PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Metalfest 2012 (8.-10.6.2012, Amfiteátr Lochotín - Plzeň) [1.den]




Po roce nám opět začala festivalová sezóna. Jedním z prvních velkých festivalů se stejně jako v minulých dvou letech stal o prvním červnovém víkendu Metalfest v západočeské metropoli Plzni. Tento festival, který je pořádaný i po okolních státech, našel své útočiště znovu ve výborném areálu plzeňského amfiteátru Lochotín. Sestava letošního ročníku navíc dávala tušit, že si fanoušci metalové hudby rozhodně přijdou na své. Kapelám napříč odnožemi tvrdé hudby dominovali headlineři MEGADETH, KREATOR, W.A.S.P. a BLIND GUARDIAN.

Den první

Thrashator:

Hned první kapela celého festivalu byla pro mě tahounem. Kanadští SKULL FIST začali o několik minut dříve, než bylo původně plánováno, ale svůj set plný staré školy podali opravdu výborně. Moc fandů se před pódiem podle očekávání nesešlo, ale i tak o dobrou atmosféru nebyla nouze. SKULL FIST odehráli svou více než půl hodinku ve velmi svižném tempu. NWOBHM jak se sluší a patří a tak trochu propad do poloviny osmdesátek.
Po krátkém ladění se na pódiu objevili američtí thrasheři FUELED BY FIRE. Ačkoliv se nejedná o nějaký převratný thrashing, tuhle partu mám rád. Poctivá stará škola, klasické postupy a jedna sypačka za druhou. FUELED BY FIRE svůj set sestavili z obou svých alb a největšího přijetí se kapele dostalo při skladbě „Thrash Is Back“. Tihle mladíci to umějí rozjet. Pravdou však zůstává, že se jedná o kapelu vhodnou spíše pro menší klub. Celý koncert byl navíc poznamenán ne zrovna ideálním zvukem.
Následující TRIPTYKON jsou zase jiná liga. Nejtemnější kapela festivalu s hracím časem lehce po obědě začala podle očekávání sázet především prastaré vály z dob, kdy ikona žánru Tom G. Warrior drhnul v legendárních Celtic Frost. Skladby „Procreation of the Wicked“ a „Circle Of the Tyrants“ se pro mě staly jedním z nejlepších hudebních momentů festivalu. Těžký a hutný zvuk, neuvěřitelně dřevní black metal. Celý set TRIPTYKON mě uzemnil. A co na tom, že hráli právě ve chvíli, kdy se do Lochotínského amfiteátru opíralo letní Slunko plnou silou?
Po nezbytném doplnění tekutin (a srovnání hladiny alkoholu) přicházím právě včas. Svůj set rozjíždějí holandští LEGION OF THE DAMNED. Tuhle partu mám rád i přes to, že jejich show je prakticky vždy stejná. Poctivý death/thrash starého střihu, řezavé kytary a kolotoč pod pódiem je zaručený. LEGION OF THE DAMNED jsou však zvukově opět trochu potichu než-li ostatní kapely. Navíc mě tentokrát od půlky koncertu tenhle holandský kolovrátek trochu nudí. Ovšem skladby jako „Legion Of The Damned“ nebo „Sons Of the Jackal“ si jako vždy užívám.
Vynechávám In Extremo a jdu až na HYPOCRISY. Přichází však zklamání. Vpravo od stage slyším pouze přehulenou basu a Peterův vokál. HYPOCRISY jsou stálice na scéně, jejich jméno uznávám, ale otevřeně říkám, že mě vždy bavil pouze jejich debut. Nejsem fanda melodického death metalu, víc za tím nelze hledat. Nicméně HYPOCRISY rozpumpovali již z velké části zaplněný areál a jejich fans si rozhodně přišli na své.
A přišlo jedno z milých překvapení letošního Metalfestu – hard rockoví veteráni URIAH HEEP. Když jsem Uriáše viděl před pěti lety, nemělo to takový šmrc jako letos. Všichni členové jakoby zapomněli občanky a rodné listy doma a svým poctivým hard rockem a chytlavými melodiemi roztancovali Plzeň. Kdejaká mladá kapela by se měla od těchto legend učit! Vrcholem celého vystoupení URIAH HEEP se stala skladba „Sunrise“, během které navíc konečně ustal déšť a do konce pátečního dne se již na obloze mnoho mraků neobjevilo.
Nadešel čas pro jednu z hlavních kapel – W.A.S.P.. Nikdy jsem nebyl fandou glam metalu, W.A.S.P. však byli vždy jiní. A beze zbytku to potvrzovali hned od prvních vteřin svého plzeňského koncertu. Výborný zvuk, Blackeiho neskutečné charisma a především letité hity působily jako magnet. Pěkně jsme si protřepali palice při „Wild Child“, „Hellion“, „Blind In Texas“ a samozřejmě „I wanna be somebody“. Žádné protahování, ale starý dobrý heavy metal made in W.A.S.P.. Klubovému zážitku se sice tento koncert nevyrovná, ale i tak W.A.S.P. ukázali, že i po dlouhých třiceti letech na scéně mají stále co říci a nabídnout. A hlavně – stále umějí svou hudbou nakopnout i pobavit. Pro mě nejlepší kapela úvodního dne Metalfestu.
MEGADETH na sebe nechávají trochu déle čekat, avšak krátce po půl desáté je Dave Musteine společně se svou bandou na pódiu. Zaplněný amfiteátr si hned od úvodního hrábnutí do strun užívá hudbu nesmrtelné legendy. Úvod setu MEGADETH mě však příliš nevzal, ovšem skladby „Hangar 18“, „Trust“ nebo „Poison Was the Cure“ vše zlomily. Od té chvíle jsem si užíval každý riff, každé sólo i každou melodii. MEGADETH jsou v dobré formě a i když Dave občas působil dost odevzdaně, pro plzeňský Metalfest tihle harcovníci představovali jednu z nejlepších kapel. Aby také ne, když zazněly i nesmrtelné vály „Symphony of Destruction“ a „Peace Sells“. Zatímco naši fotbalisté ždímali dresy po vysoké prohře s Ruskem, my ždímali trička po výborné hodince a půl „megadethovského thrashingu“. Energie stále na rozdávání, tak honem rychle do jedné ze stovek plzeňských hospůdek (úsměv).




ThrashPanda:

Na kapelu SKULL FIST jsem dorazil v polovině jejich setu. Kanaďané SKULL FIST předvedli přesně to, co z jejich desek hrají. Starý a poctivý heavy metal ve stylu NWOBHM a i oni samotní vypadali, jako by přistáli z 80.let.
Po Kanaďanech přišli Američané FUELED BY FIRE. Jejich retro thrash metal dostal bohužel špatný zvuk, ale svým výkonem a nasazením si kapela získala většinu z publika. Samozřejmě nesměla chybět jedna z hitovek „Thrash is back!“, která popsala počínání kapely i fanoušků před pódiem. Po dvou retro kapelách byl čas se osvěžit. Následovat měl projekt TRIPTYKON Thomase Gabriela Fischera, který stál u zrodu legendárních HELLHAMMER a CELTIC FROST. Kapela má lepší atmosféru večer, ale i během odpoledního představení odehrála svůj part s velkou porcí profesionality.

Skotové ALESTROM předvedli pirátské skladby v metalovém hávu. Po pódiu se pohybovali jako zběsilí piráti na lodi a nepůsobili staticky. Celý METALFEST nabízel opravdu mezinárodní sestavu a rozhodně působil jako metalová varianta fotbalového šampionátu EURO, které se konalo ve stejnou dobu.
Holandská (fotbalová) mašina LEGION OF THE DAMNED zahrála totální thrash/death metalový fotbal. Naprosto dokázala, kdo je nyní špička v tomto žánru. Nikdy své fanoušky nezklamou. Malou kaňkou na kráse byl v začátku špatný zvuk, který se však postupně zlepšil. Z horkého kotle jsem vyšel se osvěžit něčím studeným.
Vystoupení německých IN EXTREMO jsem sledoval a poslouchal z dálky. Vyzkoušel jsem tedy kvalitu stavby, kterou využívali staří Řekové. Určitě moc dobře věděli, co staví. IN EXTREMO si pomáhali i velkou ohnivou show. Amfiteátr zažil skutečné divadelní vystoupení.
Vystoupení švédské melodické death metalové formace HYPOCRISY dostalo nejhorší zvuk, jaký jsem do té doby na festivalu a koncertě zažil. Už z prostoru focení jsem slyšel a cítil pouze basu a zbytek se proměnil v hlasitou kouli. Z prostoru kotle se zvuk nezlepšil a ani z vyšších míst se nedostalo lepšího zvuku. Přiznám se, že jsem musel odejít do vrcholu amfiteátru, protože mě tento útok nedělal dobře nejen na uši.

Pátek nabízel asi nejlepší obsazení. Další začala hard rocková legenda URIAH HEEP. Kapela měla asi nejlepší zvuk ze všech do té chvíle. Poctivý a klasický hard rock působil velmi svěže oproti tvrdšímu metalu. I po všech letech bylo na kapele znát zápal a radost ze hry. Hitovka „Easy Livin´“ rozhoupala i zapřisáhlého black metalistu. Večer se chystal na dvě americké legendy.
Legendární W.A.S.P. slaví tento rok třicet let vzniku. Musím uznat, že zvuk překonal do té doby nejlepší URIAH HEEP. Hity jako „Wild Child“ a „I Wanna Be Somebody“ napumpovaly do publika velké množství energie a dobré nálady. Po tomto vystoupení by se dalo konstatovat, že vrchol je na světě.
Vše se chystalo na legendární (dříve thrash) metalovou kapelu MEGADETH. Začátek MEGADETH jsem zastihl s hodně špatným zvukem. Nejen z prostoru focení (těsně u pódia a před bariérou kotle) nebylo poznat žádný nástroj. Obával jsem se, že se stane stejná záležitost jako u HYPOCRISY. Naštěstí se zvuk zlepšoval. Opravdu škoda, že první tři písně „Sudden Death“, „Headcrusher“ a „Hangar 18“ nebyly řádně slyšet. Vedle těchto vypalovaček se kapela opírala hlavně z poslední povedené desky „Thi1t3en“, ze které hrála první trojice skladeb „Public Enemy“, „Sudden Death“, „Whose Life Is It Anyways“ a ještě další „Never Dead“. Hodinu a půl dlouhý setlist nabídl i skladby z 90.let, kdy mě potěšila „Angry Again“, „She-wolf“ a „Trust“. Velkou atmosféru měla velká pecka „Symphony Of Destruction“ a „Sweating Bullets“. Celá kapela byla dobře naladěna a skvělou náladu předávala i směrem k publiku. Výsledek byl takový, že tohle byl nejlepší koncert MEGADETH, jaký jsem viděl (celkově třetí).

Zobrazeno: 1388x

Thrashator


» Metalfest 2012 (8.-10.6.2012, Amfiteátr Lochotín - Plzeň) [2.-3.den] (6.8.2012)
» Metalfest 2012 (8.-10.6.2012, Amfiteátr Lochotín - Plzeň) [1.den] (25.6.2012)
» Metalfest 2011 (3.-5.6.2011, Amfiteátr Lochotín - Plzeň) (8.6.2011)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

25.6.2012 (12:45)

Uriah Heep byl opravdu velmi příjemným překvapením fesťáku a podle mne jeden ze tří nejlepších setů vůbec.Docela jste mě oba chlapci nas.rali s Megadeth.Docela jsem se těšil,ale zhruba po třetí písničce jsem usoudil,že takovou sračku poslouchat nebudu a vytratil jsem se.Jak vidím,udělal jsem chybu,že jsem nevydržel trochu déle.Myslel jsem,že Dave má jeden ze svých menstruačních dnů a zvukař to chytl od něj.Pro mne tedy první den jasné jedničky Uriáši a Blackie,Triptykon jsem bohužel propásl.


Reportáž | Metalfest 2012 (8.-10.6.2012, Amfiteátr Lochotín - Plzeň) [1.den] | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist