PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Z dějin totálního undergroundu XII




Zahraniční dema pod firmou 1

Samozřejmě se na undergroundové scéně nacházely kapely, které měly to štěstí, že se vydávání jejich demosnímků někdo ujal. A teď nemám na mysli firmičky, jež si za účelem vydání svých nosičů kapely samy zakládaly. To beru opět jako samovydání, i když se zajímavým efektem. Neboť k nahrávkám, pod kterými byla podepsaná nějaká firma, i když třeba fiktivní, přistupovali pak další distributoři, a to zejména ti větší a zaběhlejší, poněkud seriózněji. Zajímavá, leč účinná praktika, o které by mohlo vyprávět nemálo kapel. Budeme se tedy bavit o kapelách a jejich nahrávkách, jež opravdu někoho zaujali natolik, že se do nich rozhodl investovat peníze, čas i energii. Samozřejmě, že se různá vydání od sebe lišila a to od luxusních profi MC alb až po DIY provedení. Vše záleželo pouze na dohodě mezi kapelou a firmou. Mluvit o nějakých smluvních podmínkách by bylo bezpředmětné, protože smlouvy jako takové se neuzavíraly a vše bylo vedeno v přátelské důvěře. Faktem je, že občas docházelo k nedorozuměním, protože vydavatelští nadšenci nesplnili, co slíbili, ale mnohdy se spíše jednalo o přebujelá ega muzikantů. Veškeré domluvy spočívaly na tom, co kapela od daného vydání očekává. Jestli prostě jenom to, dostat nahrávku do co nejvíce míst, mezi co nejvíce fanoušků a případně mezi co nejvíce zinerů a tím připravit úrodnou půdu pro nahrávku budoucí, nebo jestli kapela chce mít opravdu luxusní balení svého materiálu. Není snad důležité zdůrazňovat, co by mělo být pro debutující kapelu důležité. Taky samozřejmě záleželo, co ona firma v rámci svých možností dokázala nabídnout. Fakt zajímavé bylo, že většině kapel záleželo více na tom, jak jejich produkt bude vypadat, než jaká bude distribuce a propagace. To potom fanoušek žasl, jaké hudební skvosty vycházely v jednoduchých baleních na podomácku nahrávaných kazetách a jaké nudy se objevovaly jako profi luxusní záležitosti. Samozřejmě to nebylo pravidlo, kterým by se měl běžný konzument řídit, ale většinou to tak prostě bylo. To samé srovnání vlastně platilo i pro CD. Fakt zajímavý co všechno vyšlo na CD za nudu a co bylo odsouzeno pouze k demovydání.

Hodně velké štěstí na vydavatele měla polská death black metalová smečka DARK OPERA, jimž jejich materiál „The Day Of Pariach“ vydala neznámá polská firmička Carnage Records jako plnohodnotné MC album na profesionální úrovni už v roce 1992. Jenže co to bylo platné, když jejich zatěžkaná temná muzika nebyla zrovna to nejlepší, co tehdejší polská scéna mohla nabídnout. Dokonce by se dalo říci, že při poslechu této pětiskladbové kazety se člověk až poněkud nudil.
Další kapela s relativním štěstím na labely byla EVTANASIA. Po dvou nešířených demáčích z důvodů kvality jim v roce 1995 vydává běloruská firmička Music Violent Productions demo „Pathological Madness“, které se neslo v duchu melodického, leč pořádně brutálního technického death metalu, které by se z pohledu posluchačova rozhodně nedalo nazvat zklamáním. O tom se z jistého úhlu pohledu dalo mluvit v případě materiálu „No Langer Forces“ vydaným firmou Funeral Pyre Productions. Toto demo je nezvykle experimentální se spoustou kláves, což některé fanoušky odradilo. Přesto se nedá říci, že by se jednalo o špatnou záležitost.

Oproti tomu německá firmička R.A.C.B. Records dělala vše doslova na koleně a obaly jejich nosičů byly pouze barevné xeroxy, přesto vypouštěla do světa hudební perly. Jednou z nich byl demosnímek „Abandon All Hope“ z roku 1996 death metalové kapely FRAGMENTS OF INSANITY z Německa. Tohle osmiskladbové demo je prostě nášup jak prase a ani po letech neztratilo svoje kouzlo. Zvuk je sice tak nějak na hraně, ale tohle demo by si zasloužilo lepší vydání.
To samé se dá říci i o demu „Hippiegeladsebraddels“ další německé squary ARGLGL, též vydaným u R.A.C.B. Records. Jejich muzika sice není tak hudebně poutavá jako u Fragments Of Insanity, ale obsahuje jistý grind core crazy nadhled, což je dost zábavné. Mimo to, zvuk tohohle dema je dost na úrovni a dokázal bych si tento materiál představit i třeba ve vinylové verzi.
Italská black metalová horda ARCANAE LEGIONIIS se upsala Dawn Of Sadness Productions, kteří jim vydali roku 1996 bezejmenné demo. Oni to vlastně nazvali „Promo 96“ a přímo s nějakým luxusem se nepárali. Ono vlastně nebylo proč, protože třískladbová nahrávka nemá zrovna luxusní zvuk. Ovšem za pozornost tento relativně kouzelný kousek primitivního black metalu rozhodně stojí. Má hodně poutavou dark atmosféru.

Příkladem luxusního vydání je demo „Step To Nothing“ lotyšské kapely OUTSIDER, o nějž se postarala roku 1997 tamější firmička Soundless Productions. I produkce Outsider je naprosto luxusní. Jedná se o technický thrash death metal, který má hlavu i patu a parádně baví. Jedinými stinnými stránkami jsou tak trochu divotvorná nevyváženost mixu a přílišně vytažený vokál, který je možná zároveň největší slabinou kapely.
Obal demosnímku „The Microbiotical Revolution“ může vzbuzovat úsměv na rtech, ale to bych nepřisuzoval jako vinu firmě Mortal Dreams Productions, jako spíše přímo kapele MISERICORDIA. Tento ruský label si vždy zakládal na jakési profesionalitě a podle toho si vybíral i kapely ke spolupráci. Obrazem toho je i tento demosnímek z roku 1996. Kapela Misericordia valila vysoce kvalitní death metal, místy hodně tažený do brutálu. Jenže se nebáli ani melodiky, akustických pasáží ani občasných technických obraceček a častých změn. Sice by to po zvukové stránce na oficiální album nestačilo, ale kdyby byl tento materiál nahrán s dnešními technickými možnostmi, tak by mohl velmi směle konkurovat dnešní první lize.
Německá kapela VERUM byla na scéně takové unikum, a tak vcelku může být i ráda, že se jejich demo „Feuestrum“ z roku 1996 dočkalo alespoň podobného, vcelku povedeného, poloprofesionálního vydání u Private Productions. Z dnešního pohledu by se jejich produkce dala označit jako dark metal core s elektro industriálními vlivy. Pokud už tehdy někdo označoval undergroundovou scénu jako zatuchlou, tak tohle byl ten parádní čerstvý vítr. Pokud si některé kapely myslí, jak hrají novátorskou a neotřelou muziku, tak bych jim doporučoval se po této nahrávce nepoohlížet, protože by mohly ztratit iluze o své jedinečnosti. Tohle totiž jedinečný bylo.
Něco, čemu se začalo říkat cass EP, předvedla polská firma Tuba Records na luxusním vydání demáče „Grapes Of Wrath“ tamější death metalové kapele ASCARSIS v roce 1996. Podobný model kazetového vydávání se poté začal velmi hodně praktikovat. Namísto toho, aby se již takto krátký materiál dělil na obě strany kazety, tak celý materiál byl zvěčněn z obou stran, což bylo ze strany fanoušků přivítáno s povděkem, že nemusí každou chvíli otáčet kazetu. Jinak přímo produkce Ascarsis není nijak objevný death metal, ale vcelku pohodově se poslouchal a hlavně i díky kvalitnímu zvuku rozhodně neurážel.

Spousta nadšenců, vydávajících demosnímky, více než na nějaké profesionální sebeukájení se, kladlo důraz na distribuci nahrávek svých kapel. A tak vedle běžných výměn kazety za kazetu se stávalo běžným jevem, že distributor obdržel kazetu, případně CD a k němu určitý počet obalů a ten si potom dělal kopie podle potřeby. Na této bázi fungoval i italský blackmetalový label Ordo Obscury Domini. Nutno podotknout, že tento label měl obaly ke svým nahrávkám vždy profesionálně zmáknuté a to jak do grafiky, tak samotného tisku. Nikdy nevydával dema s mizerným zvukem a i většina kapel byla po hudební stránce na úrovni. Takovou kapelou byla i italská smečka TRIUMPHATOR, jíž byl pod tímto labelem vydán demosnímek „Occulte Maligni“. Zvuk této nahrávky je tak kvalitní, že bych se jej nebál dát ani na CD. Po hudební stránce se jedná o black metal bez kláves s krutě trýznivou atmosférou, kterou nedisponují ani mnohem zaběhlejší spolky. Kombinace ultra rychlých zabijáren s epicky monumentálními plochami jeví se býti jako trefa do černého.
Další kapelou pod Ordo Obscury Domini byli SPITE EXTREME WING, jejichž bezejmenné demo se nese v duchu extrémního válečného black metalu. Pro někoho patrně jedna kapela z mnoha, ale fanoušky ryzího black metalu tohle prostě muselo bavit, i když se jednalo o přiměřeně monotónní řež bez větší nápaditosti.
To potom o něco méně nudně vyznívají Italové MALVENTO na svém demu „Sarco Martirio“, i když ti teda mají o něco málo dynamičtější zvuk. Přesto atmosféra samotné nahrávky je přímo pekelná.
Ordo Obscury Domini též vydali jakýsi projekt D.D.D., jež s black metalem neměl vůbec nic společného. Přímo bezejmenné demo se pak nese na vlnách temného ambientu s příchutěmi noise a industriálu. Neřekl bych, že se jedná o vyloženě špatnou záležitost, ale jistá muka by mohl absolvovat ten, kdo by se to rozhodl poslechnout celé najednou. Jedna jediná skladba je rozdělena do dvou částí a každá z nich trvá přes čtyřicet minut a jistý druh monotónnosti pak hraničí s masochismem.

Pokud kapela získala nějakou tu podporu třeba i u sebemenšího vydavatelského subjektu, bylo to velké plus pro distribuci i propagaci demosnímku a mohla mluvit o jakémsi štěstí. Ovšem dá se mluvit i o jisté korupci v undergroundovém světě a kamarádíčkování, což se mohlo odrážet i v kvalitách jednotlivých vydávaných souborů s porovnáním s těmi, jež si své nahrávky vydávaly sami. To samozřejmě vedlo v některých případech i k závisti. Jenže bych to s tou korupcí neviděl až tak horký. Opravdu ta scéna není zase až tak velká, aby nebyla možnost při zvýšené aktivitě v jejím dění, nějaké ty kontakty splašit a navázat i nějaké to přátelství. Potom se není čemu divit, že u těch opravdu aktivních lidiček docházelo k tomu, že se znal každý s každým.

Zobrazeno: 1591x

Rock´N´Roll Hell


» Z dějin totálního undergroundu XV (26.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIV (7.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIII (24.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XII (8.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XI (3.6.2013)
» Z dějin totálního undergroundu X (koncerty) (21.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu IX (8.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VIII (samovydávání) (19.4.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VII (18.3.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VI (Attack Of Fire) (15.1.2013)
» Z dějin totálního undergroundu V (Heavy Metal) (29.8.2012)
» Z dějin totálního undergroundu IV (D.I.Y. perly a paskvily) (9.7.2012)
» Z dějin totálního undergroundu III (kompilace) (28.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu II (13.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu (29.5.2012)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Článek | Z dějin totálního undergroundu XII | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist