PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Museum H.R.Giger




Tímto článkem rozhodně nechci rozšiřovat zaměření stránek Hard Music Base i na cestovatelský web, avšak před pár dny jsem měl to štěstí a navštívil jsem francouzskou část Švýcarska, kde jsem se pohyboval v okolí rozlehlého Ženevského jezera a přespával na studentských kolejích ve městě Lausanne. Na tomto faktu není samozřejmě nic až tak zajímavého, nicméně během jednoho mého výletu po onom kraji, mě nohy nebo spíše kola auta zavedly až do malebné vesničky Gruyére a k tomu ještě před dveře tamního Musea H.R.Gigera, což už jistě zajímavé je.
Předpokládám, že osobnost tohoto zvláštního a zajímavého umělce je většině z vás známá, přesto však určitě neuškodí něco málo o něm i napsat.

Hans Ruedi Giger je švýcarský malíř, sochař a návrhář, narozen 5.února roku 1940 ve městě Chur. Krom toho, že je považován za stvořitele uměleckého směru nazvaného „biomechanický surrealismus“, dosáhl světového věhlasu především jako tvůrce známé mimozemské stvůry Vetřelce. Za vizuální efekty k tomuto filmu byl také v roce 1980 oceněn Oscarem. Od svých mladých let je prý Giger fascinován vším temným a ponurým. Později se inspiruje pracemi takových umělců jako Salvator Dalí či Jean Cocteau. Se Salvátorem Dalím se v sedmdesátých letech dokonce setkává osobně. Po dokončení studia na gymnáziu začíná navštěvovat vysokou školu v Zurichu a to obor architektura a průmyslový design. Svou první výstavu uskutečňuje v roce 1966 a během několika následujících let se rychle stává celosvětově známým umělcem. Jeho styl vychází ze surrealismu, existencialismu či postkatastrofických vizí. Avšak největším zdrojem inspirace jsou mu prý jeho vlastní noční můry, které poté, aby se jich zbavil, vizuálně ztvárňuje ve svých dílech. V souvislosti s tím stojí jistě za zmínku jeho zřejmě nejznámější kniha a tou je obrázkový Necronomicon vydaný v roce 1977. Jeho obrazy jsou skutečně velice temné a děsivé. Typickými znaky většiny z nich je perverze, chaos, brutalita, ale i temné erotické vize či sexuální symbolika. V jeho díle jsou často k vidění části lidských (především ženských) těl, které spojuje s chladnými mechanickými částmi nebo stroji a to mnohdy v opravdu zvláštně bizardních a originálních kombinacích. Ať už se vám jeho tvorba líbí či nikoliv, jistě se shodneme na tom, že se jedná o velmi specifické a pozoruhodné výtvory.

foto foto foto foto foto foto

Pro nás je však rozhodně velmi zajímavá i jeho spolupráce s různými hudebními interprety, kteří jeho díla použili na obalech svých desek. Obraz „Satan I“ zdobí například desku „To Mega Therion“ švýcarské legendy Celtic Frost a z poslední doby je jistě v čerstvé paměti i obal desky „Eparistera Diamones“ Fischerova Triptykonu. Na něm je Gigerův obraz „Vlad Tepes“ z roku 1978. Z dalších známějších nahrávek uvedu například i třetí album kapely Danzig s názvem „How The Gods Kill“, desku „Heartwork“ skupiny Carcass nebo nahrávku „Hallucinations“ německých Atrocity. Mimo metalové vody je určitě významná jeho spolupráce s art rockovými velikány Emerson Lake and Palmer, kteří Gigerovým dílem vizuálně ztvárnili tvář desky „Brain Salad Surgery“.

Tolik asi o osobě samotného H. R. Gigera a nyní něco o jeho muzeu. Jak už jsem předeslal Museum H.R.Giger se nachází v historické části vesničky Gruyére a to jen pár metru od stejnojmenného středověkého hradu „Chateau de Gruyéres“. Budova muzea nepůsobí nějak zvlášť výjimečně, pouze umělcovy plastiky poblíž dveří a železný nápis na stěně nám prozradí, že jsme zde správně. Po vstupu se dostanete na recepci, kterou tvoří velká černá plastika a zde je nutno zaplatit vstupné, jenž momentálně činí 12,50 švýcarských franků (asi 260 Kč). V samotném muzeu se nesmí fotografovat a popravdě bez použití blesku či stativu se to zde dá jen velmi těžko. Podlaha i některé části stěn jsou pokryty černými dlaždicemi s biomechanickými vzory, místnosti jsou šeré a vystavené exponáty osvětlují jen bodová svítidla. Jedinou možností je nastavit nejvyšší přijatelné ISO, mít objektiv či aparát s kvalitní stabilizací a nebát se všudypřítomných hlídacích kamer. Já jsem se tohoto kousku párkrát odvážil s docela uspokojujícím výsledkem, leč byl jsem ztrestán osudem víc než krutě, neboť při jedné zbrklé manipulaci jsem si záhadně vymazal celou svou SD kartu se všemi dosavadními fotografiemi. Jelikož jsem u sebe neměl žádnou náhradní, byla tato ztráta nenávratná a já chvíli zoufale bojoval se stavem, který by šel označit jako kombinace infarktu, schizofrenního záchvatu a prostého dětského pláče. Fotografové se mnou jistě budou soucítit, nicméně za svou nešikovnost si můžu sám a tato událost je mi náležitým poučením. Aby toho nebylo málo, stalo se tak navíc až při mém odchodu z muzea, a tím pádem jsem přišel i o těch pár ilegálních záběrů, které jsem zde chtěl prezentovat. Fotky, které zde vidíte, jsou z částí, v nichž je už focení povoleno a jsou tedy jen stručným vizuálním doplňkem.
Ale zpátky do muzea. První větší místnost, do které se dostanete, je věnována samozřejmě Vetřelci. Najdete zde plastiky, obrazy, ale i náčrty a modely související především s prvním dílem tohoto stejnojmenného filmu. Vetřelec je kult a každý jeho fanoušek snad neodejde z této sekce zklamán. Další místnosti patří především velkoformátovým obrazům a člověk zde může tato osobitá díla docela důkladně a v klidu prostudovat. Malá červeně osvětlená místnost, oddělená plentou, je určena pouze osobám starším 18ti let a jsou v ní vystaveny malby se zvlášť zdůrazněnými a konkrétními sexuálními motivy. Vzhledem k celkové povaze Gigerova díla mi však toto omezení připadá zcela zbytečné. Pokud se však rozhodnete navštívit toto muzeum i se svými dětmi, je třeba počítat s tím, že se lecčemu novému přiučí a doufat, že se pak nebudou pokoušet o něco podobného i v praxi. V druhém patře nás přivítá opět i jedna větší místnost vyzdobená děsivým černým nábytkem s typicky gigerovským rukopisem a samozřejmě další početné expozice obrazů, modelů i plastik z různých tématických období autorovy tvorby. Na tomto patře najdete i menší místnost s křesílky, kde lze shlédnout videoprodukci ve všech hlavních světových jazycích (český zatím chybí). Nyní zbývá už jen podkroví, ve kterém jsou vedle několika Gigerových exponátů i díla jiných, jím obdivovaných nebo spřízněných umělců a tvoří tak část jeho privátní sbírky. Prohlídka není nijak časově omezená a do jednotlivých sekcí a místností se můžete kdykoliv opětovně vrátit a podle chuti znovu vše dopodrobna prohlížet a obdivovat. Ve vstupní místnosti s recepcí se pak nalézá i malý obchůdek a koupit zde lze jak šperky (samozřejmě v Gigerově stylu) tak i trička, plakáty a nějaké ty knihy či časopisy.
Osobně jsem byl s prohlídkou tohoto muzea velmi spokojen a můžu zodpovědně konstatovat, že jeho návštěva určitě stojí za to. Tomu, kdo má dílo tohoto Švýcara zvlášť v oblibě pak rozhodně doporučuji ještě i návštěvu Giger baru, který se nachází hned na protější straně uličky před muzeem. Tento bar je celý navržen Gigerem a to ne jinak než-li v duchu biomechaniky. Páteřovité stěny a strop, sedadla, stoly i lampy, zkrátka celý bar je vytvořen v tomto zvláštně bizardním duchu a atmosféře. Určitě nebudete litovat, dáte-li si zde alespoň nějaký malý drink. Ceny ve Švýcarsku jsou však zhruba třikrát vyšší než u nás, a tak je třeba na tuto nepříjemnost vždy pamatovat (tedy pokud se zrovna netopíte v penězích).

foto foto

V obci Gruyére pak můžete navštívit ještě i výrobnu proslulého švýcarského sýru La Gruyére a již zmiňovaný zachovalý hrad, jehož vnitřní prostory byly během let upraveny do komfortního zámeckého stylu. Okolní horský masiv je krásný v jakékoliv roční době, takže na své si zde přijdou také milovníci turistiky a hor. Co se cesty do této vesnice týká, tak je velmi jednoduchá. Z Bernu se po dálnici vydáte směrem na Fribourg, mezi ním a městem Vevey sjedete na exitu do městečka Bulle a po cca 4 kilometrech dojedete až do Gruyére. Cesta je dobře značená, minout nelze. Pro zájemce přikládám ještě i adresu internetových stránek muzea: www.hrgigermuseum.com a rovněž i zajímavou adresu s opravdu velkým množstvím ukázek z Gigerovy tvorby: michalovski.free.fr.

Zobrazeno: 1650x

sekersson

PŘIDAT KOMENTÁŘ

3.3.2012 (19:06)

...HR Giger mně zaujal už před léty...takové pěkné články související s hudbou, jsou jen přínosem pro tento web...


3.3.2012 (16:44)

Děkuji všem za pochvalu! Jsem rád, že článek zaujal!


3.3.2012 (14:10)

Moc pěkně napsané...zajímavé téma


3.3.2012 (13:21)

Nádhera! Téma a článek


3.3.2012 (09:52)

Skvělý článek!!


2.3.2012 (12:24)

...jo jeho práce je impozantní, sice trochu temnějšího rázu, ale kvalitka....spousta skupin i filmařů jeho služby využila, taky jsem se chtěl podívat do báru, který je postaven v jeho stylu...myslím, že v Ženevě....už si nepamatuji...


Článek | Museum H.R.Giger | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist