PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Komerčně nekomerční rok „7“




Metalová muzika se začala stávat masovou zábavou. Pronikala do rádií a vznikaly speciální televizní pořady věnované této kultuře, i když vysílané mnohdy v pozdních hodinách. Těm šťastnějším se podařilo dostat i do denního vysílání hudebních kanálů. Někteří interpreti se dostávali i do hitparád, zejména těch prodejních. Metal přestal být pouze okrajovou záležitostí a odpor mravokárců jakoby slábl. Dokonce začal být i populární v zemích s komunistickým režimem, zejména v Rusku, Polsku a Maďarsku. Dokonce i u nás se dal metal slyšet na rádiu Vltava v pořadu Větrník. Ovšem vzrůstající popularita metalu začala mít i stinnou stránku věci. Major labelům přitékaly z metalových kapel moře peněz a proč by tedy nemohly být oceány peněz. Peníze začaly hýbat metalovým světem a zabíjet jeho původního ducha. Nejprve novým kapelám, a ty vznikaly jak houby po dešti, byly nabízeny téměř zlodějsky vyděračské smlouvy. To mělo za následek, že kapely vydaly jedno či dvě alba a následnou znechuceností se radši rozpadly, popřípadě zkusily štěstí pod novým názvem. Jenže kdo má hodně, chce ještě víc. A tak se začíná projevovat diktatura. Novým kapelám je diktováno co a jak hrát a kdo se nepodřídí má prostě smůlu. Firmy se neštítí své vize předhazovat i zaběhlým souborům a tím je dostávají pod jistý vývojový tlak. Za vzor jsou dávány nejprodávanější, především americké street rockové a hair metalové kapely. Některé soubory přistoupily na firemní podmínky z donucení a z obavy o svou další existenci, někteří prostě chtěli jen zkusit něco jiného, ale našlo se spousta takových, co v tom vidělo svoji možnost rychlého zbohatnutí. Metalová scéna se plní pozéry. Zůstává jen málo pravověrných a prapor metalové rebélie přebírají především thrash metalové spolky, i když i některé z nich klopýtnou. Ovšem v podzemí se začíná rodit něco, co opět povznese původního heavy ducha. Tím čerstvě rodícím se je death metal. Stejně tak, jako se firmy před lety pokoušely z punku udělat komerčně zábavný kolotoč na dojení peněz, to nyní zkoušely i na heavy metal. To ovšem netušily, že v nedaleké budoucnosti celé to sladce nablýskané pozlátko převálcují hrubé flanelové košile grunge.

Jeden ze zářivých příkladů je kapela WARLOCK a jejich čtvrté album „Triumph And Agony“. Ta deska je to nejlepší od kapely, ale ten rozdíl mezi předchozími alby je znát a sama Doro tvrdí, co úsilí stál kompromis mezi kapelou a firmou ohledně vyznění hudby i textové složky. Za následný rozpad kapely mimo jiné mohlo i nevlastnění autorských práv na logo kapely.
Samozřejmě, že Udo nezapadal do komerčního konceptu ACCEPT a byl donucen odejít. Tak se vydal na sólovou dráhu pod všeříkajícím názvem názvem U.D.O. a toho roku vydává debutové album „Animal House“, plné kasických heavy songů. Pro někoho v tu dobu metalový kýč, ale Udo prostě zůstane nejspíš na věky heavy.
MANOWAR toho roku vydávají jedno ze svých nejlepších alb v jejich dějinách i dějinách heavy metalu. Až tak dobrá je deska „Fighting The World“. Tito metalový válečníci nikdy svůj pravověrný styl nezradili, jen se jim časem notně ztupili meče.
Druhý a zároveň poslední album „Retaliation“ vydávají úchylní thrasheři CARNIVORE, které není tak vyvedené jako debut. Těch se nějaká komerce extra netýkala a i když končí činnost, vzniká TYPE OF NEGATIVE, kteří jsou sice sladkobolnější, leč nejsou o moc méně úchylní.
Tvorba KING DIAMONDa je od svého počátku plus mínus neměnná. Pouze je zdokonalována k absolutoriu. Deska „Abigail“, jež vyšla roku 1987, patří ke klenotům nejen Kingovi diskografie.
ANVIL nikdy nepatřili do společnost komerčních kapel a vždycky se na ně tak trochu pozapomínalo, ale deska „Strenght Of Steel“ rozhodně nepatří k tomu nejlepšímu v jejich diskografii.
Též druhým zápisem „Sin Of The Wicked“ se presentují S.D.I.. Ač se jedná o výbornou desku, ten přechod od thrashového debutu k jednoduššímu speed moshingu je více než znatelný. O dva roky vydají poslední, nemastný / neslaný album snad s pokusem o ještě větší hitovost. To se míjí účinkem a S.D.I. se odporoučejí do věčných lovišť.
Parádní nářezovku „Rock´N´Roll“ toho roku vyvrhli matadoři MOTÖRHEAD. Nějaké stylové kotrmelce od Lemmyho hulvátů jen těžko očekávat. Snad jen v průběhu let trochu upustili páru.
Pro kapelu SATAN je rok 1987 i album „Suspended Tendence“ naprosto konečnou stanicí.
Rozhodně za žádný trendaře bych nepovažoval RUNNING WILD, jež se pouze v rámci daného žánru vyvíjeli vpřed. V tomto roce vydali snad jejich nejlegendárnější desku „Under Jolly Roger“.
LEE AARON už dávno nebyla tou metalovou divoženkou a již chvíli se vezla na vlně street rocku, proto album skromně nazvané „Lee Aaron“ bylo spíš pro mnohé zklamáním přílišnou pěveckou laxností.
Debutové album „Soul Crusher“, jemuž předcházejí tři EP, toho roku vydávají WHITE ZOMBIE. Tady by se o komerčním taháku dalo mluvit pouze v případě, že by si celej svět začal ujíždět na tripu.
„Join The Army“ legendární druhé album SUICIDAL TENDENCIES, kteří na vše kolem sebe tak nějak kašlali. I přes různé personální změny se dá v budoucnu opravdu mluvit pouze o vývoji kapely v daném stylu, než aby je mohl někdo obviňovat z komercionalizace.
Metalově rock´n´rolovým TANK se stal tento rok osudným, neboť naprosto výborná stejnojmenná deska „Tank“ se stala na dlouhou dobu deskou poslední.
TYGERS OF PAN TANG nikdy neplatili za nějaké extra tvrďáky, ale pop metalová vtěrnost „Burning In The Shade“ je do nebe volající. Ještě, že se v zápětí rozpadli, aby se mohli vrátit v novém tisíciletí s mnohem přijatelnější muzikou.
Legendární bordeliózní album „Crossover“ vychází pouličním sportovcům D.R.I.. A bordel Forever.
TESTAMENT debutují legendárním albem „The Legacy“, ale ani jim se nevyhnou v budoucnu stylové výkyvy a z toho vzešlé rošády v sestavě, aby se vrátili zpět kam patří – do thrash metalu.
Svojí troškou do thrash maso mlýnku přispěli druhým albem „Ticket To Mayhem“ WHIPLASH. Ne, že by do budoucna tato smečka opravdu zkomerčněla, ale jejich intelektuálnější pojetí thrash metalu se tak trochu míjelo účinkem.
TWISTED SISTER byli slavní, komerčně úspěšní a rozhodně nemuseli nic měnit. Přesto výborná deska „Love Is For Suckers“ z roku 1987 zůstala též na dlouhou dobu jejich deskou poslední.
Deska kapely SEPULTURA „Schizophrenia“ je to nejbrutálnější, co kdy kapela nahrála. Následné techničtější podání thrash metalu s přechodem do pozdějšího etno thrashe se nadají v žádném případě brát jako komerční tahy, jako spíš hledání nových obzorů, aby se následně vrátili z pět k původní produkci.
ALICE COOPER se se svým albem „Raise Your Fist And Yell“ drží svých zaběhnutých kolejích, i když v poněkud metaličtější podobě, než tomu bylo v minulosti, aby si poněkud komerčnější úspěch vychutnal s následujícími dvěma alby a následně se zpět vrátil ke svému hororovému cirkusu.
Do kolekce řezničin přispěli výborným druhým albem „Finished With The Dogs“ i thrashový HOLY MOSES se šílenou Sabinou u mikrofonu. Ti se nikdy příliš nevzdálili od svého kopyta a jejich dočasné odporoučení se ze scény zavinil rozvod Sabiny a Andyho, než cokoliv jiného.
O nějaké komercionalizaci VENOM snad nemůže být ani řeč. Spíše z vyčpělosti jejich black´n´rollu se může zdát jejich album „Calm Before The Storm“ poněkud více thrashové. Jinak se snad nějaké stylové kotrmelce od těchto black star ani čekat nedají.
V pořadí druhá deska „Execution Guaranteed“ je pořád spíše startovní a RAGE teprve čekají ty správné časy, ale i období ucházení páry a experimentů.
KREATOR toho roku vydali výbornou desku „Terrible Certainty“, ale ani jim se nevyhnulo období hledání, experimentů a bloudění, aby se vrátili v kruhu tam odkud vzešli.
Famózním debutem „The Ultra–Violence“ se DEATH ANGEL katapultovali mezi elitu thrash metalu. Ti sice nikdy nezpronevěřili své kořeny, ale z následujících alb se tak trochu vytracuje původní energie a kapela začíná bloudit v kruhu přetechnizovanosti hudebních postupů. To vedlo k dlouhému přerušení činnosti.
LIVING DEATH vydali svojí klasickou rychlojízdu na albu „Protecte From Reality“, ale následná alba už jakoby postrádala údernou sílu z let minulých. A možná právě znechucení z vývoje metalové scény se rozhodli odejít.
Pořadí třetí surovostí „IX“ udeřili italští hulváti BULLDOZER. Ti však vydají už pouze jedno album a opouští zahleněnou scénu.
Album „R.I.P.“ od techno thrasherů CORONER je naprostou bombou tohoto roku a i nadále oblažovali posluchače svým technickým pojetím extrému až do chvíle, kdy se dostavili s něčím nepochopitelným a možná i nepochopeným, a dovedlo to kapelu na konečnou.
OVER KILL vydali parádní sekeráž „Taking Over“. Ti si prostě nasedli do svého killer vláčku a ani personální kolotoče jej nedokázali vykolejit.
Naprosto geniálním albem tohoto roku je „Speed Metal Symphony“ od CACOPHONY. Jejich další deska se sice nešla koupat do oceánu komerce, leč vedle debutu vypadala jako chudý příbuzný a spíše projekt než kapela tímto končí.
Gotický rock by se z jistého úhlu pohledu mohl jevit jako komerční sám o sobě, ale to je otázka názoru a existují mnohem komerčnější alba v tomto stylu než právě geniální „Floodland“ od THE SISTERS OF MERCY.
Výborným thrash metalovým albem „Dabing Steel“ se prezentovali DEATHROW. Ti si svou tvář zachovali i pro následující dvě alba, než se rozhodli scénu opustit.
SINNER mi vždy přišli jako převlékači kabátů. Od hard rocku, přes heavy metal a vtěrná alba jako je zrovna „Dangerous Charm“ ze ´87 roku až k power metalu.
Svým druhým albem „Persecution Mania“, jež si zaslouží přívlastek kultovní, ničili komerční nevkus SODOM, jež i přes občasnou koketerii s punkem nikdy nezradili svůj devastační řád.
Do tohoto roku byli vždy STORMWITCH parádní heavy bruskou, ale jinak výborná deska „The Beauty And The Beast“ již začínala být poněkud cítit líbivostí, což potvrzovala alba následující a z hororových přeborníků se rázem stávají dobyvatelé něžných srdcí.
Velmi svěží porcí thrash metalu přinesl tento rok debut „Breaking The Silence“ od HEATEN. Ti však svým třetím a posledním albem předvedli, kam až se dá spadnout.
GERY MOORE si taky prošel pozoruhodným vývojem. Od blues rockového písničkaření, přes heavy nasazení i líbivější polohy, aby se na sklonku své hudební (i životní) kariéry vrátil zpět tam, odkud začínal a co bylo jeho srdci asi nejbližší. Deska „Wild Frontier“ patří do kategorie líbivějších.
DOMAIN jsou snad jedinou zvláštností metalové scény. Roku 1987 debutovali albem „Lost In The City (Kingdom)“, které splňovalo všechny komerčně úspěšné atributy, ale album od alba byli tvrdší až se dostali někam k power speed metalu. Tento obrácený postup si zasluhuje úctu.
Až do absolutního konce táhli svojí thrashovou káru hulváti RAZOR, kteří v tomto roce vydali nakládačku „Custom Killings“.
V pořadí druhým výborným nářezovým albem „Chemical Invasion“ obšťastňují své posluchače alkáči TANKARD. Po období jejich zběsilosti přijde možná trochu zmoudření, ale to by mohl jen blázen brát jako zkomerčnění.
Velmi krátkou epizodou v dějinách metalu byla thrash mlátička HOLY TERROR. Ti v tomto roce přispívají do archivu albem „Terror And Submission“. Potom ještě v rychlém sledu jedním řadovým albem, živákem a mizí v propadlišti dějin.
Thrasheři ARTILLERY se toho roku pochlapili již druhým a notně nadupaným albem „Terror Squad“. Tihle zabijáci sice svoje kořeny nikdy nezaprodali, ale jejich historie se skládá z několika odchodů ze scény a opětovných návratů.
Thrashová „Ignorance“ od SACRED REICH je opravdová ignorace trendů, i když následná tvorba se lehce přetavila do thrash´n´rollových kompozic.
Nádhernou bezejmennou desku toho roku nahráli WHITESNAKE, která nese jak znaky lehké podbízivosti tak metalovou našlapanost. Ovšem obviňovat je z nějakého vnucování či trendovosti bych si nedovolil. Už jako hard rocková kapela měli cit pro melodický písničky.
Poněkud jepičím životem na metalovým kolbišti působili DEATHWISH. Ti našeho roku 1987 debutovali parádním, bestiálně devastačním thrash albem „At The Edge Of Damnation“, aby mu o rok později pořídili neméně ošklivého bratříčka a odporoučeli se zdechnout.
I mistr tesař se utne. „Into The Pandemonium“ od CELTIC FROST je prostě jiné než předchozí dvě alba. Je více stravitelnější, což jistou komercionalizací v rámci stylu zavání. Jenže i další alba jsou již poněkud někde jinde a mnozí si třeba vzpomenou na CELTIC FROST s natupírovanými vlasy - ještě že tohle trápení na čas utnuli.
Album „Pleasure Of The Flesh“ od EXODUS neberu zrovna jako nějak extra vyvedené, ale kapela se nikdy nijak zvlášť od svých kořenů v budoucnu nevzdálila.
Syrovým a neučesaným thrash metalem se pokoušeli zviditelnit na svém debutu „Licensed To Thrash“ LOUDBLAST, jejichž hudební projev se v příštích letech postupně přetavoval do death metalu.
Druhým a na dlouhou dobu posledním albem „Rosing From The Sea“ bylo pro thrashery EXUMER.
Zběsilá brazilská úderka SARCOFAGO tento rok taktéž debutuje a to black thrash fošnou „I.N.R.I.“. Jejich tvorba se následně mění na uchvacující death black s doom metalovým nádechem.
Dalším debutantem toho roku byla i jistá Kat se svojí sebrankou THE GREAT KAT a šíleným albem „Worship Me Or Die“. To, že tahle ženská na nějakou komerci kašle, dokazují její další výtvory.
Famózní debut „Scream Bloody Gore“ od DEATH je něco, co tu do takové míry ještě nebylo. Naprosto mocný bestiální plivanec do tváře komerce.

Tento rok nepřispěli ani korunou do pokladniček major labelů díky nevydání alba, ale v brzké době se i na nich podepsal vývoj scény: ACCEPT, METALLICA, DESTRUCTION, LITA FORD, CITRON, ONSLAUGHT, LOUDNESS, SCORPIONS a ANGEL DUST. Tento rok taky nevydali album, ale i do budoucna se jim podařilo více či méně zachovat si svou původní tvář, i když třeba někteří později přerušili nebo dokonce ukončili činnost: EXCITER, ASSASSIN, SLAYER, MORTAL SIN, NAPAL DEATH, DARK ANGEL, MEGADETH, JUDAS PRIEST, METAL CHURCH, MACABRE, JOAN JETT a AC/DC. Mezi ty, co nevydali album a nijak se ke komerci nepřiblížili, protože svým způsobem už komerční byli vždy, se řadí EUROPE, BON JOVI, VIXEN a MEAT LOAF. Kapelami, jež album v tomto roce nevydali, ale v budoucnu se pustili jiným směrem než komerčním, jsou LÄÄZ ROCKIT a PANTERA. O rok později debutovali ATROPHY, SADUS, TANJA, CEREBRAL FIX, FORBIDDEN, CARCASS, DESPAIR, SABBAT, PESTILENCE, SCANNER a BOLT THROWER. O dva roky DORO, MORBID ANGEL, BELIEVER, EVILDEAD, PHANTOM BLUE, ANNIHILATOR, XENTRIX, HEAVEN´S GATE, SKID ROW, AUTOPSY, OBITUARY, MORDRED, ATHEIST. O tři roky PUNGENT STENCH, ENTOMBED, DEICIDE. DEMOLITION HAMMER, LAWNMOWER DETH, THANATOS, VITACIT, MASTER, GAMMA RAY, METALINDA, CANNIBAL CORPSE, NOCTURNUS, MASSACRA, BENEDICTION, MERCILESS a IMPETIGO.

Zobrazeno: 1123x

Rock´N´Roll Hell


» Pole smrti roku „1“ (22.6.2012)
» Komerčně nekomerční rok „7“ (11.6.2012)
» Ďáblova vinice z roku „5“ (31.5.2012)
» Hymny z roku „0“ (22.5.2012)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

16.6.2012 (13:48)

...to je fajn, že to chceš pro lidi, já bych taky nedoporučoval něco co si nemyslím, že je dobré, a Killing Technology je dobré...to že je neposloucháš to mu rozumím, ne každému se líbí všechno a oni jsou prostě hodně náladový...


16.6.2012 (12:11)

Jsem rád, že je tady někdo ochotnej diskutovat, stojí si za svým názozrem a přitom jej nebere ja jako zákon. Na Voivod jsem si nikdy neujížděl, snad s vyjímkou první desky a třeba s těma Bathory stebou musím souhlasit, i když mám nejradši Blood,Fire,Death. A mimo to , ty konkrétní alba nechci pro sebe, ale pro lidi.


16.6.2012 (09:34)

diskuze? nejsem proti..souhlasím že "lidi" by neměli být stádo......ale zásadní desky jako Killing Technology od Voivod nebo Under the Sign of the Black Mark od Bathory (když chceš konkrétní alba)si myslím, a jsem o tom přesvědčenej, že jsou zásadní...




16.6.2012 (03:41)

Jééééé chlapy. Já bach málem zapoměl. Ospbně jsem vaťák nenosil, ale kámoš měl na něm nádherně nakreslený Irony. Co si nebezpečně pamatuju je, že nejlepší zimní obuv pro metalisty b\yli důchodky.



16.6.2012 (03:36)

Ano , nepoučitelnej....... Ale v jakýnm směru. Tenhle článek je o něčem jiném než ty předchozí. Ale, když už něco zmyňuješ, tak uveď i názvy alb a proč jsou pro tebe tak zásadní. Každej máme to zásadní někde jinde a nebylo by šparný o tom trochu rozvést diskusi. Psát jenom o zásadních věcech, protože se to má je mi proti srsti, Metalisti nejsou žádný stádo, který by mělo následovat vola. Chce to proatě diskutovat, to jr to co mi tady trochu chybí.


11.6.2012 (19:09)

Já měl krásnej,do půl lejtek po dědovi.K mím v té době asi šedesáti kilům vždycky tak dvacet přibylo,ale zase jsme se kolikrát vešly s holkou oba


11.6.2012 (15:07)

Větrník.. to jsou vzpomínky. Páteční čekání u rádia na pár desítek minut té naší hudby, střídavě úspěšné lazení polských stanic představující nové alba metalových star, časy černých burz a machrování s vlasy sotva přerostlými přes límec, popsaná somra a vaťáky na koncertech.. Nostalgie jak bič..


11.6.2012 (13:35)

a nepoučitelnej a nepoučitelnej, zas ty Bathory a Voivod, tam chybějí a to jsem projel jedním okem... , a zrovna v tento rok vydali docela zásadní alba...


Článek | Komerčně nekomerční rok „7“ | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist