PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Z dějin totálního undergroundu VII




V dějinách undergroundu se vždy našli lidé, kteří byli poněkud akčnější, než akční konzumenti. Akčním konzumentem mám na mysli človíčka, který nelení a ohlíží se po nových, zajímavých kapelách a nahrávkách, případně undergroundových akcích, čímž se liší od konzumenta běžného, který čeká, co se mu naservíruje pod nos. A člověk akčnější je ten, který těm akčním dopomáhá nalézat ty nové zajímavé tituly a kapely. Třeba vydáváním nějaké té tiskoviny, pořádáním koncertů, nebo undergroundovou distribucí, popřípadě na koleně vydávanými tituly. Pokud bych to měl trochu porovnat se současným moderním undergroundem, tak rozhodně za akčního konzumenta nepovažuji fanouška akčně brouzdajícího po netu, stahujícího si soubory po hektolitrobajtech, ale človíčka, jež navštíví koncert a koupí jakéhokoliv nosiče, či merchu podpoří kapely, labely, no prostě scénu jako takovou. Za akčnějšího človíčka už vůbec nepovažuji ty, co na net sází nahrávky a rozesílají odkazy na jejich stažení. Ovšem ve své době byli lidi, kteří z čistého fanouškovství a nadšení nelitovali peněz ani času a věnovali se různým ušlechtilým činnostem scénu podporujících. Někteří těch činností zvládali i více a dnes se na dva takové človíčky podíváme.

Tím prvním je Fernando Roberto z Portugalska. Jeho prvotní záměr podpory undergroundu byl vydávat zin, jemuž dal název HALLUCINATION. Jelikož jsem se přímo s jeho zinem na cestě undergroundem nepotkal a znal jsem pouze titulní stránky z jeho propagačních letáků, tak vám jej přesně nepopíšu a jen vím, že se jednalo o vcelku oblíbenou a dost šířenou tiskovinu v portugalském podzemí. Ovšem s tím, jak Fernandovi chodily demosnímky z celého světa na recenze, rozhodl se je i po Portugalsku šířit. Čímž své aktivity rozšířil o dost dobře fungující distro, které se nijak stylově nevyhraňovalo, i když Fernando sám tíhl spíše k melodičtějším věcem, což se promítlo v časech budoucích. Některé tituly se mu zdály natolik zajímavé, že mu je bylo líto pouze distribuovat po Portugalsku a tak začal některé demo tituly pod hlavičkou HALLICINATION ZINE i vydávat na kazetách a tlačit po Evropě.

Hned první nahrávkou se trefil do černého, neboť vydal čtyřskladbové „A Soul In Hell“ demo brazilské, temně thrash death metalové smečce TORTURE SQUAD, která se v časech budoucích trochu vyšvihla, vydala i regulérní alba a dokonce koncertovala i v České republice. Jinak nahrávka má na svou dobu dost povedený zvuk a i po hudební stránce si není na co extra stěžovat. Zejména bych vytáhl skladby „Criminal Brutality“ a vcelku hodně temnou „Darkness Hides The Light“. A jak se říká, každý začátek je těžký, tak obal kazety je vcelku jednoduchý a na informace poněkud strohý, ale díky bohu alespoň za ty základní.
Jako druhou nahrávku vydal výborné demo „Omne Est Lapratan“, italské symfonické black metalové kapele NAZGUL. Ta symfoničnost nebyla založená, jak je obyčejně zvykem, na smyčcových nástrojích, ale na nástrojích dechových, zejména pak na trumpetách, flétnách a píšťalách, doprovázených klávesami. Ve své době naprosto unikátní nahrávka na hranici originální geniality. Tady mohli fanoušci opravdu litovat toho nevýrazného zvuku a že má demosnímek pouze dvě skladby, i když teda ne zrovna krátké. Za sebe prostě musím vyzdvihnou především tu první „Eccidium“. Fanoušci NAZGUL si jej v budoucnu též mohli vychutnat ze stříbrných placiček. Zde už si dal Fernando záležet i na celkovém zpracování obalu.
Ovšem už od demo kazety „Comfort In Trouble By Amos“ brazilské kapely AMOS mají obaly neměnné černobílé a do dalších let pro HALLUCINATION typické profi zpracování se spoustou informací, fotografií i děkovaček. Jinak, co se týká tvorby AMOS, tak ta je zajímavá i nezajímavá zároveň. To záleží na úhlu pohledu. Jedná se o jakýsi hybrid temně tesklivého heavy doom gothic rock metalu s čistými vokály. Některé nápady jsou více než dobré, ale pokud někdo u podobných nahrávek očekává dominantní atmosféru, tak by mohl být decentně zklamán. Ovšem ty duety mužského a ženského zpěvu jsou hodně povedený. Ani po zvukové stránce to není rozhodně špatné, i když k dokonalosti dost chybí.

Fernando jako by podepsal smlouvu s brazilskou vládou na vydávání tamních kapel pro evropský kontinent, vypouští pod svým HALLUCINATION atmo black death metalovou smečku DISHARMONICAL TEMPEST a jejich nahrávku „Diatessaron“. Jejich tvorba má taky svou pěknou i ošklivou tvář. Pokud si tlačí tu svoji melodickou podobu bez kláves, tak je to dobře poslouchatelný. Ne že by klávesové motivy vše kazily, jako že to místy do vod nepochopitelnosti nasměrovávají některé zvukové rejstříky tohoto nástroje. Pokud to byl záměr, tak se u mne minul účinkem, ale naštěstí těch dominantních klávesových ploch tam není zase až tolik.
A aby tý Brazílie nebylo málo, tak Fernando na undergroundový trh vrhl hned spliko dvou tamějších kapel a je to jediné splitko, které pod HALLUCINATION vyšlo. Možná, že některým blackers bude jméno BESTIAL z pozdějších dob povědomé. Ti na svoji stranu kazety pojmenovanou „…In Perpetual Tempest Occult“ umístili čtyři skladby mystického black metalu, lehce podpořeného hostujícími klávesami. Z dnešního pohledu nic převratného, ale to ono ani z pohledu tehdejšího. Leč pro black metalové fanoušky parádní dílko, brodící se v bestiální nenávisti i myšlenkách alchymistů. Rozhodně bych vytáhnul naprosto úchvatnou skladbu „Empire In Flames.
Druhou stranu kazety pak okupují svým třískladbovým materiálem „Louvar a tudo por nada“ thrash death metalový řezníci ATROPINA. A tady se podle mého Fernando jedinkrát opravdu ve svých vydáních sekl. I když kapele nelze upřít nasazení a jejich snahu táhnout svou tvorbu hodně do brutálu, tak jejich strana kazety je prostě po hudební stránce hodně nezajímavá a nelze na ní nic vyzdvihnout. Ono už podle fotek je znát, že se jednalo o hodně mladé muzikanty.

O tom, že Fernando byl ochoten navázat spolupráci doslova s kýmkoliv, hovoří i jedno z jeho posledních kazetových vydání. Poté naše komunikace nějak vyšuměla do ztracena a o dalších jeho aktivitách jsem přestal mít přehled. Ono kazetové vydání se týká českých thrashmanů z Ústí nad Labem HYDRAGYRUM a jejich materiálu „Final Method Of Solution“. S touto kapelou už jsem měl dříve tu čest na nějaké jejich, ne zrovna moc vyvedené, nahrávce, proto jsem k této kazetě přistupoval poněkud skepticky, jestli Fernando opět trochu ve výběru nepřestřelil. Jenže tentokrát jsem svým skepticismem krutě přestřelil já. Jedná se totiž o super šestiskladbovou thrash kolekci plnou agrese i technických parádiček s hodně dobrou zvukovou kulisou. Možná by šel ten mix udělat lépe, ale to je patrně poplatek nedokonalosti oné doby. Přesto si tento matroš strašně rád poslechnu i dnes. Škoda, že byl tenkrát thrash metal tak na ústupu zájmu, že se tuto kapelu nikdo neodvážil vydat i ve formátu CD. Vlastně je škoda i kapely HYDRAGYRUM, o které jsem od té doby taky už neslyšel. V každym případě musím říct, že tohle bylo nejvydařenější vydání Fernadových HALUCINATION. Navíc obal krášlí snad nejpovedenější kresba dnes tak vyhlášeného Jiřího Lhoty.

Abychom se podívali na toho druhého megaaktivního človíčka, musíme se přemístit ze slunného jihu poněkud více na sever a zároveň změníme i pohlaví. V Polsku vegetila dívčina pod jménem Diana Malinowska, který snad v průběhu let neřekl nikdo ze zasvěcených jinak než Melissa. A to z důvodu, že si se svým MELISSA DISTRO vybudovala nejen v Polsku hodně zajímavou pověst. Nebudu říkat, že pověst dobrou, nebo špatnou, protože díky své pracovitosti pro undergroundovou scénu se dá mluvit o ní a její distribuční firmičce pouze a jen v pozitivních souvislostech. Její zajímavá pověst pramenila z přístupu k práci jako takové, o níž by se dalo říci, že byla opravdu totálně undergroundová, ale k tomu se průběžně dostaneme.
Její hlavní a prioritní práce pro underground spočívala v distribuci nosičů a tak dále. Stylově se nijak nevyhraňovala a v jejím distru jste mohli sehnat naprosto cokoliv od melodického hard rocku po šílený grind core. Od totálně neznámých kapel po undergroundové celebrity. Teda vše v rámci jejáích možností a co neměla, se prostě pokusila sehnat. Jenže v jejím distru jste mohli nalézt i soustu zvláštností, divností a nenormálností běžného metalového konzumenta uvádějícího absolutně mimo provoz. Jako příklad uvedu polskou, prý dost populární, kapelu MIASTI NIE SPALO, jejíž tvorba by se dala charakterizovat jako improvizace totálně na sračku zežrané Apocalypticy se sebevražednými depresemi. Fakt totální ándroš. Jinak se sama Diana do vydavatelských činností nijak zvlášť nepouštěla. Vlastně se dá říci, že jediné, co kdy po MELISSA DISTRO vyšlo, byla sada kompilací pod názvem MELISSA DISTRO PROMO COMPILATION.

A jak už sám název napovídá, nejednalo se ani o klasické kompilace šířené ve velkém po celém světě, ale o ochutnávky z jejího distribučního katalogu, určené převážně potencionálním zákazníkům jejího MELISSA DISTRO. Zvláštností však bylo, že na kompilace nedávala vše, ale převážně své favority, které ve svém distru, narozdíl od ostatních, trochu protěžovala a mohli jste si tím i udělat obrázek o jejím vkusu. Na kompilacích jste si tedy mohli poslechnou NOX LUNARIS, CUM DEO, ETERNAL DEFORMITY, HERETIC ANGELS, MULTICIDE, ALKONOST, THE VENUS FLY TRAP, FUNERAL CULT, MELANCHOLY CRY, MESSENGER, PSYCHOTRON, THE LAST DAYS OF JESUS a tuny dalších. O tom, že jí rozhodně nebyla cizí česká scéna, mluví i zařazení kapel jako GOVERNMENT OF PANSIES, R.E.T., MONASTERIAL CRYPT, RHONDIAN, MYTHOPOEIA a ILLEGAL ILLUSION.

Čas od času vrhla Diana na světlo boží i svůj xeroxový MELISSA zine, jež byl hodně velký unikum, vymikající se všem standardům a zvyklostem. Něco takového nebylo v undergroundu běžně k vidění a bylo to snad možné jen pouze u Diany. Prostě si představte šedesát až osmdesát listů formátu A4, proděravělých děrovačkou a svázaných tkaničkou od bot nebo velikonoční stuhou a s klasickou ug grafikou té doby. Taková malá metalová bible. Samozřejmě, že nemohlo něco takového vycházet zrovna moc často, ale o to více se člověk těšil. Prostě něco takového mít doma bylo něco nadpozemského. Zin byl potom doslova narván tunou recenzí, rozhovorů, článků, fotografií a obrázků. Využito bylo doslova každé místečko papíru. Ovšem nebyl to zároveň zin jako takový, ale přímo obraz Diany samotné a jejich zájmů. Takže jako správná fanynka hororového filmu zde věnovala prostor i tomuto žánru. Nacházely se zde i různé úvahy, poezie a v neposlední řadě i část věnovaná metalové a gothické módě. Tenhle zin prostě neměl konkurenci ani obdoby.

Hodně zajímavá, a ti kdož měli tu čest jistě potvrdí, byla i její korespondence. Vytržený list z již použitého sešitu, co by dopisní papír, byla ta lepší forma sdělení, ale její nejoblíbenější formát papíru pro psaní dopisů byla restaurační účtenka. Divili byste se kolik informací se na takovou účtenku vejde a mělo-li být sdělení obsáhlejší, tak na více účtenkách různých rozměrů sešitých sponkovačkou. Tomuhle se opravdu říká underground a na poštu od Diany se prostě člověk musel těšit.

Nejsympatičtější ovšem na této dívčině bylo, že prostě nikdy nezměnila své zvyky. Nepokoušela se tvářit profesionálně a nikdy neopustila svoji představu undergroundu a to ani tehdy, když s ní navazovaly spolupráci mnohem serióznější a dnes vcelku vyhlášené labely. Neměla prostě zapotřebí někomu lézt do prdele. Za to má, u nejen mé osoby, dodnes velké uznání.

Zobrazeno: 1579x

Rock´N´Roll Hell


» Z dějin totálního undergroundu XV (26.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIV (7.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIII (24.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XII (8.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XI (3.6.2013)
» Z dějin totálního undergroundu X (koncerty) (21.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu IX (8.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VIII (samovydávání) (19.4.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VII (18.3.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VI (Attack Of Fire) (15.1.2013)
» Z dějin totálního undergroundu V (Heavy Metal) (29.8.2012)
» Z dějin totálního undergroundu IV (D.I.Y. perly a paskvily) (9.7.2012)
» Z dějin totálního undergroundu III (kompilace) (28.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu II (13.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu (29.5.2012)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

15.4.2013 (16:53)

Už sedmý díl této nevyčerpatelné studnice inspirací.
Velký dík. Opět se jdu shánět po několika raritách, zde objevených.


Článek | Z dějin totálního undergroundu VII | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist