PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

END OF SCREAM: Co se týče secvičování, tam se právě musíme spoléhat na samostatnost každého člena, protože zkoušek není zdaleka tolik, kolik bychom chtěli




Kapela END OF SCREAM je svým způsobem pozoruhodným souborem. Ano, instrumentální alba nejsou již ničím zvláštním na rockové a metalové scéně, ovšem když vám zpěvy v písničkách suplují dvoje housle, tak by se dalo mluvit o jakémsi uniku. Kapela překvapila v roce 2015 svým debutovým albem „Violincore“ a aktuálně na něj navazují novinkou „Sanctuary“. Na otázky o minulosti, současnosti i budoucnosti odpovídal houslista Tomáš Štěpánek.



První otázka nemůže směrovat nikam jinam, něž koho napadlo založit kapelu, kde budou zpěv suplovat housle a to hned dvoje?
Začalo to tím, že náš houslista Tomáš složil skladbu (následně pojmenovenou jako Violin-Core), která obsahovala právě dvoje housle. Úplně na počátku nebyl záměr hned z toho vytvořit kapelu, ale ještě to léto Tomáš vyrazil na hudební tábor, kde se skladba secvičila s místními muzikanty. Pro její velký úspěch se pak rozhodl najít členy v karlovarském kraji, kteří by se do projektu zapojili. Naštěstí se mu to podařilo, a tak vznikla kapela End of Scream.


A hned se zeptám. Jak u vás probíhá tvůrčí proces? Rozhodně netvoříte písničky á dva tři šup dva tři a v kapele je vás šest. Skládání a secvičování takového materiálu, jakým se prezentujete na obouch albem, se může svým způsobem pro některé jevit jako problém.
Skladby dávají dohromady především houslista Tomáš s kytaristou Honzou. Drtivá většina skladeb vznikla nejprve „na papíře“ v programu Guitar Pro, ze kterého se pak následně stal podklad pro nahrání demonahrávek a secvičení. Pár skladeb pak vzniklo prostě tak, že jsme si zapli nahrávací program a nápady jsme tvořili přímo na naše nástroje. Co se týče secvičování, tam se právě musíme spoléhat na samostatnost každého člena, protože zkoušek není zdaleka tolik, kolik bychom chtěli.


Narážím na to, že váš fenomenální debut vyšel již před čtyřmi lety. Šlo by skladatelský proces zkrátit, abyste nezmizeli z povědomí fanoušků? Kout železo se má, dokud je žhavé a u debutujících kapel si myslím to platí dvojnásob. Limitují vás třeba studentské či pracovní povinnosti a nebo třeba i vzdálenosti mezi jednotlivými členy kapely?
Je to tak. Bohužel od prvního CD uběhla docela dlouhá doba a my si uvědomujeme, že povědomí určitě trochu kleslo. Ono ale vlastně nešlo moc o skladatelský proces (skladby na album byly složené už před rokem), ale o proces nahrávací. Provázely nás technické problémy a navíc jsme pak ještě hledali nového bubeníka. Nicméně abychom v tom neviděli jen to negativní, během těch čtyř let se na albu objeví opravdu široká škála barev, protože nás každé období inspirovaly trochu jiné kapely a podobně.
Co se týče vzdáleností mezi členy kapely, to je samozřejmě taky problém. Část z nás žije v Praze a část v karlovarském kraji, takže tím se pak ten drive taky trochu ztrácí.



Zeptám se na propagaci vašeho debutového alba. Kam všude jste jej posílali? Doufám, že ne jenom tuzemským recenzentům. To album je tak emotivně našláplé, že může oslovit kdekoho. Což takhle zahraniční (i větší) vydavatelství, alespoň ohledně distribuce a možné budoucí spolupráce? Slova jako, tam toho maj k naposlouchání neberu v potaz. Startovač byl dobrej start, ale není to všechno.
Co se týče propagace našeho nového alba, hodně sázíme na sílu sociálních sítí – tedy Facebook, Instagram, YouTube. Album pak máme samozřejmě v plánu rozeslat, kde se dá. Ohledně vydavatelství se pokusíme najít nějaké, které by nás bylo ochotné zaštítit, ale zatím to je bez úspěchu. Naštěstí se nám podařilo si nové album zafinancovat už z vlastních vydělaných zdrojů.


Ještě se znovu zeptám na tvůrčí proces. Kdo z vás má nejhlavnější slovo ohledně aranží a tak podobně? Navíc se ptám z důvodu, že když jsem zpíval ve sboru, měl nás doprovázet orchestr, tak ten měl mimo dirigenta jako vůdčí osobnost prvního houslistu, se kterým si dirigent při příchodu na pódium podával ruku. Vy máte housle dvoje. Nechci znevažovat ani jednoho z houslistů, ale který z nich hraje prim?
Jak už bylo řečeno výše, skladby skládají houslita Tomáš a kytarista Honza, ale Tomáš byl ke konci ten, který komunikoval s Romanem Šandorem (Mercury studio) ohledně finálního mixu všech skladeb.
Co se týče houslí, snažíme se to rozepisovat tak, aby každý z houslistů mohl předvést své umění a přednosti. Rychlejší pasáže většinou hraje Tomáš a pomalejší a zpěvnější zase Víťa.



A jen tak mimochodem jste ani na vteřinu nepřemýšleli o vokálech, byť jen do jediné skladby?
No, vlastně v jedné ze skladeb se vokály objeví, ale jen jako pěvecký sbor zpívající jen melodie (bez textu). Jinak jsme o tom nepřemýšleli. Ale tím více jsme byli inspirováni skládat hudbu co nejzajímavěji, aby se posluchač ani tak nenudil.


No a teď se nevyhnu porovnání vašich alb. To novinkové je trochu promyšlenější a možná jste k jeho tvorbě měli i jiný přístup. Jenomže i mimo té promyšlenosti nenabízíte o mnoho víc než na debutovém albu. Nevidím na tom nic špatného. Lidi vás pořád neznají, tak proč se nedržet osvědčeného kopyta. Ale co lidi co už vás znají? Já beru vaši tvorbu jako topícího se v kruhu. Nádherně topícího se, který se tomu utopení nebrání. Ale což takhle nějaká divočina bez přemýšlení? Nemusí to být nutně improvizace, ale něco divokého.
My k tomu máme trochu jiný přístup. Na prvním albu byly skladby barvou hodně podobné a bez jakýchkoli experimentů (pokud nepočítáme, že celý náš houslový projekt je experimentem). Album "Sanctuary" už obsahuje v některých skladbách více poklidných pasáží, objeví se tam i nové nástroje/zvuky a celkově jsme si s aranžemi mnohem víc vyhráli. Pokud prvnímu albu byla vyčítána jednotvárnost, druhé je jiné a posluchač bude mít šanci si i odpočinout.
Samozřejmě nápaditosti se meze nekladou a už přicházejí další a další nápady, takže příští tvorba může být zase něco úplně jiného.



A teď něco odjinud. Jak často propagujete své nahrávky živě? Viděl jsem něco o akustických koncertrech, ale co metalový fanoušek z druhého konce republiky? Navíc teda kapely na koncertech prodávají svá CD, ale mají k tomu i nějaký merch. Což takhle trika děravá od smyčců, či přívěsky trsátek s paličkami na koňských žíních, které se do smyčců nevešly?
Na YouTube, pravda, živých záznamů moc nemáme. Jediná skladba, ke které jsme zpracovali sestříhané video, je skladba "Violincore", ale do budoucna toho máme v plánu určitě víc.
Co se týče merche, chystáme to trochu víc rozjet. Poslední dva roky byla pro nás priorita hlavně nahrát nové CD, zajistit si vydání a až potom řešit doplňky. Teď už na to máme konečně čas a můžeme slíbit, že kromě placek, náramků, samolepek a CD se na našem merch stole můžou objevit například i nějaká ta trička a podobně.

Zobrazeno: 326x

Rock´N´Roll Hell


» END OF SCREAM: Co se týče secvičování, tam se právě musíme spoléhat na samostatnost každého člena, protože zkoušek není zdaleka tolik, kolik bychom chtěli (24.9.2019)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | END OF SCREAM: Co se týče secvičování, tam se právě musíme spoléhat na samostatnost každého člena, protože zkoušek není zdaleka tolik, kolik bychom chtěli | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist