"Neděláme to pro slávu a bohatství, ale prostě proto, že to máme rádi, a že nás to baví", praví Radka a Petr Veverkovi v úvodu knihy "Punk Not Dead II". Dva roky po sametové revoluci vydal Eduard Svítivý knihu nazvanou "Punk Not Dead", ve které přiblížil něco málo zajímavostí ze života punkových kapel jak zahraničních (namátkou Sex Pistols, The Clash, Damned, Ramones...), tak těch českých (FPB, V3S, Fabrika, HNF, Zikkurat atd.). Kniha se dočkala i druhého vydání v roce 2016 u nakladatelství Nová Forma. Vyšla s jinou obálkou, na které je tehdejší baskytarista Šanov Pavel Báča a také je doplněna o fotografie z archívů fotografa Štěpána Stejskala a Petra Růžičky. Někdy v loňském roce dostal Véva s Radkou nápad udělat pokračování tohoto titulu "Punk Not Dead ...dalších 25 let". Tohle určitě není bez zajímavosti - číst o kapelách po tak dlouhé době a porovnat jaké byly předtím, jak se za ten čas například změnily jejich postoje a názory, jak a proč se postupně měnily sestavy skupin, probíhalo nahrávání desek a spoustu dalších věcí.
Co se týká tuzemské scény, dočtete se o těch partách, které byly v díle prvním a za tu dobu nezmizely v propadlišti dějin, jsou stále aktivní, hrají koncerty a vydávají desky. Ze zahraniční scény jsou tady opět nezbytní Sex Pistols, Ramones, Dead Kennedys a další družiny a z té české jsou zde jako v díle prvním třeba Šanov, Do řady!, S.P.S. nebo Plexis.
Kultovní "Kytary a řev" asi stěží něco překoná, ale tady zcela jistě o žádnou soutěž nejde. Mockrát jsem si říkal, že už snad bylo s léty řečeno vše, avšak jak se v knize ukazuje, zmíněné spolky měly svůj život na scéně tak bohatý, že by vystačil ještě na jednu takovou knihu. Dá se vše přečíst za jeden večer, ale rovněž se taky k jednotlivým pasážím vracet a dávat si věci s odstupem času více do souvislostí, hlavně ty, co už vám nikdy nikdo neřekne. Bystré oko čtenáře, který si přečetl již díl první, poznalo, že v něm chybí jakákoliv zmínka o kapelách, které od osmdesátých let stále existují (N.V.Ú., Znouzectnost, E!E...), oproti tomu třeba v jedničce je Visací Zámek nebo Tři sestry, ale obě party ve dvojce nedostaly prostor žádný. V úvodu knihy je psáno, že se "některé kapely postupně vydaly jiným směrem a mapovat jejich další osudy v tomto díle nemá smysl", tak to bude asi ono. Čtenáře určitě zaujme taky kapitola o kapele Squad 96, které dnes řada punkerů nemůže přijít na jméno. Proč, kdy a jak došlo k poměrně zajímavým rozepřím v kapele, to je v knize náležitě popsáno.
Zhruba první část knihy je věnovaná zahraniční scéně, jejíž páteří jsou hlavně pasáže rozhovorů Petra Rudeeho Adamíka s Johnem Lydonem, Terry Chimesem, Brianem Jamesem nebo Tommy a Marky Ramonem. Z té české vás pak možná zaujme rozhovor s Miroslavem Wankem pro legendární plátek Mašurkovské podzemné z roku 2003. Nezbývá než otevřeně souhlasit s jeho slovy například pod otázkou, proč nikdy nevstoupil do ortodoxního undergroundu. Taky tako kniha je důkazem, jak zásadní vliv na vývoj českého punku má osobnost Petra Růžičky, který se zde proplétá téměř všemi tuzemskými skupinami. Například v kapitole o kapele Šanov se čtenář dozví věci, o kterých možná neměl obyčejný člověk tušení. Stejně jako v prvním díle mě nejvíce zaujal rozsáhlý rozhovor s Petrem Hoškem, zde je to osobní zpověď bývalého kytaristy Plexis Johna "Chaose" Jukla, který momentálně pobývá v ruzyňské věznici. Těžko k tomu něco dodávat, odstavce plné chlastu a drog, vzpomínky na kapely Majklův strýček, P.S., Suicidal Comando a samozřejmě Plexis, to si jinde jen tak nepřečtete. Skvělé dílo tahle kniha. Takže zas za nějakých 25 let? Asi ne. Raději tady a teď!