PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

VIGO - Soumrak andělů (2018)


S kapelou VIGO se možná trestuhodně setkávám poprvé. No a je slyšet, že kouzelník VIGO je kouzelník mnoha tváří, přesto jednoho kabátu. Již jsem v několika případech u podobně znějících kapel narazil na označení zábavový heavy metal. Pravda pravdoucí, jenomže která z různorodých kapel nechce své fanoušky bavit, i když třeba děsem. Já tomuhle říkám české hard & heavy. Je to jakási návaznost na český bigbít, takový, jaký ve světě nemá obdoby. Možná to mnohé rádoby pravověrné fanoušky heavy metalu uráží a sráží hodnoty naší upřímnosti, mě však nikoliv. Jen bývám občas zklamán tím, že mi kapely nevycházejí vstříc mým potřebám rebelantské ostrosti a podřizují se spíše potřebám davu vlhkých kalhotek. Kolikrát mi to přijde jako heavy pro holčičky dávno za sexuálním zenitem a o upřímnosti poskvrněného početí ničeho, natož jejich, se dá pochybovat. No a když jsem poprvé slyšel otvírák alba „Blaničtí rytíři“, tak si říkám a je to tady, jenom s jakousi národně buditelskou atmosférou. Jenže kouzelník VIGO umí skutečně čarovat a má cit pro epičnost s erupticky procítěnými klávesami a hymnickými refrény, což je cítit i v písničce o nejoblíbenější ženský na světě „Bathory“, či trochu krutější heavy nátuře „Politika“ s trapným, leč podařeným textem. V tomhle jede teda spousta těch jakoby zábavových kapel, ale někteří musí hodně čichat k oholenému ohanbí, aby je něco srdceryvného napadlo. To VIGO nemusí a navíc se umí odvázat do power metalových nakládaček s příznaky nemocného thrash metalu. A musím říct, že bych jako otevírací skladbu viděl raději právě titulní „Soumrak andělů“. Pěkná to vypalovačka s pěknou melodií, ale za ní nezaostávají ani další dravé skladby jako „May day“, „Zlatokopka“ a „Gladiátoři“, i když posledně jmenovaná trpí jakousi indispozicí své vlastní neroztomilé vzpřímenosti. Přesto tleskám a jsem svým způsobem nadšen. Jenomže kapela se bohužel nevyhnula jisté křečovitosti a to v jakési nucené baladičnosti „Slepá víra“ a hlavně a především třísesterské „Vůl jako stůl“, která by na mě zapůsobila pouze s trojkou pod kůží na nějakým sále. Zvuk alba je sice jako ze šlechtitelského chovu, ale baví mě vcelku jakási neučesanost projevu VIGO. Oni nestavějí na nastrojenosti irelevantních andělů a rovnou jim vyhlašují krach s namířeným ukazováčkem, kde je koš. Jenomže krach může mít povícero podob. Textová stránka alba rozhodně není žádnej propadák do mrzutosti, i když se kapela drží osvědčených témat a hlavně schémat, a s onou trojkou v žíle bych to dal naživo na první dobrou. Jenomže za střízliva se nejedná o kdovíjakej zázrak. Kdo má rád ten rádoby pochybnej zábavovskej metal, tak ten stejně jako já by mohl být nadšen, nebo alespoň spokojen.
Zobrazeno: 165x



Rock´N´Roll Hell 7/10


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | VIGO - Soumrak andělů (2018) | Hard Music Base

Seznam skladeb


1. Blaničtí rytíři
2. Soumrak andělů
3. Bathory
4. May day
5. Politika
6. Šance pro život
7. Slepá víra
8. Sniper
9. Vůl jako stůl
10. Zlatokopka
11. Realita
12. Gladiátoři

Hodnocení uživatelů



ø8.5/10

Počet hlasujících: 4


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist