PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

PIRATES OF THE PUBS: Nebudeme se jen tak nudit a opíjet




To by mě zajímalo, v kterém lokále se rodí bandy jako PIRATES OF THE PUBS. Ve kterých vodách pyšnících se plavbami několikasetmetrových lodních monster o šestnácti palubách plných zaslepených snobů a naškrobených paniček lze ještě dnes najít prastarý škuner se dvěma stěžni a napnutými plachtami, pod kterými vznikají nové písně o svobodě, o cestách za štěstím, chlastu, životě v přístavech a o všem, co lze zažít na pevnině i na vlnách oceánu. Veselé i chmurné songy hospodských ztracenců se svými příběhy tisíců a jedné noci, kteří už nikdy nevyplují a možná ani nikdy nevypluli. Ale historek znají spousty. Možná se vám to jako mně taky povede. Nebudete muset ani daleko, stačí si to namířit do Českých Budějovic. Dámy a pánové, posádka folkpunkové bárky Pirates of the Pubs právě vyplouvá...



Podle vaší stručné historie na netu se datuje vznik Pirates of the Pubs rokem 2012. Kde a jak jste se dali vůbec dohromady?
Naše historie je stručná, protože si ji nikdo z nás už doopravdy nepamatuje [smích]. Ale když se tak nad tím zamyslím, tak celá ta story začala (kdo by to byl řekl) asi ve tři ráno v jednom budějckým nonstopu. Mně a Knupovi (el. kytara) se tenkrát asi po 5 letech hraní rozpadla kapela United Rebels a protože Barča (housle) tou dobou řešila ten samý problém se svou kapelou ZHN, byla odpověď na naše veškerá trápení jasná. Nebudeme se jen tak nudit a opíjet. Založíme kapelu, budeme hrát a přitom se opíjet. Tenkrát tam s námi seděl ještě Venca Kahuda, náš tehdejší bubeník, a k tomu jsme ještě přizvali basáka ze ZHN Harryho (zdravíme!!!).


V kapele je vás sedm. Znali jste se všichni už před založením skupiny, nebo jste spoluhráče sháněli různě, například přes inzeráty a podobně?
Když jsme byli ještě mladí a krásní (teď už jsme jen krásní), bývala v Budějcích dost silná a velká punková scéna, takže jsme se tak nějak více či méně všichni znali z koncertů a od barových pultů. Drobek, který s námi zpíval a hrál na akustickou kytaru od roku 2013 do 2015, byl můj a Barči učitel historického šermu. Bývalý harmonikář Tomáš jednou v hospodě vyzval Barču na turnaj v šipkách, slovo dalo slovo, a už s námi hrál v kapele a jediný Adam, který s námi nahrál CD a pak odjel makat do Rakous, byl přes inzerát, protože i když se to může zdát neuvěřitelný, tak v Budějcích je zhruba 600 kapel a každý dobrý kytarista, kterého ve svém okolí znáte, je už zabraný a většinou hraje ve třech, ve čtyřech kapelách najednou.


Neustále vznikají v Česku mraky metalových nebo punkových kapel. Skupin, které by s určitou kvalitou hrály styl podobný tomu vašemu, zatím u nás moc nenajdeme. Měli jste už předem jasno, co a jak budete hrát, nebo to byla otázka určitého směřování a vývoje, až někam do vod Flogging Molly, Dropkick Murphys a podobných sebranek?
No, nemůžu úplně přesně mluvit za ostatní, ale já osobně jsem si jistý, že když jsme začínali, tak jsem žádný Flogging Molly ani Dropkick Murphys (promiň, Kene Casey) neznal. Můj úplně původní plán bylo něco na způsob anglických Deadline. Punkových a metalových kapel bylo už tenkrát jako čárek na našem pátečním lístku a už tenkrát jsme se chtěli odlišit alespoň tím ženským zpěvem. Naše momentální tvorba je výsledek složitého, na alkohol náročného a dlouhého procesu od "koupím si housle a zkusím se na ně naučit", přes mlácení "Drunken Sailor" pořád dokola, protože neznáš jiný songy, kam bys ty housle zapojil a "hele, včera jsem si stáhl nějaký Flogging Molly nebo tak nějak a ty sou vážně super", až po momentální stav. Hodně nám v tomhle pomohl náš basák Rimmsie, který je od mládí velkým znalcem a vášnivým sběratelem téhle muziky. Dodnes se mi vždycky směje, když přijdu s nějakou "zaručeně" novou super kapelou, kterou on poslouchal už v patnácti.


Váš debut "Drunken Forever" je od konce března v prodeji. Nahrávání asi muselo být podle počtu zveřejněných a vámi vypitých lihovin docela pestré. Jak jste nyní střízlivým uchem s nahrávkou spokojeni?
Nevím, kde bysme zrovna my sehnali střízlivé uši [smích], ale myslím, že v kapele převládají pozitivní emoce, co se výsledku našeho desetidenního, chlastacího večírku týče. Samozřejmě jsou věci, které bys rád změnil nebo upravil a třeba i vynechal, ale jsou to spíš jen maličkosti a detaily, na které po prvním panáku zapomeneš. Ohlasy, jak od lidí, tak od našich muzikantských kolegů jsou vesměs velice kladné a díky poslechu našeho CD si nás k sobě na akci přizvaly třeba i Tři sestry a to už se, myslím si, počítá.


Z desky čiší neskutečná živelnost a energie. Natáčeli jste každý nástroj zvlášť, nebo jste spustili celá kapela dohromady a bez nějakých velkých oprav udělali záznam?
Vzhledem k tomu, kolik nástrojů tam máme, by bylo složitější nahrát to najednou, takže se natáčel každý nastroj vždy zvlášť a o to i o konečný výsledek se postaral Honza Kapák ze studia Hellsound (všem kapelám doporučujeme) a už teď je jasný, že až budeme dělat další CD, tak se na něj obrátíme znovu.


Tři songy z desky jsou v češtině, zbytek alba v jazyce anglickém. Je tenhle dvojjazyčný model tím, čím se budete do budoucna ubírat? Nepoddáte se taky úplně - jako řada jiných - angličtině? Podle mého názoru čeština k vašim písním hodně pasuje.
Tak tohle je asi zrovna věc, která se nedá tak úplně naplánovat. Texty se prostě píšou, jak tě zrovna napadnou a záleží na každém určitém impulsu, nápadu i námětu. Angličtina u nás asi už zůstane dominantní, ale čeština má v naši tvorbě více než čestné místo. I když to tak na první pohled asi nevypadá, jsme všichni celkem velký patrioti a čeština je nádherný jazyk a jako málokterý jiný tak úžasný na textování.


Není neznámý názor, že to ženy v mužské v kapele mívají těžší. Jak snáší vaši vytříbenou, kapelní společnost zpěvačka Barča? Zapojuje se aktivně do prostředí bujarých pitek, nebo se drží raději v ústraní?
Když dojde na whiskey, je jakožto náš kapitán, vždy v první řadě [smích]. Ne, samozřejmě, že mít v kapele holku je určitý závazek, že se nebudeš chovat jako totální idiot a myslím, že v tomhle směru to v naší kapele celkem funguje. Občas je to s náma asi těžký, ale řekl bych, že se všichni v kapele snaží brát ohledy na druhé. Nicméně Barča určitě není nějaká šedá myš, která by se držela v koutě. Na baru i na pódiu to umí pořádně rozjet.


Po vydání desky už zřejmě nebudete mít o pozvánky pořadatelů na koncerty nouzi. Jak často hráváte a kam nejraději hrát jezdíte?
V to doufáme! Je pravda, že po vydání se objevilo pár super nabídek, třeba již zmiňované hraní se Třema sestrama nebo par letních festivalů. Například Summer punk party ve Volyni. Uvidíme jak letos, ale loni to bylo přes 30 koncertů a tento rok už máme nasmlouváno 25 akcí. Nejraději jezdíme tam, kde je hodně lidí. Super je u nás klub Velbloud nebo pražský Vagon.


Jaký je váš názor na současné chování hudebních skupin k jiným obecně? Pomáhají si navzájem kapely, vítáte výměnné koncerty, nebo spíše převládají pomluvy, závist a faleš?
Řekl bych, že co se týče spolupráce kapel, tak je to dost v pohodě. Pár špatných zkušeností taky bylo, ale to jsou spíš výjimky. Super jsou naši compadres z Prahy Vintage Wine nebo naši budějcký bratři ve zbrani Krize středního věku. S těmi spolupracujeme asi nejvíc a nejraději. Horší je to s pořadateli akcí. Ty v tobě často vidí jenom prachy a už se nám párkrát stalo, že s námi dobře zametli. Ale to se prostě stává a člověk se z toho hlavně nesmí lidově řečeno posrat, ale upnout se spíš na ty dobrý věci. Plný sály, podepisování dámských dekoltů a samozřejmě to, proč to všichni děláme - potlesk. Droga návykovější než kokain. Výměnné koncerty, pokud je nabídka zajímavá, tak určitě a rádi. V současnosti třeba řešíme nabídku výměnných koncertů od jedné kapely z Holandska.


Předpokládám a doufám, že vaši kapelu čeká ještě zajímavá budoucnost. Jak byste si ji nejraději představovali vy sami?
Do nekonečna a ještě dál [smích]. Ale ve skutečnosti jsme kapela, která chce hrát hlavně pro lidi. Proč hrát třeba i za velký prachy v obrovských sálech, kde nebude ani noha? To postrádá smysl. Radši malý, ale narvaný kluby nabitý lidma a energií. My sami bysme si přáli, aby nám to šlapalo dál minimálně jako doteď a třeba ještě malinko líp. Ať lidi baví nás poslouchat a ať si s námi přijdou dát panáka. Třeba v září v pražským Rock Café, kde se nám splní jeden z našich hudebních snů. Ale zatím je to ještě překvápko, tak sledujte náš facebook. Slainté a vítr do plachet! (Na otázky odpovídal zpěvák Skippy)

Přidáno: 27.4.2016

Magua


» PIRATES OF THE PUBS: Nebudeme se jen tak nudit a opíjet (27.4.2016)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | PIRATES OF THE PUBS: Nebudeme se jen tak nudit a opíjet | Hard Music Base

O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2021. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist