V tom hudebním nesobeckým pekle to prostě občas chodí spavedlivějc než spavedlivě. Vydáte první
nahrávku, která je skvělá a na ni navážete druhou skvělou nahrávkou. No a než se nadějete, tak co
čerti nechtějí a zákony schválnosti potvrdí, tak máte vydanou nahrávku třetí a opět skvělou. Je potom
jedno, že pouze druhá nahrávka je full album, jako kupříkladu u litevských AU-DESSUS. No, ale je pravdou,
že od vydání posledního zářezu „End Of Chapter“ uplynula dlouhá pětiletka hrůzy a zmaru, takže
novinka „Mend“ mohla být více než jen pouhým mini albem. Ovšem v sobeckém hudebním pekle závistivá
neúspěšnost bude moudře promlouvat k větrům přelétavým o tom, kterak AU-DESSUS jsou nebetyčně stejní,
hudebně nepohybliví a trendům nepřizpůsobiví. Jenomže tahle kapela se nepokouší uvědomovat si sama
sebe a své možnosti. AU-DESSUS rozhodně nezapínají mozkovou kalkulačku, která by jim kalkulativně
spočítala, jak se dají stejné emoce nepěknosti podat pěkněji, a následně s užitkem prodat. Bohužel,
i z post black metalu se stává trend, jehož sezónu přesycenosti přežije pouze věrohodnost. No a
AU-DESSUS jsou u mě adepti na přežití v onom rozkládajícím se světě fešné falešnosti post metalové
scény. Litevci ani na novince nepřicházejí se vstřícností na jedno použití. Pořád plavou na emoční vlně
ošklivosti post black metalu, s nevraživým odérem sludge metalu. Ano, dalo by se říci, že AU-DESSUS
jsou po hudební stránce pořád stejní, ale řekl bych, že jejich oduševnělá depresivnost pozřela i
nepravidelnost vlivů grunge. Je to prostě správně zrytmizovaný realismus v post romantickém šklebu
lhostejnosti. AU-DESSUS prostě nemusí měnit hudební výrazivo, dokud budou schopni oddělovat plytkost
od hloubky. A hloubka atmosferické nicotnosti je v jejich případě bezedná a pro pozérské fanoušky
post black metalu téměř nestravitelná, protože komunikace s podobnými atmosférami i hudebním pojetím
není otázkou jednoho poslechu za slunného dne. Zde se totiž za nejšedivější mlhy musíte ponořit sami do
sebe. AU-DESSUS jsou totiž jako sběrači pokřivených osudů, které v jisté zdeformovanosti jako trubadůři
předkládají dál k ponaučení neponaučitelných a jedinou opravdu slyšitelnou změnou oproti minulosti je
zkrácení délky songů do trochu přijatelnějšího nerozmaru přehlednosti negativismu.
Přidáno: 8.6.2022
