PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

ONIROMANTIC - Chaos Frames (2020)


Vítejte v autoportrétech zarámovaných do chaotických rámečků. Jenomže já spíše trnu hrůzou, a mnohokrát oprávněně, když se nějaká kapela označí jako gothic metal. No a v tomto případě je ještě dodáno slůvko power, což mi svým způsobem obrací oční bělmo naruby. Kolikrát za mou averzí ke gothic metalu, jako fanouška gothic rocku, mohou zpěvačky kuňkalky, které si myslí, že v honosné róbě jsou fakt goticky in. Jenomže i v případě prvních dvou písniček „Saturn“ a „Beautiful Chaos“, třetího alba „Chaos Frames“, pro mne doposud neznámé italské kapely ONIROMANTIC, je dáno, že mě zpěvák Mauro Mazzara nijak zvláště nepřesvědčuje o gotické skutečnosti. V těchhle dvou úvodních písničkách jako by nedokázal vystihnout tu správnou atmosféru ve správnou chvíli. Na jeho obhajobu mohu říci, že za to může kapela jako celek, neboť tyhle písničky jsou skutečně power a chaotické rámečky spíše připomínají epický bludný kruh s teatrálně hororovou atmosférou. Sice to není nic hrůzostrašného, na rozdíl od jiných podobných power metalových kapel, ale i tak to jde mimo mě a nést se celé album v tomto duchu, tak by se jednalo o podprůměrnou zbytečnost, kde chybí růže pro mrtvé černého soumraku. Jenomže zbytek alba jako by se nesl v naprosto jiném duchu. Jakási teatrálnost zůstává, ale muzika nabrala mnohem temnějšího charakteru se schopností dramatického vzrušení. Sice to nedokáže rozproudit krev pozpátku, ale zvolnění temp a častěji využívaných akustických pasáží zvyšuje zajímavost tmářství a nekomerčního duchaření. Dokonce i Mauro Mazzara mi přijde jistější s vystihováním pocitů. Snad bych i řekl, že bourá zaběhlé tradice nudných power metalových klišé zpěváků a vydal se svou vlastní emoční cestou prokletí. Bez prokletí není dojetí. Doufám, že tohle není jednorázové dospívání nadějné osobnosti, která možná nemá velký hlasový rozsah, ale rozhodně má cit pro změny svého projevu v závislosti na muzice samotné. První dvě písničky se podle mě hárají jako fena v posledním tažení. Ale potom jako by kapela našla symbiózu mezi hudební zručností, chytře nenápadnou nápaditostí a vytvářením oduševnělé kreatury, která bohužel i se třetím albem teprve vystrkává růžky. Asi bych jejich tvorbu neoznačoval jako gotickou, i když taková „B-Side“ v sobě skrývá neskonalé kouzlo tajemství. Opravdu povedená to skladba. A povedených skladeb je tady fakt dost. Třeba „Along“ je hodně dramatická s lehkou popleteností misantropie. A to není jenom tak nějaká úzkoprsost. Písničky protkávají i klávesy, což na tento žánr není samozřejmě nějakou výjimečností, ale v „The Cable“ je využito podivných zvuků, které jsou na power metal spíše atypickými ruchy. V závěrečné „The Maze“ mě vcelku překvapily až Pink Floydovské pasáže. Ono se dá říci, že je pro mě album „Chaos Frames“, italských ONIROMANTIC, docela milým překvapením, i když pro fanoušky jako by skutečného power metalu mohou jejich písničky vyznívat až nekomfortně. Mně to ovšem vyhovuje a nebýt prvních dvou písniček a dalších nevychytaných detailů bezvýznamného charakteru, tak bych šel s bodováním určitě výše.
Zobrazeno: 234x



Rock´N´Roll Hell 7/10


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | ONIROMANTIC - Chaos Frames (2020) | Hard Music Base

Seznam skladeb


1. Saturn
2. Beautiful Chaos
3. December
4. B-Side
5. Colourless
6. Along
7. The Cable
8. The Maze

Hodnocení uživatelů



ø7/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2020. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist