PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

NECROCOCK - Křivoklátské martyrium (2018)


Dva roky jsem chodil jako totální idiot po houbách, abych dostatečně pochopil jedlost jedovatých hub z příručky „Houbové album“, no a teď tady máme konopišťské martyrium. Ono se teda jedná o „Křivoklátské martyrium“, ale v případě jakéhokoliv alba NECROCOCKa jako kdybych si na tom konopišti konopném ujížděl. Případně i na jiných hypnotických halucinogenech, ale přírodního charakteru, neboť Tomáš Kohout je veskrze přírodní tvor. I když pro fanoušky tradičního rocku s hitovým potenciálem může být Tomáš i skutečný netvor. Jeho hudba nikdy nebyla a patrně nikdy ani nebude normální. Vždyť, jak to říkal Markýz de Sade. Omlouvám se vám, že jsem naše jméno proslavil svými nectnostmi, protože vy byste to svými ctnostmi nedokázali. Proč taky stát jako šest set šedesátý šestý v řadě, když můžete stát první v šest set šedesáti šesti řadách. Ne že by se Tomáš vnucoval svou úchylností a vytvářel ji nějak záměrně, natož strojeně. On prostě takový je a znalci jeho veškeré tvorby berou jeho zvrácenost jako naprostou přirozenost, pramenící z nestydlivé živočišnosti. NECROCOCK je takovým rockovým samorostem domácí scény, kterých ani celičký svět příliš mnoho nezná. Tomáš je takovej malej loupežník a vrah, kterej se nemaže s ničím a to jak po textové stránce, tak po stránce hudební, kde dokáže umělecky zneužít jakýkoliv hudební žánr či paskvil ku prospěchu svému, až by se od něho mohli učit politici tu jeho zvrácenou diplomacii naruby ku prospěchu předvolebních kampaní. NECROCOCK ovšem své zvláštní zvrácenosti dává ještě zvláštnější, mysteriózně hypnotický nádech a věřte, že album „Křivoklátské martyrium“ na rozdíl od „Houbařského alba“ je hodně zvrhlé. Jenže Tomáš nevyužívá trapných vulgarismů a své omamně divné texty balí do nevulgárních jinotajů, kterým se člověk normální bojí postavit tváří tvář. „Křivoklátské martyrium“ je ucelený detektivní příběh, jehož zvláštní nechutnost si můžete přebrat sami v, z části nepřístupném, bookletu dost povedeného digipacku s ujetými fotografiemi a tradičně zvláštními malbokresbami Franty Štorma. Hudebně je nové album prostě mysteriózní NECROCOCK, tak jak jej známe. Ovšem pozor. I když jsou z alba cítit veškerá Tomášova působiště, od Master´s Hamer po Kaviar Kavalier, tak mi přijde album „Křivoklátské martyrium“ jako nejméně rockové v jeho zvrhlé art rockové diskografii. Jo, vždycky když někdo něco udělal takzvaně mimo mísu, tak to bylo art nebo progres. Ne že by Tomáš nebyl progresivní ve svém snažení, ale ten art rock se k albu „Křivoklátské martyrium“ absolutně hodí, protože jen málokdo stvoří zvrhlou humoresku s detektivní zápletkou na bázi hypnotické tetičky operetky se sexuálním podtextem, jejíž zvrácenou atmosféričnost umocňuje plejáda různých vokálů. Cesty boží jsou nevyzpytatelné, ale cesty NECROCOCKa jsou chvályhodné.
Zobrazeno: 587x



Rock´N´Roll Hell 8/10


» NECROCOCK - Křivoklátské martyrium (2018) (19.12.2018)
» NECROCOCK - Houbařské album (2016) (5.12.2016)
» NECROCOCK - Lesní hudba (2010) (28.11.2011)




PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | NECROCOCK - Křivoklátské martyrium (2018) | Hard Music Base

Label


GummiStudio Y

Seznam skladeb


1. Zrození Nemodlenky (intro)
2. Forenzní hypnotizér
3. Stoupám k Oupoři
4. Boromějka narkotizérka
5. Hraju na hydraulofon
6. Zvíkovecké harmonium
7. U Buližníkových skal
8. V Luhu
9. Pátrám pod Amalínem
10. Otýlie hárá
11. V sakrální ložnici
12. Smrt v hospodě U šesti trampů
13. Početí
14. Nemodlenka létá
15. Sluneční pokoj
16. Zpívej, zpívej studánko
17. Liščí neděle

Hodnocení uživatelů



ø8/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist