PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

ORTEL: „Vy jdete na Ortel? Tak občanský průkaz prosim!“






O sídlištích, vandalismu, o Michalu Davidovi, o patriotismu, o přátelství, o policejním dohledu, o black metalu, o Verměřovicích, o hokeji i občanských průkazech. Jen několik témat, které jsme probrali se zakladatelem a lídrem kapely Tomášem. Tomáš se uvolnil pro rozhovor i přes velkou vytíženost kapely, jejíž popularita stoupá strmě vzhůru a rozhodně to není jen pro její médii uměle vytvářenou kontroverznost. Hudební fanoušci nepotřebují být upozorňováni táborem odpůrců, který přisuzuje kapele nejrůznější přívlastky a cestu k ní si pro kvalitu tvorby nacházejí sami.



Historie kapely je již, Tomáši, popsána v několika předešlých publikovaných rozhovorech a především ji máte podrobně zpracovanou na vašich stránkách a tak když dovolíš, hned zkraje bych se věnoval textové náplni vašich skladeb.
S tou historií kapely máš pravdu. Klidně začněme těmi texty.


Tak jako Karel Kryl v knize „Půlkacíř“ popisuje svou nespokojenost se společenskou situací, politickou reprezentací a celkovým směřováním po roce 1989, tak i tvé texty se opírají o tyto témata. Nemyslíš si, že právě tato kritika současného stavu společnosti je jeden z důvodů, proč vás odmítají některá hudební periodika?
To si nemyslím, dnes se do politiky či do momentální nálady trefuje kdejaká kapela a skoro se mi to zdá jako módní trend [smích]. Od písničkáře Kluse, přes Landu, Nohavicu až po Kollera z Lucie a přesto je nikdo neodmítá na festivalech.


Ve tvých textech nevidím nic společensky závadného. Jistě. Kritika společnosti, patriotismus, jisté rebelství, vzbouřenectví, ale stejné najdeme u výše jmenovaných, tak čím si vysvětlit ono odmítání?
Ani já na nich nevidím nic závadného. Dle mého názoru to bude spojováno s mou minulostí než se samotným Ortelem.


Jsme skoro stejný ročník (74/75) a oba jsme vyrůstali na sídlišti. Již tenkrát to byla na městských okrajových sídlištích pěkná divočina, dnes je to hotová džungle. Ovlivnilo i toto prostředí tvou tvorbu, kde vždy byla enormní míra vandalismu, nezájmu o ostatní, kdy sídlištní uniformita dusila touhu jedince po identifikaci se svým okolím?
Neřekl bych, že zrovna uniformita mne nějak ovlivnila v tvorbě. Já to vnímal ještě pořád jako jistý rajon nás tenkrát mladých, kde jsme měli svou partu se svými sny a ideály. Dnes je kamarádství prostřednictvím internetu a setkání lidí už není snad nikde jinde než v pohostinství nebo diskotékách. Je zvláštní doba.


I přes všechny negace mají tato sídliště v sobě „něco“, kvůli čemu se tam stále vracíme, ať už za přáteli či jen tak za zábavou. Stále žiješ na sídlišti, nebo jsi vyměnil tu divočinu za klidnější život na venkově?
Bydlím stále v rodném městě, jen sídliště je jiné. Venkov mne láká jen k relaxaci či odpočinku. Po pravdě bych si život na vsi neuměl představit [smích].


Tvé texty se nenesou jen na vlně kritiky, ale na každém albu lze najít i skladby poetické, melancholické. Je pro tebe snazší vznik takovéto skladby než songu reflektujícího nějaký společenský problém?
Mám to tak trochu rozdělené. Skladby, co reflektují situaci či nějaký problém, jsou jen zpověď či prezentace mého názoru na danou problematiku. Skladby melancholické vychází převážně z mého osobního života, kdy mám potřebu se z nějaké tíživé situace vykřičet. Oba druhy songů jsou po skladatelské stránce stejně náročné. Neřekl bych, že se mi něco píše hůř.


A přeci jen k vaší historii. Ortel se dostal do širšího povědomí skladbou „Hadr“, kterou si bez vašeho vědomí „vypůjčila“ DS a umístila ji na YT jakou svou neoficiální hymnu. Protože nejste v asociaci chránící autorská práva, tak jste s tím ani moc dělat nemohli. S touto událostí pro vás nastává jakási doba temna, kdy začínáte být nepohodlnými a začínají vás ignorovat nebo hůře, blokovat některá internetová hudební média. Bandzone vám zablokovali profil a některé hudební ziny vás smazali ze svých databází. Byl jsi tím hodně znechucený, frustrovaný, nebo tě to nakoplo k ještě větší aktivitě koncertní či autorské?
Abych se přiznal, spíše mne to nakoplo [smích]. Je mi jasné, že tehdejší DS byla propírána médii, ale pořád to byla registrovaná politická strana a jako taková tedy plně legální. Když mohla zpívat L. Bílá pro ODS nebo Michal David pro ČSSD, tak nevím, co je špatného na skladbě "Hadr", co si převzala tato politická strana. No, holt asi ten metr je nastaven prazvláštně.


Na druhou stranu vám tato událost přinesla značnou popularitu a kluby, kde jste doposud hráli, začínají být těsné. Přichází na vás čím dál větší množství lidí a potvrzuji, že větší rozdílné spektrum návštěvníků se jen tak nevidí. Od starých rockerů, přes skinheads, metalové fanoušky, folkaře, až po maminy doprovázející své náctileté dcerky. S návštěvností jste jistě spokojeni.
Samozřejmě, že nás návštěvnost těší a zvláště to složení fanoušků, což se na koncertech jen tak nevidí a přesně tohle je to, co jsem chtěl. Hrát pro široké spektrum lidí a oslovovat je naší tvorbou.


Policejní dohled na některých vašich koncertech mi připadá přehnaný až účelový. Na rockových festivalech se mísí dohromady stejné spektrum návštěvníků v daleko větším počtu a bezpečností opatření, jsou-li vůbec nějaká, jsou daleko menší.
Máme nejdražší ochranku v Čechách a podle ověřených zpráv jsme nejsledovanější kapelou ministerstvem vnitra. Přesto v textech nenaleznete žádné podprahové sdělování. Je to velmi zvláštní přístup policejních složek, ale zvykli jsme si.


Jak těžké je koncertovat v situaci, kdy vás novináři nesmyslně bez jakýchkoliv vlastních zkušeností, nebo s tím, aby se aspoň seznámili s vaší tvorbou, označují jako něco nebezpečného pro okolí kde hrajete?
Těžké to mají především fanoušci a obyvatelé měst, kde se naše produkce uskuteční. Policejní manévry a kontrola občanských průkazů není nikdy příjemný jev provázející většinu našich akcí, ale setkávám se i s názory, kdy si připadají návštěvníci koncertů jako za starých časů, kdy se chodívalo na zakázané kapely [smích]. Mnohokrát o nás píšou média jako o kapele srocující neonacisty, ale již z fotografií na webu kapely je patrné, že zdaleka ne všichni fanoušci mají holou hlavu.


V dnešní době se u nás slovo „vlastenec“ stává vulgarismem. Kde jinde ve světě je patriotismus naprosto běžný a věšení vlajky do oken na státní svátek je samozřejmostí, u nás jde o sociální stigma a kriminalizaci takového jednání. Ten, kdo takto vyvěsí vlajku a k tomu má ještě vytetován symbol české státnosti nebo odkaz na slovanský původ, je okamžitě společností označen za radikálního nacionalistu nebo hůře za neonacistu. Jak moc je pro tebe důležité národovectví?
Tohle je mi stále záhadou. Narodil jsem se v době, kdy vše ruské bylo dobré. Dnes je vzor pro změnu Amerika, a pokud se jen trochu podíváte na americké chování jednotlivců, jsou pyšní na to, že jsou Američané. Nosí vlajky všude, kde se dá a své symboly státnosti vyzdvihují s důstojností a ctí. U nás je vlastenectví cítit jen při fotbalových či hokejových utkáních, což mi přijde velmi zoufalé. Pro mne je vlastenectví povinností, a hrdost Čecha by měla být přirozenou vlastností každého, kdo se tu narodí. Bohužel tomu tak není.


Je o vás známo, že se distancujete od směrů potlačujících lidská práva. Jak se tedy vyrovnáváš se situací, kdy na hudební scéně fungují dvě kapely s názvem Ortel, kdy ta druhá je podstatně radikálnější ve svých textech?
V době, co jsem pokřtil své první album „Nevinnej“, teprve přišla zpráva, že existuje formace stejného názvu, která ale z dostupných informací již nebyla funkční. Nezaobíral jsem se tedy myšlenkou o změně názvu, ačkoliv nám to nyní trochu stěžuje orientaci fanoušků a mnohdy musím uvádět věci na pravou míru. Za poslední rok jsem zaznamenal další black metalovou kapelu Ortel z Moravy a tak již několik Ortelů neřeším vůbec. Jen čas ukáže, který Ortel zastíní všechny další kapely se stejným názvem [smích].


Tvůj vokální projev, který je silný, jistý i při živých vystoupeních je určitě jedním z prvků, podle kterého je váš Ortel lehce identifikovatelný. Máš za sebou nějaké školení?
Nemám žádné školení hlasu, i když jsem již několikrát uvažoval o zkulturnění mého projevu pod dohledem školených učitelů [smích].


Ve vaší hudbě jsou znatelné prvky hard rocku, folku, metalu, dokonce gotických nálad. Kdo má v kapele hlavní slovo při aranžování skladeb? Nebo jde o týmovou spolupráci?
Dělám základní aranže jednotlivých skladeb sám. Ostatní dodělávky již každý hudebník v kapele upravuje podle svého svědomí. V závěru jde určitě o týmovou práci.


Ohledně koncertování jste jednou z nejaktivnějších kapel. Jsou místa kam se rádi vracíte?
Rádi jezdíme kamkoliv, kam nás pozvou organizátoři. Ovšem dvě místa, kam se vracíme nejraději, je krásná vesnička Vír na Moravě a úžasný kulturák kousek od Ústí nad Orlicí v maličké vesnici Verměřovice. To jsou dvě místa, kam se vždy vyloženě těšíme.


Měsíčně zvládáte 5-9 koncertů, jak to stíháte? Udrželi jste si svá zaměstnání, nebo se již věnujete pouze kapele?
Všichni máme své civilní povolání a je pravda, že toho je tento rok velice mnoho. Každopádně nás těší zájem o naše vystupování a snažíme se vyjít vstříc všem organizátorům. Benevolence našich zaměstnavatelů je zatím nekonečná a tak máme tu možnost každý víkend cestovat za fanoušky.


Nebližší akce, kde můžeme kapelu vidět, slyšet, podpořit?
Jestli mohu doporučit, tak 13.7. v Brně budu křtít pilotní demo kapele Sons Of Bohemia, kde zahraji sám akusticky skladby Ortelu. Další koncerty máme zveřejněny na webu kapely www.ortel.cz


Jak jsi na tom, Tomáši, s novým materiálem? Kdy se můžeme těšit na nové CD?
Nové CD „Problém“ vydané v březnu 2012 je žádané a tak již o dovolené se začnu věnovat dalším tématům a mohu již teď slíbit, že v lednu či únoru 2013 chci další CD začít točit. Nyní se aktivně věnujeme dodělání DVD ze zmíněného křtu, které bude naše první. Moc se na to těšíme.


Taky se těším. Děkuji, Tomáši, za velmi příjemný rozhovor a tvůj čas. V Chomutově koncertujete poměrně často, takže zase někdy naviděnou.
Dovol, abych na závěr poděkoval Hard Music Base za umožnění tohoto rozhovoru a tedy tím oslovit potenciální fanoušky naší kapely. Mnoho zdaru s vaší činností a všem lidem lehčí žití v naší krásné české zemi.

Zobrazeno: 6296x

Crippled Reverend


» ORTEL: „Vy jdete na Ortel? Tak občanský průkaz prosim!“ (9.7.2012)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | ORTEL: „Vy jdete na Ortel? Tak občanský průkaz prosim!“ | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2018. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist