PŘIHLÁŠENÍ / REGISTRACE

ATOMIC - Napůl (2017)


Počátek historie karlovarského souboru ATOMIC (nezaměňovat s berounskou kapelou stejného jména) sahá do začátku druhé poloviny sedmdesátých let. Toho času začíná čtveřice mladých gymnazistů pozvolna předkládat tamějšímu obecenstvu svůj osobitý bigbít, silně ovlivněný "dekadentním západním fenoménem", po vzoru Párplů a Uriášů. Jejich láska k rock´n´rollu, mladá energie, silná motivace, píle a vytrvalost postupně vynesla kapelu na vrchol západočeské rockové scény. S příchodem osmdesátých let jejich aktivita nabírá sestupnou tendenci, která soubor nakonec postupně uvádí do stavu předlouhé hibernace. Ovšem jeho poselství a duch nikdy nevymizel. Především díky excelentnímu, myslím že nedoceněnému, muzikantovi a hráči na hammondky, Martinu Uxovi, bývalému členu ATOMICu, který nepřerušil vazby s mozkem a textařem zanikajícího tělesa, Radanem "Marthy" Gregušem. Uxa později zakládá, dnes již legendární a stále fungující, kapelu Coda, která dále interpretuje nejzásadnější Atomické písničky a později další Gregušovy texty (namátkou: kultovní "Napůl", "Svinčík", nebo text "Vyšlo to z módy", zasazený do Codovské písně "Pivo lahvový"...). V dubnu 2013 ATOMIC, jako blesk z čistého nebe, znovu nastoupí na scénu. Tolik na úvod, protože nebýt fundovaných glos Petra Korála, nemám o existenci nějakých ATOMIC, natož o vydání právě recenzovaného díla, ani potuchy.
V lednu 2017 kapela odchází do studia nahrát svoje debutové album, které vychází už o tři měsíce později. Výsledek jejího studiového počínání rozdělují dvě cédéčka, hezky napůl. První část obsahuje znovu nahrané, staré písničky ze sedmdesátých let a bonus v podobě původní živé nahrávky, písně "Napůl", z roku 1979. Druhou desku nám otvírá další bonus, tentokrát také píseň "Napůl", ovšem ve svěžím a vypraném kabátě. Zbytek obsahu už představuje zcela novou tvorbu. Polovičatá atmosféra provází celý, skutečně velice luxusní, digipack, jehož první polovinu zdobí staré, černobílé fotografie a tu druhou fotografie nové, barevné.
Považuji za obdivuhodné vytáhnout svoje "pubertální pocity" o čtyřicet let později, se stejným nadšením jako zamlada, ovšem s větší precizností. Osobně bych svoje texty, které jsem napsal v patnácti, raději už nikde neprezentoval. A tady nám právě zakopali psa. Přestože je z těch starých textů cítit ona mladická nerozvážnost, či naivita, tak se kluci nemají ani po těch letech za co stydět. Téma první desky se točí okolo klasických pocitů dospívajících chlapců, kteří propadli bigbítovému kultu - první lásky a rozchody, reakce na právě panující společenskou situaci, co je trápí, život mladých rockerů, nebo poukázání na skutečnost, že pýchu vždycky předchází pád. Texty nové pojednávají převážně o tom samém, jenže teď už optikou dospělého člověka - ženský, pivo, daně, které musíš v životě jako rocker platit. Nalezneme zde ale i vážnější historické nebo filosofující aspekty, obsaženy v excelentních skladbách "Trafalgar" a "Rubikon". S pocitem naprosté spokojenosti tady vyzdvihnu fakt, že i říznej bigbít se dá prezentovat ve vší slušnosti, pokoře, s noblesou, bez trapných vulgarismů a za každou cenu šokujících klišé.
ATOMIC šlapou lépe než dobře seřízené švýcarské hodinky! Precizní bigbít, zahraný pěkně postaru. Žádný laciný make-up a vyumělkované efekty. Silný mechanický motor v podobě naprosto exaktních bicích partů, které jsou hrány na soupravě s jedním kopákem (no, hurá, konečně zase někdo), žene dobře rozjetý stroj k vytýčenému cíli. Neformální, samorostlá, ale brilantní a čitelná basa umocňuje celkový, vynikající dojem z jízdy. Svérázná a neotřelá kytara dodává všemu správnou jedinečnost a, sice skromnou, ale právem zaslouženou pompéznost. Klávesové nástroje zajišťují něžnou, místy až melancholickou melodičnost, která vyvolává nadmíru radostné pocity. Marthyho hlasový projev nereprezentuje žádný "Zepellinovský kastrát", ale je posazen do hlubších poloh. Jako příznivci Motörhead mi tento projev sedí, do muziky perfektně zapadá a kvituji ho s povděkem. Muzikanti jsou skutečně sehraní a všechny jejich party jsou tam, kde mají být. Žádný part tady nedominuje nad partem ostatním. Výsledný medový a měkký zvuk celé desky pokládám za excelentní. Přijde mi, že kapela používá elektronkové zesilovače a mastering její práce ve studiu probíhal analogově, na kotoučový magnetofon. (Jedná se o osobní pocit, který nemohu potvrdit ani vyvrátit.) Tahle hudba určitě neuchvátí posluchače hledající kontroverzi, nebo novodobé, tendenční zastření pravé podstaty věci nepřirozenými efekty a kravinami okolo. Myslím si však, že musí zasáhnout každého, kdo hledá v rockové hudbě originalitu, přirozenost, kvalitu a především lásku k bigbítu a poctivost. Jenom je škoda, že se tak jedinečná kapela stále prezentuje pouze na lokální úrovni, ale vím, že jí to ke štěstí stačí. Také by mi více, vzhledem k jejímu zaměření, seděl český název souboru s konečným "ká", místo anglického "cé". Nicméně, tohle vykresluje pouze kosmetický a nepodstatný detail.
Kdo mě zná, ten ví, že nevítám dnes masivní a trendové reuniony a comebacky vyčpělých interpretů, kteří už nemají co nabídnout a žijí ze zašlé slávy. V případě ATOMIC jde však o probuzení z dlouhého zimního spánku. Kluci jsou v plné síle! Soubor překypuje energií, nápady a hlavně neuvěřitelnou chutí k tomu jít dál. Tohle album lze považovat za jakýsi jejich splněný sen, proto si na něm dali tak záležet a tvořili ho se stoprocentním nasazením. Požadovaná cena za nadmíru zdařilý výsledek nepokryje ani jeho náklady! Dnes již málo vídaná záležitost, ale tohle cédéčko vzniklo především pro radost jich samotných a jejich blízkých. Závěrem musím říct, že jsem se v rockové scéně již dlouho nesetkal s tak slušným a vstřícným jednáním, s jakým vystupuje Marthy, jenž mě ihned zval na koncert a dokonce mi nabízel i přespání. Pokud toužíte mít ve své sbírce něco hodnotného, luxusního a originálního, napište si o tohle dvojalbum! Tady musím udělit plnou nádrž dobře rozjetému stroji!
VŠECHNO JE NAPŮL, ALE ATOMIC´S NOT DEAD!
Zobrazeno: 485x



Podzemní Hluk 10/10



PŘIDAT KOMENTÁŘ

26.1.2018 (20:46)

Reakce Marthyho:

"... V recenzi píšeš o Tvém dojmu jako by byl mastering analogoový – tak ne, ale kluci z IllFish studia jsou (podle nás) fakt dobrý a my jsme byli nadšení."


Recenze | ATOMIC - Napůl (2017) | Hard Music Base

Seznam skladeb


DISK #1: Devět plus jedna (1976-1980)

1. Vyšlo to z módy
2. Se mi zdá
3. Peníze
4. Tvý jméno
5. Svinčík
6. Kdysi dávno
7. Ocelový města
8. Požírači
9. Atomic
10. Napůl (1979)

DISK #2: Jedna plus devět (2013-2017)

1. Napůl (2017)
2. Kančí song
3. Rubikon
4. Poprvé a naposledy
5. Zelená
6. Delirium
7. Trafalgar
8. Záda bolí
9. Kočičí song
10. Carpe Diem

Hodnocení uživatelů



ø10/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2018. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist