PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

ALBERT MARSHALL - Speakeasy (2018)


No a máme tady zase jednoho italského instrumentálního dobrodruha, který zkouší mé mozkové závity, ne zrovna milovníka instrumentálních alb. Sice jsem letos již pár instrumentálních alb byl donucen vyslechnout a kupodivu u mě většina z nich nedopadla vůbec špatně, a ani ALBERT MARSHALL ve finále nedopadá u mě zle. Jenže se mi ježila trochu husí kůže pod krčními obratli při prvních jménech vzorů tohoto vcelku talentovaného hudebníka. Steve Vai a Joe Satriani rozhodně nepatří k mému gustu. Možná sem tam nějaká ta jejich skladbička mě zaujala, ale z jejich albových serenád si téměř nic nepouštím a jejich hravost s tóny mě nechává chladným. Skoro obdobně je na tom i asi méně známý Paul Gilbert. Ovšem jméno Jason Becker, z legendárních Cacophony, přeci jenom ve mně vzbuzuje zvědavost. No a první skladba „Butler´s Regente“ mi hodně vyráží dech. Pěkná vypalovačka, plná zajímavých sól a přechodů. Jenže tady bych trochu zmínil jiného kytaristu a to Jasonova bývalého parťáka z Cacophony. Marty Friedman je to jméno, které se mi zjevuje při některých sólech. Vzpomínka na písničku "Hangar 18" od Megadeth, čemuž hodně napomáhají i povedené basové linky. Ona celá tahle první písnička má takovej odlehčenější thrash metalovej nádech. Tady bych dal fakt asi za deset plných a je hodně velká škoda, že takovýchhle věcí se nenachází na albu povícero. Spíše bych řekl, že to následně poněkud ztrácí energeticky dravý šmrnc. Jenomže to album rozhodně nejde do kopru. Jenom již je spíše heavy metalové s výlety do hard rocku. Jistý druh hravosti se decentně promítá do skladeb „Re Marzapane“ a „Ramshakle Blues“ a je cítit to ovlivnění kytarovými celebritami Steveho Vaie a Joe Satrianiho. Jenomže tohle není pohnutka k pohrdání a ta hravost ve mně budí dojem pozitivní masturbace. Navíc, tohle album není čistě instrumentální a do „Fallen Angel“ a zejména plamenně hořící „Tristan Fireland“ si Albert přizval zpěváka Marka Boalse, jehož jméno by heavy metalovým fajnšmekrům nemělo být neznámé. Tady Albert naplno ukazuje, kam chodí pro ony tvrdé metalové riffy, které doprovází jeho povedená kytarová sóla. ALBERT MARSHALL je vskutku metalový hrdina a zejména druhá jmenovaná je železnou pannou opravdu procítěná. Ale mám-li mluvit o vskutku povedené skladbě, tak budu nejspíše mluvit o „Dreamlover“, ve které se snoubí chytrá nápaditost s jakýmsi emocionálním charakterem a opět zde musím vyzdvihnout baskytarové linky. Tohle album prostě není jenom o kytaře a prostor dostávají naprosto všichni. Možná bicí by mohly být o něco nápaditější, ale rozhodně nejsou vadou na kráse tohoto vcelku povedeného alba. Ano, album „Speakeasy“ je povedené a ALBERT MARSHALL ukazuje, že se dá složit onanistickou písničku, která ale zůstane nadále písničkou a ne jenom sebestřednou onanií.
Zobrazeno: 200x



Rock´N´Roll Hell 7/10

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | ALBERT MARSHALL - Speakeasy (2018) | Hard Music Base

Label


Red Cat Inst Fringe

Seznam skladeb


1. Butler´s Revenge
2. Badlands
3. Fallen Angel
4. Re Marzapane
5. Dreamlover
6. Tristam Fireland
7. Ramshackle Blues
8. Eclipse (White Horse)

Hodnocení uživatelů



ø7/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2018. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist