PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

Snůška mikrorecenzí XV



VREISS – Vreiss [EP] (2021)
Hodnocení: 6/10

Na zkušenou do světa si vyrazila dvojce francouzských muzikantů pod názvem VREISS a coby ochutnávku s sebou vzali bezejmenné pětiskladbové EP. No a mě napadá prapodivné přirovnání k Impaled Nazarene. Ovšem ne tak po hudební stránce. VREISS jsou death metalová kapela, i když vokál mají posazený trochu výše. VREISS taky vůbec nekoketují s punkem ani s rock´n´rollem, ale jisté spojitosti s hardcore scénou by se našly. Ovšem přímočarý nihilismus bez jakýchkoliv příkras je to, co mají obě kapely společné. Obdivuji kapelu za odvahu zaplnit prázdné místo na scéně, když devadesát devět procent death metalových kapel jde opačným směrem k vyumělkovanosti. No a jejich odvaha jim vcelku vychází. Písničky mají ostře páchnoucí směr a nasazení kapely dokáže rozcupovat namaděru. Přesto těm písničkám něco chybí a až příliš se opírají o palebnou monotónnost. V tomhle ohledu je vyloženě výhodou, že debutová nahrávka má pouze sedmnáct minut. Víc by bylo možná neunesitelné. Nechci, aby kapela šla do nějaké nápadité košatosti, ale což takhle zkusit ještě větší náhul a to především v rytmické sekci?




WICCAN – Bubblegum (2021)
Hodnocení: 9/10

Tak tahle kapela by se na Woodstock nejspíše nedostala. No, ale kdyby se pořádal Woodoostock, tak tady máme kandidáta na hlavní hvězdu. Již název kapely mi jasně napovídá, že budu mít co do činění s moderním čarodějnickým kultem, ale že se na mě vyvalí něco podobného, tak to jsem nečekal. Vysoce návykový, esoteric psychedelic heavy rock s odkazem na šedesátá a sedmdesátá léta. V té době spousta kapel pod vlivem omamných látek propadla transcendentní magii. Jenomže ta byla pořád tak nějak pozitivní, až z ní čouhalo zlo. A Amíci WICCAN jsou přesně pravý opak. Proto asi mají na front coveru škorpiona a ne kytičku. Ti jako by extrahovali to nejhorší z vnitřních já Jimiho Hendrixe a The Doors a pomocí temných atmosfér je obracela ke světlu. Někdo by mohl tuhle kapelu hodit do pytle stoner rock, ale to by byla chyba. Žádná ze stoner kapel nepáchne bažinou tak jako WICCAN a neumí čarovat s psychedelií jako oni. Co skladba to skvost, až mě mrzí, že toto album trvá pouze půl hodiny, když svým způsobem zobrazuje nekonečno.






IN SOLASTALGIA EITHERWAY – Morii [EP] (2021)
Hodnocení: 8/10

Zde je barvám vstup zakázán. Pouze šedivá ve všech svých odstínech má volné pole působnosti. Více vám kanadský akademický kytarista a všeuměl Jean Philippe Hébert ve svém sólovém projektu IN SOLASTALGIA EITHERWAY nedovolí. A proč by vlastně měl. Vždyť post rockové vzývání prázdna nikdy nemělo barevné ambice. On tedy ještě před to post přidává slůvko prog, což tak trochu beru na lehkou váhu, protože v jistých ohledech jsou všechny post kapely zároveň prog. Ne že bych si nedokázal vychutnat drobné hudební nuance nápaditosti, které kolikrát vychází z art rocku a staví Jeana do pozice velmi zkušeného muzikanta a zručného skladatele, ale já si u podobných nahrávek přeci jenom ujíždím především na atmosférách. No a na tomto EP jsou ty všelijaké emoce hudebně zobrazeny naprosto famózním způsobem. Mimo jeho hráčského umění zde obdivuji i jakousi hravost se zvuky. Teď nemám na mysli pouze kytaru a baskytaru, ale třeba v závěru úvodní „Good People, Bad Medecin.“ Znějí bicí, jako kdyby byly nahrány někde na schodech, zatímco vše ostatní ve studiu. Hudebních i zvukových vychytávek se v těchto šesti instrumentálních skladbách nachází povícero a umocňují nevlídnost atmosfér. Tento debutový vstup na scénu se mi jeví jako hodně vydařený.






GOATCRAFT - Sic Transit Gloria Mundi (2021)
Hodnocení: 7/10

Nesnáším, když musím kolem nějaké kapely něco googlovat. Zbytečně to ruší ušní požitkářství. Ne že by mi label I, Voidhanger Records nedopřával full promo servis, ale jak to kolikrát bývá, tak některé věci se rády zahalují tajemstvím. Takže album „Sic Transit Gloria Mundi“ taktéž nechám zahalené v tajemný plášť a jen kvituji, že se nejedná o album mně známé kapely a že kapel pod názvem GOATCRAFT pobíhá po metalovém světě povícero. Kdo si z metalistů bude chtít něco zjistit, tak nápověda zní, že se nejedná o metalovou kapelu, ale one man projekt zpoza louže, věnující se instrumentální… Převážnou dominantou skladeb je klavír, jenž přehrává temně dramatické motivy a společnost mu dělají ambientně znějící klávesy. Na albu se nacházejí i čistě ambientní záležitosti. To aby ten klavír nezačal náhodou nudit, z čehož bych až tak velký strach neměl. Ovšem decentní perličkou je skladba „Desolate Ways“, což je předělávka od Morbid Angel. A vcelku dost by mě zajímalo, kolik death metalistů by ji v takovéto klavírní podobě poznalo. Já určitě ne. Pětatřicet minut poslechu téhle temně romantické záludnosti rozhodně není ztrátou času. Poslech při rozjímání u zapálené svíce s dvojkou červeného by mohl být pro mnohé zajímavý. A zajímavý skutečně je, leč mou vnitřní žízeň po nesvětském poznání neuhasí.






LINDY-FAY HELLA & DEI FARNE – Hildring (2021)
Hodnocení: 7/10

Každý rok mi přijde něčím zvláštní. Letos je to to, že norští metaloví muzikanti zkouší v různých projektech něco trochu odlišnějšího, méně metalového či nemetalového. Namátkou vzpomenu třeba projekt Drott. No, ne že by kapela Wardruna byla zrovna kdovíjaká metalová tvrďárna, přesto si zpěvačka Lindy-Fay Hella tohoto folk ambientního dua chtěla vyzkoušet něco nového a spolu s dalšími dvěma muzikanty založila projekt LINDY-FAY HELLA & DEI FARNE. A nyní vám nabízí plod jejich píle v podobě alba „Hildring“. Jedná se snůšku pocitového atmosferismu, vhodnou právě pro dlouhé studené večery. Je potom jedno, jestli danou záležitost nazvete krautrock, prog rock, dark synth music, dream new wave, experimental noise rock, či mystic world music. Vždy budete mít svým způsobem pravdu. V muzice se promítá jakýsi norský chlad, do něhož perfektně sedí zpěvaččin expresivně pojatý vokál. Ovšem není to chlad bez vášně, jak by se mohlo na první poslech zdát. Atmosféry skladeb možná vyznívají temně, ovšem ne bez záblesku snového světla.

Přidáno: 6.1.2022

Rock´N´Roll Hell


» Snůška mikrorecenzí XV (6.1.2022)
» Snůška mikrorecenzí XIV (1.11.2019)
» Snůška mikrorecenzí XIII (8.10.2019)
» Snůška mikrorecenzí XII (5.9.2019)
» Snůška mikrorecenzí XI (8.8.2019)
» Snůška mikrorecenzí X (28.6.2019)
» Snůška mikrorecenzí IX (19.6.2019)
» Snůška mikrorecenzí VIII (18.5.2019)
» Snůška mikrorecenzí VII (11.5.2019)
» Snůška mikrorecenzí VI (10.4.2019)
» Snůška mikrorecenzí V (16.3.2019)
» Snůška mikrorecenzí IV (13.1.2019)
» Snůška mikrorecenzí III (23.12.2018)
» Snůška mikrorecenzí II (28.11.2018)
» Snůška mikrorecenzí (3.11.2018)

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Článek | Snůška mikrorecenzí XV | Hard Music Base

O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT


© 2008-2022. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist