Tak to vypadá, že si maďarská kapela WITCHER založila takovou svou malou tradici. Svá alba ukončuje vždy
předělávkou nějaké klasiky. V případě třetího alba "Lélekharang" se jedná o "Moonlight Sonata Op. 27. No. 2. I.
Adagio sostenuto" od Ludwiga van Beethovena. No a teď by se mnohým neznalým mohlo zdát, že tahle black
metalová kapela se upsala symfonickému znění tohoto žánru. Ano, oni využívají symfonických možností a odkazují
přímo na ranou tvorbu Dimmu Borgir, ale mají spíše blíže k epické výpravnosti atmosferického black metalu
Summoning. Atmosfericky romantického black metalu, který nikam nechvátá v proudech času a jenom si pohrává s
temnými emocemi. A potom tady máme další tradici WITCHER a tou je, že jsou pořád stejní, neměnní. To by mohl
být pro některé posluchače trochu problém, kdyby se chtěli dát diskografií těchto romantiků v kuse na jeden
zátah. Ovšem moje tradice je, že se mi jejich tradice líbí.
Přidáno: 19.1.2023
