PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

MANIMAL - Purgatorio (2018)


"Purgatorio" - třetí album švédských power metalistů MANIMAL, nyní přichází vcelku brzy, po třech letech od předchůdce, ale na to, že soubor usiluje o pozornost od roku 2001, to není přílišná plodnost. Beru to s údivem, když se podívám, že u mikrofonu mají skutečně kvalitního zpěváka, na kterého se většina power metalové konkurence dívá hodně zespodu, tedy co se kvalit a tónu týče. Po kratičkém úvodníku je však od prvních taktů jasné, že jejich láska k Judas Priest nehasne, na druhou stranu Nyman bohužel pomalu ztrácí lehkost a chuť šplhu vysokého. Celý soubor zvážněl, víceméně opustil speedové choutky, dostal uhlazenější produkci a pánové hrají spíše jednodušeji. Zní rozvážně, profesorsky zasloužile a upřímně, moc mě nebaví. Snaží se znít epicky, ale jejich nyní převážně střednětempý power metal není nijak záživný. Vše jakoby obrousili drsným abrazivem.
Skladby neustále citují jejich oblíbené rockové a metalové ikony. Jediný posun na třetím albu spatřuji v novém mohutném zvukovém kabátku. Skladby drtí silou a střední tempo odlamuje jednu kovovou třísku za druhou, ale je to taková jednotvárná osmihodinová směna. Občas vás někdo pozve na frťana, občas lahev vytáhnete vy, jinak žádné vzrušení, jen šeď a žádná jeřábnice u střechy v minisukni. Titulní skladba je toho příkladem, pánové ještě lehce sahají po speedu, ale celkové vyznění je už moc hodné a melodie se hodí i do jemnějších rockových stylů. Pánové do svého metalu nyní však vkusně implementují rockové melodie a velké nálady po vzoru aktuálních Europe, což mi v povedenějších momentech přijde jako kvalitní.
"Spreading the Dread" je další typická střednětempá nuda, kde se vrství rytmika Metallicy z dob černého alba a Europe melodika. Od druhých jmenovaných by se však měli poučit, jak znít i po desítkách let na scéně svěže a plni zápalu a umu ve sdělování emocí. MANIMAL mi doslova odumírají před očima. Není to nějaká snaha znít zasmušile či potemněle, prostě jim ta kára vynechává a netáhne. Jednotlivé nálady a tempa jsou natolik jednotvárné, že byť si to skladby nezaslouží, uspávají mě bez milosti a na albu se vůbec neorientuji i přes krátkost stopáže. Stojím uprostřed festivalového dne a na mě se hrne jedna obligátnost větší než druhá, hledám stín, pivní vzpruhu a v programu marně hledám někoho originálního, nebo někoho, kdo se ve své minulosti stal jedinečným a přišel s něčím nezopakovatelným.
MANIMAL prováhali svoji příležitost dostat se někam dále než do běžného průměru. Bohužel než vzlétli, uběhlo mnoho času a po jejich prvním letu trvalo věky, než se odhodlali odrazit podruhé. Soubor, který svoji mrtvici rozdýchal, nyní pokračuje s kvalitou směrem dolů. Ne že by neuměli hrát, ale schopnost komponovat a přijít s něčím zajímavým je na úrovni toho, co hrály soubory před dvaceti lety. Skladby se tváří strašně vážně, ale u mě neobstojí. Dřívější diamant Nyman už opouští zajímavé polohy a snaží se okupovat středně vysoké rejstříky, které mi v jeho přiostřených polohách nepřicházejí příjemné. MANIMAL se snaží o posun, nebo spíše vydali čerstvý materiál, který je lépe prezentuje než tři roky staré návratové album, které v sobě mělo asi spoustu materiálu, nashromážděného v době jejich nečinnosti. Doposlouchat se závěru alba je těžké. Svědčí to o jeho prázdnosti a nezáživnosti, kterou naštěstí ředí krásné melodie alá současní Europe.
Zobrazeno: 77x



LedTherion 6/10


» MANIMAL - Purgatorio (2018) (15.6.2019)
» MANIMAL - Trapped In The Shadows (2015) (14.6.2019)
» MANIMAL - The Darkest Room (2009) (13.6.2019)




PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | MANIMAL - Purgatorio (2018) | Hard Music Base

Label


AFM Records

Seznam skladeb


1. Black Plague
2. Purgatorio
3. Manimalized
4. Spreading The Dread
5. Traitor
6. Behind Enemy Lines
7. Denial
8. Edge Of Darkness
9. The Fear Within

Hodnocení uživatelů



ø7.5/10

Počet hlasujících: 2


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist