PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

GRIMORIUM VERUM - Revenant (2018)


Jak připadají nám všichni stejní, ti obchodní cestující. Stejné obleky, stejné úsměvy a stejná slova od dveří ke dveřím. Jsou to ďábelští obchodníci s dobrem, jenž prodají i váš nos mezi ušima vám samotným za nejvyšší možnou cenu. Ovládají magii slova i gestikulace, aby umocnili věrohodnost dobra v pekle. A co když tihle obchodní iluzionisté nechají ze svých dodávek plných vysavačů, mixérů a dalších svatých relikvií znít symfonicko black metalovou kulisu? Nejspíše záleží komu co chtějí prodat a hlavně za kolik. Jak praví vytržená stránka z Bible, láska k penězům je prazáklad zla. A tak se musí v rámci dobrotivosti lhát. Mnozí ortodoxní blackers berou již jen klávesy jako zradu na black metal a pohřbívání idejí zla, natož potom celý symfonický orchestr, i když produkovaný na ony klávesy. Mně to ve svých počátcích zase až tak nevadilo. Bylo to přeci jenom něco trochu jiného a nabízelo to jisté možnosti. Jenže později se z toho započala stávat pompézní, nabubřelá maškaráda, nabízející sladké esoterické pilulky pro erotogenní zóny přestárlých celebrit, napumpovaných kokainem a silikonem. No a když někdo začal v symfonickém black metalu koketovat s jakousi pokrokovostí, čili progresivitou a z ladných křivek atmosfér se začala zkorumpovaně stávat celulitidová monstra, tak potom i neortodoxnímu fanouškovi black metalu, jako jsem třeba i já, začalo být na zvracení. Ovšem v případě ruské symfonické black metalové kapely GRIMORIUM VERUM a jejich nového alba „Revenant“ mi tedy na zvracení není. Oni jsou s tou symfoničností někde tam na začátku, kdy se tomu symfonickému black metalu dalo pořád s klidem říkat black metal atmosferický. Někde tam na počátku, kde se symfoničností započínali Dimmu Borgir. GRIMORIUM VERUM přeci jenom decentně rozvinuli přiměřenou primitivnost symfoničnosti, kterou se některé kapely oněch dob i pyšnily, leč v současné době načančanosti by patrně neuspěly. Ovšem to rozvinutí je pouze a jenom v decentních nuancích tak, aby kapela na rozdíl od spousty podobných zůstala kapelou řízně black metalovou a ne zle se tvářící žalostnou komediální fraškou. A nic na té black metalové nevraživosti nemění ani fakt využití čistých vokálů v „The Light of Dark Fater“ a „The Great Serpentine Saint“. Navíc GRIMORIUM VERUM se nebojí do té své atmosferické symfoničnosti zapojit i trochu méně líbivé, plastičtější zvuky a svým způsobem by nemusela být jejich tvorba cizí ani fanouškům Limbonic Art. K dobru je nutné taky přičíst, že tím, jak se nesnaží GRIMORIUM VERUM o nějakou nabubřelou košatost kompozičnosti, tak se jim daří držet i délky skladeb v únosných mezích tak, abyste se v nich neztráceli, jakož i v albu samotném. I tak je tohle album při své relativní nepestrosti dlouhé až dost. I když, jestli někomu nevadí hodina symfoniky black metalové na jeden zátah, tak prosím. Taky musím říct, že album „Revenant“ je moje první setkání s touto ruskou kapelou. Jelikož mě vcelku zaujala svým navrátilstvím k původní strohosti symfonického black metalu, tak jsem si dal i decentní výlet do albové minulosti kapely. Aktuální album „Revenant“ považuji za hodně povedené, ale album „Relict“ z roku 2015 mi přijde ještě o něco zajímavější. Doufám, že to není náznak sestupných tendencí kvalit GRIMORIUM VERUM. To by byla možná škoda.
Zobrazeno: 273x



Rock´N´Roll Hell 7/10


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | GRIMORIUM VERUM - Revenant (2018) | Hard Music Base

Label


Symbol of Domination Prod.

Seznam skladeb


1. The Born Son of the Devil
2. The Kingdom of the Pain
3. The March of the Northern Kings
4. Blind Faith in Nothing
5. The Light of Dark Father
6. Revenant
7. The Circus of the Dark Illusion
8. Sacred Temple of Blood
9. The Great Serpentine Saint
10. The Resurrected on the Devil´s Hands

Hodnocení uživatelů



ø7/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist