PŘIHLÁŠENÍ

ONA - The Calling (2017)


Tak to by pravděpodobně asi nikdo neřekl, že do Čech se dostala zrůda tlamovitá ze Silent Hill. Nebo že bysme si sami v sobě postavili temné město, kde sněží popel a do snů nás koušou zrůdy matky svědomí, zrozené z amorálních činů, které se ovšem z rozumového hlediska zdají být naprosto normální. ONA je nová zrůda na tuzemské scéně a svým debutem „The Calling“ vám rozhodně nebudou nic dávat zadarmo. Naopak, budou si zadarmo brát. Rozhodně věřte tomu, že se v jejich případě nejedná o nic pěkného, i když v čele kapely stojí pěkná dívčina. No, to prostě musíte slyšet, jak nebožsky vzývá parazity. Jenže to už jsem někde vzadu u mé velmi oblíbené „Parasite“. Jenže jak to vzít od začátku, když jsem byl připravován na hardcore music a ve své podstatě jsem někde jinde a ještě navíc v prdeli. Ono totiž úvodní „The Calling“ na mě spouští jakousi melancholickou ponurost, lehce prostoupenou jakousi zvrácenou psychedeličností, aby se to celé zvrtlo v hardcore rambajz, který díky své děsivé, až hororové atmosféře brodí se post hardcorovými nechutnostmi, aby se to ještě několikrát vrátilo do ponurých vod melancholie. Jedná se o muziku velmi zdatně propracovanou, chytře nápaditou a dobře atmosférickou. Zejména k zulíbání je vokál Silvie Marie Cecilie, která prochází různými vokálními polohami, jako cestovatel v čase různými černými dírami a nejvíce ze všeho holduje řvanému vokálu hodně taženého do extrému. Ona vážně nevypadá jako manekýnka z časopisu tulivá příšera, ale takhle na mě zařvat v noci, tak na chodník položím peněženku i se zlatýma zubama a změním sexuální orientaci. Ovšem není ji cizí ani čistý zpěv či šepot. Nádherná teatrálnost čistého vokálu jako z dementní učebnice prosakuje v „Let Me Fly With You“. Na tomhle albu si fakt kapela, včetně zpěvačky, pohrává naprosto luxusně s jednotlivými náladami a nebojí se kombinovat protichůdnosti. Hodně se hraje i na dynamickou notu trhání masa i myšlenek a tady je luxusní „68 Missed Calls“. Snad jediná výtka by mohla vést ke zvuku alba. Být výsledná produkce o něco sytější a zatěžkanější, tak by ten děs mohl být ještě orgastičtější. Ale vzhledem k náklonnosti tvorby ke strašidelnému post hardcoru, je takováto zvuková podoba vcelku dostačující. Prostě moc pěkně se v tomhle albu plácám a vychutnávám si vznešenost zrůdnosti, kterou jsme povýšili ve všem pěkném na jedinečnost, která nás vyprovodí do hrobu. Jenže na mě si bude muset ta jedna holka chlupatá počkat. Teď já, z bakterie syn, poslouchám „The Calling“ a nechci být ničím rušen. Snad jedině tím, že by ta nová zrůda ONA opět něco nepěkného vyvrhla a mě tím opět nakrmit chtěla. Protože ONA je pro mě pěkným zrůdným překvapením a hodně povedené je i černobílé zpracování digipacku.
Zobrazeno: 367x



Rock´N´Roll Hell 8/10

PŘIDAT KOMENTÁŘ

18.11.2017 (20:45)

Žeru jim to všechno, ale Parasite, je top


Recenze | ONA - The Calling (2017) | Hard Music Base

Seznam skladeb


1. The calling
2. 68 Missed calls
3. Lullaby
4. Push the finger against the wall
5. Let me fly with you
6. Dangerous mind
7. Parasite
8. Attention whore
9. 10 seconds

Hodnocení uživatelů



ø8/10

Počet hlasujících: 1


O NÁS
PRAVIDLA
KONTAKT



© 2008-2017. Částečné nebo úplné kopírování materiálů je možné pouze se svolením HardMusicBase.cz a odkazem na zdroj.

TOPlist