Česká republika se mnoha knihami mapující tuzemskou metalovou scénu chlubit nemůže. Jediné dřív vydané knižní dílo, které má v dnešní době již status kultu, mají na svědomí autoři Petr Korál a Jaroslav Špulák a znalci vědí, že se jedná o dílo "Ohlasy písní těžkých" z roku 1993. Uběhla hezká řádka let, metalová scéna, které mnozí strašáci dříve nepředvídali dlouhou existenci, prošla určitým vývojem, stále vznikají nové kapely a nové desky a fanoušci podporující českou hudební scénu rozhodně nevymřeli. Už se možná nehrnou do kulturáků po stovkách, ale i to má možná svoji výhodu. Zmizeli pozéři a zůstali hlavně ti skalní, kteří ví, proč stojí za to tuzemskou scénu podporovat a kterým o něco jde. Jedním z nich je novinář, hudebník a spisovatel Václav Votruba, který na projektu dát informace o české scéně dohromady pracoval tři roky, ale nenosme dříví do lesa. Pojďme si povědět něco o "Knize kovu", ve které se rozhodl zaznamenat dějiny českého metalu způsobem sestaveným z historie jednotlivých kapel, výpovědmi jejich členů, publicistů a pamětníků. Právě ono vzpomínání a informace, které už nikde jinde nedohledáme, mi přišly na knize to nejzajímavější. Nejedná se tedy ani tak o encyklopedii jako v případě "Ohlasů písní českých", kde šlo čistě o historii kapely, sestavu, kontakt na kapelu, diskografii a fotku kapely. Fotografie například v "Knize kovu" úplně chybí. Absenci fotografií vysvětluje Venca v rozhovoru o knize na Fóbii, kde mimo jiné zazní: "Text se nemá za co schovat, veškerá pozornost je upnuta jen na něj". A opravdu se není za co stydět.
Jedná se tedy o první díl série, který mapuje death, black a thrash metal. Heavy, doom metal a jiné styly mají přijít na řadu v druhém díle, ale nepředbíhejme. Asi by stálo za debatu dohadovat se nad tím, proč tu která kapela dostala tolik prostoru a druhá o něco méně. O nějaké třeba zase není zmínka vůbec. Přitom měla po revoluci tři koncerty ve vsi v kulturáku a natočila jedno demo [úsměv]. Troufnu si tvrdit, že Venca shrnul na papír co se dalo a zas tolik v knize nechybí. I já bych docela uvítal alespoň kratičkou zmínku o první, české, dívčí thrash metalové skupině Lochness, chybí mi například dříve docela slibně se rozjíždějící thrashcoreový Mamut, black metaloví Styrax, Dai, Hector, Sebastian, ale těch kapel bylo opravdu tolik, že by vyšlo ještě na jednu takovou knihu. Taky není snadné jako v případě Sebastian nebo Dai rozhodnout, do jaké škatule tyhle kapely zařadit.
V knize, jak bylo řečeno, vypovídá řada známých osobností, z nichž vzpomínky na "časy, které už nikdy nepříjdou" považuji za to nejcennější. Docela mě mrzí, že se nepodařilo dostat alespoň pár slov z frontmana tehdejšího Kryptoru Pípy nebo například bratrů Lagových, kteří tvořili srdce dávno zaniklé smečky Terminator a jednoho z prvních metalových festivalů v Československu "Attack Of Fire". Člověk určitě nemusí souhlasit se vším uvedeným. Například v sekci thrash metal se píše, že zmíněný Terminator byl "od samých počátků tak trošku jiný". Myslím, že ten zlom přišel s deskou "Probability Of Doom", kdy se kapela již odklonila od své tvorby, ale první dvě dema byl ortodoxní a nekompromisní thrash. Taky šéfové tehdejších slušně rozjetých fanklubů by měli co vyprávět a Terminator nebyl výjimkou.
Doba se ovšem s léty posunula, internet vládne a nezbyde než souhlasit se slovy Davida Votruby z Abaxu (shoda příjmení s autorem knihy je náhodná), který v knize mimo jiné uvádí: "Je náročnější naplnit kluby, natož sály. Kapel jsou mraky. Je tu internet, který sice pomůže méně známou kapelu zviditelnit, ale dokáže lidi přikovat k domovu, že nevytáhnou paty."
Ať žijou knihy, časopisy a papírové ziny! I kniha jako je tato. Vencovi se povedlo dílo, které považuji za důležité, nejen pro ty dříve narozené, kteří tak mají "na jednom místě" možnost zjistit, co tehdy za kapely u nás hrálo a v případě zájmu po nich pátrat dál, protože někdy i všemocný internet mlčí. Naopak i pro ty, co si dobu dávno minulou pamatují a nevytřepali z hlavy ještě všechny mozkové buňky, je kniha skvělým vzpomínáním, které už nikde jinde nenajdou. Nevím, kdy Venca hodlá vydat druhý díl, ale "objednávám" si ho už teď.