Takže vydavatelství Fantai’Zic po dvou letech vydává nové album francouzské kapele
DUSK OF DELUSION. No a hned při prvním poslechu alba „Watch Your 6“ sahám po onom dva
roky starém debutu „(F)unfair“, jestli skutečně poslouchám tu samou kapelu, neboť jejich
takzvaný neo metal se mi vcelku zažral pod kůži. Doopravdy jako bych poslouchal naprosto
jinou kapelu. DUSK OF DELUSION přetavili svůj neo metal do něčeho negativně vyznívajícího.
Něčeho, co by mohlo spadat i pod post metal. Již vlastně přebaly alb se od sebe hodně
liší a dávají tušit hudební změnu. Od laškovného barevného obalu ze zábavného parku se
dostáváme k černobílé válečné zóně první světové války. Ten front cover je vcelku zajímavě
zpracován a v mnoha ohledech mi parafrázuje rituální postavu, spletenou z proutí nazývaného
Wicker Man, čili proutěného muže. Ano, jako kdyby prostí lidé převlečeni za vojáky byli
rituálními obětmi v konfliktu císařských rodin celé evropy. Takže z relativně rozverně
hravé kapely se stává deprimovaná stvůra, která stvořila monotématické album, věnované první
válečné rozepři, která zasáhla celý svět. Zvuk je špinavý jako cesta pro přesun čerstvého
masa pro děla a naprosto vystihuje atmosféru deprimovanosti. Skutečně zde neočekávejte
nějaký nadšený heroismus, ale bídu s nouzí, jež zasáhla celou Evropu a když nepočítám Rusko,
tak Francii obzvláště. K hrubým a emotivně lazeným vokálům, které se objevovaly již na albu
předcházejícím, přibyly hysterické ječáky a screamingy, jenž podtrhují atmosféru naprostého
zoufalství. Musím se přiznat, že jistý druh hravosti mi na novinkovém albu DUSK OF DELUSION
chybí, i když by se to patrně k danému pochmurnému tématu skutečně příliš nehodilo. Ovšem
jedno zůstává u DUSK OF DELUSION přeci jenom stejné. Jde o jejich neuchopitelnost a tady by
se mohla učit spousta rádoby progresivních kapel, i když tihle Francouzi se momentálně brodí
spíše v úchvatnosti zmaru a emocionálního vyčerpání. To neznamená, že by DUSK OF DELUSION
vyčerpali svoji nápaditost. To právě naopak. Svojí nevyčerpatelnou neuchopitelností a povedenými
nápady budují pocit vyčerpanosti všech a všeho z válečné mašinérie. Některé pasáže znějí
jako kdyby se zlo války stáhlo do hladovějící ulity, aby v jiných pasážích mohlo explodovat pod
nohama vojáků, jejichž unavený šturm spíše připomíná zombie pochod rozbahněnou krajinou. DUSK
OF DELUSION se povedlo nádherné monotématické dílo, které posouvá válečná zvěrstva první světové
války do emoční roviny. A možná, že by se ta emotivní atmosféra dala posunout i dál. Téma i
muzika samotná, jako by vybízela k využití různých efektů, jako dělostřelecká palba, střelba z
pušek i kulometů, i nářek raněných, či úpění umírajících. Kapela ovšem po těchto efektech nesáhla,
což si myslím, že je škoda. Některé pasáže v sáhodlouhé skladbě „Verdun“ přímo jako kdyby si
říkaly o ohlušující kanonádu. Ale i bez těchto efektů DUSK OF DELUSION dostáli své pověsti
nepředvídatelné kapely a vydali opravdu kvalitní album.
Přidáno: 15.4.2020
