PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Nahá komedie ´Na český poměry dobrý´




Mladý pan doktor Chocholoušek junior se po dvouměsíční stáži ve Francii vrátil do Čech a hned se s vervou pustil do první noční služby v rodinné, soukromé psychiatrické léčebně, kterou založil všem známý psychiatr doktor Chocholoušek starší, jeho otec. A jak že se pustil s vervou do své první noční služby? Tak, že si to hned zkraje rozdal pěkně po česku hned se dvěmi službu konajícími sestrami. Jedna, oděná pouze do služebního čepce, už něco vyhledává v počítači a ta druhá, jež se oblékla tak, aby nenastydla od nohou, odešla vařit kafe. Přeci jenom doktoru Chocholouškovi mladšímu nedá jeho dědičné ego spát a zahajuje konverzaci.
„Tak co děvčata. Dobrý to bylo, ne?“
„Na český poměry dobrý, pane doktore.“ Odpovídá sestřička od počítače.
„No vážně, pane doktore, na český poměry dobrý.“ Odpovídá druhá, vracející se se třemi kávami.
„Jak na český poměry dobrý? Vy dvě snad můžete i porovnávat?“
„No jo, pane doktore. Nejen vy jste byl v zahraničí. Já pořád ještě studuju a v rámci výuky anglického jazyka pro komunikaci s veřejností jsem strávila měsíc v Americe. To víte, jednou budu vaše tisková mluvčí pro celej svět. No, měla jsem chuť poznat, co je na tom pravdy, že Amíci je maj největší. Pravda tak z poloviny a ještě to neznamenalo, že musí být ocelový. Navíc jejich ega jsou tak obrovský, že jsou v posteli téměř nepoužitelný. Holt je to absolutně to samý jako u nás. Záleží na koho narazíte.“
„Je to tak, pane doktore. Naši hřebci jsou konkurenceschopní a netřeba je podceňovat. Je to prostě jak v milionářoj. Padesát na padesát a pak milenec na telefonu.“
„Copak, vy jste taky studijně někam vycestovala?“
„Kdepak. Já chci žít, užít a zemřít třeba mladá pod koly kamionu, ale spokojená, že jsem nic nepromeškala. Celej rok dělám směny navíc, dřu jak Bulrak na Volze, abych potom mohla v létě někam na celý léto vypadnout. Jak že vy tomu chlapi říkáte? Jo, sexuální turistika. No, tak já jsem letos byla ve Španělsku. Krásný pláže, nádherný západy slunce a horkokrevní Španělé. Každej večer nová zkušenost a někdy i po ránu i k obědu a o svačinách nemluvě. Ovšem kvalitativně to bylo jako na houpačce. Někdy nádhera dotýkající se španělských hvězd a jindy bych si toho užila víc u nás pod Troskami v houští.“
„Tak v tom případě se k vám musím děvčata přidat a taky konstatovat, že na český poměry dobrý. Člověk by řekl, Paříž, město lásky. A on to spíš reklamní tahák pro turisty, kteří plní kýčovité pokoje laciných hotelů. A kam se poděla ta francouzská vášeň? Když si ji nezaplatíte, tak ji rozhodně nemáte. Část těch neplacených milenek, co jsem měl, byla chladná a části toho zbytku naprosto chyběla představivost. Dá se říct, že jsem se vážně těšil domů. České klisničky neradno podceňovat a za studeným sexem člověk nemusí nikam cestovat. Prostě jak říkáte, na český poměry dobrý.“
„Tak ono se to týká i jiných věcí. Znáte toho rychlozbohatlíka Chrapouna, co si postavil tu luxusní vilku na kopci u lesa? Tak ten za tu poznámku „na český poměry dobrý“ dostal přes držku.“
„Jakpak se mu to povedlo?“
„No, chtěl to mít machýrek opravdovej luxus, a tak si obklady a dlažbu objednal z Itálie. No a jelikož jsou český řemeslníci na zahraniční materiály naprostý kopyta, tak si na to zjednal i italský řemeslníky. No, jenže tyhle italský nefachčenko se mu tam jenom vožrali a místo toho, aby v koupelně něco udělali, tak mu část baráku v opilosti zdevastovali a vojeli mu jeho o polovinu mladší manželku, tak je musel vyrazit. Obklady i dlažba vypadaly sice pěkně, ale byl to aušus a než to stihl vyreklamovat, tak ta firma, od který to měl, zmizela ze světa. No, pak byl vcelku rád, že za to co mu zbylo z peněz, pořídil český obklady a dlažbu a koupelnu i se zdevastovaným barákem mu dali dokupy čeští řemeslníci, kteří se teda fakt vycajchnovali. Má to fakt pěkný. Hlavně že Italům podstrojoval kvalitním vínečkem a Čechům stačil rum. No a jak se takhle s nima po skončení prací ožral, tak prostě prones „na český poměry dobrý“. To chlapy urazilo a rozbili mu držku.“
„Tak ono to svým způsobem urážlivý je a dojela na to i jeho stará, jak říkal můj brácha, kterej ji chodil oprašovat.“
„Ježíš, co se stalo?“
„Zatímco se všech sedm Italů v rychlém sledu na ni vystřídalo, tak ji to na vrchol blaženosti nepřivedlo a brácha na to stačil sám. A ona mu potom řekne, na český poměry dobrý.“
„No ty krávo, jak na to reagoval?“
„No co. Prostě ji řekl, že sice zahraniční zkušenosti nemá, ale že i v Čechách měl daleko lepší než je ona. Dobrá urážka na český poměry. Ne?“
„Děvčata, jen tak mimochodem. Kde jste sebrali tu frázi „na český poměry dobrý?“
„Ale, ale pane doktore. Tady si někdo neprostudoval nové chorobopisy.“
„Copak byl čas, když jsem se s vámi musel věnovat tomu „na český poměry dobrý“? Tak mě tedy uveďte do obrazu. Teď si vlastně trochu vzpomínám, že ještě než jsem odjel na stáž před dvouma měsícema, tak sem byl přijat nějaký rockový publicista, co vypadal, že mluví do diktafonu a pořád mumlal „na český poměry dobrý, na český poměry dobrý“. To jsem netušil, že se ta fráze takhle ujme.“
„To jo, to ona se ujala a je to větší fenomén než Jágrovo „tak jak říkám“. Jenže on pan publicista tady není zdaleka jedinej. Oni se nám ty rockeři nějak rozmnožili a už se pro ně muselo vytvořit zvlášť oddělení. Říkáme mu pavilon opic na český poměry dobrejch.“
„Ježiši marja a kolik jich tady už máte a co je to za tipy a tak dále, a tak dále? Tohle mě nějak začíná zajímat.“
„Tak je jich tady čtyřicet tři a jsou to převážně rockový a metalový fanoušci, kteří patrně nikdy neslyšeli žádnou českou kapelu, protože je brali jako něco podřadného a nekonkurenceschopného. Takže po zjištění, že v Čechách někdo hraje kvalitní rockovou muziku, utrpěl jejich mozek šok. Vzdáleně by se to dalo přirovnat k šoku církevnímu z Darwinovy opičí teorie. Proto ten pavilón opic. Jenže ono těch případů je daleko více. Není dne, aby zde nebyli hospitalizováni alespoň tři potenciální adepti na svěrací kazajku a obdobné je to je i v dalších léčebnách.“
„No a jsou nějaké přímé příčiny, jak se to stane? Jsou třeba nějací svědkové, kteří by mohli nějak přiblížit moment onoho šoku?“
„Vždy to nastalo po zjištění, že poslouchaná kapela, nebo písnička není zahraniční, ale česká. Tak manželka jednoho, když odváděla zdrceného manžela od počítače mumlajícího si naše oblíbené „na české poměry dobrý“, tak zahlédla na monitoru poslední větu na četu, která zněla: „Ty vole, ale tohle je česká kapela!“
„Svědci, s vyjímkou jednoho případu, nejsou. Vždy se jednalo o lidi málo společenské, trávící většinu času u počítače, vyhledávající zajímavé zahraniční interprety. Dalo by se říci odtržených od domorodé reality. Všichni z nich taky v pavilonu vypadají, jako když píšou na klávesnici svou oblíbenou větu „na český poměry dobrý.“
„A co ta výjimka?“
„Tak tam se patnáct stavebních dělníků shoduje, že jejich kolega doslova utrpěl psychický šok. O svačině prý poslouchali nějakou českou kapelu zpívající anglicky. Dotyčný prý podle způsobu hry a struktury skladeb naprosto přesně pozná odkud kapela pochází. Vyjmenoval prý polovinu států z USA, když mu bylo oznámeno, že se jedná o kapelu českou. Prý to vypadalo jako by dostal elektrickou mrdu od míchačky a pak už jen mumlal „na český poměry dobrý… na český poměry dobrý… na český poměry dobrý“.“
„No tak děvčata, tohle je mnohem zábavnější než telenovela Ivety Bartošový. Ta podcenila tak známou, naprosto neměnící se konstantní sílu přemíry alkoholu, prášků a chlapské ješitnosti. Což je nebezpečně vražedná kombinace. Oni alespoň podcenili skrytý potenciál českého rockového muzikanta. I když i to pro hloupé inteligenty může být nebezpečné. No a co ti ostatní, co teda neskončili v pavilonu opic na české poměry dobrých?“
„Ti asi nebyli tak hloupí. Většinou trpěli nespavostí a komplexi čehokoliv. To se řešilo antidepresivi, prášky na spaní a pro ty jenom ustrašené, pak placebem a dobrým slovem. Do pavilónu opic na české poměry dobrých se zavírali pouze ti, jež měli tendence být nebezpeční sobě, nebo svému okolí.“
„Teda spíš především sobě a domácímu nábytku. V záchvatech při poslechu české rockové muziky mají tendence tlouci hlavou o cokoliv, včetně dveří, skříní i polic.“
„Navíc je sranda to, pane doktore, že se jedná patrně o český fenomén.“
„No jasně. Starej, tvůj fotr, omlouvám se náš šéf, kontaktoval svý známosti po celým světě, a nikde se s podobným jevem nesetkali. Ani v Moskvě neznají „na ruské poměry dobrý“.“
„Jo, ani v Tokiu neznají „na japonský poměry dobrý“.“
„Pak taky není známo nic o větách „na mexický poměry dobrý“, „na švýcarský poměry dobrý, ani „na texaský poměry dobrý“.“
„Pak taky ani „na malajský poměry dobrý“, „mongolský poměry dobrý“, či „na lumcemburský poměry dobrý“.“
„Dokonce i Číňani jsou nešťastný, že nemohou mít při tak velké populaci privilegium fráze „na čínský poměry dobrý“.“
„Takže se dá děvčata říct, že se jedná o typický, čecháčský komplex méněcennosti. Prostě všude se maj líp, všude všechno funguje líp. Všechno všude je lepší. Do prdele, to si ty lidi neuměj vážit toho co maj doma? Potom by nemuseli skončit tady s mumláním „na český poměry dobrý“. Není radno podceňovat český holky, český vdolky, českej bigbít, prostě všechno český.“
„Přesně tak, pane doktore. Jinak bych se od vás nenechala vylízat.“
„No a já bych vám ho asi jen těžko vykouřila.“
„A kde se ten pavilon opičáků na český poměry dobrých nachází? Abych byl teda úplně v celkovým obraze?“
„Copak jste je, pane doktore, neslyšel, když jsme provozovali to „na český poměry dobrý“? Mají ho hned vedle nás, abychom je měli po ruce jako momentálně nejzajímavější pokusný zvířátka na pozorování.“
„Počkejte, holky, ten kravál nešel tady z přehrávače? Připadalo mi to sice trochu divný, že stejně zajímavé efekty by využívaly dvě naprosto rozdílné kapely, ale při orgasmech jsem tomu nevěnoval až takovou pozornost.“
„Kdepak, to byli oni. Je to součástí terapie. Pouštět jim českou muziku a ještě jim nade dveřmi rozsvítit nápis „rock cz“.“
„Jo jo, to se na nich zkouší jejich adaptabilnost na nový, konkurenceschopný, český rockový kapely.“
„No, jestli začnou být méně apatičtí, nebo agresivní vůči sobě. Celkově se prostě zkoumají jejich reakce.“
„My je takhle v noci škádlíme, když se při nočních nudíme.“
„Navíc jsme zjistili i praktické využití jejich nářků, když se noční služba na sesterně vymkne kontrole.“
„No jo. To pak přes to jejich běsnění není slyšet kravál odsud.“
„No, holky, vy mě děsíte. Vždyť jsem tady jedinej doktor, jinak samý doktorky.“
„No a, pane doktore. Vy jste si myslel, že to „na český poměry dobrý“ se může konat jen s chlapama? Vy budete docela dobrým zpestřením o nočních službách.“
„No když zpestření, tak zpestření. Copak tam máte ještě za českou muziku, co stojí za to? To víte, já sice český muzikanty nepodceňuju, ale asi ne při všem by se mě postavil. Že bysme jim zase něco pustili, ať se vydovádí a nebude slyšet to dovádění ze sesterny při tom „na český poměry dobrý“?“

Zobrazeno: 1446x

Rock´N´Roll Hell

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Článek | Nahá komedie ´Na český poměry dobrý´ | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist