Článek přečten 1795x (od 19.6.2015)

MetalGate Czech Death Fest 2015 – den třetí (13.6.2015, Červený Kostelec)

Třetí den už od rána bylo pěkný vedro. Jako první se na pódiu představili BORN AGAIN, metalcore-death z Jindřichova Hradce. Na první poslech je slyšet, že něco není úplně v pořádku s vokálem. Teď jde jenom o to, jestli to takhle mělo znít, a nebo to byla nějaká zpěvákova, řekněme zdravotní indispozice. Na druhou stranu, pokud to takhle znít mělo a bude se na tom v tomto duchu do budoucna pracovat, tak by to mohlo jednou znít jako vokál z Hail of Bullets, což by nebylo špatný. Hudba jinak nijak zvlášť nevyčnívala z průměru. Ke konci setu jsem zaslechl nějaké zajímavé break-downy.

Jelikož začínalo být už opravdu spalující horko, tak jsme se přemístili na chvíli do stínu hospody, kde jsme však nakonec vydrželi u velmi zajímavého rozhovoru po dobu tří kapel. Tímto se omlouvám slovenským bandám HECATE (alternative metal) a REVENGE DIVISION (thrash-death) a hořovickým AMOK (death). Z toho, co jsem však slyšel z hospody, tak se vesměs jednalo o vcelku kvalitní muziku, která se dobře poslouchala, ale zároveň tam nebylo nic, co by mě přinutilo přímo zvednout se ze židle. Z doslechu vím, že Hecate doplatili na hromadný úprk do stínu nejvíc, ale že na následné Revenge Division už se lidi zase začali trousit zpátky a celkem se i pařilo.

Další v pořadí byli HEAVING EARTH, což rozhodně není žádný „hevík“, jak se kdysi domnívali dva týpci na festivalu v Krhanicích [smích]. Místo toho se jedná o pořádnou death-metalovou mlátičku s ukrutným vokálem. Za sebou měli visící plachtu, navrženou podle obalu nového alba „Denouncing the Holy Throne“, kde je vyobrazen jakýsi kostel uprostřed horoucího pekla, takže to vlastně byla dokonalá kulisa k aktuálnímu počasí, kdy jedinou spásou bylo jít se občas zchladit pod sprchu kousek od pódia. I navzdory tomu vedru ale měli Heaving Earth pod pódiem plno a jejich muzika si to opravdu zasloužila. Zde na festivalu se mi potvrdilo, že se mi ta jejich tvorba začíná čím dál tím víc dostávat pod kůži.

Blok pražských kapel pokračoval s death/corovou smečkou DIPHTERIA, kteří to do nás začali prát opravdu pořádně. Nepřehlédnutelnou postavičkou byl dredatý frontman Roman, jehož vokál je pořádně sytý v hloubkách a průrazný ve výškách. Navíc je to parádní showman. Krom jiného se někde mezi skladbami zeptal, jestli by si někdo nešel zarapovat. Na tuto výzvu zareagoval Petr z Minority Sound a skutečně tam na první dobrou předvedl docela slušný výkon [smích]. Dalším zajímavým momentem bylo, když Roman pozval na pódium asi šest lidí, ať si zapaří všichni společně. Zvukařovi a festivalové crew asi trochu tuhla krev v žilách, ale nakonec vše dopadlo tím nejlepším způsobem, takže super párty! Pro mě jedna z nejvýraznějších kapel festu. Nedávná změna na postu zpěváka kapele výrazně prospěla.

Pražsko-litoměřičtí MEAN MESSIAH předvedli thrash-death s vokálem ve středních až vyšších polohách. Nastoupili po změně v sestavě, takže již jen s jednou kytarou, což tomu výslednému projevu asi trochu uškodilo. Ze začátku se mi skladby zdály poněkud monotónní, ale pak… buď byly v druhé polovině setu lepší songy, a nebo jsem tomu postupně začínal přicházet na chuť. V předposlední skladbě byl refrén, který mi jako by připomínal pasáže z jednoho mého poměrně oblíbeného songu (Gojira – Ocean Planet), podobnost asi čistě náhodná. Mean Messiah jsem viděl poprvé a nebráním se dalšímu poslechu.

Na scénu přicházejí POPPY SEED GRINDER. Dopředu je mi jasné, že tady to s hodnocením bude těžké, protože, ač obdivuju Jardu za jeho schopnost zas a znova poskládat schopnou sestavu po odchodech výrazným osobností, tak třeba nahradit původního zpěváka Cifrona je opravdový oříšek. Ne že by to bylo nemožné, ale úkol to je vskutku nelehký a nezávidím aktuálnímu vokálistovi Ediemu, protože, ať člověk chce nebo ne, vždycky tady bude na přetřes to srovnání. Co se týče instrumentální složky, tak PSG rozjeli svůj death-hardcore tak, jak ho známe – všechno lícuje, riffy správně zasekávají a valí se to na nás velkou silou. Nicméně, co se týče vokálu, tak tady narážíme na první menší problém: Eddie zní dobře, ale to frázovování už není tak chirurgicky přesné a úsečné, jak by muzika vyžadovala, aby to mělo ty patřičné koule. Navíc, myslím, že by stálo za to trochu zamakat na kontaktu s publikem. Uvádění dalších songů bylo takové nejisté, s občasnými chvilkami ticha. Uvidíme do budoucna, jestli se to zlepší, držím palce!

Ke konci setu „Popíků“ už je jasné, že následní polští death-metalisti OFFENCE budou mít nechtěné přírodní intro v podobě přicházející bouřky. Začal se prudce zvedat vítr, tu a tam blesky. Lidi se rychle klidili zejména do hospody, kde pak byla hlava na hlavě. Když se spustil déšť, tak to nebyla zas až taková průtrž, na jakou to původně vypadalo, ale i přesto to mělo značný vliv na dění pod pódiem. Jelikož jsme nastalé situace rovnou využili k tomu, abychom se před večerním finále v hospodě navečeřeli, tak slyším Offence skrz okno a docela lituju, že ten „černý Petr“ vyšel zrovna na ně, protože ta muzika měla tah na bránu.

Déšť neustává ani na následující rakouské melodic thrash-deathové DARKFALL. Zjišťujeme, že jsme mezitím navíc propásli ještě tombolu, ale nakonec jsme stejně nic nevyhráli [smích]. To si ověřuju u MetalGate stánku zrovna ve chvíli, kdy by již na pódiu měli být holandští HOUWITSER (brutal death). Ti ale nakonec nepřijeli a jako náhrada se představila polská kapela TOTEM (death/thrash). Ukázalo se, že při výběru záskoku měli pořadatelé skutečně šťastnou ruku, protože ToteM byli jistě nejen pro mě nečekaně příjemným překvapením festu. Ne že by ta muzika byla nějak zvlášť inovativní, ale výborně to nakopávalo a hlavně: to první, co mě přinutilo zbystřit, byl vokál. Byl opravdu hutný a precizní ve všech polohách a – světe, div se – jeho majitelkou byla sympatická dredatá frontmanka, která navíc mistrně zvládala i show celkově. Lidi to taky jaksepatří ocenili a pod pódiem byla správná pařba. ToteM byli pro mě jednou z nejlepších kapel festu a dokonce jsem spatřil i jednoho nejmenovaného, velmi přísného hudebního kritika, jak si pokyvuje hlavou.

Mezitím přestalo pršet, ale i tak se citelně ochladilo a na tom už se nic nezměnilo. Přesto však někteří otužilci stále využívali možnosti koupat se v přilehlém rybníku a někteří si možná vzpomenou i na dva naháče, kteří vytrvale pařili na vzdálenějším molu. Ti zaujali dokonce i frontmana z Graveworm, který se o nich zmínil i v průběhu jejich setu. Ale nepředbíhejme.

Na pódiu máme slovenské DOOMAS (doom-gothic), kteří ve své domovině pořádají festival Gothoom (http://www.gothoom.com/festival/). Měli mezi fans docela i ohlas, ale na mě to působilo tak nějak neutrálně (neurazí, nenadchne). Nejsem schopen nic konkrétního vytknout, ale zároveň mi z tohoto vystoupení v hlavě neutkvěl žádný konkrétní moment – snad tedy až na to, že se frontmanovi zajímavým způsobem kouřilo z hlavy [smích].

A přichází čas na oba headlinery festu. Přiznám se, že ani Graveworm, ani Morgoth nepatří mezi kapely, které bych nějak aktivně poslouchal, nicméně respektuju jejich status. Moc vám toho o nich asi nenapíšu, ale je mi jasné, že zrovna na těchto kapelách se dostatečně vyřádí pisálci na jiných zinech, takže nejspíš o nic zásadního nepřijdete.

Nuže první přicházejí na řadu italští dark-metaloví GRAVEWORM. Dozvěděl jsem se, že už tady nehráli opravdu velmi dlouhou dobu, takže očekávání od věrných fans bylo veliké. Jejich set byl rozhodně příjemný na poslech, obohacený o řadu temných melodií. V jednu chvíli jsem si musel nevyhnutelně odskočit na záchod, takže jsem díky rádiu Blaník zažil nečekanou hudební fúzi - zpěv z kapely Kryštof / hudba z kapely Graveworm. Byla to vskutku pozoruhodná kombinace. Zpět přicházím zrovna na cover „Fear of the Dark“, který si spolu s ostatními s chutí zabékám. Jinak kotel (circle pit) na Graveworm byl opravdu mohutný a myslím si tedy, že Graveworm své věrné fans rozhodně nezklamali.

Zvučení kapely MORGOTH naznačuje, že výsledný zvuk bude asi dost přehulený, tak se radši posouváme dál od pódia. Naštěstí se ale naše obavy nenaplnily. Za mohutného dýmu a s přispěním působivé hry světel přichází na scénu němečtí death-metaloví veteráni a drtí vše, co jim stojí v cestě. Frontman je mohutný pořez s ještě mohutnějším vokálem a zjišťuju, že mu je až nečekaně dobře rozumět při uvádění songů. Moje nadšení trochu opadlo, když jsem si zpětně svoje zápisky srovnával se skutečnou diskografií kapely a zjistil, že sedí tak maximálně dva názvy [smích], ale prostě: určitě hráli „God Is Evil“ a „Body Count“ a pravděpodobně „Voice of Slumber“ a rozhodně hráli nejeden song z nového alba „Ungod“. Jako laik na tuto kapelu mohu říct: ano, bylo to hodně dobré, ale trochu mi ty songy pak splývaly dohromady. Nicméně věřím, že pokud měl někdo Morgoth dobře naposlouchané, tak to mohlo být úplně super. Morgoth nakonec přidávali celkem tři songy, takže jistě i oni ocenili atmosféru festivalu.

Celý program festivalu nakonec uzavírala plzeňská doom-deathová kapela LLYR. Jejich set, ač se to zdálo být jako dobrá muzika, jsem už ale vnímal pouze z dálky z pivního stanu. V něm nakonec, stejně jako každý večer, zněla dlouho do noci z beden klasika typu Metallica, Iron Maiden nebo Judas Priest. My jsme se ještě na chvíli přesunuli do hospody, ale ve dvě ráno to balíme, zatímco zde ještě chytají druhý a třetí dech známé firmy [smích].

Závěrem mohu říct, že fest se asi po všech stránkách povedl. Počasí vlastně až na malou chvíli vyšlo parádně, organizačně si myslím, že taky nebyl s ničím problém, všichni jsme to přežili (doufám) bez vyloženě vážných zranění a atmosféra byla zase skvělá, tak jako zatím na všech předchozích ročnících (nebo alespoň na těch, které si osobně pamatuju). Pro mě největším překvapením festu byla kapela ToteM a mezi další výrazně dobré kapely (čistě subjektivní záležitost) by se k nim ještě vešli třeba Dew-Scented, F.O.B., Minority Sound, Diphteria… a ještě řada jiných, nechci vyloženě dělat ostrou hranici, protože opravdu ve výsledku velká část kapel předvedla slušný výkon a myslím si, že si každý přišel na své.

Na festu nakonec bylo kolem 800 platících, tedy podobně jako loni (+ k tomu ale připočtěte členy účinkujících kapel a festivalovou crew). Řekl bych, že to je příjemné číslo, ale zároveň jedním dechem dodávám, že doufám, že se MGCDF časem nerozroste do obřích rozměrů, právě aby si zachoval oproti jiným, nyní již kolosálním festivalům onu jedinečnou, spíše rodinnou atmosféru.


Saša-Unborn


» MetalGate Czech Death Fest 2015 – den třetí (13.6.2015, Červený Kostelec) (19.6.2015)
» MetalGate Czech Death Fest 2015 – den druhý (12.6.2015, Červený Kostelec) (18.6.2015)
» MetalGate Czech Death Fest 2015 – den první (11.6.2015, Červený Kostelec) (17.6.2015)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Reportáž | MetalGate Czech Death Fest 2015 – den třetí (13.6.2015, Červený Kostelec) | Hard Music Base - webzin/databáze h&h hudby | www.hardmusicbase.cz
HARD MUSIC BASE

Webzin / Databáze hard & heavy hudby.

KONTAKT

Email: hardmusicbase@email.cz
Reklama: ima.advertisement@gmail.com

NAHRÁVKY K RECENZI

Pepa Jůza
Morašice 32
569 51 Morašice
Czech Republic
juzapepa@seznam.cz

facebook twitter galerie Přehled návštěvnosti RSS


© 2008-2017. Všechna práva vyhrazena.
nahoru
nahoru
TOPlist