Punková čtveřice THE DESPERATE MIND loni vydala desku "All Walls Will Fall" a jste-li fanoušci muziky, jakou produkují například NOFX nebo Anti-Flag, určitě jí věnujte trochu svého času. Kapela nyní samozřejmě není koncertně aktivní, ale jen co se přežene současné covidové šílenství, opět se vydá na pódia jak v Česku, tak v zahraničí.
Před rokem vyšla deska "All Walls Will Fall". Nyní je únor 2021 a uplynulý rok byl poněkud
jiný, než jsme si ho představovali. Co zrovna dělá v této podivné době kapela The
Desperate Mind?
V současné době hledíme do budoucnosti a domlouváme koncerty na dobu po všech restrikcích.
Dále vůbec nezahálíme a pracujeme na novém materiálu!
Křest desky "All Walls Will Fall" se posouval dokonce několikrát. Jak se nakonec vydařil?
Dokonce k němu málem nedošlo. Týden před akcí začaly platit restrikce pro vnitřní akce, takže jsme
museli rychle jednat. Nakonec jsme vše přesunuli na venkovní koncertní areál letního kina na
Špilberku a akce se skvěle vydařila. Skvělé kapely, fanoušci, kamarádi a rodiny spolu s energickým
vystoupením patří mezi jedny z nejlepších koncertů.
Pojďme k albu. Jaké je hlavní poselství desky a jak velkou váhu přikládáte textové náplni
desky? Když například v titulní písni zpíváte o "padlých zdech", je tohle opravdu vaše dnešní
vidění světa? Nehraje v tom určitou roli to, že se o podobných věcech prostě v punku jen zpívá?
A lze vidět v situacích, které ve skladbě popisujete, vůbec nějaké východisko?
Hlavní náplní je apel na celosvětově rozdělenou společnost. Nejsme idealisté, vždy to na světě bude
fungovat podle pořekadla “100 lidí, 100 názorů”, nicméně za poslední dobu - nebo dobu, kdy bylo album
psáno - nebyly ty názory podpořeny takovou vlnou násilí, jako například v USA nebo Evropě. Deskou říkáme:
“Pojďme se vykašlat na to všechno násilí, rasovou nenávist a bigotní názory, nechme padnout ty zdi,
které mezi nás staví politici či organizace, které žijí ze strachu druhých. Jsme jedna planeta a jsme
ti stejní lidi”. Až tyhlety typy lidí zmizí, tak bude svět o dost lepším místem, to je to východisko.
Máte za sebou spoustu koncertů jak v ČR tak v zahraničí. Údajně hned vaše první německé turné
čítalo přes dvacet koncertů. Můžete na něj krátce vzpomenout?
Ano, ve spolupráci s naší tehdejší známou z Německa jsme uspořádali několik koncertů u nich. Projeli
jsme velká města, soutěže kapel a tak dále. Dva koncerty ovšem byly výjimečné. Koncert ve venkovním
areálu Kulturpalast Esslingen a Rohrer Seefest. První bylo místo, kde jsme hráli úplně sami jako jediná
kapela - přesto tam přišlo kolem 150 lidí a skvěle se bavili, všichni nás slyšeli poprvé. Seefest pak
byl festival, kde jsme byli headlinery a byla tam strašná spousta lidí - na českou kapelu uprostřed
Německa. Byl to báječný pocit. Dokonce se krátký záznam objevil i v Bádensko-Württemberské státní
televizi.
Když porovnáte koncerty v ČR a v zahraničí, jsou patrné nějaké rozdíly třeba v přístupech
pořadatelů, úrovně akcí nebo třeba reakcí fanoušků na vaši muziku?
Neřekli bychom, že jsou nějaké extra rozdíly. Myslíme však, že v zahraničí nás znají více a jsou na
koncertech divočejší! České publikum se ovšem nenechá zahanbit - mezi lety 2018/19 jsme jeli přeš 60
akcí u nás a koncerty byly také super. Chceme se přiblížit i tady doma!
Vůbec bych se nedivil, kdyby se celá tahle šílená covidová doba odrazila i v textech
na vaši příští desce...
Příští deska bude trošku o něčem jiném, nechceme takto v zárodku prozrazovat, ale bude to asi náš
nejambicióznější projekt. V čem nám tato šílená doba pomohla, je kreativita. Nakopla nás a tvoříme.
Někde o nás řekli, že snad nikdy nespíme a ona je to docela pravda!
Prozraďte pár slov k vašemu poslednímu klipu - ke skladbě "Sky In Burning". Například kde
se natáčelo a kdo vymyslel scénář?
Klip se natáčel různě po Jihomoravském kraji, nejvíce však v okolí Rájce. Nad konceptem jsme seděli
celá kapela spolu s režisérem Alešem Špidlou, který pak se svými nápady vše sepsal do jednoho celistvého
scénaře. Spolu s jeho skvělým talentem a jeho týmem jsme pak klip v listopadu natočili a s výsledkem
jsme strašně spokojení.
Doufejme, že brzy už všechna covidová opatření pominou. Až se tak stane, co udělá
kapela The Desperate Mind jako první?
Pokud se vše stihne, máme na léto nachystány menší festivaly, takže se konečně vrhneme hrát.
Pro nás všechny je to DNA a závislost, koncertovat a tvořit hudbu. Jsme už hladoví. Pokud ale nevyjde
léto, v říjnu budeme hrát koncert ve Vídni, na který se taktéž těšíme. Koncem rozhovoru bychom chtěli
poděkovat za tuto příležitost a vzkázat ostatním kapelám, ať v týhle šílený době vydrží. Brzy
zase budeme všichni hrát.