PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Jaromír ´Deather´ Bezruč: Šedá eminence mi plně vyhovuje






Jo jo, to je pořád dělání rozhovorů se svými idoly, nejlépe opačného pohlaví, které se vyhřívají na pomíjivém slunci popularity, skotačí po pódiích, skládají písničky a vydávají alba. Jenže za nimi též stojí spousta lidí, jejichž jména jsou kolikrát konzumními posluchači opomíjena a tak pouze opravdovým maniakům nejsou zase až tak neznámá jména pořadatelů koncertů, zvukových mistrů studiových, producentů, fotografů, grafiků, kostymérů a malířů. Nyní vám tedy přináším rozhovor s člověkem, o kterém si dovoluji tvrdit, že je na undergroundové scéně celebritou. Nebudu do detailu probírat, čím že si tento titul v mých očích zasloužil, neb zasvěcení určitě vědí. Spíše si budu sypat popel na hlavu, protože rozhovor s touto osobností jsem plánoval již dříve, ale tak nějak jsem jej odsouval na úkor kapel. Jenže teď se nemohla k rozhovoru naskytnout lepší příležitost. Tento človíček udělal na tuzemské scéně něco naprosto výjimečného a ojedinělého. Vydal první stolní metalový kalendář. A nejen o něm jsem se bavil s Jaromírem Bezručem, který je spíše znám pod přezdívkou „DEATHER“.



Takže tě zdravím a hned první otázka směřuje k minulosti. V devadesátých letech konce minulého tisíciletí tě bylo všude plno. Vycházel zin In Deed Hell, spousta tvých kreseb zdobilo nemalé množství kazetových obalů. Kreslil jsi i pro jiné tiskoviny a postupně jsi dělal i obaly alb ne zrovna zanedbatelných kapel, pod ne zrovna malými labely. V současné době mi však přijde, že o tobě až tolik slyšet není a že ses stal takovou šedou eminencí scény. Co tak nějak děláš, když tě zrovna nezaměstnává práce nebo manželka?
Šedá eminence mi plně vyhovuje, ha ha. Já ale pořád něco dělám, vlastně jsem se ani nezastavil. Dokonce je toho tolik, že nestíhám, nebo dokonce rovnou odmítnu někomu něco dělat, ne proto že jsou takový nebo makový, ale prostě nemám čas. Třetí rok dělám v tiskárně a doma si kolikrát chystám věci do normálního pracovního dne. Do toho metal a hlavně co ti sežere čas, jsou naši dva kluci, přičemž jeden má 2 roky a druhý chodí do první třídy, tak si dovedete asi představit ten blázinec. Mně pak zůstává čas jen po nocích, což ve většině prostě odpadám... Ale i tak jsem udělal v poslední době obaly, booklety pro TORTHARRY, TARTARO:S, PERGAMEN, BRATRSTVO LUNY, FATALITY. Chystám DISSOLUTION a brzy začnu dělat pro nové album DMC. Navíc mě hodně zaměstnala realizace kalendáře a taky pomáhám Petru Horčičákovi (Koloss) a jeho festivalu PROMETALFEST!


A teď teda k věci. Venku je kalendář pro příští rok. Teď nevím, do jaké míry jsem mimo mísu, ale přijde mi, že je to u nás první záležitost tohoto druhu. Kde se vzal nápad stvořit něco obdobného?
Hmm, taky si myslím, že jde vcelku o originální záležitost, protože něco takového jsem ještě taky nikdy neviděl. Kalendáře nástěnné, nebo podobné sice jsou, ale stolní... to jsme snad první na světě, ha ha. Náhlý impuls, múza, nebo já nevím, myslel jsem si, že by to mohl být dobrý nápad.


Vydaný je pod tvojí hlavičkou In Deed Hell a sám ses postaral i o grafiku. Co rozhodovalo o tom, které kapely se do kalendáře dostanou?
Nápad byl už kdysi, ale vždy to nějak padlo. Pak ale přišel ten výše zmíněný impuls... Nyní jsem měl za sebou šéfa, který mi dal zelenou a pomohl mi tento projekt dojet do konce. Měly vyjít 3 kalendáře, myslivost, ryby a pak... já navrhl, uděláme metalový. Nejdříve mi nikdo moc nevěřil, navíc takové kalendáře se dělají v 500–700 ks nákladech. Pak to moji drazí kolegové začali brát vážně, když se náklad vyšplhal na bezmála na 1600 ks. Nejdříve jsem napsal pár kapelám, které dobře znám a vím o nich, že jsou aktivní a taky že se mnou nevyjebou. Chytla se většina dotázaných a pak to jelo. Tu a tam někdo vypadl, ale dařilo se mi odpadlíky do týdne nahradit další neméně zajímavou kapelou. Byl záměr, aby tam nebyly jenom kapely, ale také ten, kdo má třeba klub, obchod, pořadatel festivalu. Prostě to vyšlo a jsem tomu moc rád! Tímto všem zúčastněným děkuji!


A něco pro šťouraly. Někomu by mohlo vadit, že se v kalendáři nacházejí pouze fotografie vyloženě tuzemské scény. Ale já se zeptám. Fotografie vznikly speciálně pro tento kalendář, nebo se jedná o záběry nasbírané v průběhu roku, co by promo fotografie a záměr pro využití do kalendáře přišel až později?
Když jsem oslovil kámoše a nebo své metalové partnery, tak většině jsem dělal právě já trička, obaly a nebo booklety, dá se tedy říct, že je to skoro má prezentace, ha ha. Některé kapely si přímo udělaly výlet za mnou, abych je nafotil, jiné využily fotek právě pro práci, kterou jsem pro ně dělal, jako booklety apod. jako třeba FATALITY nebo TORTHARRY. Jiní si dodali své materiály, alespoň je to pestřejší a není to čistá deatherovina! No a třeba APATHY AGAIN jsme dělali vlastně přímo pro kalendář.


Jako dobrej nápad se mi jeví, že člověk nemusí s každým týdnem měnit i kapelu. Může si nechat jednu kapelu třeba celej měsíc, a nebo svoje miláčky pro vlhnutí spodního prádla nechat po celý rok. Která z fotografií bude zdobit tvůj kalendář v domácnosti nejvíce? Budou to ovlivňovat děti či žena, nebo patříš mezi lidi, kteří svojí práci doma nevystavují?
Jaj, tak to jsem zatím moc neřešil. Já jenom říkám, že v kalendáři nemám žádné tupce, za které bych se styděl, takže si budu točit kalendáriem, jak mě napadne. Nikde jsem nedělal masový nábor do mého projektu, ale vyloženě jsem oslovil kámoše a nebo kámoše mých dobrých kámošů, ha ha.


Já jsem chlap, teda alespoň doufám. Ty seš chlap a tomu věřím. Přesto se v kalendáři nachází minimum žen. Kde se stala chyba?
Náhodou je tam dost žen... 5? Janka, Jarka, Lucka, Terka a Lenka, všechny jsou to kočky! Nemohu za to, že v kapelách jsou převážně chlapi, ha ha. Nedělal jsem erotický kalendář, ale metalový. Možná někdy... ale na rok 2015 je metalový! Kdo ví, třeba kalendář si budou více kupovat dívky a ženy, zvlášť když zjistí, že tam jsou profily kapel jako SPASM, DISSOLUTION, TORTHARRY, TORC, THE PANT, FATALITY a mnoho dalších alfa samců pro jejich osamělé večery.


V kalendáři jsou označeny i termíny některých festivalů a koncertů. Vcelku záslužná věc. Jsou to i termíny, kdy tě může někdo pozvat na panáka?
To byla docela makačka, ne každý byl nakloněný, nevěřil mi nebo já nevím co. Nicméně jsem moc rád, že tam jsou pro mě ty zásadní jako je BRUTAL ASSAULT, OBSCENE, BASINFIREFEST, nebo menší PROMETALFEST, BUGRFEST a hromada další. Pak jsme se Herdronem trochu domluvili, a dal jsem mu tam termíny vydání Pařátu.


Tak a teď už trochu mimo onen kalendář. Člověk si po čas věků nemohl nevšimnout u tebe pár decentních změn. Jseš z devadesátých let vyhlášeným kreslířem a tvé kresby zdobily nemálo nosičů, ale v současné době jako by ses spíše věnoval fotografování. Kde se vzala tahle vášeň?
Tak to je na dlouho... Mě focení vždy bavilo, ale foťáky byly pro mě nedostupné, neuměl jsem to, nebo nebylo a vlastně ani není od koho čerpat informace, od koho se učit. Měl jsem starý stroj, pak jsem fotil na barevný film Konicu, potom Panasonic Lumix DMC-LZ5, zkoušel jsem Canon, pak jsem si koupil povedený Nikon D90, který mě snad hodně naučil a nyní vlastním Nikon D810 a jako dvojku mám stále D90, jsem s ním pořád spokojený! Taky jsem neměl PC, teď je všechno. Když vidím novodobá děcka, jak si jde lyžovat a má na helmě techniku za x tisíc, nebo má –náct a už má zrcadlovku, PC, tablety, mobily, prakticky všechno a to nepočítám internet! Předtím to byl těžký underground, přepisování na stroji, lepení, stříhání, skenování, ukládání na diskety 1,44 MB, z toho půlka se svévolně ničila, pořád jsem přicházel o data. Pošta byla mým druhým domovem a bankou zároveň, kde jsem jen ukládal. Hodně jsem kreslil, protože jsem neměl pořádně čím fotit. Pak to začalo, kdy moje kresby jsem začal kombinovat s fotkami, nebo už čistě jen fotky. Chtěl jsem, aby to vypadalo co nejlépe. Kreslím pořád, sice mnohem méně, protože na kreslení mám malý prostor. Navíc přes 20 let svařování si taky vzalo svou daň. Jinak fotografování mě baví. Přijde mi fajn vyfotit si co potřebuješ, udělat obal, booklet, vlastně celou sazbu, nejsi na nikom závislý!


Další takovou změnou z mého úhlu pohledu je, že jsi býval fanouškem death metalu, ale momentálně tě snad jako by více fascinovala temnota gotiky. Je to snad vlivem stárnutí a s tím i nahlížení do temného neznáma, nejisté budoucnosti, odrážející se v nechvalné minulosti?
Tak to není pravda, stále miluji a preferuji Thrash a Death Metal. Dělal jsem booklet BRATRSTVA LUNY, tak se ti to možná zdá. Mám rád některé z těch kapel, některá alba, které mám. Je fakt, ale když stárneš, tak se vracíš více a více ke kořenům. Uklidňuješ se, jak říkává Sváťa Schwarzer, nikdy nevíš, kdy se ti to nebo ono začne líbit.


Vlastně ses stal i grafikem. Byla to nutnost pro zpracovávání obrázků a fotografií, nebo přirozená závislost na zdokonalování se?
Nějaký čas už to hrnu v tiskárně. Předtím jsem dělal grafiku, dá se říct, že na koleně, jenže jakmile to začneš dělat profesionálně, je to drtivá změna. Ono hrát si s fotkou je jedna věc, ale tu fotku připravit pro tisk je věc druhá a někdy to je diametrálně jiný level. Neustálé kuchání nepodařených PDF-ek, výroba knížek, brožur atd. Časem se někam dostaneš a pak se jen divíš, jak si to mohl dělat třeba před 5 lety. Mám ale stále pocit, že se učím a že jsem pořád na začátku. Borce, co dělají takovou tu digitální grafiku, nikdy nedoženu, v tomhle jsem stará škola, kreslím si, fotím si, pak si to dodělávám v PC, ale jak jsem řekl, nechci, aby to vypadalo, že se vymlouvám, ale při dětech se ani nemůžeš do toho plně vložit a oddat. Jsem spokojený s tím, jak to je, když se to někomu líbí o to více mě to těší. Komu se to nelíbí, je mi to zcela u prdele.


A teď se teda vrátím do naprosté minulosti. V počátcích In Deed Hell tě brali v Krnově jako zplozence ďábla, satanistu a tak dále. Dnes je to asi všem šumafuk, nebo se nic nezměnilo? S jakým cejchem chodí děti do školy? Potatily a pomamily se ohledně poslechu hudby? Můj synovec hip hoper mi na dotaz, jestli jsem ještě metalista, hnedle odpoví, jestli bych s tím nechtěl něco dělat.
Je to mnohem lepší. Inkvizice z období 90. let je pryč! Dnes je pravdou, že díky tomu, že dělám městské noviny, kulturní měsíčník, kroniky apod., znám tady spoustu lidí a se spoustou lidí dobře vycházím. Moje manželka je metalistka a děti, no co si asi myslíš? Já si myslím, že jim to je jedno, co hraje, ani je nechci nějak zvlášť přímo ovlivňovat, jsou to malí kluci, ale je to tu. Navštěvují mě kapely, všude se válí časáky, mám spoustu CDs, posloucháme, atd. Někdy spoustu jamujeme na cokoli, třeba i na foukací harmoniku, dětskou kytaru, smějeme se tomu, prostě sranda. Děcka mají malé trička, staršímu jsem udělal fixem kšiltovku Suicidal Tandencies, tak to nosí. Navíc Michal byl na obalu DMC, takže svou rodinku využívám i takhle, ha ha.


Mimochodem, dá se opravdu mluvit o tištěné podobě In Deed Hell jako o mrtvé záležitosti?
To je těžké, kupoval by to dnes někdo? Asi proto jsem přišel s kalendářem. Mně to chybí, jasně, ale jsem taky normální člověk a už žádný dobrodruh. Mám dobře fungující rodinu, práci atd. Dotovat časopis už bych v dnešní době asi nedal, i když mám zázemí v tom, že dělám přímo v tiskárně. Je pravda, že poslední výtisk č. 25 „Erotica“ vyšel v nákladu 450 ks a byl do měsíce rozebraný, ale už mě to unavovalo. Není na to čas, není volná chvilka, kterou bych věnoval časopisu. Proto jsem si vydavatelskou činnost kompenzoval právě kalendářem pod záštitou naší tiskárny. No, ale všechno je možné.


V rámci veselého bulváru dáme jednu vzpomínku. Jistá black metalová kapela ti poslala kazetu na recenzi a ta mimo skladeb na recenzi obsahovala i záznam orgií sexuálních ve studiu. Vzpomínáš si ještě na to? Já myslím, že člověk ve spoustě zážitků, teda pokud vůbec žije, pozapomene mnohé, ale jsou věci, na které se prostě nezapomene. Máš třeba i další zážitek do bulvárního tisku?
Jasně, to byl Bla... z kapely Entr... Málem jsem to práskl, ha ha. Jo, takových a podobných hloupostí bylo, i když jsem toho nebyl aktérem.
Děkuji za tvůj zájem, čas a prostor. Kdyby měl někdo zájem o kalendář, stále je dostupný. Více informací na adrese: indeedhell@seznam.cz

Zobrazeno: 4053x

Rock´N´Roll Hell


» Jirka ´Hugo´ Hučko: Nikdy nevíš, co bude zítra a kdy ty sám budeš pomoc potřebovat (26.4.2019)
» René Kottek: Nejen o Barrocko festivalu (3.7.2017)
» Archivář Pavel: Chodím si, kam se mi zachce, a to si nahraju (19.4.2017)
» Juraj Sloboda (Unholy Pagan Fire): Som zástancom starej školy (27.2.2017)
» Jaromír ´Deather´ Bezruč: Šedá eminence mi plně vyhovuje (25.11.2014)
» Petr Korál: Metalové vzpomínání aneb nejen o knize Ohlasy písní těžkých (29.10.2012)
» Panda Music: (5.7.2010)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Rozhovor | Jaromír ´Deather´ Bezruč: Šedá eminence mi plně vyhovuje | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist