Esoterika, mysticizmus a dekadence božího slova. Všechno a nic společně drceno dříkem
v alchymistově misce tisíckrát použité a potom poctivě vše promícháváno, je ve třech
neglazurovaných kalíšcích, které taktéž již dost zažily. Následně se již pouze čeká na
obsedantní hořící slovo šíleného magika. Slovo neprorocké, přesto ovládající budoucnost
chemického procesu ingrediencí pevných, tekutých i éterických. Slovo ovládající rozum,
nerozum i samotné lidské bytí. Ráj i peklo se rovná na nebevzetí génia alchymistova, aby
došlo k jeho koruptivnímu umlčení. Jenomže umlčení není možné. Andělé přehlédli alchymistovy
zápisky, zašifrované do hudebních not, zvuků a emocí, vtlačené do stříbrné placičky s
názvem „Deima Panikon“ a pod alchymistovým odtajněným jménem ORNÆMENTAL SHINE šířeno jest
podzemním světem za pomocí labelu I, Voidhanger Records. Inkvizitoři chemických rychlokurzů
pak řeší nebezpečí tří nekrátkých kapitol, obsažených na stříbrném disku. Řeší škodlivost
atypického black metalového neumětelství na metalovou scénu a její umělecké uvědomění.
Rozebírají všechny tři kapitoly do posledního atomu a neuvědomují si, že síla alchymistova
díla se nachází naprosto někde jinde. A to v celku jako takovém. V celku skladeb i v celku
alba. Můžete na vše nahlížet mikroskopem, jako nejmodernější vědec a ctitel nanocitů, přesto
na starého alchymistu nemáte, neb jeho atmosferické kouzlo vás obklopí a pohltí. Rozebírání
jednotlivých skladeb jako žabí žebra na pitevně ani při takové atypičnosti skladeb není
zapotřebí, neb alchymista, jenž jsou vlastně dva (Uada a Black Hate), nevykrádal jiné žánry
ku prospěchu svému, ale zůstal věren čistě černému umění. Něco na způsob jak to dělají
Deathspell Omega nebo Skaphé a Ad Nauseam. Ovšem něco divného se v tvorbě ORNÆMENTAL SHINE
nachází a to může děsit všechny, kteří berou zrození jako samozřejmost a smrt nepokládají
za jeho součást. Něco jako astrální nelogické tajemno, které nabízejí gothic rockové kapely
a přitom zuřivost ORNÆMENTAL SHINE nemá s tímto žánrem nic společného. A nabízí se ještě
jeden příměr, zdánlivě s tvorbou ORNÆMENTAL SHINE nesouvisející, a tady by mohly být v
odhalování atypičnosti black metalových skladeb vokály. Různorodá mysterióznost zpěvů má v
sobě ducha teatrálnosti a kolikrát se prostě ocitáte v black metalovém divadle na black
metalové opeře. No a něco podobného nabízejí i stěžejní alba King Diamond. On taktéž
nepřibíral do svého heavy metalu nic z jiných žánrů, přesto se v jeho případě jen stěží dá
mluvit o klasickém či tradičním heavy metalu. Hudební podobnosti mezi Králem Diamantu a
ORNÆMENTAL SHINE nejsou žádné, protože v tomto případě se skutečně jedná o nevypočitatelný
black metal, ale jisté spojitosti ke skladatelskému přístupu nejen vokálů by přehlédl pouze
analfabet bez schopnosti vnímání decentních nuancí silných atmosfér hrůzy. Ne, tentokrát se
inkvizici nepodařilo alchymistu umlčet a ani andělé na kůru svými líbeznými hlásky nepřehluší
atmosfericky nevraživou zvrácenost jeho black metalu. Debutové album „Deima Panikon“ totiž
u mě boduje ve všech rovinách nezdárného bytí.
Přidáno: 7.7.2022
