Dobrý večer, dobrý den a strašnou noc. Hlásí se vám televize Bubákov a Nic Moc a Víc
k tomu. Máme tady telegrafické zprávy. Jak jsme již avizovali, tak francouzská black metalová
scéna je stát ve státě. Uhrančivost temnotou tamních souborů zla dřímá v naprosto úplně
jiných a diametrálně odlišných proporcích vnímámí teritorií oplzlosti a hnusoty.
Bzzz. Uf. Tik tak. Cink cink. Kykyryký.
Pardon. Omlouváme se všem posluchačům. Tohle není novinka od neodolatelného labelu
Les Acteurs de l'Ombre Productions, ale tuzemského labelu Metal Gate Records, kteří vydali
debutové album zapřísáhlých zlounů VOLUPTAS z Prahy. Ovšem až tak milné informace vám naše
televize nepodala. Tahle kapela se věnuje sice severskému nátěru zla, ale s francouzskou
nonšalancí. Důležitý při týhle muzice zla je totiž důvtip. No a ten VOLUPTAS rozhodně mají.
Oni sice křičí a řvou hnusotu vezdejší, ale dávají tomu vtipnost. Ta vtipnost není pro
zasmání, ale k zamyšlení. Myšlenkové pochody nápaditosti této kapely jsou fakt děsuplné.
Jako odstrašující případ k poslechu alba uvedu názorně na sáhodlouhé závěrečné „Desert
Twilight“. Tady je naprosto všechno, co by si fanoušek experimentálního black metalu mohl přát.
Hutné masáže srdečního svalu studenou rukou smrti se slintáním bezzubého hada, obepínajícího
vše metalové jako u Darkthrone, s příchutí hard rockové mystiky Deep Purple a psychedelií
Janis Joplin. Tady to může vnímat každý po svém. Kapela nabízí mnoho alternativ pro fantazii
nemoudrou. Třeba noisové pasáže bez melodií mi připomínají Jimiho Hendrixe v jeho nejzelenějším
konopném období. To, že se VOLUPTAS drží jakéhosi black metalového běsnění z prvopočátků
devadesátých let, je jenom třešničkou na dortu extrémní muziky. Současné nudné muziky pro
vyzpytatelné posluchače. Muzika VOLUPTAS není pro všechny a přitom pro všechny je. Není
potřeba zachraňovat květ petrklíče dříve než zachráníme sami sebe před diskriminací vlastních
myšlenek. A stačí se uvolnit tak, abychom nedýchaly hnis, ale celým svým tělem absorbovali
tu správnou ošklivost světa a vnímali ji stejně jako VOLUPTAS. I hniloba může být krásná a
inspirující do absurdit se promítajících myšlenek. Tohle jsou totemy dekadence laskavých lidí
a oběšenců úzkosti. Žijeme sice v bublinách výfukových plynů, ale romance bestialit se dají
žít dál. Sobecká nezodpovědnost sice může rozkrádat kolektivní vlastnictví metalové renesance,
přesto je nutné přistupovat k extrémnímu žánru s trochou zavádějící originality a skutečné
drzosti. Sice VOLUPTAS přirovnávám k francouzské black metalové scéně, ale mají zdravou chuť do
experimentování na hranici originality a oplzlé drzosti. Fakt vřele doporučuji, neboť tohle
je nejlepší české black metalové album pro tento rok.
Přidáno: 24.11.2020
