PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Electro-Industrial Music Area (1. část)




Část první

I když základy Industrial music nebo EBM a jejich dalších subžánrů jsou postavené převážně na klávesových nástrojích, dokáže to být také pěkně tvrdá hudba. Faktem proto zůstává, že klávesy se stávají hlavním a dominantním nástrojem, doplňovaným různými samply, sekvencery a někdy i nabroušenými kytarami či jinými hudebními nástroji. Vznikají nové skupiny nebo projekty, které dál šíří tento industriální směr. Směr, který byl ve svých prvopočátcích oblíbený zejména v Belgii, Německu, Velké Británii a Kanadě. Postupem času samozřejmě i v jiných státech naší planety.

V první části tohoto ohlednutí za těmito spolky, bych se zastavil v Kanadě. Mezi tamnější průkopníky industriální a electro hudby určitě patří kanadská parta SKINNY PUPPY, kterou založili ve Vancouveru roku 1982 cEvin Key (Kevin Crompton) a Nivek Ogre (Kevin Ogilvie). Ovlivněni elektroniky jako Portion Control z Jižního Londýna nebo Sheffieldskou partou Cabaret Voltaire přišli s nápadem vytvořit podobný, přesto tvrdší projekt na americkém kontinentu. První nahrávka “Back & Forth”(1984) vyšla nejdříve na kazetě, ale jejich debut “Remission” (1984) už vyšel na CD a byla to zajímavá směs temné electro hudby a popu. O rok později se už o Skinny Puppy vědělo a skupina měla solidní základnu fanoušků. cEvin Key a Nivek Ogre doplněni o Dave "Rave" Ogilvie, neoficiálního člena kapely, co by producenta, vyrazila do světa s novátorskými prvky nové vlny, electro music, ambientu a rock noise.
V roce 1986 vychází “Mind:The Perpetual Intercourse”, objevují se zde nový členové Dwayne Goettel (klávesové nástroje) a Bill Leeb pod pseudonymem Wilhelm Schroeder, který však ve stejný rok skupinu opouští, aby mohl založit Front Line Assembly. Dwayne se v kapele zabydluje a skupina vydává zásadní alba své historie: “Cleanse Fold and Manipulate” (1987), “VIVIsectVI” (1988) (z tohoto alba byla použita skladba "Who's Laughing Now?" k filmu Bad Influence (1990)), “Rabies” (1989), na kterém se pro změnu objevuje jako host kytarista Al Jourgensen z Ministry. O rok později vychází impresivní album “Too Dark Park” (1990), a poté neméně zajímavé “Last Rights” (1992). Skupina podepisuje smlouvu s American Recordings a stěhují se do Malibu, aby natočili nové album “The Process”. Nahrávání této desky bylo posouváno z důvodu rozsáhlých požárů a zemětřesní v oblasti Northridge v roce 1994. Došlo také k výměně producenta, kde se této úlohy ujal Martin Atkins. Nicméně propukly hádky mezi členy skupiny. cEvin Key a Dwayne Goettel se vrátili do Vancouveru i s nahrávkami. Nivek Ogre zůstal v Los Angeles a v létě 1995 Skinny Puppy rozpustil.
O dva měsíce později byl Dwayne Goettel nalezel mrtvý v domě svých rodičů. Jako příčina byla stanovena: předávkování heroinem. Album “The Process” nakonec vyšlo v roce 1996 jako památka na Dwayne Goettela. Znovu se zde objevuje neoficiální člen Dave "Rave" Ogilvie a deska samotná je velmi odlišná od dosavadní tvorby skupiny. Bylo zde použito větší množství kytar a odlišných pěveckých struktur.
V mezidobí od roku 1996 po 2000 se cEvin Key a Nivek Ogre věnují vlastním solovým projektům a nikdo nepředpokládá, že by se Skinny Puppy znovu dali dohromady.
Nemožné se stává skutečností; cEvin Key a Nivek Ogre se znovu potkávají. V roce 2003 se k nim přidává klávesista Mark Walk a skupina natáčí nové album “The Greater Wrong of the Right”, které vychází v květnu 2004 u Synthetic Symphony. Velký úspěch a radost fanoušku skupiny neznala mezí. O tři roky později vychází další počin této elektro party “Mythmaker” (2007). Skladba “Ugli” byla poté použita ve filmu Saw V a skladba "politkiL" ve video hře Jackass.
Po velkém turné k albu nazvaném “Mythrus Tour” se skupina vrátila do studia k psaní materiálu pro nové album. Z důvodu finačních problémů a přeskupení vydavatelství Synthetic Symphony, které spadlo pod SPV GmbH, skupina vydává své nejnovější album až v říjnu 2011. Album “HanDover” slaví úspěch a v U.S. Billboard Top Electronic Albums bylo na devátém místě.

Jedna ze stálic EBM scény je výtečná kanadská electro-industriální záležitost FRONT LINE ASSEMBLY nebo také zkráceně (FLA) založená Billem Leebem, když opustil v roce 1986 Skinny Puppy. Ve stejném roce potkává podobného šílence Rhyse Fulbera. První album pod značkou Front Line Assembly “The Initial Command” vychází v roce 1987, na albu se také podílel Michael Balch, který se stává do roku 1990 členem souboru. Další alba “State of Mind” (1988), “Corrosion” (1988), “Convergence” (1988) a “Gashed Senses And Crossfire” (1989) byla tak pod taktovkou tandemu Bill Leeb a Michael Balch, kterým místy pomáhal Rhys Fulber. On sám se aktivně zapojil až na “Caustic Grip” (1990). Od této doby byli FLA jen Bill Leeb a Rhys Fulber, kteří na svých albech v některých případech využili služeb i jiných studiových hráčů. Po “Tactical Neural Implant” (1992) si na “Millennium” (1994) zahráli kytaristé Devin Townsend ze SYL či Don Harrison. Na “Hard Wired” (1995) se Devin Townsend objevuje znovu. Podle některých to bylo nejúspěšnější období skupiny, které bohužel vyvrcholilo odchodem Rhyse Fulbera, který byl hodně zaneprázdněn spoluprácí s Fear Factory, kdy s jeho pomocí vznikala zásadní alba této cyber metalové party.
Na jeho místo nastupuje Chris Peterson, který se objevuje hned na následujícím album “[FLA]vour of the Weak” (1997). O dva roky později skupina přichází s “Implode” (1999) a na albu se objevuje nový studiový kytarista Jed Simon. V období 1995-98 se objevují sólo projekty Billa Leebeho EQUINOX ‘Holon’ (1998) a PRO>TECH ‘Orbiting Cathedrals’ (1997) NOISE UNIT ‘Drill’ (1997), SYNAESTHESIA ‘Ephemeral‘ (1997) a společné projekty s Rhysem Fulberem DELIRIUM nebo INTERMIX.
Výborným počinem by se dalo hodnotit post-apokalyptické a velmi impresivní album “Epitaph” (2001). Následují rok opouští skupinu Chris Peterson a skupina se de facto rozpadá. Po rozruchu, že se FLA rozpadli, se k Leebovi znovu přidávává Rhys Fulber a v roce 2004 vydávají “Civilization”. Ačkoliv se Rhys nadále věnuje svému novému projektu CONJURE ONE pokračuje s FLA. Na albu “Civilization” se mimo jmenovaných objevuje studiový hráč na klávesové nástroje Jamie Muhoberac, zpěvačka a baskytaristka Leah Randi, kytarista Seas Ashby a kytarista z Fear Factory Christian Olde Wolbers.
Skupina připravuje materiál na nové album a ke skupině se vrací Chris Peterson. V květnu 2006 vychází u Metropolis “Artificial Soldier”. Na albu se objevují zajímaví hosté Jeremy Inkel a Jared Slingerland z electro industriální party Left Spine Down, Jean-Luc De Meyer z Front 242 a Eskil Simonsson z Covenant. O dva roky později znovu odchází Rhys Fulber. Ze skupiny se stává studiový kvartet, k Billy Leebovi a Chrisu Petersonovi se přidávají klávesista Jeremy Inkel a kytarista Jared Slingerland z Left Spine Down. FLA vydávají u Dependent/Metrolopolis roku 2010 hodně rozpoluplné “Improvised Electronic Device”. Jako host se zde ve skladbě “Stupidity” objevuje Al Jourgensen z Ministry. Skupina pro živé vystoupení využívá služeb Glena Reelyho a bubeníka Jasona Bazineta.

Na jihu Kanady v provinci Ontario ve městě Toronto určitě narazíme na zajímavé seskupení DECODED FEEDBACK, které oficiálně založili v roce 1993 Ital Marco Biagiotti a maďarská klávesová diva Yone Dudas (žijící v Kanadě).
Decoded Feedback vstoupili na industriální scénu stejnojmenou demo kazetou “Decoded Feedback“. Po úžasném uvedení v belgickém Side-Line magazínu se evropský label pro industriální scénu Hard Records nabídl vydat celé album.
O tři roky později debut “Overdosing“(1996) opravdu vychází. Pro evropský trh se o něj postaral Hard Records a pro Severní Ameriku label Cleopatra.
Kvalita a síla debutu jim otevřela dveře do industriální komunity. O druhém albu “Technophoby“(1997) se postaral electro label Zoth Ommog. Pro Severní Ameriku se tohoto úkolu zhostil Metropolis Records. Následující “Bio-Vital“(1998) zdobilo German Alternative Charts a čtvrté v pořadí “EVOLution“(1999) bylo neuvěřitelným průlomem tohoto dua. Dokonalý mix industriálu a EBM (Electro Body Music), dance floorová struktura podporovaná symphonickými melodiemi slavila úspěch. V roce 2000 Decoded Feedback podepsali smlouvu u německého labelu Bloodline a ke konci roku vydali “Mechanical Horizon“.
Další rok byl rokem turné. Evropské turné s Noisex, Sonar a Re/Work. V srpnu jejich první evropský festival Eurorock 2001. Skupina se opět ocitá ve studiu a o dva roky později vychází u Out of Line “Shockwave“ (2003). Decoded Feedback znovu vyrážejí s Haujobb na evropské turné. “Shockwave“ se stalo opět hitem a v Deutsche Alternative Charts, kde zůstala na 4.místě celých sedm týdnů.
V roce 2004 vyrazila na další evropské turné s God Module. Další zastávky pak byly na evropském největším festivalu M’era Luna v Německu. Tento rok byl opravdu velmi úspěšný a Decoded Feedback byli pozváni na exclusivní show v Mexico City v proslulém DadaX clubu.
Následující album “Combustion“(2005) vyšlo celosvětově a DF se stali hitem na dvou velkých festivalech - Infest 2005 (VB) a Blacksun Festival (USA). Tento vzrušující rok ukončili listopadovým turné s německými kolegy Blutengel. DF alias Biagiotti a Dudas původně experimentovali s fúzí punku a electro music. Postupem času si vytvořili svůj unikátní zvuk s vlivem industriálu a EBM. Názorná práce s výraznými melodiemi, přesto důrázným a přesným základem, nám byla předložena na albu “Aftermath” vydaným v roce 2010 u Metropolis Records.

Ze zasněžené Kanady se přesuneme do země pralinek, Belgie. Tady v roce 1981 zakládá Daniel Bressanutti a Dirk Bergen jednu z nejosobitějších kapel EBM - FRONT 242. O rok později se ke skupině přidává Patrick Codenys (klávesy) a Jean-Luc De Meyer (zpěv). Vychází album “Geography“(1982). Toto album je již obrazem studené syntetické taneční hudby, která se tak stala v následujících letech podpisem skupiny. V roce 1983 opustil skupinu Dirk Bergen, kterého nahrazuje Richard Jonckheere alias Richard 23. Skupina vydává desku “No Comment” (1984) a o tři roky “Back Catalogue” (1987)a album “Official Version” (1987), které slaví celosvětový úspěch.
Přelomová alba skupiny jsou “Front by Front“ (1988) a následující ”Tyranny (For You)” (1991), které se právem zařadily mezi nejlepší alba EBM. Zajímavým počinem je další dvojice vydaná v roce 1996 - “06:21:03:11 Up Evil” a “05:22:09:12 Off”. Po živém albu “Live Code” (1994) vychází u Metropolis Records další živé album “Re-Boot: Live” (1998) hodnocené jako velmi zdařilé. Po deseti letech vychází další řadové album těchto pionýrů belgické electro scény s názvem “Pulse” (2003). Netradiční skok do světa EBM skupinu znovu nastartoval a v roce 2008 vychází další živé album “Moments…1”. Skupina se nebojí experimentovat a dokazuje to i na dalších svých koncertech, které jsou převážně vyprodané.

Jednou z nejzajímavějších kapel, hrající industriální a experimentální hudbu, je slovinská skupina LAIBACH. Kapelu založila v roce 1980 čtveřice Miran Mohar, Dejan Knez, Ivan Novak a Tomaš Hostnik. Od začátku v tvorbě skupiny hrají důležitou roli politická témata, problém ideologií, ať už politických či náboženských, totalita společnosti nad jedincem, pohrávání si se symboly lidstva. Skupina si brzy vybudovala „kultovní“ postavení, a to nejen na jugoslávské hudební scéně. Zejména v uměleckých kruzích se skupina stala velmi populární. Také právě proto nemohla kapela v relativně liberální Jugoslávii krátce v polovině 80.let vystupovat. Důležitou složkou v tvorbě kapely se stala němčina, která je společně s angličtinou hlavním jazykem souboru.
Debutové album vydávají Laibach v roce 1984. Celá diskografie kapely je až do roku 1988 velmi komplikovaná. Hlavní důvod je, že jednotlivé desky vycházejí u několika vydavatelství. Rok 1987 se pro kapelu stává přelomovým. Laibach přechází k londýnské vydavatelské společnosti Mute a vydávají zde desku “Opus Dei“. Co se týče prodeje, dosud nejúspěšnější v historii skupiny. Na tomto albu se také poprvé objevuje prvek, který se v další tvorbě skupiny stává základním kamenem „komerčního úspěchu“ - úpravy známých hitů cizích skupin. To je to, co povzneslo Laibach do nezávislých hitparád. „Life is Life“ od rakouských Opus či „One Vision“ od The Queen. Ve stejném duchu jsou následující desky “Let it Be“ (1988) souvislost s Beatles a “Sympathy for the Devil“ (1990) (Rolling Stones).
Další desky “Kapital” (1992), “NATO” (1994), kde zazněla neuvěřitelná předělávka “The Final Countdown” od švédských Europe. Přelomovým albem bylo i album “Jesus Christ Superstars” (1996) a “WAT” (2003), kde se skupina zabývá více politickou, ekonomickou i náboženskou totalitou. Svoboda jedince, to vše postavené na moci jako základním kameni.
V roce 2004 se Laibach připomněli bilančním albem “Anthems“. O dva roky později se objevuje album “Volk“ obsahující hymny předních světových velmocí, ovšem po zásahu poetiky samotné skupiny. V každém případě se dá říct, že jejich desky jsou plné chutí a barev. To stejné platí i o koncertech, kde díky propracované symbióze hudby, projekce a choreografie, předvádí kapela na pódiu úchvatnou show.

Skandinávský polostrov je také základnou zajímavých seskupení. Pro přesnější lokaci je to právě Švédsko, které představilo světu už spoustu zajímavých souborů ze všech žánrů hudební produkce. V industriální a ambientní sféře to určitě jsou Carbon Based Lifeforms, Solar Fields nebo CONVENANT, kterou v roce 1986 v Helsingborgu základají Eskil Simonsson, Joakim Montelius a Clas Nachmanson.
Po třech albech, “Dreams of a Cryotank” (1994), “Sequencer” (1996) a “Europa” (1998), přichází album “United States of Mind” (2000). Je to zajímavý výlet, kde texty vykreslují mnohem osobitější témata než předchozí nepřátelské manifestace lidstva, reality a sci-fi. O dva roky později vychází u Metropolis Records výborná fošna “Northern Light” (2002). Role produkce se zhostil Jacob Hellner a pozvedl skupinu nejméně o dva stupně výše. Melodický future-pop se dostal do povědomí klubů a popularita Covenant rostla. Kreativní samply, výtečná práce s harmonií udělaly své a paté album této party bylo opravdu v kurzu. Po čtyřleté pauze vychází “Skyshaper” (2006). Toto album už však nedosahuje takových úspěchů jako to předešlé. Odchází Clas Nachmanson, kterého doplňuje dlouholetý studiový spoluhráč Daniel Myer a Daniel Jonasson, který vypomáhá skupině jen při živém vystoupení. Skupina v tomto složení vydává koncertní album “In Transit”(2007). Koncertuje a připravuje materiál pro nové album, které se objevuje na evropských pultech v lednu 2011 prostřednictvím Synthetic Symphony / SPV a začátkem února se objevuje i v Severní Americe díky Metropolis Records. Sedmé album “Modern Ruin” je na světě.

Další zajímavou švédskou partou je COLONY 5. Skupina, která vznikla v březnu roku 1999. Původně šlo čistě jen o hobby dvou zakládajících členů P.O. Svenssona a Magnuse Löfdahla, které však brzy vyústilo v úspěch na evropské scéně synthezátorové hudby. U tohoto synthezátorového tandemu se pak střídají Johan Nilsson a Magnus Kalnins. Jejich hudební styl se postupně měnil s tím, jak se v kapele střídali různí muzikanti. Časem rytmus zrychlil, zrázněl, melodie se staly chytlavějšími a hudba tak dostala daleko více tanečních prvků. Dnes se dají považovat za typické zástupce future-popu. V roce 2001 nahráli své první EP “Colony 5“, a své první řadové album “Lifeline“. O dva roky později vychází druhé album “Structures“ (2003) a v roce 2004 album “Colonisation“, na kterém jsou všechny jejich singly a navíc několik nových písniček. V letech 2004 a 2005 jeli turné po střední a východní Evropě. Po vystoupení na hudební soutěži Quest for Fame, kde se umístili na druhém místě, byli nominování na pozici "Nejlepší nováček" Scandinavian Alternative Music Awards 2005. Za velký úspěch se dá považovat to, že vyhráli Scandinavian Alternative Music Awards 2006, jakožto nejlepší kapela a jejich song “Plastic World“ se stal v této soutěži nejlepší písničkou roku 2006. U švédského labelu Prototyp pak vychází v roce 2008 zatím poslední počin nazvaný „Buried Alive“.

Na závěr tohoto ohlednutí se zastavím u gothenburgské party CARBON BASED LIFEFORMS, kterou založili Johannes Hedberg a Daniel Segerstad v roce 1996.
O dva roky později vychází u Ultimae Records demo "The Path". Až po pěti letech vydávají CBL své první album "Hydroponic Garden” (2003). U stejného labelu vydávají pak úžasné "World of Sleepers" (2005), se kterou se mj. předvedli i v živém provedení s vizuální kombinací ImaxDome/digital planetarium v Museum of Natural History Stockholm. O další tři roky vydali dvoupísňové EP “Irdial” a pokračování systémové psybientní trilogie "Interloper" (2010). Cílem CBL bylo vždy spojit zemi a prostor v jakémsi doladění, kde nezapomínají používat nenahraditelný TB-303, basový syntezátor s vestavěným sekvencerem.
V roce 2011 se na trhu objevuje několik zajímavých počinů tohoto švédského dua. Remixové “Endospore“ (2011) a šedesátiminutový singl "VLA", který je nezkrácenou variací na stejnojmennou skladbu dalšího řadového alba “Twentythree“ (2011). Na tomto albu se Carbon Based Lifeforms bez jakýchkoliv obav vydali do sofistikovanějšího a poslechově náročnější teritoria, kde aranžérské elementy posunuly tento svět syntezátorů, samplů a všelijakých sekvencerů do jiného světla.

Zobrazeno: 1143x

powerhome


» Electro-Industrial Music Area (2. část) (24.2.2012)
» Electro-Industrial Music Area (1. část) (17.2.2012)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

21.2.2012 (21:23)

SKINNY PUPPY, LAIBACH, COVENANT (i ti norští) já rád. :) Tohle je místy muzika mimo obyčejné či lépe řečeno standardní metal či rock žánry.


17.2.2012 (11:03)

to SEP: to s tebou souhlasím, já z toho poslouchám jen něco, ale dostal jsem nápad vytvořit tento článek z důvodu rozšíření pole, tak jako metal, rock, jazz, blues tak i EBM či industrial patří do hudební sféry...a umělé ? sppousta kapel je umělých i ty eurodance, trance, house a některé industriál metalové kapely jsou bez těchto prvků takdy někdy v... ... proto máme volbu výběru, a to je super...


17.2.2012 (10:35)

Měl jsem možnost slyšet pár zde zmiňovaných kapel, ale žel to není můj šálek kávy a NIKDY NEBUDE! To si raději poslechnu Eurodance 90. let než tyto pofiderní "umělé" spolky. Já bych to slušně nazval degradací metalu. Ale na druhou stranu, samozřejmě někomu se to líbit může. Jinak článek je výborně napsaný, škoda jen, že kapely v něm nejsou pro všechny.


Článek | Electro-Industrial Music Area (1. část) | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist