PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

ARION - Life Is Not Beautiful (2018)


Někdy méně znamená více. Finové na svém druhém albu „Life Is Not Beautiful“ však bombastikou nešetří a metají ji po sněhových koulích na všechny směry, až vás přestane bavit uhýbat či sledovat hlavní proudy palby. Všemu dominují klávesy a jejich sto stop. Vytrácí se často to důležité - melodie a síla podstaty skladby, které jsou zbytečnou bohatostí výrazu rozprášeny na molekuly. Poslechněte symfonické bombastické intro a připravte se na ostrý start do symfonického syntetického metalu. Rytmika tepe důrazně, jenže ARION jsou finští maximalisté a dobré utápějí do nadměrné bombastiky, kterou vše zahluší. Skladby spíše většinou exhibují, než aby vykvétaly v melodické monumenty, což je škoda, nápadů mají tito Finové někdy až příliš a je jim líto stříhat a redukovat.
Hostující zpěvačka Elize Ryd si rozdá duet s Lassi Vääränenem, dokud skladba tepe a oba vokalisti pilně poletují, je vše v pořádku. Nadmíra bombastiky a snahy po vykutí ideálního melodického plátu však také upozadí to hlavní dobré. V okamžiku, kdy se z hudby vytratí kytary, je to s ARION vždy na pováženou. Míří do pekel černobílých klapek a utápí se v honitbě za tisíci zvuky, které musejí do každé vteřiny natlačit. Jakoby se obávali, že by mohli zklamat, nebo ztratit dobrý nápad. Kdyby činili uváženěji a dali najevo jinou touhu než megalomanství, udělají lépe. Ale asi to k mládí a nezkušenosti patří a díky tomu v historii vzniklo mnoho děl, které samotní tvůrci nepřekonali. Úvod alba mi tedy příliš nesednul. Ale u čtvrté skladby – „The Last Sacrifice“ cítím, že se hraje metal power symfonie světové extra třídy. Skladbě vládnou divoké živoucí bicí a při vyklenutí do klidnějších důrazných temp se ARION konečně otevírají posluchači s trochu civilním, klidnějším metalovým přednesem, kde myšlenky rozvíjí a nezahazují je po vteřině. Bombastické, silné, mohutné, jakoby zesílení Rhapsody, nadopovaní mladickou energií a chutí něco dokázat. Zde jsem v kolenou a dobrovolně se pokládám na masážní stolec na krásné melodické naklepání. Fantasticky bombastická jízda, která nezatlačila do pozadí to důležité, podstatu písně a metalové instrumenty, spolu s dobrými vokály. Zde bych dokonce ve srovnání s poslední řadovkou „Gunmen“ od Orden Ogan řekl, že tak dobrou skladbu jejich němečtí kolegové nenahráli na zmíněné album.
Zvládají i dramaturgii a střídání typů skladeb, aby bylo album komfortnější a nezabíjelo silovou jednotou. Zavčasu přichází klidná baladická skladba „Through Your Falling Tears“, cajdák chcete-li, ale má v sobě drama a nezní blbě. Navíc pánům je známá práce s dynamikou a proto i pomalá skladba v provařeném vzorci vychází slušivě. Krotí se a na své poměry uchovávají i jistou křehkost okamžiku a nezazdí tyto emoce za hradbu vlastních choutek znít bohatě. Když pánové spustí lehkonohou hitovku, která si s ničím neláme hlavu, dostávám pocity uvolnění a neberu ARION konečně tak vážně a začíná jít o zábavu. Což v tomto případě není vůbec špatně. Jakmile se opět zjeví touha nahrnout milión stop do úzké štěrbiny, mám problém. Když nemyslím, tak se hudbou ARION bavím a užívám si ji a dávám si nejeden bombastický zábal alá Blind Guardian.
ARION si nahrávku produkovali sami, což mnohé vysvětluje. Cítím, že souboru chybí silný producent. Schází pouze pověstný krůček nebo pohled zvenčí. Hudba je nadějná, ale potřebují dát všemu jasný řád a důraz na důležité věci. Bohatost je sice fajn, ale pokud je rozbředlá jako led na rybníce, mnoho dobrých zápasů rybníkářské ligy na vlastní kůži nezažijete. Na druhou stranu jsou ARION neobroušený klenot, který má své osobité kouzlo a byla by ho škoda zcela zatratit. Pánové dokazují, že umí i výrazně kazit a do nahrávky vloží trapnou baladu k ničemu „Last One Falls“. Stačilo stříhat a vyhazovat, protože hned následující taky baladou vše srovnávají do kvalitativního nadprůměru. Velkolepé finále skladby snese i příměr k vrcholným patetickým baladám od Tobiase Sammeta v dobrém slova smyslu. Souboru hodně sluší v závěru alba občas odhalená špinavější produkce a ústup od bombastiky, kdy je konečně slyšet i mohutná basa a metalová kostra není zcela zalita syntetikou. V žádném případě neříkám, že by "Life Is Not Beautiful" byla špatná nahrávka, často je více než strhující a bombasticky melodická. Každopádně mají v sobě reaktor, který se už dávno vytratil z Avantasie, Stratovarius, Primal Fear či Hammerfall. ARION se vypracovali a stali se souborem, který by měl každý melodik sledovat velmi pečlivě.
Zobrazeno: 98x



LedTherion 7/10




PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | ARION - Life Is Not Beautiful (2018) | Hard Music Base

Label


AFM Records

Seznam skladeb


1. The End of the Fall
2. No One Stands in My Way
3. At the Break of Dawn
4. The Last Sacrifice
5. Through Your Falling Tears
6. Unforgivable
7. Punish You
8. Life Is Not Beautiful
9. Last One Falls

Hodnocení uživatelů



ø7.8/10

Počet hlasujících: 4


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist