PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Z dějin totálního undergroundu V (Heavy Metal)




Teď možná budou mnozí namítat, že heavy metal není underground. Dá se říci, že svým způsobem budou mít pravdu, když budou brát jako underground pouze extrémní styly. Jenže o některých extrémních kapelách se dá polemizovat, jestli jsou, či už nejsou underground, ale jedno je jisté – z undergroundu určitě vzešly. Ono se vcelku dá hodně polemizovat nad tím, co to underground je, kde začíná a kde končí. V tomhle bude mít každý z nás tu svoji pravdu a záleží jen na každém jedinci, jak s ní naloží. Jestli ji povýší na zákon, nebo je ochoten tolerovat i názory druhých. Vezměme to tak, že každý hudební žánr má své bující podhoubí, zemětřesné podzemí, tedy underground, ve kterém si snad každá kapela hledá své místo pro start mezi elitu, případně na světlo boží. Nejinak je tomu i u heavy metalu, mimo to, že extrémní žánry nespadly jen tak z nebe.

Takže i heavy metal má svou undergroundovou scénu, jen prostě funguje, nebo ještě lépe fungovala jinak, než scéna extrémní. Rozhodně se nedá říci, že byla o nějaké velké kolegialitě a spolupráci. To možná ještě platilo v předrevolučních dobách, kdy nás spojoval duch zakázaného ovoce. To ovšem změnila porevoluční doba, kdy se všechny stávající i nově vzniklé gramofonové firmy rozhodly vyplnit onu mezeru a nasytit tak hladové po jejich muzice. Tehdy to byl boj spíše na ostří nože a projevovala se závist. „Proč oni, když mi jsme lepší?“, nebo „Proč ty mlaďáci maj desku, když jsme služebně starší?“. To se ale uklidnilo poté, co se trh nasytil a heavy metal už přestal být na výsluní popularity. I když se vše vrátilo na úroveň undergroundu, pořád platilo, že si kapely hrabají na svém písečku. Oproti extrémní scéně měly totiž menší výhodu. Když totiž nezaujala jejich vlastní tvorba, pořád mohly hrát aspoň převzatý věci po tancovačkách. To si třeba grindová kapela říci nemůže. Ta nespolupráce se samozřejmě odrážela v takových věcech, jako že neexistoval čistě heavy festival, nikdo nevydával čistě heavy kompilace a už vůbec tu nebyl nikdo, kdo by distribuoval heavy demosnímky nebo vydával heavy fanzin. A jestli něco takového existovalo, tak jen v lokálním měřítku. Na rozvrácenosti této scény se nemalou měrou podepsali i intektuální recenzenti, kteří domácí kapely pouze přirovnávali k západním souborům a stavěli tak naši scénu do role outsiderů, nemluvě o nově vzniklé škatulce zábavový metal. Tahle škatulka mi přijde jako totální infantilnost, neboť snad všechny kapely dělají muziku pro zábavu, ať už svoji nebo fanoušků. Dalo by se říci, že ta scéna spíše živořila, než žila. Přesto ty kapely tady byly a tvořily.

V roce 1993 si v profi provedení vydali demo „Nechci vědět, jak zemřeš“ severomoraváci EXITUS. Těm vcelku sluší speed metalové úprky se zajímavými sóly, ale ve větší míře se na demu nachází klasické (asi až moc klasické) pasáže, které neoplývají nějak závratnou nápaditostí, s místy trochu nedotaženými zpěvovými linkami. Tahle nahrávka rozhodně neurazí, i když hlavou proletí bez většího záchytného bodu a nejvíc asi zaujme skoro thrashová „Pomsta“ a špatná není ani hodně členitá „Nechci vědět, jak zemřeš“. I texty jsou spíše takovej ten neveselej metalovej průměr.
Pražští SIXIS vypustili do světa nahrávku v duchu hard and heavy, stručně nazvanou „Demo 1994“. V každym případě se jedná o vcelku nápaditou, hodně melodickou a hlavně energickou muziku, a to i přes to, že dvě z pěti skladeb jsou balady. Tady prostě nejdou nevytáhnout super kytarová sóla a parádní zpěv. Nápaditý jsou i texty o děvkách a chlastu. Nejvíc asi chytne speedová „Tak mi nalej“ a pak balada „Tři já chci mít“ s fakt vychytaným textem o tom, jak holka vysvětluje klukovi, že ji jeden prostě nestačí.
Rok 1996 a další hard and heavy pražáci BLOODY PARADISE se svojí bezejmennou nahrávkou. Ovšem z týhle nahrávky asi moc lidí nadšených nebylo. Jedná se spíš o strednětempou intelektuální hudbu, majíce trochu nástin art rocku, ale i tak může nudit. Ne, že by zde byla nouze o zajímavé nápady, ale skladby jsou neúměrně dlouhé a motivy se v nich poměrně často opakují. Vyloženě si dokážu představit jejich zkrácené, mnohem záživnější verze a samozřejmě s mnohem lepším zvukem a poněkud zajímavější textovou stránkou. Když tedy budu nazývat ono dílo orientační nahrávkou a ne oficiálním demem, tak z toho vyjdou BLOODY PARADISE vcelku obstojně. Ale chápu, že se baladická „Bloudy Paradise“ držela v zájmu posluchačů jednoho rádia.

Heavy metalem, notně okořeněným rock´n´rollem, se na své nahrávce „Dej tam heavy metal“, pořízeným ve zkušebně v roce 1997, prezentovali tepličtí SCHLAK. Logo podobný kapele Shark a hudba jak přitvrzelej Kabát, ovšem s poněkud přihlouplejšími texty. Rozhodně slušivější jsou ty divočejší songy jako „Strejda s tetou“ nebo „Ta má páru“, ale mluvit o nějaké zázračné nápaditosti či chytlavosti opravdu nelze. Jako skrytý bonus obsahuje demo předělávku „Jožin z bažin“ od Ivana Mládka a to je parádní rockec.
Hard rockový AYERDALL z Ústí nad Labem bych řadil ke klenotům té doby a jejich bezejmenné demo z roku 1997 je toho jasným důkazem. Takovou nápaditost a dynamiku jim mohla závidět i většina západních kapel. A to nemluvím o naprosto parádním dravým zpěvu Zuzky Fenolový a výborných textech. Nahrávka byla taky pořízena ve zkušebně, ale na zvuku to až tak znát není. Spíš jako by podporoval onu dravost. Pak už je jedno, jestli posloucháte nářezovou sklabu „Kypřič“ či temnou „Crymorough“ z kolekce jedenácti hard rockových bouří. Téhle kapely byla opravdu škoda.
Slovenští DEFINITION na sebe roku 1987 pokusili přitáhnout pozornost dvouskladbovým bezejmenným demem. První skladba „Volný pád“, ve slovenštině, je výborná dravá heavy nářezovka. Druhá, anglicky zpívaná, „Game With Honesty“ je spíš volnější s kladením důrazu na propracovanost a atmosféru. Obě věci jsou parádní, ale přeci jenom dávám přednost tomu přímočařejšímu nářezu. A je mi líto, že Definition vyprodukovali pouze dvě písně.

Roku 1998 kapela ENDORFIN vyprodukovala demo „Písně bláznů“, které se hlavně díky zpěvu brouzdá v thrash metalu, ale ten hudební základ bych viděl v zatěžkanějším heavy metalu s vůní rock´n´rollu. Některé skladby mohou budit zdání těžkopádnosti, ale zde bych viděl problém ve zvuku kytar, nebo jejich podladění. Ovšem větší problém bych viděl ve snaze zbytečné propracovanosti, jež totálně zazdila písničkovost. Z tohoto dema na první poslech nezaujme vyloženě ani jedna skladba a pokus o baladu pod názvem „Slow“ spíše odrazuje od dalšího poslechu. Ovšem dá-li si někdo práci s hlubším poslechem, tak tam najde i hodně zajímavé momenty.
Měl-li bych nějakou nahrávku označit jako hodně tuctovou, vhodnou spíš jako zvukovou kulisu k nějaké jiné činnosti, tak bych ukázal na demo „Ortel“ z roku 1998 kapely MASTIX. Totálně nenápaditý přímočarý heavy speed metal s nevýrazným vokálem a téměř příšernými texty. Každá, i ta sebehorší kapela, měla nějakou tu hitovku, ale tady z toho průměru nejde vyzdvihnout prostě nic. Opravdu nahrávka nehodící se na vážnější poslech.
Jestli mohl být někdo náhražkou za upadající Tublatanku a Metalindu, tak by to mohli být ALBION. Jejich demo „Zradný raj“ je prostě razantní a agresivní, ale patřičně melodický. Přitom bych asi na druhou stranu označil za nejlepší skladbu baladu „Láska, prosím, príď“.

Jak už jsem napsal, ta podzemní heavy scéna byla sice tak trochu nefunkční, ale byla tady. A ten, kdo se nestal otrokem podstrkávaného zboží, ten si nějakou tu svoji kapelu našel. A těch kapel nebylo zrovna málo, jen namátkou: MRAMOR, IRAS, MOTOUZ, ŘEMEN, KRAKEN, KRABAT, OCELOT, KATR, TUBIFEX, ELDORADO, BARRACUDA, GRAYSKULL, ŘETĚZ, VOLNEJ PÁD, MODRÝ MAURICIUS, POLYMETAL, METANOON, METALÍZA, DOGMA - takže bylo z čeho vybírat.

Zobrazeno: 1967x

Rock´N´Roll Hell


» Z dějin totálního undergroundu XV (26.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIV (7.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIII (24.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XII (8.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XI (3.6.2013)
» Z dějin totálního undergroundu X (koncerty) (21.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu IX (8.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VIII (samovydávání) (19.4.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VII (18.3.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VI (Attack Of Fire) (15.1.2013)
» Z dějin totálního undergroundu V (Heavy Metal) (29.8.2012)
» Z dějin totálního undergroundu IV (D.I.Y. perly a paskvily) (9.7.2012)
» Z dějin totálního undergroundu III (kompilace) (28.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu II (13.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu (29.5.2012)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

31.8.2012 (15:47)

pěkný článek, to se mi líbilo...


31.8.2012 (08:17)

Na kapelu Exitus si moc dobře vzpomínám. Hráli sice hlavně zábavy, ale ty stály za to. V jejich repertoáru, jedno období, nechyběl Iron Maiden, Judas Priest, AC/DC, Metallica, ale třeba i Annihilator a pokud se nepletu taky Slayer či Megadeth atd. Se synkama jsme je docela žrali a v podstatě byli jedni z těch, co v nás probudili touhu hrát!


Článek | Z dějin totálního undergroundu V (Heavy Metal) | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist