PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl V.)




Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se vydávali na loupeživé výpravy do mnoha různých zemí. Jejich mytologie je také velmi rozsáhlá a to díky pověstem, legendám a představám o hrdinech a severských bozích. Severský panteon tvoří dvě skupiny bohů - váleční Ásové a Vanové spojovaní s plodností. Za nejvyššího boha se dá považovat Ódin, jeden ze tří prvotních bohů a patron magie a run, bůh poezie a moudrosti. Obětoval své jedno oko, aby získal moc vědění a porozumění. Jeho kouzelné kopí Grungir nikdy neminulo cíl. Thor - bůh hromu, Odinův syn. Chránil ostatní bohy a lidi pomocí kladiva jménem Mjollnir. Frigg - bohyně zrození, manželka Odina, která pečovala o zdraví a spokojenost lidí, zvláště dětí. Byla krásná a laskavá a měla svůj vlastní palác, kde splétala vlákno do mraků. Jako jediná z bohů zná osudy všech a může do nich zasahovat. Baldr - bůh krásy, Odinův syn. Je nejchytřejší z Ásů, moudře a krásně hovoří a je také velice mírumilovný. Loki - napůl bůh, napůl ďábel. Krásný a chytrý, ale také mazaný a neupřímný. Týr - bůh čestného boje, spravedlnosti a přísahy. Hel - bohyně zesnulých. Napůl živá, napůl mrtvá. Velice nádherná žena, která však měla od pasu dolů podobu hrůzné kostry. Heimdall - zlatozubý bůh, jenž chránil Bifrost, duhový most spojující zemi s Asgardem. Měl tak dobrý zrak, že viděl i v noci.
Mezi Vány patřili, Njörd - bůh moře a větrů, Skadi - bohyně zimy. Někdy se jí též říkalo „Ledová královna". Frey - bůh zdraví, bohatství, míru a přírody. Freya - bohyně lásky a krásy.

Na počátku světa existovala jen zející propast Ginnungagap mezi Niflheimem na severu, říší chladu a mlhy a Múspellheimem na jihu, říší ohně. V Niflheimu se nacházela vše pohlcující studna Hwergelmir z které vyteklo dvanáct řek jejichž voda stále zamrzala. Na tuto masu ledu začalo působit teplo z Múspellheimu a z kapek vzniklých z roztávajícího ledu povstal mrazivý obr Ymir. Současně s ním vznikla mlékem bohatá kráva Audhumla jejíž mlékem se živil. Ta však začala olizovat slaný kámen (led), první den z ledu vystoupily vlasy, druhý den hlava a třetí den celý muž, praotec Ásů Búri. Mezitím Ymirovi v levém podpaží vznikl muž a žena třením nohou o sebe vznikl šestihlavý obr Thrudgelm. Búri neznámo jak zplodil syna Bora, jež si vzal za manželku obryni Bestlu, dceru obra Bolthorna, a spolu zplodili tři syny jménem Ódin, Vili a Vél. Ti viděli jak se z androgynního Ymira rodí stále noví obři a proto se rozhodli zabít jeho i jeho potomky. V krvi zabitého praotce obrů se utopili všichni obři až na Thrudgelmirova syna Bergelmiho a jeho ženu. Mrtvé tělo odtáhli Borovi synové doprostřed Ginnungagapu a začali z něj tvořit svět. Z jeho masa vytvořili zemi, z kostí hory, z krve moře a řeky, z vlasů stromy a z mozku oblaka. Do světových stran postavili skřítky nazývané Ausbui, Westri, Sudri a Nordi, a z Ymirova obočí vytvořili zeď chránící svět lidí před obry. Nakonec vyzvedli na nebe jeho lebku a do ní uschovali ohnivou jiskru z Múspellheimu čímž stvořili Slunce. Lidé vznikli tak, že když Ódin, Vili a Vél procházeli po mořském pobřeží, narazili na vyplavené stromy a vdechli jim život. První muž se jmenoval Ask („jasan“) a první žena Embla („jíva“). Jeden z bohů jim vdechl život, druhý jim dal rozum a pohyb a třetí podobu a smysly. Pak se bohové odebrali do Ásgardu který spojili s Midgardem, světem lidí, duhovým mostem zvaným Bifröst.

S výjimkou zabitých na bitevním poli a utopených odchází duše mrtvých do říše Niflheim. Duše utonulých odcházejí k bohyni Rán, manželce Aegiho boha moře a zemřelí v bitvě odchází do Valhally (Síně padlých), kde se cvičí v boji na Ragnarök.

Ódinova síň v Ásgardu - pevnost Gladsheim, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovníci „einherjové“. Ódin zde shlíží ze svého majestátného trůnu Hlidskjalf na celý svět a nechá si nosit zprávy od svých dvou havranů Hugina a Munina. Po boku se svými věrnými vlky, Geri a Freki.

Před dveřmi Valhally stojí strom Glasir, který má listy z červeného zlata a je to nejkrásnější strom ze všech devíti světů. Na střeše Valhally pokryté zlatými štíty stojí jelen Eiktyrni a koza Heidrún, z jejíchž struků vytéká medovina. Medovinou a slaninou z kance Saehrímniho se pak einherjové živí. Ódin sám nejedl, pil pouze medovinu. Každý den vysílá valkýry na bojiště, aby do síně přivedly padlé bojovníky, kteří zde budou trénovat na poslední bitvu. Einherjové spolu přes den soutěží a večer si užívají medoviny a jídla. Do Valhally vedou svaté dveře brány Valgrind. Síň má 540 bran a až nastane Ragnarök, což je v severské mytologii označení pro konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla, vyjede z každé brány najednou 800 válečníků. Bohové vědí, že Ragnarök je nevyhnutelný. Existuje věštba, že na konci světa dojde k velké bitvě, v níž budou zničeni, přesto se na ni připravují.

Podle legendy má být svět opět obnoven, protože přežije osm dobrých bohů a jeden lidský pár, který se před nebezpečím ukryje ve kmeni Yggdrasilu, stromu, který prorůstá devíti světy a znázorňuje osu světa. Je to vždy zelený jasan, jehož tři kořeny prorůstají ke třem pramenům. Prvním je pramen osudu v Asgardu, zde ho střeží tři dísy, které reprezentují minulost, přítomnost a budoucnost. Druhý, pramen moudrosti se nachází v v Jötunheimu, kde žijí obři z jinovatky. Hlídá ho rádce bohů Mími. Třetím je pramen hlídaný zlým drakem Nidhöggem v Niflheimu. U něho pramení všechny řeky tekoucí do moře.

Věštba poslední bitvy

Slunce a měsíc, které pronásledují vlci, jimi budou spolknuty a nastane tma. Na svět zaútočí tři hlavní mocnosti. Z moře se vyplazí obrovský had Midgardsormr v bojovné náladě, čímž uvede do pohybu loď z nehtů mrtvých Naglfar. Tuto loď řídí obr Hrym, kormidelníkem je Loki. Z jihu přijíždí démon ohně Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnější je vlk Fenrir. V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vědět, že nastává Ragnarök a bohové vyrážejí do boje. Freyr bojuje proti Surtovi, ale padne. Thór bojuje s Midgardsormem a oba se zabijí navzájem. Fenrir spolkne Odina, je však zabit jeho synem Vídarem. Týr bojuje s nestvůrným psem Garmem a přivodí si navzájem smrt, stejně dopadne souboj Lokiho a Heimdalla. Pak Surtr vrhne na celou zem oheň a vše spálí. Po Ragnaröku se rozzáří nové. Z oceánu vyvstane nová země, kterou zalidní lidé, potomci muže jménem Leiftrasi a ženy Líf. Ti se ukryli v kořenech jasanu Yggdrasilu. A bohové (Vídar, Váli a Thórovi synové Módi s Magnim), kteří přežili, spolu s Baldrem a Hödem naleznou v troskách Valhally poselství Odina – runy.

Jednou z nevýznamnější ikon epického viking metalu byla švédská skupina Bathory. Legendární one man band Tomase „Quorthona“ Forsberga, který zemřel 7. června 2004 a tím skončilo putování po severských bystřinách. V počátcích si tato skupina libovala v temných sférách, ve válkách, smrti a v textech plných hrůzy, strachu a prokletí. S příchodem alba „Hammerheart“ se jejich koncept totálně změnil a jejich texty se svým obsahem vrátily k původní severské mytologii opřené o příběhy, které ještě dneska berou dech. Břehy v plamenech, pozvedněme zbraně, ať oheň očistí naše duše na cestě k Valhalle, Velké síně padlých. Skladby jako „Shores in Flames“, „Valhalla“, „Father to Son“, či „One Rode to Asa Bay“, popisují Bohy, medovinu a svět vikingského válečníka a jeho cestu za ctí. Úchvatné album, kterým zbořili pověsti o tom, že by skupina stagnovala.

Naopak to Bathory posunulo zase o kus dál. Albem „Twilights of the Gods“ pokračovali v tom, co počali v „Hammerheart“. Krev a železo, pod runami válečníci čekající na blížící se Ragnarok. Úžasnou tečkou je poslední skladba „Hammerheart“, kde na hudebním základu Gustava Holteho vznikla jedinečná poslechová záležitost. Po následujících pěti letech thrashového tápání přichází na trh album „Blood on Ice“, které nás znovu vrací do vyprávění o jednookém starci, o strážcích, bohyni bitvy a války, bozích hromu, větru a deště. Znovu jsou to příběhy plné mečů, ocely a statečnosti. V roce 2002 a 2003 pak přichází Quorthon se dvěmi deskami „Nordland I a II“, kde ve svých textech znovu vypráví o severském chladu, krvavých březích i dračím dechu. V závojích mlhy je slyšet bitevní křik, smrt nepřátel, smrt a znovuvzkříšení synů severu. Bohové dávají světlo a sílu. Mrtvé pak zvou do Síně slávy – Valhally.

Mezi nejzajímavějšími následovníky severské legendy je určitě německý one man band Falkenbach, jehož otcem je Vratyas Vakyas. Epické příběhy, norská mytologie a starogermánské mýty. Album „Ok Nefna Tysvar Ty“ z roku 2003“ vzneslo Falkenbach do severských výšin. Epické příběhy o Freyje – krásné bohyně z rodu Vanů, bohyně plodnosti, úrody, lásky, krásy i války. Síně ze stříbrných štítů, magické runy. Ve skladbě „Homeward Shore“ jsou pak zmíněna germánská božstva jako Wuotan, což je ve skutečnosti Odin a Donar, to je pro změnu Thor.
Jejich album s názvem „Tigrida“ se opět vrací k příběhům o Odinovi zvaném Wuotan, jeho věrným vlkům Geri a Freki, havranům Hugin a Munin, posvátné bráně, pětistech místnostech, Valhalle, runách, které poznáš a možná budeš vědět koho si Freyja vybere... Tomas Forsberg by měl z této kapely určitě radost, jaký vliv po sobě zanechal.

Naglfar – loď mrtvých se dává do pohybu a tím i další zajímavé Litevské seskupení Folkearth hrající epický folk viking metal. Albem „By the Sword of My Father“ z roku 2006 dali tomuto epickému metalu jiný rozměr a svou strhující hudbou a texty nás zavedli do míst, kde jiní skončili. Ve skladbě „Naglfar sets Sail“ si můžeme představit, jak plujeme na lodi mrtvých a vracíme se do Síně slávy, „Returne to Waelhalle“. Je to království vlků, skřítků. Je to oslava vikingských válečníků a bohů. V dalším albu „Drakkars in the Mist“, se vikingské drakkary – lodě s dračí hlavou vydávají na plavbu do bitvy. Těžkooděnci čekají na povel, Hugin a Munin nesoucí zprávy Odinovi. Drakkary v mlze, spojení s Midgardem, hromy války se rozeznívají a lodě připlouvají... Na „Viking's Anthem“ z roku 2010 přichází očekávaný Ragnarok. Krev vikingských bratrů bojujících ve jménu Odinově. Skladba „Viking's Anthem“ je oslavou vikingské cti a války, krveprolití na bojištích, tisíce kopí vynořujících se z mlhy. Je to dědictví oceli a smrti, která nekončí. Válečníci křící: „Plujme a dobývejme!“

Severská mytologie a norské ságy se dostaly až na jih balkánského polostrova. Skupinu Hildr Valkyrie, jež je projekt jedné ženy, která si říká Hildr Valkyrie a pochází z Řecka, natolik zaujaly příběhy o severských válečnících, že jejich první album „Shields Brothers of Valhala“ je celé věnováno těmto mýtům a legendám.

Valkýry – jenž vybíraly na bitevních polích duše padlých válečníků hodných Valhally. Jednalo se prý o krásné, ale nebezpečné dívky – válečnice ozbrojené štíty, oštěpy a přilbami, které sloužily bohu Ódinovi. Valkýry, jezdily do bitev na okřídlených koních, dle Ódinových pokynů řídily boj, střežily válečníky nebo je nechávaly padnout. Měly moc vyvolávat ty, co zahynuly, určovaly vítězství. V dobách míru pak obsluhovaly a rozptylovaly padlé válečníky ve Valhalle.

Norští Enslaved a jejich album „Frost“, obsahující celou severskou mytologii, od posvátného stromu Yggdrasil přes Wotana, což je Odin v jedné osobě, až po Lokiho - toho lstivého boha a jeho syna obrovitého vlka Fenrisulfra známého jako Fenrir.

Švédští symfonici Therion předtavili své album „Secret of the Ruins“. Jehož celá koncepce byla postavená na starobylé severské tradici. Je zde příběh Odinovy cesty, kdy se pověsil na Ygdrassil na devět dní a devět nocí. Tak získal tajemství run. Runa znamená tajemství a její tajemství skryté v runách znamená více než pouhé znaky pro písmena, jsou to magické znaky, kdy každá runa má svůj vlastni esoterní význam. Runy existovaly a existují v mnoha formách v mnoha tradicích, ať už v severské nebo germánské mytologii.

...ale tento příběh o starověkých civilizacích a mytologiích by byl nekonečně dlouhý, kdybychom chtěli zmínit každou skupinu, která se jen trochu opřela o různá tajemství. Všechny tyhle legendy, mýty, jsou založené na vyprávění z dávných dob a záleží jen na každém, čemu bude věřit...

Ať souvislosti s Atlantidou na jiných místech světa např. oblast Cuenca v Ekvádoru, předvěké civilizační artefakty na souostroví Markézy a na Havaji, a nebo tabule popsané znaky rongo-rongo z Velikonočního ostrova. Pak vzdálenější souvislosti jsou i přímo na egyptských pyramidách. Těch pyramidách, co jsou stále zahalené tajemstvím. Úžasná Egyptská civilizace, Sumer, antické Řecko, starověký Řím, Persie, Mayové, Inkové i Vikingové a spousta dalších civilizací po sobě zanechala nějaké to dědictví. A my můžeme jen přemýšlet o tom, co bylo krásné a užitečné a naopak, co bylo zbytečné a plné touhy po moci.

V každém případě, to jsou úchvatné příběhy, ke kterým se spousta lidí vrací, ať už formou přednášek, výkladů, filmů, či knih a nebo právě hudbou, která se stala fenoménem své doby a spousta lidí by si jen stěží dokázala představit, bez ní žít...

Zobrazeno: 2490x

powerhome


» Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl V.) (7.6.2011)
» Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl IV.) (3.6.2011)
» Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl III.) (1.6.2011)
» Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl II.) (25.5.2011)
» Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl I.) (23.5.2011)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

3.7.2011 (13:29)

..opět díky moc....


27.6.2011 (06:39)

Přidávám se ke chvále! Opravdu moc pěkný článkový seriál!!!


22.6.2011 (18:52)

Díky za super seriál ačkoliv si myslím, že o mytologii různých národů vím fakt dost, stále mě některá fakta a souvislosti překvapují Jen tak dál, tenhle seriál se vyvíjí fakt dobře


22.6.2011 (18:44)

...děkuji, aspoń někdo si všimnul :)


22.6.2011 (18:37)

Cože? Už pátý díl? Toto je úžasný seriál. Díky za super čtení. Ke článkům již jednou přečteným se dokonce vracím. Opravdu skvělá práce


Článek | Hudební odkaz na starověké civilizace a jiné mytologie (díl V.) | Hard Music Base


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist