PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

ORDINUL NEGRU - Dvojí ohlédnutí za transylvánským zlem




Nějakej začátek

Rumunsko je v jistých ohledech nesmírně zajímavá země. Vynecháme to, že jistý spisovatel Bram Stoker zapříčinil svou fantazií v historce (v uznávané knížce) o nesmrtelném Draculovi jistou zprofanovanost hollywoodským snem na vývozní artikl hrůzy, který dodneška žere veškerý svět a znova dává inspiraci dalším rádoby pisálkům i režisérům s vetchým křeslem fantazie. Jenomže kde končí a začíná legenda o takzvaném Drákulovi a začíná pravda o Vladu Napichovači? Jenže co je vlastně zlo? Když máte nepřítele a vlastně hodně silného nepřítele, tak musíte bojovat i zbraněmi demoralizujícími nepřátelské vojsko, i když z morálního hlediska to budou brát současní ochránci lidských práv za nehumánní. Jenomže i tohle zvedá turistickou zajímavost pro odvážlivce a dobrodruhy, kteří zrovna nehledají Štěchovický poklad. Rumunsko se tak stává unikátní v pozorování možných přízraků a příšer z tamějších legend a mýtů a rovnou zapomeňte na filmový trhák o Van Helsingovi. Jenomže kolikrát nejsou turisté metalisti a na současnost rumunského dědictví pohlížejí pouze s jakousi romantickou aurou. Tam někde ve světě kovového undergroundu se prostě střetly dvě úhlavní tváře metalového světa rumunského a stvořily černou symbiózu. No, nebudu tvrdit, že jsem kdovíjakej znalec Rumunska a jeho metalové scény. Ale mohu tvrdit, že současnou tvář rumunské extrémní scény tvoří především label Loud Rage Music. Label, který se nebojí patřičného zla a tajemství v jednom a vydává alba dle svého posouzení a ne dle trhu černé práce a šedé ekonomiky.





Spolupráce nesmrtelných

Kdybych se měl ohlédnout za některou rumunskou black metalovou kapelou jako za legendou, tak budu mít smrtelný problém se všemi smrtelnými hříchy. Rumunská scéna nevyprodukovala takové věhlasné zlo, jako třeba Srbsko v podobě u nás dost dobře známé kapely The Stone. Přesto jsou i tady kapely, které rozhodně stojí za řeč a Rumunsku rozhodně nedělají ostudu jména na black metalovém poli jako AKRAL NECROSI, ARGUS MEGERE, IRIS. Možná někteří pamatují i prvotní black metalovou tvář u nás hodně známých, rádoby progresivních NEGURA BUNGET. Výčet zajímavostí doufám neuzavírají ani sveřepí ORDINUL NEGRU, kteří se z mého hlediska stali i jakousi vlakovou lodí právě labelu Loud Rage Music posledních dní. Roku 2015 kapele vychází v první spolupráci s Loud Rage Music sice kratičké, leč plnohodnotné album „Sorcery of Darkness“, na které si nemohou stěžovat žádní přívrženci kvalitního black metalu. Tohle album je zrůdnost, čerpající z veškerého celosvětového zla. Dá se mu sice vytknout nepůvodnost vábení myší na špatnej steak, přesto se tohle třískladbové album má šanci zadrhnout v zauzlovaných uších black metalového veškerenstva. Hlavně ta atmosféra písniček je něco naprosto dokonalého a to i přes jakousi bálkánskou nevstříctnost. Další podobnou nevstříctností působí i aktuální album „Faustian Nights“, kde mě kapela chytla ještě více za koule. Kapela poněkud zkrátila stopáže písniček a vyšla vstříc trapnosti obyčejných písniček, které v té black metalové vřavě vůbec nejsou trapné. ORDINUL NEGRU se vyšvihli z obyčejné kapely na formát vhodný uctívání. Sice je tak nějak znát ono severské běsnění, ale tak nějak po Transylvánsku. Tady si myslím, že pečeť vydavatelské hodnoty byla mezi ORDINUL NEGRU a Loud Rage Music stvrzena krví nejčernější. A Loud Rage Music kapele ORDINUL NEGRU věří, neboť se tento hodně aktivní label v undergroundu rozhodl vydat hned dvě reedice starších alb této kapely.





Kapela hnusného zla jako součást něčeho většího

Kapela ORDINUL NEGRU existuje nějak od roku 2004 a poněkud se transformovala k současné podobě z ponížení elitní jednotky atmosférického black metalu s nekompromisním zlem alá Burzum fakt hodně vpřed. Nestíhám sledovat veškeré červy mohutnící ve střevech nejvyššího, takže mě tahle kapela naprosto míjela jak z debutového alba, tak z následujících splitek a nejsem si jist, jestli to míjení nebylo fakt na správném směru. Ono teda fakt stačí znovuvydání alba „Lifeless“ z roku 2009, k jehož reedici se Loud Rage Music rozhodli. Tohle je fakt pro black metalové maniaky z undergroundu nejundergroundovatějšího. Zde se střetává prázdnota se chtěním. Já jsem chtěl mít taky kapelu a bylo mi jedno, jak moje písničky hrozně na světle vypadají a v rámci finančních úspor a technických možností i jak zní. Tahle nahrávka je čitelná a ne nějaký šramotivé satanovo hala bala, přesto i přes remaster alba zní trochu nahuhlaně. Ovšem řekněme, že tohle bych zase až tak přímo neřešil. Album sice vládne povedenou misantropickou atmosférou, ale z písniček je spíše cítit jakási až přílišná snaha o něco temného, než o samotné uvolňování temných emocí, a časté zapojování kláves se mi nejeví zrovna jako úplně šťastné. To album „Nostalgia Of The Fullmoon Night“ z roku 2011 i přes nostalgický undergroundový zvuk, který taktéž prošel remastrem, je přeci jenom k black metalovým fanouškům vstřícnější. Hlavně k těm, jenž si zamilovali původní agresivní nevraživost. Na tomto albu znějí ORDINUL NEGRU především neskutečně živelně a melodická vražednost, i přes svou nepůvodnost, podřezává žíly, ale již zde se odráží budoucnost uvolňování mystičtějších poloh. Řekněme, že agresivní album „Nostalgia Of The Fullmoon Night“ se mi zamlouvá více než trochu primitivnější mrazivost alba „Lifeless“, přesto obě alba trpí jakýmisi dětinskými chorobami. Snad je to tím, že se jedná o chorobné snažení jediného člena ORDINUL NEGRU, obstarávajícího veškeré instrumenty i vokály, jenž si nechává říkat Fulminoes. Možná by nebylo špatné dodat, že obě alba ve své době vydal label Banatian Darkness.



Tohle by neměl být konec

Novodobou historii ORDINUL NEGRU otevírá již zmiňované album „Sorcery of Darkness“ z roku 2015. Kapela jím spíše trochu více navazuje na album „Lifeless“ než na to pozdější „Nostalgia Of The Fullmoon Night“, přesto je o něco otevřenější osobitějšímu řádu temnoty transylvánské. Nejspíše to bude tím, že ORDINUL NEGRU již nejsou one man bandem a na albu se podílelo povícero muzikantů, což je především cítit ve vokálních partech. No a na posledním vynikajícím albu „Faustian Nights“ se sestava kapely rozrostla na plnohodnotnou sestavu, kterou na albu ještě doplňují další hostující jména. ORDINUL NEGRU tímto albem posilují svou pozici v rumunském black metalovém undergroundu, jemuž nedělají ostudu ani v celosvětovém měřítku. Ne, tohle by neměl být konec ORDINUL NEGRU. A neměl by to být ani konec spolupráce mezi ORDINUL NEGRU a Loud Rage Music. Tady ta symbióza černoty prostě funguje.

Zobrazeno: 235x

Rock´N´Roll Hell

PŘIDAT KOMENTÁŘ

18.7.2019 (14:34)

Pěkný článek


Článek | ORDINUL NEGRU - Dvojí ohlédnutí za transylvánským zlem | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist