PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Z dějin totálního undergroundu IV (D.I.Y. perly a paskvily)




Underground fungoval různě. Dalo by se říci, že fungoval částečně i na bázi kamarádíčkování. Aby taky ne. Ta scéna nebyla zas tak velká a tak se znal každý s každým, i když třeba jen přes poštu. Internet v tomhle ohledu spoustu věcí usnadňuje a hlavně urychluje na rozdíl od tehdejších dob. Jenže vznikaly nové a nové kapely a ty prostě neměly ty kontakty, aby se nechaly zaštítit nějakým tím už zaběhlejším labelem. Tak nezbývalo než se o sebe postarat samy. Prostě nahrát kazetu, opatřit ji nějakým jednoduchým xerox obalem a snažit se ji nějak distribuovat. Některé kapely dokonce za tímto účelem zakládaly svoje vlastní labely. Byly tu i kapely, které již chvíli existovaly a měly potřebné kontakty, jen svojí hudbou nikoho vhodného neoslovily a tím byly též odsouzeny k samovydání. Taky by se nemělo zapomenou na skupiny, jež třeba svým prvotním nahrávkám nedůvěřovaly a neměly v úmyslu někoho zbytečně obtěžovat s nějakým vydáváním. Jenže svět je plnej podivínů a o tom undergroundovým to platí dvojnásob, takže na scéně je vcelku i dost šílenců, kteří se D.I.Y. samovydáváním baví, zvláště když chrlí nahrávku za nahrávkou. Tady se pak člověk může bavit nejen nad nahrávkou samotnou, nýbrž i nad jejím obalem. Opravdu se dá žasnout nad tím, co se všechno do podobného podomácku dělaného obalu vešlo, nebo co opoměl interpret do obalu uvést.

Ani po pěti demosnímcích si na nahrávku „Soundtrack For The Sad And Broken“ z roku 1993 nevzali žádné ponaučení švédští FEAR MY SOLITUDE. Recenze o utahané nudě jim prostě asi nevadili, ale hodně by mě zajímalo, jestli po tom ještě vydali něco dalšího. A vůbec by bylo zajímavý vědět, jak by se na tuto nahrávku tvářila většina z vás, jež tvrdí, že má ráda doom metal. Na jednu stranu se nedivým, že kapela nesehnala žádného vydavatele, ale na tu druhou mě se tento téměř falešný extrém zamlouvá víc, než nějaké podbízivky, ale poslouchat to nějak extrémně často by asi zdravý nebylo. Jejich nakřivo oříznutý oranžový xerox obal sice postrádá dvě písmenka, ale jinak obsahuje vše potřebné.
Z obalu dema „De Fordomdas Legion“ od kapely IMPERIAL zjišťuji, že pochází z roku 1996, ale odkud pochází kapela je utajeno, protože zde chybí jakýkoliv kontakt. Vcelku škoda pro kapelu, která se tímto připravila o odezvy na jejich vcelku podařenou vichřici black metalu lehce okořeněnou klávesami. Navíc demo má poměrně povedený zvuk a své fanoušky by si určitě našlo. Jenže který Imperial z těch dob tohle demo nahrál.
Švédští HAIMAD vydali v roce 1997 demo „The Horned Moon“, i když oni sami jej nazývají cass EP. Ale vzhledem k ne zrovna stoprocentnímu zvuku bych zůstal u dema. To však rozhodně není špatný. Atmosferický melodický black metal, který ovšem za žádných okolností i při zbytečně vytažených klávesách nepostrádá svou porci agresivity. Pěkně je i zpracován barevný xerox obal, i když při prvním pohledu se tam v tom počtu informací ztrácí názvy skladeb.

Japončíci CATASEXUAL URGE MOTIVATION byli klasickou D.I.Y. kapelou a v roce 1995 vydali mezi fanoušky porno gore grindu hodně uznávaný demo „Rape Trauma Syndrome“. Dá se mluvit o kultovním kanále, který zapříčinil zvýšený zájem o japonské extrémní kapely. A ač se jedná o klasickej xerox obal na oranžovém papíře, tak jsou v něm naflákaný i texty a crazy fiktivní fotografie členů kapely. Některé kapely si prostě i na tak obyčejným a prostým obalu daly záležet.
Black metalový AMORAK si na obalu svého dema „…In The Dark Northern Moonlight“ z roku 1997 dali hodně záležet z grafického hlediska, ale podcenili xerox, který obal hodně ztmavil a písmo se stalo trochu hůře čitelné. A ač se snažili o sebenádhernější zpracování, opoměli do bookletu přidat kontaktní adresu. Nevím, jak komu to hodně vadilo, protože mě jejich muzika přijde trochu tuctová až nezáživná a nezachrání ji ani vcelku solidní zvuk.
Do klasické D.I.Y. komunity patřili i grind noiseový bordeláři MINDFLAIR z Německa. O jejich demu „The Multi-Orgasmic-Man“ z roku 1998 se dá mluvit jako o skvostu extrémní scény a všichni milovníci bordelu v notách by se měli po této nahrávce i dnes poohlédnout. Modrý xerox obal je zpracován jednoduše, avšak se všemi potřebnými náležitostmi. Tak trochu zvláštností je, že obal je asi o 2 centimetry větší než krabička kazety a je do ní vcelku inteligentně namačkán.

To, že D.I.Y. provedení bylo nejběžnější u grindových kapel, dokazují švédští DISCONTROL a v obalu kazety „Neanderthal Crust The Primitive Way“ aby se prase vyznalo. Ten sice uvádí, že se jedná o výběr pětadvaceti skladeb z let 1996-1998, ale na jejich názvy zde prostě nenarazíte. Velmi to zajímavá pozoruhodnost. Co se týká hudební stránky, tak tam se na polovině skladeb podepsala zvuková kvalita a prostě se dá mluvit o hlukových kulích. Ten zbytek má rozdílnou kvalitu zvuku, ale je to aspoň poslouchatelný, i když bych to do nějaké extra třídy rozhodně nezařazoval.
Jako velmi solidní prasečinec bych považoval obal dema „Tormentum Ignis“ kapely NECROMORPH z roku 2000. Ti se sice snažili po grafické stránce opravdu o nabušený obal s textovou složkou, s fotografiemi jednotlivých členů, co by jejich podkladem, jenže stejně jako spousta dalších podcenili schopnosti tehdejších kopírek a tak z toho vycházejí černoši v tunelu s nečitelnými písmenky. Opravdu škoda, protože jako profi obal to mohlo vypadat luxusně. A stejné je to i s muzikou. Tenhle parádní údernej death metal prošpikovaný spoustou zajímavých nápadů a kytarových sól dostat lepší zvukový kabát, tak bylo zaděláno nejspíš na demo roku.
Ani Poláci SAURON (pod tímhle názvem taky pobíhalo kapel) na tom po hudební stránce na demu „The Baltic Fog“ nejsou rozhodně špatně. Ne že by nějak zvlášť vyčníval ze zástupu seversky znějících kapel, ale rozhodně patří k těm lepším a hlavně, ta nahrávka má opravdu uvěřitelnou black metalovou atmosféru, což nebývalo pravidlem a není pravidlem ani dnes. Červený xerox obal vypadá sice jednoduše, leč vkusně i efektně.

Obal ke kazetě, jednoduše nazvaný „Demo 1/2000“, od švédské brusky SCURVS se na první pohled zdá být jako ledabyle poskládaná změť z různých ústřižků, ale na ten druhý zjistíte, že to má řád a že to rozhodně nevypadá nejhůř. Obal dokonce obsahuje i jakousi internetovou adresu, což v tý době ještě nebylo vůbec zvykem, natož u demáčový kapely. Navíc brutal death metal této kapely byla a je pastva pro uši. Parádní jízda podpořená kvalitním zvukem. Není tedy divu, že se tento matroš dočkal i reedice na vinylu.
Další klasickou D.I.Y. záležitostí je belgická grind mlátička JAN AG AND THE GANJA, jež vydala v roce 2001 třískladbovou nahrávku „Distortion Til Choke“. Ta dokazuje, že grind nemusí být notně jen extrémní bordel, ale může jít i o střednětempou zpunkovatělou odrhovačku. Ona ta punkovost se promítla i do účelně jednoduchého obalu.
Více než klasickou D.I.Y. scénou je scéna noiseová. Jako zástupce této velmi okrajové subkultury jsem vybral francouze CORPORAL ABUSE. Jejich demo „Cannibal Noise“ z roku 2001 nepatří do zástupu bordeliózních neumětelství grind noise či industrial noise, ale je důkazem toho, že i tento styl se dá produkovat inteligentně. Jde o změť kytarových pazvuků s příchutí industriálních ruchů a temné atmosféry, kde se zjeví i melodie, kytarové sólo a občas i normálnější rytmika. To demo trvá osm minut a je na něm jedna skladba. Obal je prostě oblíbená klasika.

Jak obalem nezaujmout mezi spoustou dalších a nebo být klišovitě true, předvádějí holanďani HYPERVOREA u své nahrávky z roku 2002 „The Charm Of Hate“. Ona se ta true klišovitost vlastně i k jejich muzice hodí. Ale bacha! Já netvrdím, že hrají špatnou muziku a rozhodně si tuto boha vraždící nahrávku pár rouhačů oblíbilo. Já jen, že je to vše postaveno do jedné lajny ke spoustě podobným.
To, že obalem lze opravdu nezaujmout, přesvědčují i němci SATANACHIA. Jenže není nezajímavý jen obal, ale i celá produkce na demu „Premier Verte“. Jejich verze atmo black metalu tak trochu zavání nudou a rozhodně ji neprospívá nahuhlaný zvuk. I když je pravdou, že atmosféra skladeb se pohybuje za hranicí ambientu, který nelze pochopit, ale je umění se do něj ponořit.
No, a jak zaujmout za každou cenu předvádí na svém demu z roku 2001 „Bestial Passion“ italští blackouši INFERNAL GOAT. Souložící prase s lidmi nebyl moc často používaný motiv a v jejich případě je to to jediné, co opravdu zaujme. Jejich druhé velmi krátké demo brutálního black metalu na hranici grindu je po hudební stránce vcelku těžko stravitelný. Možná asi jako ten obal.

Jak jen jde ten vývoj dopředu mílovými kroky. Není to ani deset let, co byly nahrávané kazety s xerox obalem nejznámější a nejdostupnější nosič. Zaběhlejší spolky si dovolily profi obal, ale profi kazeta byl luxus pro vyvolené, případně pro finanční dobrodruhy. Vinyly byly na ústupu a o CD si mohla spousta kapel jen zdát. Jen ti, jež měli již vyspělé počítače, případně dobré známosti, si dovolili své demo vydat jako CDr. No a dnes už nová metalová generace neví ani co to kazety jsou. CD si může vydat kdo chce a stejně jej spousta lidí bere jako mrtvý nosič, neboť drtivá většina fans používá neosobní MP3. Co by sběratelská záležitost se opět na výsluní prodeje objevily vinyly.

Zobrazeno: 1756x

Rock´N´Roll Hell


» Z dějin totálního undergroundu XV (26.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIV (7.8.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XIII (24.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XII (8.7.2013)
» Z dějin totálního undergroundu XI (3.6.2013)
» Z dějin totálního undergroundu X (koncerty) (21.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu IX (8.5.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VIII (samovydávání) (19.4.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VII (18.3.2013)
» Z dějin totálního undergroundu VI (Attack Of Fire) (15.1.2013)
» Z dějin totálního undergroundu V (Heavy Metal) (29.8.2012)
» Z dějin totálního undergroundu IV (D.I.Y. perly a paskvily) (9.7.2012)
» Z dějin totálního undergroundu III (kompilace) (28.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu II (13.6.2012)
» Z dějin totálního undergroundu (29.5.2012)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Článek | Z dějin totálního undergroundu IV (D.I.Y. perly a paskvily) | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist