PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

A PALE HORSE NAMED DEATH - When The World Becomes Undone (2019)


Američtí A PALE HORSE NAMED DEATH dlouhá léta spali a se svým třetím velkým počinem přicházejí po rozsáhlém klidu a čerpání energie. Z toho by mohlo být patrné a očekávatelné, že se nápady a energie budou jen hrnout. Vše bylo ještě podpořeno příchodem bubeníka (Johnny Kelly), jehož kořeny patří do stejného lůna jako u Sala Abruscata, tj. Type O Negative, v nichž se právě Kelly stal nástupcem Sala. Tím by měl být odkaz a síla legendárního uhrančivého souboru ještě více zesíleny. Leč, mnohé se nepovedlo a marně pátrám po něčem pozitivním. Album jsem několikrát odložil do vyhnívacího úložiště, aby nadešel jeho čas a hledal jsem chybu ve svém rozpoložení a chutích na jiné stylové radovánky.
Plačtivé odbíjení nedobrých událostí a smutné chorály v dáli nevěští nic dobrého a radostného. Sal se chopil pradávné látky Type O Negative, a myslí si, že kouzelnou auru, kterou udržoval Steele, se mu podaří rozdmýchat i v sobě a jen tak bez umělecké vize. Prázdnota, kterou však buduje, je skutečná prázdnota a není prodchnuta použitelnou emocí a je tak neuchopitelně vypráskaná a samoúčelná. Ducha jeho pradávné domoviny slyším křísit každou figurou, notou a melodií, které působí jako kytky z dětského herbáře. Příměr „snaha“ by mohl být ekvivalentem pro materiál, který se line z celého alba "When the World Becomes Undone". Leckdy se minuty snaží vyvolat onu potřebnou auru, ale stále nemohu nikde nic hmatatelného z písně získat. Jakoby zmrskaní Alice In Chains chtěli opustit grunge a dát se na doom a hned na začátku se jim na nahrávání Jerry Cantrell vykašlal a odešel spolu s nápady a ucelenou myšlenkou, jak neznít prázdně - blbě. Pár pradávných ověřených Type O Negative figur nemůže postavit skladbu na nohy a udržet ji ve stoje, nebo aspoň v kleče. Vše padá nekontrolovaně na ústa. Soubor působí jako malý chlapeček, snažíc se zvednout krátkýma rukama fotbalový míč, ale každým dalším krokem si ho ukopává.
Zbičován prázdným úvodem u většiny skladeb dostávám další direkt. Rozostřená chrastivá kytara, divné recitativy, zabrzděná rytmika kdesi v pozadí. Výsledek je většinou negativní a až směšný. Jako bych se nemohl probudit z hlubokého spánku. Duté, neuchopitelné tryzny bez jediného nosného zapamatovatelného nápadu. Album se prokládá čtyřmi instrumentálkami vč. intra a už tak nezáživné, prázdné písně, snažící se vyvolat minulost a dychtící po vrcholu, dostávají pověstné hřeby do rakve ještě zbytečnějšími minutami ruchů a divných tribálních variací. Když už páni tuší, že motor asi nenaskočí, zkusí se sáhnout tam, kam sahal i samotný Velký Peter a to k jisté doomové infernální magii Black Sabbath. Přesto se vše nakonec stáčí do špatných „Seattle“ nálad a zvuku.
Další hřeb v mých nadějích po instrumentálním tanci v lese zaráží půlminutové ticho na začátku jedné skladby. To už bych nejraději nahrávku vyrval z přehrávače, bohužel to s ohledem na digitální věk nelze vykonat. Dříve to šlo udělat impulzivně a mlaštit s nosičem daleko od přehrávacího ústrojí, nebo ho nahodile zahrabat do skříně mezi prázdné obaly. Každá doba přináší své pro a proti. Hudba je prázdná a jediné, co mi opakovaně album způsobuje, je spánek v dobu noční a nasrání v době pracovní, takto tedy funguje správně. Pustit si nahrávku však ve volném čase je naprosté plýtvání mým nejdrahocennějším momentem dne, které A PALE HORSE NAMED DEATH vícekrát dobrovolně neumožním. Už mi docházejí síly, abych pracně pánev po pánvi rýžoval zrníčka dobrých momentů z hudební hlušiny. Splácaná rozplizlost, kde se jen mísí jistá nostalgie Alice In Chains a lehcí Paradise Lost. Je to boj, vyžadující mnoho síly, doposlouchat se konce.
Výsledek? Upatlaný prázdný odvar (kdybych použil revival, urazil bych spolky uctivé k legendě) Type O Negative, vzniklý na velmi silných, emoce tlumících lécích, které nesvolí vypustit cokoliv smysluplného. Dalším neblahým jevem je fušování do řemesla Seattlu a řekněme hlavně Alice In Chains. Pane Abruscato, tak zapoceného a upachtěného jsem Vás nečekal. Pokud bych v prázdnotě a minimu nápadů a nulové chytlavosti cítil jistou uměleckou licenci, možná bych ji jmenoval. Kdo chce smutnou, líně se vlekoucí, nenáročnou hudbu, bez jakéhokoliv vzplanutí a emočního obtěžování, bude nadmíru spokojen. Mně se už podruhé v řadě líbí více obal než hudba. Kdyby se na albu svědomitě stříhalo, nezbude z hodiny ani deset minut solidního, slušného, průměrného materiálu. Jen unavená plytkost bez hlubšího nápadu a myšlenky. Nejhorší počin souboru. Pláč a slzy, spolu s umíráčkem ze zvonice asi signalizují, co po tomto počinu v historii souboru přijde.
Zobrazeno: 115x



LedTherion 3/10




PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | A PALE HORSE NAMED DEATH - When The World Becomes Undone (2019) | Hard Music Base

Label


Long Branch Records

Seznam skladeb


1. As It Begins
2. When The World Becomes Undone
3. Love The Ones You Hate
4. Fell In My Hole
5. Succumbing To The Event Horizon
6. Vultures
7. End Of Days
8. The Woods
9. We All Break Down
10. Lay With The Wicked
11. Splinters
12. Dreams Of The End
13. Closure

Hodnocení uživatelů



ø4/10

Počet hlasujících: 2


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist