Kdeže staré větry z „Geometria“ jsou. Tamász je natolik originál, že nikdy nemůžeme tušit,
kam se pohne s další hudbou. Úvodem "Naiv" cítím severské black metalové větry, vanoucí
směrem od "Deep Calleth upon Deep" - Satyricon. Svébytný, osobitý black se severskou
mrazivostí a krásným maďarským horkým folklórem. Srážka kultur a tepelných oblastí, ano
i tak lze "Naiv" pojmenovat. THY CATAFALQUE se vydávají tentokráte i na pole instrumentálek,
kde vokálu netřeba. Jednak tam je opravdu zbytečný a na druhou stranu ty s vokály o to
více vynikají a přispívají k stylově rozevřené náruči. Skočná, pozitivně laděná skladba
nutí k lidovému tanci, kdy si svaly pěkně rozcvičíte a hlavu její divotvorností také
rozpálíte, abyste ji vstřebali celkově. Od jazzu se pohybujeme pomocí taneční hudby mezi
roztodivnými mezihrami, kdy není nouze o dechové překvapení a zajímavé hudební motivy, až
po hrubozrnné kovy. Skladby žijí neuvěřitelným vnitřním dějem a pulsem skutečného
společenství rozdílných entit, které žijí spolu v harmonické jednotě a tanci.
„Geometria“ byl těžký kus a „Naiv“ je oproti němu jako sluncem zalitá, roztančená louka,
na jejíchž skrytějších zákoutích mají ženštiny svá lůna dokořán a jsou plné chuti nespoutaně,
vášnivě dovádět. Ne, nejsou to flundry, ale prosté děvečky, které se těší z naturálních
prožitků. Neskutečné reje folklorních rejů a metalových kejklů dávají dohromady vrcholné
okamžiky alba. Poklidné rozjímání za účasti smyčců, ale nijak velkolepě, spíše se tlačí na
pocity a hloubku vyjádření niterných pocitů. Klid a akustické podávání rukou se smyčci je
čarokrásné, byť se nejedná o objevné prog momenty. Když vystrčí růžky kovového trsání, v
kombinaci melodiky a rytmů uspávačů hadů, klesá mi sanice a tančím. Hudba se vine až orientálně,
ojediněle a netradičně, folklórní rytmy se libovolně kříží na kov, rozžhavují ho a obohacují o
nové prvky, vedoucí k jeho univerzálnosti použití i tam, kde bychom jeho užití nečekali.
Kytary a blackový skřekot tyto prvky občas umlčují, ale je jasné, že jejich existence je již
neoddiskutovatelná. Pastva pro progresivně laděné posluchače, kteří neohrnou nos nad tvrdostí
a expresivním pojením černého kovu.
„Naiv“ nezkrotně, samovolně plyne díky volnomyšlenkářství tvůrce nahrávky a svébytně deformuje
lidové prazáklady do ambientně zkresleného záznamu zvuku. Cesty nejsou nijak zaslepeny a Támasz
se vydává kudy ho vedou jeho vnitřní melodické nutkání a chuti rozvíjet silné hudební nápady do
nečekaných vrcholů anebo naopak do elektronických koutů zcela nečekaných vyjádření a obratů.
Navíc umí osvěžit pulzní skočnou skladbou, která rozproudí nohy k tanci, nic moc se neřeší, jen
požitek a radost z bytí. Nádhera, kterou SSOGE taky umí, ale nejsou až tak uvolnění a nad věcí.
"Naiv" není jen o tanci a radosti, jak by se mohlo zdát, umí být i zastřené a tajemné, aby
dovolilo kontrastně explodovat v lidovce s vokalistkami, které nám dají milost a stejně tak
metalu, který nakonec nad ambientním šumem získá dominanci. Čisté melodie jsou odzbrojující a
kal klávesový tomu jen dodává pověstnou třešničku na dortíku. Zpěvačka si nejednou nese svůj
naturalistický hlas, kam se jí zamane a uhrančivým charismatem strhává pozornost na skladbu,
a nejen na sebe.
Deska si na nic nehraje a je opravdu radostnější než „Geometria“, ale není podbízivější či trapně
melodicky udělaná na přímé hity. Jde o skutečný skvost bez nutnosti, jakkoliv protěžovat
THY CATAFALQUE do popředí a kvality. Takových souborů jen houšť!!! S "Naiv" jsem nenaivně spokojen,
protože naivnost jsem už ztratil během života několikrát a nyní jsem rád, že si ji mohu kdykoliv
vyslechnout a budovat si další naivní hráz před skutečností, jež na vás může kdykoliv zase
nečekaně zaútočit a podat si vaše vědomí či klidné spaní a celkově semlít. O vše můžete přijít.
Kvalitní hudbu vám z hlavy však nevyžene žádný děs či zármutek, nakonec k vám sama začne promlouvat
pro úlevu. Je tam navždy a "Naiv" se do mého podvědomí směle zařazuje bez obtíží!
Přidáno: 9.12.2020
