PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

FLYING CIRCUS - 1968 (2020)


Německá progresivně rocková kapela FLYING CIRCUS je na scéně nějakých třicet let. Já se s nimi seznamuji teprve nyní a to za pomoci aktuálního alba „1968“, které vydalo vydavatelství Fastball Music. No a není to seznámení tak úplně beznadějné, i když ve své podstatě mám k písničkám i ke skladatelskému počínání kapely spoustu výhrad. Ale třeba hned úvodní „Paris“ je šikovně prošpikovaná elektronikou a některé zpěvákovy nápěvy mi připomínají Tinu Turner. Následná „New York“ je prosycená sympatickou psychedelií. No a jestli se vám zdá, že první dvě písničky nesou názvy měst, tak vlastně i téměř všechny ostatní. Jako kdyby kapela vzdávala hold jednotlivým městům. No a jako třetí je Praha. Tedy „Prague“. Tahle skladba je temně baladická, i když obsahuje i jistou dávku romantiky a to především díky klavíru. Kapela jako kdyby naprosto přesně vystihla temná zákoutí i dějiny Zlaté uličky. Trocha rozvernosti v jinak vážném albu přináší „Derry“ a to hlavně díky houslím, které kombinují folklór s klasikou. Tahle písnička patří k mým nej. Ovšem k mým nej rozhodně nepatří „The Hopes We Had (In 1968)“. Proč? K tomu se dostanu v závěrečném bilancování. Další „My Lai“ má v sobě nádech exotiky a opět zde v hojné míře figurují housle. Ty ovšem nejsou na albu všudypřítomné, protože hráč na tento nástroj zároveň obsluhuje i klávesy. Jinak v tomto případě se jedná o nádhernou, temně dramatickou záležitost a i když začíná baladicky, tak se jedná o nejdravější skladbu s perfektním houslovým sólem a skvostnými přechody bicích. Tohle je prostě dost dobrá rocková bomba. Další dávka psychedelie přichází ve skladbě „Memphis“. Písnička začíná dobře, ale… Ale ten přechod do blues je hodně kostrbatý. „Vienna“ není povedená skladba a elektronické klávesy s příchutí hamondek ji hyzdí na entou a to je i sama o sobě nenápaditá, což mi po tom, co jsem slyšel, vůbec nesedí. Závěrečná sáhodlouhá „Berlin“ je tak napůl a opět vysvětlím v závěru. Ovšem ten skoro ambientní prostředek, zakončený dravou kytarou a grandiózním sólem hamondek alá legendární Jon Lord, je naprosto skvělý. Závěrečná „The Hopes We Had (Reprise)“ je pro mě ovšem naprostou zbytečností. Takže závěrečná bilance. Beru FLYING CIRCUS jako hodně zajímavou kapelu. Kapelu plnou zručných muzikantů s charismatickým zpěvákem. Kapelu, která má v sobě potenciál a umí přijít s chytrými nápady tak, aby člověka zaujaly na první dobrou. Jenom některá propojení jednotlivých nápadů nejsou zrovna šťastně řešena a budí dojem kostrbatosti. Navíc kapela v rámci progresivní pestrosti doplňuje svou nápaditost o nenápadité pasáže, čímž asi zbytečně natahuje stopáž písniček. Ovšem mluvit o přeplácanosti písniček teda nemohu. Na to jsou tady jiní hvězdní šílenci. FLYING CIRCUS drží přeplácanost pod kontrolou a pod kontrolou drží i svá muzikantská ega, a to především velmi zdatný kytarista. Muzikanti se chtějí předvádět, a taky se předvádějí, ale ne na úkor písniček a jejich atmosfér. Celkově mi tito muzikanti přijdou jako správně free, o čemž mluví i hippie digipack provedení obalu i bookletu. Nehodnotím toto album příliš vysoko, přesto z kapely cítím sílu. Budiž tedy kapele útěchou, že to je po hodně dlouhé době progresivní kapela, která vzbudila mou zvědavost a okusím jejich diskografii, jestli si třeba tímto albem třeba nevybrali slabší chvilku.
Přidáno: 28.9.2020



Rock´N´Roll Hell 6/10


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | FLYING CIRCUS - 1968 (2020) | Hard Music Base

Seznam skladeb


1. Paris
2. New York
3. Prague
4. Derry
5. The Hopes We Had (In 1968)
6. My Lai
7. Memphis
8. Vienna
9. Berlin
10. The Hopes We Had (Reprise)

Hodnocení uživatelů



ø6/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2020. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist