PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

OCCULTUM - In Nomine Rex Inferni (2018)


Zase jedno povedené album, které mě vrací k prvotnímu zlu devadesátých let. To konala se revolta proti metalovým tradicím i proti pánbíčkářství samotnému. Já jsem to jako odpor vůči death metalu či speed metalu nebral, ale rozhodně to mělo své neskonalé kouzlo a svým způsobem to vneslo i svěže smradlavý vítr na hudební scénu. Takže se dá říci, že jsem svým způsobem podlehl nelékařské muzikoterapii v podobě satanotomie, která i u bližních mých vyvolávala vyrážku a u bohabojných sousedů satanofobii. Samozřejmě i v těch dobách se muselo dělit černé zrno od nahnilých plev a příživnických pozérů. Od těch dob prošel black metal vývojem k umělecké líbivosti s menším, ne-li mizerným, koeficientem zla. Ale pořád se najdou kapely, které se i v současné době vrací ve své tvorbě k prvotnímu zlu a skutečnému neznabožství. Sice by škarohlídi mohli tyhle kapely nazvat revival či tribute bandy, ale na to svý černý lejno sere Kerberos. Polsko, ač silně katolická země, má velmi silnou black metalovou základnu i silného podporovatele tohoto undergroundového zla v podobě labelu Old Temple. Ten mimo jiné vydal loni i druhé album „In Nomine Rex Inferni“, rouhačské kapele OCCULTUM (dříve Amarok). No a ti se rozhodně nebojí dát o sobě vědět nejvyšší svátosti. Tady by se bezradní, co se obrátili na víru, opravdu měli bát nebezradných raubířů. Třísní hnusem kdejakej kastrol farní kuchařky tak, aby se sluha boží nažral, ale nepochutnal si. Severské zlo je tu cítit každým coulem, ale OCCULTUM mají v sobě jakousi svébytnost pro odumírání žláz po Slovansku. Především v pomalejších pasážích jsou OCCULTUM fakt silní a hnus ohavností tak vyznívá velmi dobře na to, aby se plýtvalo neznabožskými fofry. Hodně tomu napomáhá povedený zabijácký zvuk. Ten se nedrží nějakých zažitých undergroundových tradic, ale není ani nijak zbytečně vycizelovaný, takže humusná špína provází veškerenstvo písniček a dodává jim auru nekompromisnosti. No a vokál, to je správná anarchie. Vokalista drží svůj black metalový projev spíše v nižších polohách, i když umí vyjet i do poloh vyšších, ale rozhodně se vzorně nedrží rytmiky. Budí to dojem zajímavé hysterie, kterou bych možná u jiných žánrů odsoudil. Jenomže teď poslouchám black metal. Black metal hnusný, nenávistný a bez zaběhnutých pravidel, i když jistá pravidla byla v norském samoděržaví nastavena již koncem minulého milénia. Přesto OCCULTUM nedodržují pravidla a to je mi na nich hodně sympatické. Album „In Nomine Rex Inferni“ tedy není v ničem objevné a drží se anarchisticky devadesátkových archaismů, ale OCCULTUM to dělají velmi dobře.
Zobrazeno: 102x



Rock´N´Roll Hell 8/10


» OCCULTUM - In Nomine Rex Inferni (2018) (7.8.2019)
» OCCULTUM - Towards Eternal Chaos (2016) (10.8.2016)


PŘIDAT KOMENTÁŘ

Recenze | OCCULTUM - In Nomine Rex Inferni (2018) | Hard Music Base

Label


Old Temple

Seznam skladeb


1. Skulls Instead of Candles
2. Possessed by the Night
3. The New Har-Magedon
4. Hanged Man
5. Altars Among the Dead
6. Black Art of Necromancy
7. The Last Waltz with Death



O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2019. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist