerad spekuloval. To je jako chtít online popisovat, jak se zvládá smyk v autě. On takový silnější text taky s člověkem trochu cvičí, skoro až cloumá, když ho něco z té písničky „potká“ naplno a zjistí, že tam něco je. Jenomže to většinou je ještě jinak – skoro každý člověk něco hledá a buď o tom ví, nebo neví. A pokud v té písničce je něco, co mu připadá jako otvírák na emoce nebo odpověď na nějakou otázku, najde si to tam. A to občas i v případě, že to tam vlastně ani není. Nebo třeba je a autor o tom ani nemusí vědět.


Stěžejním bodem tohoto rozhovoru bude možná následující, poslední otázka. V jedné internetové diskuzi jsi přispěl myšlenkou: "Nejdůležitější je, aby to bavilo tebe. Posluchači to pak buď vezmou nebo ne. Zpětná vazba je jistě velmi důležitá, ale neměla by být silnější než signál, který ji vyvolal. To bychom pak slyšeli jenom houkání, což by byla škoda." Tohle by nemělo být nikdy zapomenuto. Je to nějaká převzatá citace či tvá vlastní zkušenost?
To je zestručněná a odlehčená vlastní zkušenost.
Ať děláš cokoliv, prvně se musíš soustředit na to, co děláš, aby to bylo tak, jak považuješ za dobré ty. Protože pak je větší šance, že tě to bude bavit. Pokud to děláš jinak kvůli někomu a s pocitem, že je to vlastně špatně, buď s tím sekneš, nebo to budeš dělat nerad. A to by byla chyba. Všem nevyhovíš nikdy, tak ať si to užijou radši ti, kteří to cítí podobně jako ty.
Ale zase pokud mě někdo kritizuje, získávám tím přehled o jeho náhledu na moji činnost. Je to takové zrcadlo mojí činnosti, ale taky může být křivé a ukazovat blbě. Takže tomu přiřadím nějakou prioritu podle toho, jak moc mi kritika připadá opodstatněná, a třeba i něco změním. Nebo taky ne.


Magua


» DISHARMONICI: Punk je prostředek, jak se vyblbnout (25.11.2016)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | DISHARMONICI: Punk je prostředek, jak se vyblbnout | Hard Music Base - webzin/databáze h&h hudby | www.hardmusicbase.cz
HARD MUSIC BASE

Webzin / Databáze hard & heavy hudby.

KONTAKT

Email: hardmusicbase@email.cz
Reklama: ima.advertisement@gmail.com

NAHRÁVKY K RECENZI

Pepa Jůza
Morašice 32
569 51 Morašice
Czech Republic
juzapepa@seznam.cz

facebook twitter galerie Přehled návštěvnosti RSS


© 2008-2017. Všechna práva vyhrazena.
nahoru
nahoru
TOPlist