VINCENZO GRIECO je italský hudebník, skladatel a především kytarista, který působí
v několika sešlostech a účinkuje v pár projektech. Nyní mu konečně pod italským labelem
Red Cat vychází jeho první sólové album. Toliko promo materiály a já se bojím toho
- především kytarista, kterému jsou nejspíše těsné ony projekty a chce předvést své
muzikantské umění a ukojit své ego. Ovšem obával jsem se vcelku zbytečně. Mohu říci,
že on je především skladatel a to hodně dobrý. Umí si pohrát s kompozicemi, atmosférami
skladeb a dokáže čerpat z několika klasických žánrů. Tak třeba hned úvodní „Crashing Waves“
je parádní hard rockovka, odkazující na staré dobré časy, kde velmi povedeně kombinuje
tvrdé kytary s akustikou a střihne si i brilantní sólo na svůj oblíbený nástroj. Ono se
samozřejmě dá říct, že ta luxusní kytarová sóla provází každou písničku. Aby taky ne,
vždyť VINCENZO GRIECO je kytarista a ještě navíc ke všemu pan kytarista. Jenomže ty
písničky nejsou čistě jenom o něm, i když vlastně všechny složil on, ale prostor pro
seberealizaci dostali i hosté, kteří se na písničkách podíleli a to především na vokálních
postech. Třeba v mé nejoblíbenější „Don´t Lay Your Love To Waste“ hostuje zpěvačka Sara,
která té poklidné bouřlivosti dodává jakousi vnitřní krásu. Oproti tomu jakousi
neposedností je „Dizzy Height“ a tady si přijdou na své milovníci Jimiho Hendrixe.
Ovšem VINCENZO GRIECO není jednostranně zaměřený muzikant a jak jsem již zmínil, tak
čerpá z několika žánrů. Některé písničky nosí funky příčesek a vcelku moc mi nesedí
„That Brand New Perfect Tune“, kde se experimentuje s dechovou sekcí. Ono by se dalo o
jeho albu mluvit jako o jakési roztříštěnosti. Jenomže VINCENZO GRIECO je schopný
manipulátor a tak neskáče z jednoho do druhého jako neosedlaný kůň na zadělané dráze,
ale pozvolna mění charaktery písniček i jejich nálady, takže si ani neuvědomíte, že třeba
posloucháte v takové „Misleading Lights Of Town“ odkaz na blues rockového velikána Garyho
Moora. Tahle písnička patří ke skvostům alba. Schválně nebudu vyjmenovávat všechny
písničky a která má k čemu blízko, jako například „Lord Of The World“ k ZZ TOP. Každý
rocker si na tomto albu něco najde, zvláště, když se nezapomnělo na romantiku v podobě
povedené baladické „1995“, kde možná větší prim než kytara hrají smyčce. Každý, kdo má
rád takovou tu hard rockovou pohodu s blues odérem, si na albu „Misleading Lights Of Town“,
kytaristy VINCENZA GRIECA, opravdu něco najde. A když teda najde, tak může zkusit
omrknout i veškeré hostující osazenstvo. Těch jmen je na vyjmenování spousta a stejně by
většině rychloposluchačů ty jména nic neřekla. Nebudu tvrdit, že vše na albu mi úplně sedlo,
ale hodnotím jej hodně vysoko, protože u tohohle mít nohy na stole a nic nedělat se
prostě vyplatí.
Přidáno: 25.6.2019
