PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

VOLA - Applause Of A Distant Crowd (2018)


Dánové VOLA tři roky od debutu vydávají albového pokračovatele a kladu si otázku, kdo by jejich současnou tvář rozpoznal. Od djentového klonu Meshuggah se rozhodli oprostit a roztáhnout vlastní umělecké panely. Velká, rozmáchlá gesta se jim náramně podařilo zachytit do nahrávky a ukázkově předvést, co znamená vývoj a růst souboru v umělecké rovině. Páni oproštěni od minulosti, křehce, post rockově našlapují. Jsou milí, mají chuť vyhrát si a pohladit. Ale také naznačují, že stále mají rádi trochu přitlačit, ale to jen hluboko pod vnímatelným prahem. Post emo rockově cukrují, ale nekomerčně. Činí neotřele a osobitě, lehce alternativně. Svojí milou tváří zastírají, že by rádi djentovali a praktikovali hlubokou orbu. Nemají problém spustit vzletnou, lehkou skladbu, na obláčcích skrápěnou jemným zahradnickým deštíkem kláves. Milé, lehce zasmušilé a trochu neklidné, dětem přístupné. Volně plující, uvolňující. Hodně mi připomínají The Gathering v poslední fázi existence. VOLA jsou především o uvolnění a volném toku příjemné rockové hudby s vysokým a bohatým hráčským vkladem.
Vědomi si toho, že nemohou neustále jen křehce rockovat, zařazují i hybnější skladby, vycházející z djentového příboje. Ale chlapíci jsou vývojově už jinde a používají ho jen jako jeden z mnoha výrazových prostředků. Šikovně ho montují na elektroniku a pod poklidnou melodiku, plnou něhy a vstřícnosti. Tu a tam použijí na hrubší dřevo i rašpli. Místy vystrkují růžky odlidštění OSI. Vše sešito náramně a s uměleckou bravurou. Škoda, že album nepřináší více energetických a emočních pecek jako je skladba "Smartfriend". To už by mé plesání nad touto nahrávkou bylo nečitelně uslintané.
Album se nejvíce vyžívá v poklidném bloumání krásnou krajinou, zkrápěnou cizorodými prvky, které netrhají houpavou vnitřní nit. Instrumentalisté vkusně exhibují a pokorně se vracejí k týmové hře. Decentně civilní a až popové ploužení v případě těchto Dánů s vysokou, však s potřebnou přidanou hodnotou. Špetky příboje a neklidu přináší další niterné a decentně osobní výpovědi o něze za zdmi domů. S pomocí elektroniky se vznáší a lehce poletují, meditují a vyprávějí. Pokud jsem si celou dobu poslechu myslel, že křehčeji to nepůjde, tak "Vertigo" mě ujišťuje, že jejich dno procítěnosti a lidného přednesu nemá změřitelnou hloubku. Čarují s tíživou atmosférou, zapadají do severské rétoriky pojetí rocku s obtiskem tesknivého žalu. Hodně mi chvílemi připomínají klidnou polohu úžasných Hallatar.
Vzletná křehkost, odpoutaná od sladkobolu trochou energetických siločar, dovoluje čarovat jakostní melodie vhodné pro plynutí mysli v prostoru. Albu dominuje klidná, houpavá nálada, která spíše post rockově rozlehle vypráví. Občas lehce začnou stupňovat tlak po vzoru Leprous. Do klidu vzácně vsypou trochu math metalové kombinace a ukazují, jak je možné vhodně pojit vzory s vlastním uměleckým přístupem a nastolit si nedozírné tvůrčí prostory. Ty jsou nesmrtelné, dokud si je sami tvůrci, zaslepení vlastní sebestřednou dokonalostí, nezastřou. Album je však na mě až příliš jemné a hodné, na druhou stranu je skvěle vyklidňující, podmanivé a uhrančivé a to i přesto, že je převážně soft či pop rockové. VOLA svoji kvalitu však pevně uchopili a nepadají do emo post rockové kaluže bolu a zmaru, plné sladkých načesaných frajírků.
Zobrazeno: 95x



LedTherion 7/10




PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | VOLA - Applause Of A Distant Crowd (2018) | Hard Music Base

Label


Mascot Records

Seznam skladeb


1. We Are Thin Air
2. Ghosts
3. Smartfriend
4. Ruby Pool
5. Alien Shivers
6. Vertigo
7. Still
8. Applause Of A Distant Crowd
9. Whaler
10. Green Screen Mother

Hodnocení uživatelů



ø8/10

Počet hlasujících: 2


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist